Projevy, zdravice, tiskové zprávy, program
24.01.2020 Předseda PS Radek Vondráček uctil v Pasově památku obětí nacismu24. ledna 2020 se předseda PSP ČR zúčastnil v bavorském Pasově společné česko-rakousko-bavorské vzpomínkové akce k 75. výročí osvobození bývalého německého koncentračního tábora v Osvětimi. Po pietním aktu u Památníku obětí nacismu přednesl projev na Pasovské univerzitě.
Vážená paní předsedkyně Bavorského zemského sněmu,
vážený pane předsedo Zemského sněmu Horního Rakouska,
vážené dámy, vážení pánové,
je pro mne velkou ctí, že mohu jménem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zde na Univerzitě v Pasově pronést několik slov.
Vážená paní předsedkyně Aigner, vážím si Vašeho pozvání a myšlenky, kterou jste vyslovila při Vaší návštěvě v Praze v květnu loňského roku. Při našem jednání v Parlamentu jste mi navrhla, abychom si den osvobození Osvětimi připomněli u Vás v Bavorsku společně. 27. leden 1945 jako den, který symbolizoval již tehdy díky spojeneckým armádám na všech frontách pro zbytek přeživších záchranu, naději pro všechny okupované národy Evropy a koneckonců i pro německý národ a pro celý svět. Naději také pro terezínské vězenkyně, paní Bohumilu Havránkovou a paní Alenu Metzlovou-Popperovou, a vězně Auschwitz – Birkenau pana Tomana Broda. Děkuji Vám, paní předsedkyně, za to, že jste je na dnešní vzpomínkovou akci pozvala a že zde mohou být s námi. Mnozí jsou dnes v duchu s námi, i když jim zdraví nedovolilo přijet, jako například pan doktor Vladimír Feierabend, dlouholetý předseda českého výboru vězňů a odbojářů z Dachau.
"Třetí říše" se v těchto lednových dnech před 75 lety postupem spojeneckých vojsk na všech frontách pomalu, ale jistě dostávala zpět do hranic z roku 1938, odkud vražednou expanzi a útlak v Evropě organizovala. Německá branná moc, urputně odhodlána tvrdě potlačovat jakékoli náznaky vzdoru, i po osvobození Osvětimi až do definitivního pádu Berlína a míru v Evropě páchala na území všech našich tří dnešních států děsivé zločiny. Jako příklad z mého moravského regionu uvádím vypálení tří valašských osad: Ploština, Prlov a Vařákovy paseky. Tisíce vězňů z koncentračních táborů posílala do pochodů smrti.
Každý z nás navštěvujeme svoje místa paměti těchto hrůzných časů, setkáváme se s přeživšími. Já v Terezíně, v Lidicích nebo při tichých vzpomínkách na vypálené vesnice na východní Moravě, naši bavorští sousedé v Dachau, ve Flossenbürgu a na mnoha dalších místech, naši sousedé v Rakousku v Mauthausenu, v Gusenu a jinde. Mnozí z nás v Izraeli, v Osvětimi...
Díky tomu umíme nacistické zlo společně pojmenovat a připomínat si je.
Vzpomínat dnes a společně pro mne znamená společně vnímat ztráty. Židé, občané slovanských národů, Romové, homosexuálové, tělesně a duševně postižení a mnoho a mnoho statečných vzdorujících lidí ze všech našich zemí, z našich národů. Ti všichni po roce 1945 chyběli generacím našich rodičů a prarodičů, chyběli nám v letech dalších na východě i na západě Evropy. Každý národ vzpomínal na „svoje“ mrtvé a dělila nás železná opona a studená válka.
Vzpomínat dnes znamená společně ctít hrdiny, kteří se neváhali nacistické moci postavit na odpor. Jejich příběhy a osudy jsou tím nejlepším příkladem pro mladou generaci. Spravedlivé mezi národy, odboj a statečné hrdiny mají naše národy všechny.
Naše generace dostala v Evropě v roce 1989 druhou šanci. Druhou šanci na sklonku uplynulého století vytvořit nové spolužití uprostřed Evropy, v Evropské unii, v NATO, v OSN. Proto vzpomínat pro mne znamená i vážit si společně dosaženého – demokracie získané pro střední a východní Evropu před třiceti lety, německého sjednocení a našich dobrých vztahů a přátelství. Jsme hrdi na to, že zde na univerzitě v Pasově a v Řezně máme od roku 1992 Bohemicum - nejvýznamnější pracoviště s výukou češtiny v Německu. Praktikanti z Vaší univerzity působí u mne v parlamentní kanceláři.
Demokratická státnost našich zemí, spolupráce, evropská civilizace a 75 let míru nejsou samozřejmostí. V Terezíně jsem řekl, že zlo největší - nacismus - ukázal, že vždy budeme žít jednou nohou nad propastí.
Nedopusťme zpochybňování a relativizaci zla. Bojujme s ním, především se zlem nejnebezpečnějším – s antisemitismem.
Inspirujme se v tom navzájem.
Hajme spravedlnost a porozumění jako základ lidství.
Podporujme Stát Izrael a jeho svobodu a demokracii. Je nedílnou součástí našeho evropského dědictví.
Nedopusťme, aby se na historii druhé světové války zapomnělo. Nezapomínejme na její oběti ani na její hrdiny.
Já Vám všem děkuji za pozornost.
- platí mluvené slovo -
