Kopie (A) v městském archivu v Kutné Hoře: ⁶⁵³⁶/₁₂ D, kopie (B) tamže: ⁶⁵³⁶/₁ F fol. 14. Vydal Konopka v Čas. Mat. mor. roč. 38, v Brně 1914, st. 392 - 397 a tamže obsah odpovědi rozebral. Německé překlady v státním archivu ve Vídni: Böhmen fasc. 14, fol. 47 - 53 a v archivu ministerstva vnitra v Praze.

Odpověď od jich Mtí pánův stavův království Českého jich Mtem pánům vyslaným a zmocněným z markrabství Moravského na artikule jich Mtí vlastně se dotejkající.

1. Co se prvního artikule, aby J. Mt král podle smlouvy léta 1608 mezi J. Mtí cís. a J. Mtí král. učiněné privilegia a všecky svobody, nadání a obdarování novým majestátem milostivě potvrditi a k landfrídu se znovu přiznati ráčil, dotýče, k tomu se přistupuje. Nežli, co se taxy dotejče, o to podle starobylého spůsobu s nejvyšším kancléřem království Českého se porovnati.

2. Z strany punktův a artikulův těch, o kteréž sou se s J. Mtí král. snesli, aby při tom byli zůstaveni, poněvadž se o nich, jací to punkty a artikulové jsou, neví, pokudž by toliko na ublížení svobod tohoto království nebyli, vyrozumějíc tomu, také by se k tomu přistoupilo.

3. Kanclíř nejvyšší aby při J. Mti král. zůstával, toho se při předešlém obyčeji starobylém zůstavuje.

4. Poručení žádná aby proti zřízení zemskýmu, právům a svobodám nevycházela z kanceláře české, to se J. Mti král. přednésti musí. Když J. Mt král. neráčí o tom poručiti, tehdy že se od žádného toho nestane, a kdyby se i stalo, průchodu svého jmíti nemá.

5. Obeslání žádná aby - mimo ta, kde by se samého statku toliko dotejkalo - nevycházela, k nim také státi aby povinni nebyli, vidí se, že i ten artikul čelí proti zřízení zemskýmu království Českýho a reversu danému, neb jeden každý pořadu práva poddán býti musí. Než co se smlouvy té dotejče, poněvadž ta na samé pány obyvatele markrabství Moravského se vztahuje, ta v své váze zůstane. A tak se toho při zřízení zemském zůstavuje.

6. Aby žádný z obyvatelův markrabství Moravského, jsa obeslán, dýleji přes dvě neděle zdržován nebyl, k tomu se přistupuje.

7. Z strany komisařův nařizování, aby ti z Moravanův byli, a toliko v markrabství Moravském komisí o věci takové, které by k soudu pořádně nenáležely, aby pokládány byly, také toho při tom zůstavují.

8. Psaní, kteréž se jménem J. Mti král. k stavům neb obyvatelům markrabství Moravského činiti budou, povlovně a šetrně že vycházeti budoucně na poručení J. Mti král. mají.

9. - 10. Co se odevřenejch listů, co se o rozličné věci (sic), též mandátův, glejtův, dekretův anebo recessův, kteří by do markrabství Moravského vycházeti měli, dotýče, poněvadž ta věc vlastně J. Mti král. jest, jakkoli J. Mt král. o to s stavy markrabství Moravského se namluviti ráčí, toho se při tom zůstavuje.

11. - 12. Jsa kdo z markrabství Moravského do kanceláře obeslán, aby přátely své podle sebe, kteříž by jemu raditi, potřeby jeho přednášeti a spravedlnosti jeho hájiti nápomocni byli, bráti mohl, i také aby zbytečně před kanceláří zdržováni nebejvali, to se za slušnou věc býti seznává.

13. Než co se na závazky braní a ku právu stání dotýče, toho se při odpovědi na pátý artikul daný zůstavuje.

14. Mocní listové J. Mti král, ti aby bez průtahův proti odvedení 14 kop míšeňských vydáváni bejvali, a taxa větší aby za ně ukládána nebyla.

15. K tomu artikuli, aby se těch stran, kteréž před právem markrabství Moravského činiti mívají, kancelář neujímala, se přistupuje.

16. Z strany lidí poddaných, aby sem povoláváni nebývali, jim poručení aby se nevydávala, než na hejtmana markrabství Moravského neb soud zemskej aby ukazováno bylo, poněvadž to regale vlastní J. Mti král. jest a v moci J. Mti zůstává, toho se při tom zůstavuje.

