Kopie A v městském archivu v Kutné Hoře: ⁶⁵³⁶/₁₃ D, kopie B v archivu ministerstva vnitra v Praze: L 34, kopie C v universitní knihovně v Gotinkách: ms. hist. 119, fol. 52 - 58, kopie D z "Druhé knihy o sněmovných věcech za ouřadu.... Karla St. z Žerotína", uveřejněné V. Brandlem, Sněm držaný léta 1612, v Brně 1864, str. 154 - 163.

Léta Páně tisícího šestistého jedenáctého ve čtvrtek po slavném hodu Seslání Ducha svatého na apoštoly mezi námi Adamem z Šternberka na Bechyni, J. Mti cís. radou a nejvyšším purkrabím pražským, Adamem mladším z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou, Lovosicích a Dymokuřích, J. Mti cís. radou a nejvyšším sudím království Českého a dvoru J. Mti nejvyšším štolmistrem, Jiřím z Talnberka na Jankově a Nemyšli, ["Nemissiz" A, opraveno podle B a C.] J. Mti cís. radou, Theobaldem Švihovským z Ryžmberka a z Švihová a na Horažďovicích, J. Mti cís. radou a kráječem etc., Joachimem Ondřejem Šlikem z Holejče, hrabětem z Posaunu a z Lokte na Svijanech, nejvyšším berníkem království Českého, Janem z Klenového a z Janovic na Žinkovech a Žitině, ["Zitíně" D.] J. Mti cís. radou a nejvyšším písařem království Českého, Purkartem Točníkem z Křimic, na Prostíboři a Křimicích, J. Mti cís. radou a podkomořím království Českého, Janem Lukavským z Lukavice a na Zámrsku, J. Mti cís. radou, a Kašparem Kaplířem z Sulevic na Miličíně, Voticích a Neustupově, J. Mti cís. radou, Simeonem Humberkem z Humburka, kanclířem Starého města Pražského a Jiříkem Švikem z Lukonos a mistrem Valentinem Kochanem z Prachové, z Nového města Pražského, [In margine poznamenává A rukou, která korrigovala text: "Mistr Bencius od Hory vypuštěn, protože tu nebyl pro pečeť.] jménem a na místě všech tří stavův království Českého, jakožto k tomu nařízených s jedné, a námi Františkem z boží milosti Římského kostela titule sv. Sylvestra kardinálem z Ditrichštejna, biskupem Olomouckým, knížetem, královské káply české hrabětem, J. Mti cís. tejnou radou, též J. Mti cís. jako i J. Mti krále Uherského a Českého ["Českého království" D.] a zemí dědičných protektorem, Karlem starším z Žerotína na Dřevohosticích, Rosicích a hradě Přerově, hejtmanem markrabství Moravského a J. Mti krále Uherského a Českého radou a komorníkem, Ladislavem z Lobkovic na Šternštejně, Nejštatu, ["Neuštátu" D.] Rybnících a Holešově, J. Mti cís. radou a J. Mti krále Uherského a Českého tejnou radou, komorníkem a nejvyšším komorníkem markrabství Moravského, Jiřím hrabětem z Hodic a Olbramic na Plavči, ["na Plavci" doplněno z D, "Plavci" B.] Rudolci a Tavikovicích, J. Mti krále Uherského a Českého radou a komorníkem, Janem Jetřichem z Kunovic, na Ostroze a Kunovicích, Janem Čejkou z Olbramovic na Polici, Syrovicích a Bystřici, nejvyšším písařem markrabství Moravského, Vilímem Dubským z Třebomyslic na Novým Městě, Jimramově ["Jimbravě" A, "Jimbramově" B, "Jimravově" D.] a Dačicích, Jindřichem Zahradeckým z Zahrádek na Višňovým, Třtěnici a Hobzí, sudím práva menšího zemského ["zemského" doplněno podle druhých rk.] markrabství Moravského v kraji Brněnském, Václavem Vaneckým z Jemnický na Válči a Vanči, J. Mti krále Uherského a Českého mundšenkem, Zikmundem Volfem Jankovským z Vlašimě na Dolní Slatině a Budči, ["Buzči" A, "Budči" B a D.] purkrabím zemským markrabství Moravského i na místě všech jiných spolu s námi ze všech čtyř stavův markrabství Moravského zmocněných z strany druhé, stalo se snesení a narovnání jisté a dokonalé, a to takové:

