Orig. perg. v korunním archivu v Praze. Listina je rozstřižena a pečeť, přivěšená původně na hedvábných nitích barvy červené, bílé a zelené, odstraněna. Matyáš je podepsán vlastní rukou. Latinský překlad tohoto reversu vydal Balbín, Miscell., dec. I, lib. VIII., st. 123 - 125. Návrh reversu, který stavové předložili, zachoval se v kopii archivu ministerstva vnitra v Praze: K 1/211 a v zámecké knihovně na Křivoklátě: I A 42, st. 311 - 316. Návrh je stejného znění s originálem vyjma místa uvedená v poznámkách, v nichž originál vynechává stavovské požadavky. Datování návrhu 23. květnem ukazuje, jak stavové hned nepovolili. Revers ze dne 21. května, který je opisem jejich návrhu s vynecháním požadavků stavovských, jich neuspokojil, a proto znova naléhali, ještě poslední den, aby bylo jejich původní znění potvrzeno; odtud datum 23. května v kopii výše uvedené. Rozstřižení originálu a odstranění pečeti pochází asi z doby pobělohorské, kdy týž osud stihl majestát na náboženství.

My Matyáš Druhý, z boží milosti Uherský král, čekanec království Českého.... vyznáváme tímto naším listem, jenž slově revers, přede všemi a zvláště tu, kdež náleží. Jakož jest nejjasnější, nejnepřemoženější a velikomocný kníže a pán, pan Rudolf, toho jména Druhý, volený Římský císař, Uherský a Český etc.... král pan bratr náš nejmilejší, na všecky tři stavy slavného království Českého proposití neboližto předložením svým sněmovním v pondělí po neděli Provodní vznésti ráčil, že jest z náchylnosti a lásky bratrské, kterouž k nám, bratru svému nejstaršímu a nejmilejšímu, nakloněn býti ráčí, též pro dobré království tohoto, nechtíce, aby snad budoucně, kdyby pán Bůh všemohoucí J. Mt cís. z tohoto světa prostředkem smrti časné povolati ráčil, jaké o to roztržitosti a nevole býti měly, k tomu milostivě povoliti ráčil, abychom my - poněvadž jsou stavové na předešlé milostivé vyhledávání, žádost a povolení J. Mti cís. etc. za čekance království Českého nás volili a jednomyslně o tom se snesli, že po smrti J. Mti cís. etc. žádného jiného za krále Českého vzíti nechtějí - nýbrž ještě za živobytí J. Mti cís. etc. za krále Českého vedle starobylého způsobu vyhlášení a korunování býti ráčili, za to jich stavův žádajíc, aby nás neprodleně korunovali a napotom za krále a pána svého jměli a drželi, kdež měvše dotčení všickni tři stavové království Českého takovou J. Mti pana bratra našeho nejmilejšího na ně vzloženou žádost, při tomto generálním neboližto veřejným sněmu v svém pilném a bedlivém i dostatečném uvážení a pováživše při tom toho, že jsme léta pominulého šestnáctistého osmého na milostivé vyhledávání J. Mti cís. při týchž stavích za čekance království tohoto, na jistý však způsob, voleni byli, v tom jsou se k J. Mti cís. poddaně jako i k nám povolně ukázali a nás za krále Českého a pána jich podle svobod svých vyhlásili a s J. Mti cís. o jistý den, na kterýž se korunování naše bohdá šťastně vykonati má, totiž v pondělí Svatodušní nejprv příští, snesli a porovnali, však s touto při tom znamenitou vejminkou, abychom my, král Matyáš, před již řečeným naším slavným korunováním nadepsaným všem třem stavům království Českého revers dostatečný od sebe dáti a milostivě připovědíti ráčili, že ve dvouch nedělích po témž korunování našem pořád zběhlých ráčíme povinni býti a to i skutečně vykonati chtíti, všecky a všelijaký majestáty a privilegia, jak obecní všem třem stavům tak i obzvláštní neb partikulární, od předešlých jich Mti králův Českých slavných pamětí jako i od J. Mti cís. etc. krále Rudolfa, pana bratra našeho nejmilejšího, týmž třem stavům z obzvláštní milosti a štědroty J. Mti cís. a král. nadaná a netoliko na svobodné provozování náboženství pod obojí přijímajících, ale i na jiné politické věci, jako z strany upuštění od pokut se vztahující, item všecky svobody, práva, zřízení zemské, chvalitebné, dobré starobylé obyčeje a pořádky jako i sněmovní snesení, zvláště pak ta, kteráž jsou se léta šestnáctistého osmého a šestnáctistého desátého stala, též srovnání stavův pod jednou a pod obojí, tak i mezi stranou pod obojí samou v království tomto přijímajících, nicméně i tu conjunctí, kterouž jsou často jmenovaní stavové pod obojí s knížaty a stavy v knížetství Slezských léta pominulého, šestnáctistého devátého, na sněmu obecním v příčině náboženství učinili [Návrh stavů v kopii archivu min. vnitra v Praze má nyní toto plus, které v originále vynecháno: "a naposledy i to, oč sou se všickni tři stavové při tomto veřejným sněmu z strany najímání a verbování lidu válečného i vydávání pštolunkův a držení sjezdův jednomyslně snesli a to zavřeli."], ve všem jejich znění, punktích, klauzulích a artikulích, nic ovšem nevymieňujíc, zcela a zouplna schváliti, obnoviti a majestátem naším královským potvrditi a týž majestát v jmenovaným čase těch dvouch neděl konečně a jistotně v moc stavův království Českého aneb na místě jich nejvyššímu purkrabí pražskému odvésti dáti a v tom ve všem se tak náležitě a milostivě zachovati.