17. Co se pak snímání při nevyslyšených při právě městském, kteréž vlastně k tomu právu náležejí, dotýče, aby takové rozepře ne jinde nežli při tom právě, kdež začaté jsou, se dokonávaly. [V kopii B odstavec tento je označen číslem 18 a odstavec následující číslem 17.]

18. Při právě městským po vyneseném orteli neb rozsudku, když od pana prezidenta a rad nad apellacími takoví ortelové schváleni, potvrzeni aneb napraveni bejvají, proti pořadu právnímu aby žádných zapovědí z kanceláře nevycházelo, nýbrž při ortelích svých a exekucí aby zůstaveni byli, také v tom artikuli se snášejí.

19. Žádná také poručení z kanceláře české proti právům, svobodám a starobylým dobře nabytým pořádkům měst markrabství Moravského aby nevycházela a vzláště, když by již která pře před kterékoli právo zašla, aby takovými poručeními strany od práva odtrhovány nebyly, za slušné to býti uznávají.

20. Co se lidí těch dotýče, kteříž za slušnými proviněními od měst vykázáni neb jinač ztrestáni býti mají, aby se jim ruka nedržela, poněvadž milostivost, milosrdenství a dobrotivost má k lidem chudým, vzlášť pak padlým, prokazována býti, vidí se, že to má při milostivý vůli a dobrotivosti J. Mti král. etc. zůstávati.

21. Z strany příročí dávání lidem městským zadlužilým a práva zastavování, to slušně aby se nedalo, nežli s věřiteli dáti jednati, vidí se - poněvadž to každému na vůli svobodné k tomu přistoupiti neb nechati zůstává - že to ke škodě žádnému není.

22. Poručení kdyby jaké z kanceláře proti zřízení zemskýmu, právu neb svobodám markrabství Moravského vyšlo, to že na J. Mt král. slušně vzneseno býti může, a J. Mt král. nepochybně, vyrozumějíce tomu, že to ráčí tak náležitě věděti opatřiti a přetrhnouti, aby sobě neměl slušně žádný co stěžovati.

23. Co se místa a sedání jich Mtí nejvyšších ouředníkův a soudcův zemských království Českého, též jich Mtí pánův hejtmana a nejvyšších ouředníkův a soudcův zemských markrabství Moravského dotejče, ten artikul, poněvadž [porovnání] [Doplněno podle smyslu.] mezi nejvyššími oficíry dvorskými a nejvyššími ouředníky a soudci zemskými království Českého na J. Mti král. pozůstávati bude, aby do toho času odložen býti mohl. ["odloženi býti mohli" A i B.]

24. Aby kanclíř království Českého také přísahou pánům stavům markrabství Moravského zavázán byl, to že by se dobře trefiti z mnohých příčin nemohlo, nýbrž toho se při zřízení zemském zůstavuje.

25. Místokanclíř aby rozenej Moravec aneb, kterej by pořádku a práva markrabství Moravského povědom byl a od nich při obnovení ["obdavení" chybně A i B.] ouřadu kanclířského jmenován bude, dosazen býti jměl, to se proti ["proto" chybně A i B.] snesení sněmovnímu léta 1608 stalému státi nemůže, nýbrž nepochybně nejvyžší kanclíř vedle téhož sněmovního snesení bude se věděti v tom jak náležitě zachovati.

26. Aby osoby hodné a dobře zachovalé do kanceláře dosazovány byly, na to nejvyžší kanclíř království Českého podle sněmu léta 1610 obzvláštní pozor dáti má a povinen jest.

27. Co se toho artikule strany vyžádání sobě roku o poctivost před panem hejtmanem a nejvyžšími ouředníky a soudci zemskými markrabství Moravského, a potom na J. Mt král. že by se odvolati chtěl, dotejče, ten artikul podle znění smlouvy léta 1608 učiněné a při zřízení zemským markrabství Moravského se zůstavuje.

28. V apellací aby vedle jednoho každého města práva municipálního reformací na ortele se činily, poněvadž president a rady nad apellacími na to obzvláštní instrukcí danou mají, při té se toho zůstavuje.

29. Co se tkne vejpovědí o věci purkrechtní mezi osobami stavův panského a rytířského, poněvadž J. Mt cís. ráčil jest pány obyvatele markrabství Moravského majestátem na to obdařiti, kterýž také do zřízení zemského markrabství Moravského pojat jest, slušně při tom zanecháno býti má.

30. Z strany dosazování osob do apellací, poněvadž to vlastně regalia J. Mti král. jest, to při milostivé vůli J. Mti zůstávati bude.

