425.	[V Praze], 19. května 1611.

Kutnohorské diarium: Moravané povoláni do sněmu, Žerotín omlouvá zdržení repliky na odpověď stavů; na žádost Moravanů čtena tato replika, v níž se odpovídá na moravské požadavky; moravští vyslaní navrhli pro krátkost času před korunováním, aby se volili komisaři ze stavů českých, kteří by ty věci srovnali a ve spis uvedli; čteny artikule sněmu olomouckého 1584 proti mandatum o zavedení nového kalendáře; po té voleni komisaři na návrh moravských vyslaných a jednáno o pořad sedění nejv. úředníků zemských a úředníků markrabství Moravského, načež promluvil Žerotín a dostal odpověď od nejv. purkrabí; po té povoláni do sněmu slezští a lužičtí vyslaní, a čtena odpověď na jejich stížnosti; konečně čteno a opravováno usnesení sněmovní, čten revers o propuštění stavů z přísahy a čteno odložení soudu zemského.

Pokračování diaria kutnohorských poslů k sněmu generálnímu v městském archivu v Kutné Hoře: ⁶⁵³⁶/₆ E. A tergo poznamenáno: "Diarium comitiorum". Částečně vydal Konopka l. c. st. 397 - 399.

Ve čtvrtek 19. Maii.

Posláno bylo pro pány Moravany, poněvadž toho žádali, aby přístup do sněmu míti mohli. Když pak přišli, pán z Žerotína přednášel, že za to žádají pánův stavův království Českého, aby jim za zlé neměli, že sou odpovědi své tak dlouho na odpověď jim v spisu podanou [Viz č. 360.] nedali, že to ne osobami jich sešlo, ale že nedostatek zdraví některých z prostředku pánův vyslaných toho za příčinou byl. Pročež že téhož spisu svého, jejž za odpověď podávají, za přečtení žádají.

I byl jest čten:

Předně, že jejich smyslu a mínění od pánův stavův království Českého ve všem vyrozumíno není.

2. Že smysl jich jinak vyložen jest, nežli oni mínili, pročež že na rozmyslu mají tyto tři věci v odpovědi pánův stavův jim podané:

1. Že se jim v též odpovědi několikráte na J. Mt král. ukazuje, a tudy od osoby pánův stavův oni páni vyslaní že se oddělují, nad čímž oni že žádného zalíbení nemají, nežli, poněvadž oni ničehož nového nevyhledávají, co by na ublížení privilegií stavův království českého bylo, nýbrž toliko některých stížností že za napravení žádají a od osob svých v ničemž od pánův stavův děliti se nemíní,

2. že na zřízení zemské, obyčeje starobylé a J. Mti král. regalie se jim ukazuje, ješto oni v regalie J. Mti král. sahati nemíní a pánům stavům v zřízení zemském jich žádné překážky činiti oumyslu nejsou,

3. že táž odpověď příliš krátká a zatmělá jest, pročež dle jich zakázání (rozuměj p. z Lobkovic učiněného) aby se to vysvětlilo.

I čtena byla odpověď pánův stavův a na ni replika pánů Moravanů, co se

I. dotýče, kde o potvrzení privilegií se zmínka činí [Srovn. čl. 1. v č. 360, kde stavové čeští mluví o taxe nejv. kancléři Zdenku z Lobkovic za majestát, jímž se mají potvrditi moravská privilegia.], k tomu že páni stavové přistupují, však aby s kanclířem nejvyšším o taxu se urovnali, ješto oni nevědí, čím by měli za takový majestát kanclíři povinni býti, poněvadž oni nic nového tu nevyhledávají ani žádných milostí nebývalých od J. Mti král. nežádají, poněvadž starých privilegií obnovení a potvrzení se státi má a to se naplniti, čím se král stavům zakázal. Pročež že ne kupováni od kanceláře majestátové, ale od J. Mti král. dáváni bývají takoví a privilegia. Chtěl-li by dále kanclíř co při paních stavích markrabství Moravského vyhledávati, oni že proti tomu nejsou, aby ně čeho od sebe na odměnu a památku učiniti neměli.

