Z historie

Petiční výbor byl vytvořen v prvním Národním shromáždění v r. 1918, ale brzy byl zrušen. Poté pokračuje historie petičních výborů až v r. 1990. V tomto roce byl zřízen výbor pod názvem výbor petiční, pro právní ochranu a bezpečnost v České národní radě. V r. 1992 byl zřízen výbor petiční, pro lidská práva a národnosti, který se po vzniku České republiky v r. 1993 stal orgánem Poslanecké sněmovny. V prvním volebním období byla hlavní aktivitou tohoto výboru legislativní činnost, a to zejména projednávání návrhů zákonů z oblasti lidských a procesních práv. V r. 1996 byl výbor přejmenován na petiční výbor, který svoji pozornost zaměřil zejména na projednání zákona o Veřejném ochránci práv (1999), o svobodném přístupu k informacím (1999), o ochraně osobních údajů (2000), o právech příslušníků národnostních menšin (2001). Zároveň se v tomto období významně rozvinuly i petiční aktivity výboru.

Procedura projednávání peticí

Petiční výbor je orgánem Poslanecké sněmovny, který projednává petice občanů. Peticí se rozumí podle zákona o právu petičním (č. 75/1991 Sb.) žádost, návrh a stížnost ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu. Petiční výbor petici buď odešle příslušnému orgánu nebo věcnému výboru, nebo ji vyřídí sám. Petice se vyřizují podle Zásad pro vyřizování peticí ze dne 14. 11. 2006. Pokud má petice více než 10 000 petentů, pozve výbor zástupce petentů na své jednání. Ostatní petice jsou obvykle svěřeny k vyřízení jednomu z členů výboru. Poslanci často osobně jednají s petenty, případně se seznámí s problematikou přímo na místě. Vyřízení petice spočívá v zaslání stanoviska k obsahu petice, podání vysvětlení či sdělení, jak bude petice využita a jaká opatření byla nebo budou z podnětu petice provedena. Výbor předkládá Poslanecké sněmovně dvakrát za rok souhrnnou zprávu o peticích.

Aktuální agenda – 5. volební období Poslanecké sněmovny

Projednávání zákonů

Návrhy zákonů projednává petiční výbor mezi prvním a druhým čtením. Poslanci mají oprávnění podávat při jednání výboru pozměňovací návrhy. Výbor garantuje především projednávání zákonů týkajících se lidských práv a práv menšin včetně zákonů, které implementují sekundární právo Evropské unie v tomto oboru. V 5. volebním období byl projednán zákon o Ústavu paměti národa, zákon o výkonu trestu odnětí svobody, zákon o pobytu cizinců, zákon o rovném zacházení a ochraně před diskriminací, zákon o policii a další.

Kontrola vlády a dalších orgánů

Výbor projednává vybrané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu (kapitoly Úřad vlády, Úřad pro ochranu osobních údajů a Kancelář Veřejného ochránce práv). Výbor dále kontroluje vládní politiku v oblasti lidských práv a práv národnostních menšin (soustřeďuje se na činnost Rady vlády pro záležitosti romské komunity, Rady vlády pro lidská práva, Rady vlády pro národnostní menšiny, Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, Zmocněnce vlády pro lidská práva, Rady vlády ČR pro rovné příležitosti žen a mužů) a projednává každoroční Zprávu o stavu lidských práv v ČR.

Výbor průběžně sleduje činnost Veřejného ochránce práv a projednává jeho informace o činnosti a Souhrnné zprávy o činnosti Veřejného ochránce práv za každý rok. Dále výbor projednává výroční zprávy Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Zahraniční styky výboru, další aktivity

Výbor se dále zabývá mezinárodními smlouvami, které se dotýkají základní práv a svobod. Výbor udržuje zahraniční styky s partnerskými výbory v Evropě i ve světě. Výbor pořádá veřejná slyšení, která se soustřeďují na problematiku petic, které měly velký počet petentů nebo které mají velký společenský dosah. Dále výbor pořádá semináře a konference k tématům aktuální lidskoprávní legislativy.

Jednání výboru

Výbor se usnáší nadpoloviční většinou přítomných členů. Schůze výboru jsou veřejné, výjimečně je možno prohlásit schůzi za neveřejnou. Schůze řídí předsedkyně výboru. Předsedkyně výboru je povinna svolat schůzi, pokud se o tom usnese Poslanecká sněmovna nebo o to požádají aspoň dvě pětiny všech členů výboru.