Historie

V historii parlamentů Československé a České republiky byl rozpočtový výbor zřízen už v r. 1919. Jeho hlavní agendou bylo projednávání rozpočtových a finančních záležitostí. Výbor fungoval v Poslanecké sněmovně až do roku 1938. Po válce byl v Prozatímním Národním shromáždění rovněž ustaven, v  Národním shromáždění poté fungoval jako výbor rozpočtový a hospodářský. Po federalizaci byl v České národní radě ustaven výbor pro plán a rozpočet, po Listopadu 1989 změněn na výbor rozpočtový a kontrolní, posléze na rozpočtový výbor.

Ze současnosti

Po rozpadu federace (1. 1. 1993) se stal rozpočtový výbor České národní rady orgánem Poslanecké sněmovny. Jeho hlavním úkolem je projednání návrhu státního rozpočtu České republiky a projednání státního závěrečného účtu. Dále se výbor zabývá legislativní činností – garantuje projednávání návrhů zákonů týkajících se daní, bankovnictví, pojišťovnictví, kapitálového trhu, rozpočtových pravidel apod.

Kromě celkového projednání státního rozpočtu náleží výboru působnost k projednávání rozpočtové kapitoly Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ministerstvo financí, Český statistický úřad, Komise pro cenné papíry, Státní dluh, Operace státních finančních aktiv, Všeobecná pokladní správa. V rámci rezervy v kapitole Všeobecná pokladní správa se obvykle vypořádávají návrhy jednotlivých poslanců na změny státního rozpočtu.

Aktuální agenda – 5. volební období Poslanecké sněmovny

Projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu

Zákon o státním rozpočtu se projednává zvláštní procedurou stanovenou jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Projednává a přijímá jej jen Poslanecká sněmovna, Senát se jeho projednání neúčastní. Vláda předkládá návrh zákona o státním rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. Předseda Poslanecké sněmovny přikáže návrh k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor projedná návrh ještě před prvním čtením v plénu Poslanecké sněmovny.

V prvém čtení Poslanecká sněmovna projedná základní údaje návrhu zákona, kterými jsou výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům územních samosprávných celků. Poslanecká sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu v prvním čtení schválí nebo doporučí vládě jejich změny. Pokud Poslanecká sněmovna doporučí změny, je vláda povinna vypracovat nový návrh rozpočtu.

Schválí-li plénum základní údaje, přikáže jednotlivé kapitoly státního rozpočtu výborům. Jednotlivé výbory projednají jim přikázané kapitoly a ve stanovené lhůtě předloží svá usnesení rozpočtovému výboru. Usnesení výborů, popřípadě oponentní zprávy k jednotlivým kapitolám rozpočtu projedná za účasti jejich zpravodajů rozpočtový výbor a přijme k nim usnesení. Rozpočtový výbor předloží své usnesení, popřípadě oponentní zprávu, plénu ke druhému čtení návrhu státního rozpočtu. Základní údaje schválené v prvním čtení nesmí být v dalších čteních změněny. O návrhu se v plénu koná podrobná rozprava, v níž se předkládají pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. Na závěr třetího čtení Poslanecká sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích a poté se usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu vyslovuje souhlas.

Kontrola vlády

Rozpočtový výbor se zabývá především kontrolou plnění státního rozpočtu a projednáním státního závěrečného účtu. Výbor má právo předvolat člena vlády i vedoucího jiného správního úřadu, v jehož čele nestojí člen vlády, a žádat od nich informace a vysvětlení.

Zahraniční styky a další aktivity

Výbor udržuje zahraniční styky s partnerskými výbory v členských státech EU a ve třetích zemích. Výbor pořádá nebo spolupořádá semináře a konference k aktuálním tématům ekonomické legislativy. Legislativní činnost výboru je z velké části transpozicí sekundárního práva EU, v poslední době například při přijímání novel zákonů o spotřebních daních, daních z příjmu, dani z  přidané hodnoty, devizového zákona a dalších.