II. Kde se zmínka činí o punktích, o něž sou se stavové markrabství Moravského snesli, ty že se samého markrabství Moravského dotýkají, a že žádného rozmýšlení nemají, proč by jim ukázáni nebyli. [Viz zde i dále články uvedené v č. 360.]

III. O přítomnosti nejvyššího kanclíře při J. Mti král. že žádají, aby při tom žádost jich zůstavena býti mohla.

IV. O vycházení poručení na ublížení zřízení zemského, kteréž na J. Mt král. se jim ukazuje, ješto J. Mt král., nejsa ještě práv a svobod markrabství Moravského tak dalece svědomý, mohl by poručiti, co by čelilo proti zřízení zemskému, pročež že žádají za další toho napravení.

V. Kde se o reversu zmínka činí, jaký by to revers býti jměl, že nevědí, pročež žádají za vysvětlení.

VI. Poněvadž žádosti jejich zadosti se stalo, a k tomu přistupují páni stavové, při tom se toho také zůstavuje.

VII. O komisí žádají, též aby při žádosti zůstaveno bylo.

VIII. O vycházení psaní z kanceláře české dvorské, to aby se vysvětlilo, poněvadž velmi krátce toho dotknuto jest.

IX. O nevycházení listů otevřených bez povolení pana hejtmana, to že vždycky za obyčej jest bývalo, ale místa svého krom snesení sněmovního, kdyby co takového se stalo, nemělo, k čemuž podali průvodu z sněmu, který naposledy čten byl.

X. Poněvadž s žádostí pánův stavův se srovnává, při tom se zůstavuje.

XI. a XII. Tolikéž se při tom zůstavuje.

XIII. O aresty žádá se při žádosti za pozůstavení.

XIV. Žádá se za vysvětlení, poněvadž velmi zatmělý jest.

XV. Jestli že tomu artikuli jiný smysl dáván nebude, nežli jak v odpovědi doloženo, že k tomu přistupují; pakli by co jiného skrze to mělo rozumíno býti, že za vysvětlení žádají.

XVI. O žaloby lidí poddaných, toho za další napravení žádají.

XVII. O vyzdvihování při zašlých, poněvadž zatmělý jest, toho za vysvětlení žádají.

XVIII. a XIX. Že při odpovědi té těch zůstavují.

XX. Že též s dobrým zdáním spokojeni jsou.

XXI. Ten artikul aby vysvětlen byl.

XXII. O svobodě, kdyby jaká potyčka povstala, o to další informací od J. Mti král. státi se má a vzíti.

XXIII. O sedání nejvyšších ouředníkův království Českého a pana hejtmana markrabství Moravského s jinými ouředníky, to aby napraveno bylo pro zachování svornosti a lásky neprodleně.

XXIV. O zavázání povinností nejvyššího kancléře stavům markrabství Moravského, toho že se při předešlém zůstavuje.

XXV. Místokanclíře království Českého páni Moravané že sou nemínili voliti Moravce, ale Čecha, který by se jim líbil. Sněm pak 1608 v artikuli o nedávání odpuštění od nejvyšších úředlníkův místodržícím jich že se na kanclíře nevztahuje, nežli na jiné nejvyšší úředníky a soudce zemské.

XXVI. To aby se vysvětlilo, o kom se to míní a koho kanclíř dosazovati má, zdaliž samé osoby pod obojí.

XXVII. Že toho při tom se zůstavuje, jakž odpověď dána.

XXVIII. Též se při tom zůstavuje.

XXIX. Toho že se do jiného času odkládá, nebo majestát ten, o kterémž páni stavové zmínku činí, ovšem do zřízení zemského markrabství Moravského pojat jest, však o tom žádného vyměření se nečiní, pročež s J. Mtí král. o to dále jednati se musí.

XXX. O dosazování osob Moravanův do appellaci, tu že se nic neslušného a nenáležitého nevyhledává, poněvadž tak dobře markrabství Moravského pře jako království Českého tu se dostávají.