Jakož jest léta Páně 1608 ve středu po sv. Janu Křtiteli nejjasnější kníže a pán, pan Rudolf Druhý, z boží milosti volený Římský císař, Uherský a Český král, listem a majestátem svým pod pečetí J. Mti a též nejjasnějšího knížete a pána Matyáše, tehdáž arciknížete Rakouského, již pak krále Uherského a Českého, a osob k tomu z království Českého a markrabství Moravského nařízených a zmocněných vydaným stavy markrabství Moravského na jejich poníženou a pokornou prosbu netoliko z poddanosti, z správy a panování svého milostivě propustiti, než také i v tom opatřiti dobrotivě ráčil, aby za živobytí J. Mti cís. v touž poddanost, panování a správu navraceti, ani také poručeními jakýmikoli, z kanceláře české, komory a appellací vycházejícími, spravovati se povinni nebyli, dokudž by se zase pod správu a panování budoucího krále Českého nenavrátili a s J. Mti a stavy téhož království, pokudž by touž správu - nevykračujíce z práv, z pořádků, svobod, privilegií a obyčejův svých starobylých - podnikati a poddání jí býti ["bejti jí" A, "jí býti" B a D.] měli, nenamluvili a nesnesli. [Srovn. Kameníček, Zemské sněmy a sjezdy moravské II., st. 465 - 466.]

I poněvadž nařízením a způsobením ["řízením a působením" D.] božským jest k tomu přišlo, že jest týž nejjasnější kníže a pán, pan Rudolf, císař Římský, své milostivé povolení k tomu dáti ráčil, aby J. Mt král Matyáš netoliko na království České korunován, než také v dokonalou a celou správu a panování téhož království uveden býti ráčil, a stavové markrabství Moravského pod touž správu a panování J. Mti, jakožto krále korunovaného a panujícího, vedle vejš psaného listu a majestátu navrátiti se jakž povinni tak i žádostiví jsou, toliko aby se vejmince v něm postavené zadosti stalo a skrze námluvu jistou a místnou, jak dalece a na jaký spůsob v často psanou správu potaženi by bejti měli, s nimi se urovnalo a na místě postavilo.

Kdež my svrchu psaní, jsouce k tomu obzvláštně jak od stavův království Českého z jedné tak od stavův markrabství Moravského z druhé strany nařízeni a zmocněni, po bedlivém všeho ohledání a rozvážení takto sme se na nížepsaný jistý a dokonalý spůsob [V B následují slova "s milostivým J. Mti král. krále a pána našeho milostivého toho sobě oblíbením a ke všem těm artykulům přistoupením." Tato slova jsou podtržením zrušena, a k nim náleží poznámka in margine a. m."Haec in postrema descriptione omissa sunt Gleselii instantia".] společně na místě často psaných stavův jmenovaných království a markrabství snesli, namluvili a na budoucí věčné časy tyto níže psaný artykule a punkty, mimo které často psaní stavové markrabství Moravského nemají ani vejše potahováni ani jinače spravováni býti, ustanovili a upevnili:

Předně, poněvadž podle starobylého obyčeje nejvyšší kanclíř; království Českého při dvoře J. Mti král. zůstávati ustavičně má a povinen jest, aby z kanceláře dvorské české žádná poručení jménem J. Mti král., ovšem pak kohokoliv jiného, vědomě nevycházela, která by jakýmkoli spůsobem čelila proti zřízení zemskému, právům, svobodám, starobylým obyčejům, starodávnímu užívání, pořádkům a všemu tomu, čímž se markrabství Moravské od starodávna řídí a spravuje, a jestliže by kdy která vyšla, aby žádné moci a platnosti neměla. Též také, aby táž poručení nebejvalá, neobyčejná, sama sobě protivná, omylná, nepotřebná a" na ublížení a zmenšení týchž práv a svobod, jakž svrchu se píše, učiněná [nevycházela].

