481.

Na hradě Pražském, 23. května 1611.



Císař Rudolf stavy české i jiné obyvatele království Českého propouští z povinnosti, kterou mu byli zavázáni jakožto králi Českému.

Orig. perg. v archivu města Prahy: I/62. Pečeť odtržena.

My Rudolf Druhý, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvátský etc. král... Oznamujem tímto listem všem, jakož jsme na poníženu prozbu všech tří stavův království Českého, věrných poddaných našich, sněm generální na hrad Pražský k pondělímu po neděli Quasimodogeniti, jinak Provodní, léta šestnáctistého jedenáctého rozepsati a při tom jim povolení naše a žádost z strany korunování na království České nejjasnějšího knížete a pána Mathyáše Druhého, krále Uherského, čekance království Českého, pana bratra našeho nejstaršího, skrze proposici naši v známost uvésti ráčili, vedle kteréžto proposici dotčení stavové na tom sou se s námi snesli, aby týž pan bratr náš nejstarší v pondělí svatodušní nejprv příští na království České vedle starobylého způsobu a obyčeje korunován byl, žádajíce nás při tom ve vší poníženosti, poněvadž při témž korunování svrchu psanému panu bratru našemu povinnost učiniti mají, abychom je z závazkův, povinnosti a poddanosti, kterouž nám jakožto králi a pánu svému zavázáni jsou, milostivě propustiti ráčili, tak aby túž novou povinnost bez ublížení přísah a závazkův svých, též bez ourážky své dobré cti a dobře zachovalého jména učiniti mohli, kdež pro uvarování mnohých budoucích nesnází a nevolí, též jistší a bezpečnější jich stavův království Českého, statkův a poddaných jich, a tak celého království - kteréž jsme přes šest a třidceti let, strávivše mezi nimi nejlepší léta naše a residencí svou téměř vždyckny v témž království majíce, tak spravovali, že v tom čase kralování a panování našeho též království v dlouhém a dobrém pokoji jest zůstávalo a na možnosti, též vzáctnosti velice vzrostlo - opatření ráčili jsme k takové ponížené prozbě jich milostivě povoliti, je všeckny tři stavy i jiné obyvatele téhož království Českého, vyžší i nižší, obecně i obzvláštně ze vší a všelijaké poddanosti, povinnosti a závazkův, kterýmiž jsou nám, jakožto králi Českému, pánu jich, zavázáni byli, propustiti, osvoboditi, prázdna a svobodna učiniti a tímto listem s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, z své dobré a svobodné vůle propouštíme, osvobozujeme, prázdna a svobodna činíme, takže nám, jakožto králi Českému, nyní i na budoucí časy v ničemž a ničímž povinni a zavázáni býti nemají a již od dnešního dne nejsou. Tomu na svědomí pečeť naši císařskou k tomuto listu jsme přivěsiti rozkázati ráčili.

Dán na hradě našem Pražském v pondělí svatodušní [Slova "v pondělí svatodušní" vepsána jiným inkoustem.] léta etc. šestnáctistého jedenáctého a království našich Římského třidcátého šestého, Uherského XXXVIIIº a Českého též XXXVIº [Dole připsáno: "E. Mt erlassen alle drei ständt des künigkreichs Behäim ihres aidtspflichts".].

Rudolf m. p.

 

Sdenco Adam Poppl de Lobcouicz,

Ad mandatum sacrae caesareae

supremus regni Bohemiae cancellarius m. p.

Mtis proprium.






Přihlásit/registrovat se do ISP