XXXI. Toho při tom, jestliže se tomu jinač nerozumí, za zůstavení žádají.

XXXII. K tomu též přistupují, jednom aby napotom jiný smysl tomu dáván nebyl.

XXXIII., XXXIV., XXXV. a XXXVI. Poněvadž J. Mt král. od stavův se děliti neráčí, že jistá naděje jest, že to J. Mt král. nepochybně učiniti ráčí.

XXXVII. K tomu se také přistupuje.

XXXVIII. Ten artikul 1. aby se vysvětlil, 2. poněvadž zřízení zemské toliko na samé ty se vztahuje, kteří v zemi statky mají, toho se při tom zůstavuje.

XXXIX. Toho se zůstavuje při zřízení zemském království Českého P. 20, a dále aby to vysvětleno bylo.

XL. Osoby přijaté do království Českého z markrabství Moravského aby taxou přetahovány nebyly, toho se při taxe starodávní zůstavuje.

XLI. Poněvadž žádná privilegia nejsou nalezena, jež by se pánův Moravanův dotýkaly, toho při tom zůstavují, déle našla-li by se jaká za odvedení sobě jich v hodnověrných vejpisích žádají.

XLII. Toho se při tom zůstavuje.

XLIII. Toho by se při tom zůstaviti mohlo, kdyby to necelilo proti zřízení zemskému markrabství Moravského, pročež aby dále od pánů stavů to vysvětleno bylo.

XLIV. a XLV. Poněvadž pořádku a svornosti tím se vyhledává, při předešlém toho se zůstavuje.

XLVI. Zůstavuje se toho při tom, však s tím ohlášením, aby škůdcové v zemi na škodu chováni nebyli.

XLVII., XLVIII. a XLIX. Toho všeho při tom se zůstavuje.

A poněvadž jest čas krátký k tomuto jednání sněmovnímu před korunováním J. Mti král., že se vidí pánům vyslaným z markrabství Moravského, aby pro spokojení této věci déleji spisy tato věc jednána nebyla, aby jistí komisaři z prostředku pánův stavův království Českého voleni byli, kteří by pro zachování času věci tyto srovnali, tak aby svornost a láska z toho pojíti mohla. Co tak koliv najednáno a na čem zůstáno bylo, to aby v spis na způsob smlouvy uvedeno a pro lepší jistotu pečetí zemskou království Českého a markrabství Moravského jako i pečetí J. Mti král. stvrzeno bylo.

Dále čten byl artikul sněmu držaného v Olomouci léta Páně 1584 v pondělí po třech králích, kdež panu Hynkovi Brtnickému z Valdštejna poručení jisté od J. Mti cís. odesláno bylo o přijetí nového kalendáře, kdež též poručení J. Mti cís. místa míti nemohlo, poněvadž bylo na ublížení zřízení zemského a svobod protržení a zlehčení markrabství Moravského, nebo o takovou věc na sněmu nebo sjezdu jednáno býti mělo a ne bez povolení stavův markrabství Moravského poroučeno. Pročež tíž mandátové rozbiti a zvěšeni nebyli, nýbrž na tom zůstáno, aby dotčeného pana z Valdštejna jako hejtmana všickni stavové při J. Mti král. omluvili a příčinu předložili, proč jsou těch mandátů a patentů přibíti dáti nemohli.

Item čten druhý artikul téhož sněmu, léta 1584 v Olomouci držaného v pátek po svatém Kiliánu, kdež J. Mti cís. oznamují, že sou zarmouceně k tomu přistoupili, kdež J. Mt cís. poroučeti ráčí, aby nový kalendář přijali, že to bylo a jest na protržení svobod a práv jich, pročež aby J. Mt cís. je ubezpečiti ráčil, že toho více státi se nemá. [Srovn. Fr. Kameníček, Zemské sněmy a sjezdy moravské II., st. 330 a tamže pozn. 2.]