Za druhé: Aby psaní, kteráž jménem J. Mti král. stavům téhož markrabství Moravského, soudu zemskému.neb obyvatelům společně neb obvzláštně z kanceláře české činěna budou, byla psána s takovou povlovností, mírností a šetrností, která se zachovávala za časů předešlých králův Českých slavné paměti, a zejména krále Vladislava, Ludvíka, Ferdinanda, Maximiliana ano i J. Mti císaře Rudolfa až do léta dvadcátýho pátýho kralování J. Mti, bez utrhání, dotejkání, nemilostí hrožení a strachu bezpotřebného na poddané J. Mti uvozování.

Za třetí: Aby žádné ["žádná" B a D.] obeslání právní ani srocení k soudu^buď před osobu J. Mti král. buď ke dnům sročených pří buď k ["k" doplněno z B a D.] kterýmukoliv jinému soudu českýmu nevycházela z kanceláře české proti žádnému obyvateli markrabství Moravského ze všech stavův, leč by statek v království Českém měl a něco se toho statku dotejkati chtělo, aneb že by ten statek v témž království maje, sice se oučinku nějakého v témž království dopustil a z něho před právem království tohoto odpovídati povinen byl; a kdyby takové srocení neb obeslání i vyšlo, aby se k němu žádný stavěti, ovšem pak odpovídati povinen nebyl.

Čtvrtý: Aby žádný ouředník nejvyšší království Českého ani kdokoli jinej v témž království žádného z obyvatelův markrabství Moravského o žádnou věc, kteráž by se jakýmkoliv spůsobem práva markrabství Moravského dotejkala, na závazek bráti nemohl, než pokudž by se kdo z týchž obyvatelův v království Českém něčeho dopustil a při skutku postižen byl, aby k němu tak, jakž právo téhož království s sebou přináší, přistoupeno bylo, jakož i podobně v markrabství Moravským týž spůsob k ["k" doplněno z B a D.] obyvatelům království Českého zachován býti má.

Páté: Aby žádný z obyvatelův markrabství Moravského jménem J. Mti král. nebejval obsílán z kanceláře české tou měrou a spůsobem, aby to za nějakou pokutu a trestání muselo jmíno býti, když by s velikým nepohodlím a nákladem svým zde se zdržovati aneb začasté na taková obsílání a poručení ke dvoru J. Mti jezditi a stavěti se musil. A přišlo-li by kdy k tomu, aby kdo z týchž obyvatelův za slušnou příčinou neb příčinami obeslán byl, aby co nejdříve možné zase byl odpraven a propuštěn; a nemohlo-li by se to za důležitou ["důležitou a pilnou" D.] potřebou státi, aby vždy přes dvě neděle dýle nebyl zdržován, nýbrž po vyjiti toho času i bez opovědí odjeti mohl. Kdyby pak na takové obeslání se postavil, aby k němu, vzláště jestliže by osoba z vyšších stavův byl, náležitá vážnost a šetrnost v mluvení a příčin obeslání jeho předkládání, zachována byla, ovšem pak aby před kanceláří zbytečně zdržován nebyl, nýbrž k určité hodině povolán jsa, časně tam pouštín a, pokudž by pro nějaké nastalé příčiny v tu chvíli prázdnosti nebylo, aspoň k jinému času šetrně odkládán bejval; jakož dále, aby pro potěšení své a pro průchod spravedlnosti nebylo mu hájeno přítele neb přátele s sebou ku postavení bráti, kteříž by spolu s ním, co by mu předkládáno bylo, doslejchati a, co by odpovídati měl, raditi i také potřebu od něho přednésti a promluviti mohli.