A protož, přijímajíce my král Matyáš od dotčených všech tří stavův království Českého v již oznámený příčině vyhlášení našeho za krále Českého a snesení se s J. Mtí cís. panem bratrem naším nejmilejším o korunování naše vskutku prokázanou povolnost, s obzvláštní vděčností milostivě k tomu se každého času snažovati a skutečně přičiňovati chtíti ráčíme, toho se týmž všem třem stavům slavného království Českého vší milostí naší královskou - nad čímž své zalíbení jmíti a s námi dobře spokojeni budou - spomínati a nahrazovati, a přesto mocí tohoto reversu našeho často psaným všem třem stavům slovem naším královským přiříkáme a připovídáme, že to všecko, což se nadpisuje, z strany schválení, obnovení a potvrzení všech a všelijakých jejich privilegií na náboženství i na jiné politické věci se vztahujících, též i svobod, práv, zřízení zemského, chvalitebných, dobrých, starobylých obyčejův a pořádkův jako i sněmovních snesení, zvláště pak těch, kteráž jsou se v dotčených letech, v šestnáctistým osmém a šestnáctistém desátém, staly, tolikéž to srovnání mezi oběma stranami pod jednou, jako i mezi stranou pod obojí samou v témž království, nicméně i z strany té conjunctí mezi stavy pod obojí s knížaty a s stavy v knížetství Slezských léta pominulého, šestnáctistého devátého, na sněmu obecním v příčině náboženství učiněné, poněvadž proti víře katolické pod jednou přijímajících jmíněna býti nemá, [Slova "poněvadž proti víře - nemá" chybějí v návrhu.] ráčíme chtíti v určitém čase těch dvouch neděl po šťastném bohdá korunování našem ve všem jich znění, položení, punktích, klauzulích zcela a zouplna, nic ovšem nevymieňujíc [V návrhu stavů následuje: "jako i tu confederatí, krerúž dotčení stavové království Českého a země vtělený s vyslanými zmocněnými z království Uherského a arciknížetství Rakouského hned po vykonaném našem korunování v jistých příčinách opatření těchto všech zemí před všelijakými nepřátelskými vpády, praktikami k záhubě dokonalý se vztahujícími učiniti a zavříti chtějí.], milostivě schváliti a stvrditi a to vše upřímně a věrně vykonati a naplniti a majestát náš královský, na to se vztahující, rukou naší vlastní podepsaný a pečetí naší královskou stvrzený, že se tomu od nás i budoucích králův Českých zadosti státi má, všem třem stavům království Českého aneb na místě jich v moc nejvyššího purkrabí pražského odvésti dáti.

Co se pak některých jiných artikulův obecních od stavův království tohoto nám přednesených, [Srovn. č. 349, 350, 446, 447.] kteréž za jistými příčinami na tento čas k vyřízení svému přijíti nemohly, dotejče, takoví artikulové až do nejprve příštího sněmu obecního, od nás stavům položeného, se odkládají, a že při témž sněmu dokonale k zavření svému přede všemi jinejmi věcmi přijíti mají, ústy svými královskými sme připovědíti ráčili, [Slova "Co se pak některých - ráčili" chybějí v návrhu.] načež se všickni tři stavové dokonale ubezpečiti a tím jisti býti mají, že se to od nás, jakožto krále a pána křesťanského a slova svá držícího, všelijak náležitě a šlechetně státi má a stane.

Tomu na svědomí revers tento náš královský sme rukou svou vlastní s přitištěním pečeti naší královský podepsati ráčili.

Jenž jest dán na Hradčanech v Vrchním městě Pražském v sobotu po neděli Exaudi [Návrh má datum: "Jenž jest dán v Horním městě Pražském Hradčanech v pondělí svatodušní (t. j. 23. května).] léta božího tisícího šestistého jedenáctého a království našeho Uherského třetího.

Matthias.