Po přečtení tohoto spisu odstoupili ke dskám páni Moravané, a tu promlouváno bylo o tento spis jim předložený, a oblíbili sou podání pánův Moravanův o komisaře a voleni jsou k uvažování této věci komisaři: pan purkrabie nejvyšší, pan sudí, pan Švihovský, pan hrabě Ondřej Šlik, pan písař, [pan] podkomoří, pan Jan Lukavský, pan Kašpar Kaplíř, Martin Fruwein, Simeon Humbergk, Jiřík Švik, mistr Jan Benicius od Hory Kuttny. A to uvažování aby se stalo zejtřejšího dne ráno v zeleném pokoji v 6 hodin na půl orloji.

Povoláni byli potom páni Moravané, a tu předneseno jim bylo snesení pánův stavův od pana purkrabího, jako i komisaři k této věci i místo i čas jmenováni.

A dále mluveno, poněvadž ten artikul strany sedění mezi nejvyššími ouředníky království Českého, item pana hejtmana markrabství Moravského a oficírů dvorských mezi týmiž ouředníky nejvyššími jak království Českého tak markrabství Moravského, poněvadž na samém vyměření královském a porovnání pozůstává, ale na ten čas vykonati se nemůže, aby odložen byl, až by páni vyslaní k uvažování artikule o defensí jak s pány vyslanými uherskými tak rakouskými sem se sjeli, což při budoucím sněmu státi se bude moci. A toto odložení, poněvadž žádný pořádný akt, ani práva ani zřízení zemského se dotýkající, není, tím snážeji na místě postaven tehdáž bude moci býti. Měli-li by pak páni Moravané jaké paměti aneb svobody o sedání nejvyšších pánův ouředníkův a soudcův zemských markrabství Moravského mezi nejvyššími ouředníky a soudci zemskými království Českého, aby jim je ukázali, oni že též učiniti chtí.

Načež od pána z Žerotína promluveno:

1. Poděkováno za oblíbení zdání.

2. Přistoupeno k témuž.

3. Že se nevyhledává v tom jednání o sedění nic nového a prvé nebývalého, čeho by páni Moravané v užívání nebyli a čeho by od předkův svých dochovaného neměli, ale od koho by jim to odňato bylo, že od jiného žádného se to nestalo nežli od některých osob z prostředku nejvyšších ouředníkův království Českého; čím pak původem aneb z jaké při činy o to sou přišli, toho že věděti nemohou, však že se nadějí, že to časem svým najevo vyjde.

4. Co se dotýče privilegií a svobod jich, aby pro ně měli na Moravu posílati a jezditi, že by daleko bylo a bezpotřebné, poněvadž se nadějí, že některé paměti ve dskách zemských se najíti moci budou. Co se pak o[d]kladu této věci dotýče, že sobě to do rána na rozmýšlení berou a o novém sjezdu že žádném nevědí a že by neradi, aby dlouho zde zdržováni býti měli.

Načež od pana purkrabího mluveno, že žádný jiný sjezd se nerozumí nežli ten, který po šťastném korunování J. Mti král. od J. Mti rozepsán bude, což, jak naděje vede, po korunování brzy se státi musí.

Odesláno potom pro pány Slezáky a Lužičany a čtena byla odpověď na stížnosti jich jako i na spisy podané, jakž extrakt předešlý to ukazuje; po kteréžto odpovědi jim podány ty spisy byly, oni přijali je na ten spůsob, aby k odpovědi k principálům jich odeslati je mohli, s tím doložením, že sou se nadali, že stížnosti jich jim spomoženo bude, však že to vidí, že tou měrou větším těžkostem jich příčina by se dávala.

Po kteréžto odpovědi, jako i páni Moravané, odešli.

II. Korigován byl sněm a čten; ustanovení o berně, které do sněmu vjíti má na spůsob a formu léta 1610.

III. Čten revers na pargameně psaný, jakým spůsobem J. Mt cís. stavy z povinnosti propustiti míti ráčí, kterýž také J. Mti cís. podán býti jmá.

IV. Čteno odložení soudu zemského letničního, a to za příčinou lidu pasovského v tomto království Českém se zdržujícího.