Šesté: Ačkoli se za nejlepší uznává, poněvadž jeden každý ku právu usedlý jest, aby žádné komisí do markrabství Moravského jménem J. Mti král. nevycházely v věcech právních ["v věcech právních" doplněno z B a D.] z kanceláře české, avšak přihodilo-li by se to kdy, že by z jistých příčin jaká komisí od J. Mti král. nařízena byla, aby komisaři bejvali z obyvatelův téhož markrabství, kteříž by touž komisí nejinde než v ["v" doplněno z B a D.] markrabství Moravském řídili, žádného pak, kdož by k ní dobrovolně přistoupiti nechtěl, k ní nenutili, nýbrž, jestliže by kdo ku právu se odvolal aneb některého z prostředku jiných komisařův, že by mu nepříjemný byl, sobě neobliboval a za tou příčinou jej z jiných vyňal a vymínil, při tom jeho zanechati povinni byli.

Sedmé: Aby z kanceláře nevycházeli do markrabství Moravského žádní listové otevření neb poručení, svědčící buď o svědomí dání neb svědkův stavení neb listův kladení neb ven z země které osoby vydávání neb v zemi obstavování neb na rukojmie braní neb načkoli jiného k tomu podobného se vztahující, bez vědomí a povolení hejtmana země a stavův téhož markrabství. A kdož by koli je přinesl neb přibíjel neb užíval, aby o to trestán byl. Týmž spůsobem také aby z kanceláře nevycházeli žádní mandátové pod jménem J. Mti král., ["cís." D.] leč by prvé od stavův markrabství Moravského uváženi a schváleni byli. Tolikéž aby glejtové žádnému dáváni ["dáni" A "dávání" B a D.] nebyli leč s povolením a dobrým zdáním téhož hejtmana markrabství Moravského aneb, byl-li by tehdáž soud zemský držán, bez povolení a vědomí soudu zemského. A kdož by koliv glejtu jinším spůsobem dosáhl, aby mu k žádné platnosti bejti nemohl. Též také skrze dekrety aby se obyvatelům často psaného markrabství Moravského nic neporoučelo, než bylo-li by co potřebí poručiti, aby se to skrze psaní J. Mti král. dávalo.

Osmé: Aby každému obyvateli markrabství Moravského listové mocní královští bez odporu a protahu ["odporův a průtahův" D.] na žádost jeho, a vzlášť v čas morový, proti odvedení čtrnácti kop mís. bez ukládání větší za ně taxy, vydáváni bývali. A pokudž by kdo v té příčině zdržován byl, aby takových čtrnácte kop mís. složiti a tudy poručenství ne jinač, než jako by list mocný sobě daný měl, učiniti mohl.

Deváté: Aby kancelář česká do při, o kteréž při soudu markrabství Moravského činiti jest, se nemíšela, stranu ["stranou" B a D.] nedělala, prokurátorům, a vzláště pak prokurátoru J. Mti král., více jednu nežli druhou stranu fedrovati a jí napomáhati neporoučela a naříkání na J. Mt král. tudy neuvozovala, nýbrž průchod právu pustila a nakládáním jedné straně druhé nepotlačovala.

Desáté: Aby do kanceláře žaloby lidí poddaných markrabství Moravského obyvatelův přijímány nebejvaly, poručení žádná na ně a strany nich ["jich" C a D.] nevycházely. Ovšem pak ["jak" A, "pak" B a D.] též poddaní aby louzeni a povolováni sem nebejvali, a jestliže by kteří do kanceláře s nějakými suplikacími k J. Mti král. svědčícími se utekli, aby na hejtmana a soud zemský odkazováni byli a bejvali.

Jedenácté: Přišlo-li by kdy k tomu, aby podle zřízení markrabství Moravského roku sobě kdo z obyvatelův markrabství Moravského o poctivost před hejtmanem a nejvyššími ouředníky a soudci zemskými vyžádal a potem na krále J. Mt se odvolal, a to odvolání nálezem páně hejtmanovým a nejvyšších pánův ouředníkův a soudcův zemských stvrzeno bylo a vedle téhož stvrzení tak a nejinače před J. Mt král. přišlo, aby J. Mt král. tu při podle starobylého obyčeje neb sám osobou svou královskou, povolajíc k sobě nejvyšších ouředníkův a soudcův zemských markrabství Moravského, na náklad toho, kdo by se odvolal, slyšeti neb tu při zas na soud zemský téhož markrabství podati ráčil, tak aby pro nepovědomost práva straně se skrácení ["kratčeji" A, "skrácení" B a D.] nestalo.

Dvanácté: Aby pře ku právu městskýmu vlastně náležité z téhož práva městského snímány a do kanceláře české neb před appellací neb před komisaře na ublížení práva a starobylých obyčejův městských potahovány nebývaly; a jestliže by se kdy to stalo, aby taková poručení z kanceláře neb z appellací vyšlá platnosti žádné neměla.

Třinácté: Aby města při ortelích svých, skrze neodvolání se stran před právo vyšší v času právem vyměřeném in rem judicatam vešlých anebo od appellací schválených a stvrzených, zachována byla.

Čtrnácté: Aby žádná poručení královská z kterékoli expedicí na ublížení práv, svobod a pořádkův městských se vztahující budoucně nevycházela, a města takovým poručením dosti činiti povinna nebyla.

Patnácté: Aby z kanceláře české lidem městským zadlužilým příročí žádného dáváno nebylo ani proti nim právo zastavováno ani poručeními z kanceláře vyšlými věřitelům proti nim proces právní zachovávati bráněno nebylo; a jestliže by kdy který dlužník s věřitelem svým jednati chtěl, aby věřitel mimo vůli svou k tomu nucen nebyl.

Šestnácté: Jestliže by kde o jaké poručení z kanceláře vyšlé, že by proti zřízení zemskému neb právu neb svobodám neb jakékoli jiné zvyklosti markrabství Moravského čelelo, odpor jaký zrostl, ten aby byl rozsouzen J. Mtí král. a nejvyššími ouředníky a soudci zemskými jakž z království Českého tak i z markrabství Moravského.

Sedmnácté: A poněvadž na tom zůstáno, aby za místokanclíře jedna osoba z těch, Kteréž při sněmu tomto generálním od pánův stavův království Českého a zmocněných markrabství Moravského jmenovány byly, ["kteří.... jmenována vybrána byla" A, opraveno podle B a D.] vybrána byla, má také nejvyšší pan kanclíř toho šetřiti, aby mezi osoby kancelářské ke všem expedicím brány byly osoby hodné a dobře zachovalé bez rozdílu náboženství.

Osmnácté: Aby rady nad appellací zřízené podle jednoho každého města práva municipálního, pořádku a zvyklosti jich své reformací na ortele z měst vycházející činily.

Devatenácté: Aby žádní nálezové a vejpovědi, které by na obyvatele markrabství Moravského, krom statků a zboží v království Českém ležících, předešlými lety vyšlé a při kterémkoli právě zapsány a poznamenány se nachází, nemohly nyní ani na budoucí časy k žádnému příkladu sloužiti ani k důvodu jakému citovány a allegovány ["a allegovány" doplněno z B a D.] býti, ani se kdo na ně odvolávati, poněvadž jakž listem a majestátem svrchu psaným tak také tímto jednáním všecka obsílání, půhonové a důhonové zastaveni, zapověděni a vyzdviženi bejti mají a tak beztoho k ničemuž se trefiti moci nebudou.

Dvacáté: Poněvadž listem často jmenovaným to jmenovitě vyhrazeno jest, aby všecky pře vyslyšané a na vejpovědi pozůstávající a jakékoli jiné dokonce minuly a vyzdviženy byly, protož, byly-li by jaké pře, buď na appellací buď na revisí zůstávající, aby z těch docela sešlo a více se na ně žádným spůsobem navrátiti nemohlo.

Dvacátý první: Stav prelátský a města, poněvadž již prvé netoliko v velikých dluzích, než i v znamenitém nebezpečenství skrze rukojemství, v kteráž jsou od J. Mti cís. uvedeni, vězí a zůstávají, aby budoucně ušetříni a v rukojemství potahováni nebyli. A pakli by vždy bez toho bejti nemohlo, aby to aspoň na dobré a svobodné vůli jejich zůstávalo, a skrze pohrůžky aby k žádnému rukojemství donucováni nebyli.

Dvacátý druhý: Aby J. Mt král., jakožto již panující král Český, všecky zápisy obyvatelům markrabství Moravského od J. Mti cís. svědčící obnoviti a dluhy na sebe přenésti ["převésti" B a D.] i s věřiteli, jakž by toho potřeba uznána byla, jednati milostivě ráčil, tak aby lidé svým jisti bejti, k svému přicházeti a J. Mti tím volněji a ochotněji v podobných příčinách, sloužiti mohli.

Dvacátý třetí: Aby žádní půhonové, důhonové a obeslání ani od soudův zemských, většího a menšího, ani od desk. ani od soudu dvorského, komorního a purkrabskýho na obyvatele markrabství Moravského nevycházeli, leč by bylo činiti o grunty, statky a zboží, kteráž by v království Českém měli a drželi, avšak aby takoví půhonové, důhonové a obeslání nebyli posíláni přes hranice do markrabství Moravského, než na statky dotčené v království Českém ležící, ["ležící" doplněno z B a D.] tak, jakž to artikul zřízení zemského téhož království Českého (C 3) v sobě světleji obsahuje a zavírá.

Dvacátý čtvrtý: Aby obyvatelé markrabství Moravského, ovšem pak poddaní jejich, k žádnému soudu království Českého, buď zemskému neb jinému, o svědomí potahováni nebyli, než jestliže by kdy se přitrefilo, že by který obyvatel téhož království svědomí z markrabství Moravského ku při své, kterouž by v témž království měl, potřeboval, aby v tom postupoval, jakž právo a zřízení téhož markrabství s sebou přináší, a když by ho tím spůsobem dosáhl, aby ho ku při své platně užiti mohl.

25. Poněvadž obyvatelé markrabství Moravského žádní cizozemci nejsou, když by kdo sobě statek v království Českém koupil neb zdědil, neb jej sice směnou neb jinače na sebe převedl a revers ke dekám podle obyčeje a práva téhož království od sebe dáti musil, aby od takového reversu nejvyššímu písaři 100 uherských zlatejch, místopísaři 50 a osobám při dekách 25 zaplatiti povinen byl a mimo to vejše potahován bejti nemá. Týmž spůsobem také, který by obyvatel z království Českého v markrabství Moravském statek koupil neb zdědil neb jinače dosáhl, aby se podobně k nejvyššímu písaři, místopísaři a písařům menším zachoval.

Dvacáté šestý: A jakož již od dávních časův stavové markrabství Moravského toho vyhledávali i ["a" A, "i" B a D.] také listem a majestátem vejš psaným to obsaženo jest, aby privilegia a svobody, kteréž by se stavův téhož markrabství dotejkaly a na ně jakýmkoli spůsobem se vstahovaly a mezi svobodami království Českého buď na Karlštejně neb při dekách chovány byly, aby od osob k tomu nařízených bedlivě vyhledány jsouc, přepsány ["přepsány" doplněno z B a D.] a v hodnověrných vejpisích často psaným stavům markrabství Moravského vydány byly, i poněvadž se zpráva dává, že po pilným přehlídání týchž privilegií zemských nic takového, což by se ["se" doplněno z B a D.] týchž pánův stavův dotejkati chtělo, vynajíti se nemohlo, na ten čas při tom se zanechává. Však na tom zůstáno, aby co nejdříveji ještě skrze jisté osoby taková privilegia království Českého přehlídnuta, a nalezla-li by ["nenalezla-li by" D.] se mezi nimi která, ježto by se na markrabství Moravské na díle neb na všem vztahovala, aby podle dotčené žádosti mezi tímto časem a sv. Havlem příštím pánům stavům téhož markrabství vydána byla. A týmž spůsobem od týchž stavův markrabství Moravského tolikéž ku pánům stavům království Českého učiněno býti má.

Dvacátý sedmý: Také. i na tom společně sneseno jest, aby na úřady nejvyšší i nižší, též také do soudů zemského, dvorského, komorního i jiných tak dobře rodiče markrabství Moravského jako rodičové království Českého, když by toliko usedlí v království Českém byli, a to, což v zřízení zemském království Českého vyměřeno jest, vykonali, bráni a dosazováni podle předešlých příkladův, vedle hodnosti osob od Jich Mtí králův Českých [V B následovala nyní tato škrtnutá slova: "aneb na místě jich nejvyššího pana purkrabí Pražského stavové markrabství Moravského."] bejti mohli, poněvadž týmž spůsobem rodičové království Českého v markrabství Moravském na takové ouřady se dosazují.

Dvacátý osmý: Kdož by jedné neb druhé zemi, jakž království Českému tak markrabství Moravskému, odpověděl neb v nich škodil neb za psance též nepřítele vyhlášen byl, a to od pánův stavův království Českého aneb na místě jich nejvyššího pana purkrabí Pražského stavům markrabství Moravského aneb na místě jich panu hejtmanu markrabství Moravského, a podobně z markrabství Moravského do království Českého od pánů stavů aneb na místě jich hejtmana markrabství Moravského ["od pánů.... Moravského" chybí v B a D.] v známost uvedeno bylo, aby žádným spůsobem v jedné neb ["ani" v B a D.] v druhý zemi přechováván a fedrován nebyl, nýbrž aby k němu jakožto k nepříteli obecnímu a zhoubci od obojích společně hledíno a postupováno bylo.

Dvacátý devátý: Co se pak dotejče míst a sedání mezi nejvyššími pány ouředníky a soudci zemskými království Českého a mezi panem hejtmanem a nejvyššími pány ouředníky a pány soudci zemskými markrabství Moravského, poněvadž z slušných příčin při sněmě tomto věc ta na místě postavena bejti nemohla, na tom jest zůstáno, aby konečně mezi tímto časem a sv. Martinem příštím od osob k tomu z obojí strany nařízených porovnána a k konci přivedena byla, avšak aby tento odklad na žádnou škodu a ublížení listu a majestátu napřed psaného bejti nemohl.

Třidcátý a naposledy: Poněvadž všecko, což by se tak správy často řečené dotejkati chtělo, v jistých artikulích obsaženo bejti nemůže, na tom se ["se" doplněno z D.] srovnáno a zavříno jest, aby jedna každá země ["z obou zemí" B a D.] při svých privilegiích a svobodách, dobrejch, chvalitebnejch obyčejích a řádích zůstavena a chráněna byla, a jedna země k druhé bez vkračování v řády, práva a svobody její tak se chovala, aby láska, svornost a dobré srozumění mezi nimi vždycky trvati a zůstávati mohlo.

Kteréžto nadepsané artykule všecky my ["nyní" A, "my" B a D.] svrchu jmenované z království Českého a markrabství Moravského k tomu srovnání nařízené osoby sobě sme oblíbily a k zachování starodávního obojí země sjednocení, též chvalitebných dobrých práv a řádů, ano i lásky mezi obyvately jedné i druhé země jakožto krevními přáteli a tak k rozmnožení dobrého obecného za velice potřebné sme uznali a v tuto smlouvu uvedli. Kteráž J. Mti král. od obojí strany ukázána, a v kterých by se artikulích J. Mti král. dotýkalo, o to podle často-psaného majestátu J. Mti cís. od stavů markrabství Moravského neb osob k tomu od nich nařízených a zmocněných s J. Mtí král. jisté a dokonalé snesení a námluva učiněna býti má. [Slova: "Kteráž J. Mti král... učiněná býti má" připsána jsou v A in margine rukou, která opravovala text, a po straně k nim připsána poznámka: "Haec in postrema descriptione addita loco omissorum infra capitanei prudentia."]

A tomu na svědomí pečeti naše k ní pro vetší pevnost a jistotu přivěsiti sme rozkázali a za jednou každou stranou jedna zanechána jest.

Jenž jest dána a psána na hradě Pražském léta a dne svrchu psaného.