31. - 32. Pře vyslyšané a na vejpovědi zůstávající, též, které by na apellací neb na revizi zůstávaly, tolikéž nálezové a vejpovědi, které by se na obyvatele markrabství Moravského vztahovaly, k žádnému příkladu aby sloužiti nemohly a dokonce aby z nich sešlo a na ně aby se navracovati žádným spůsobem nemohli ["nemohlo" B.] ti artikulové, jakž o tom smlouva léta 1608 vyměřuje, při té se toho zanechává a zůstavuje.

33. - 36. Komora česká a dvorská berněmi a svoleními od stavův markrabství Moravského aby nevládla a o nich nic neporoučela, a kdyby J. Mt král. jistotu na summy dělati a v nich rukojmie markrabství Moravského postaviti poručiti ráčil, aby v listech podpůrcích ne J. Mt král., nežli president a rady s erby a statky svými, tak aby se na nich zase hojiti mohli, postavováni bývali, nicméně preláti a města, poněvadž v velikých dluzích vězí, aby v rukojemství byli ušetřováni a pohrůžkou k tomu aby nuceni nebyli, a J. Mt král. aby všecky zápisy, od J. Mti cís. obyvatelům ["obyvatelův" chybně A i B.] markrabství Moravského svědčící, na sebe převézti ráčil, poněvadž tito artikulové vlastně J. Mti král. se dotejkati chtějí, dále se toho při milostivé vůli J. Mti král. zůstavuje.

37. Co se pak správy a obyčejův království Českého dotejče, poněvadž markrabství Moravské přední oud téhož království Českého jest, pro zachování lásky a svornosti jedna každá země k druhé aby vedle starobylého chvalitebného obyčeje se chovala, za slušné býti poznávají.

38. Co se dodávání půhonův, důhonův neb obeslání od soudův zemských království Českého na obyvatele markrabství Moravského dotejče, toho se při odpovědi na artikul pátý dané zůstavuje, neb se to také na ty obyvatele markrabství Moravského, kteříž by statkův pozemských zde v království Českém neměli, nevztahuje, nežli na ty, kteří [by] zde statky pozemské měli. A protož se toho při témž zřízení zemském zůstavuje.

39. Strany svědomí dávání obyvatelův markrabství Moravského k soudům zemským, poněvadž zřízení zemské o tom patrně vyměřuje, že svědkové tím právem, v které zemi jsou, jakž táž země za právo má, vedeni býti mají, slušně to tak zachováno býti má.

40. Z obyvatelův markrabství Moravského kdo by vedle zřízení zemského revers od sebe dáti chtěl, ten každý spůsobem pánův Slezákův vedle sněmu léta 1610 aby se zachoval.

41. Vidimusy privilegií markrabství Moravského se dotýkajících, které by mezi privilejími zemskými království tohoto zůstávati měly, aby vydány byly, a osoby dvě z prostředku svého k přehlídnutí ["přehlídnouti" A i B.] svobod takových od jich Mtí pánův vyslaných z markrabství Moravského aby k osobám jistým přidány byly, i poněvadž až posavad po pilným přehlídání privilegií zemských nic takového, což by se jich Mtí pánův stavův markrabství Moravského dotýkati chtělo, vynajíti se nemohlo, slušně v tom jich Mti páni stavové omluveni bejti mají.

42. Od J. Mti cís. jakožto krále Českého etc., pána našeho nejmilostivějšího, žádných jiných privilegií jsou stavové království Českého mimo ty dva majestáty [na] náboženství a na upuštění od pokut propadení statkův [O upuštění od pokut propadem statků srovn. Kalousek, České statni právo, 2. vyd., st. 267 a 406 (hlavně pozn. 1) a Slavatovy Paměti 1, st. 165. To se vztahuje na jednání císaře Rudolfa se stavy českými 1608 a jeho odpověď, která byla pojata do usnesení sněmovního t. r. O zvláštním majestátu vydaném císařem o propadení statků Kalousek neví. Konopka v uvedené práci tiskne v tomto odstavci chybně: "náboženské misto: "náboženství, čímž této větě dává jiný smysl. Emendaci původního textu lze provésti jen doplněním předložky "na".] dostati neráčili; o jiné pak artikule obecné, o kteréž jsou se s J. Mtí cís. snesli, ty do sněmův, obzvláštně pak léta 1608 a léta 1610, zouplna a docela pojati jsou, a aby pánům Moravanům ke škodě bejti měly, toho při sobě nenacházíme.

43. Na ouřady vyžší, též také do soudův zemského, dvorského a komorního i jiných, aby tolikéž rodičové markrabství Moravského jako rodičové království Českého podle předešlých příkladův dosazováni bývali, poněvadž podobně rodičové království Českého v markrabství Moravském se na takový ouřady dosazují, i pro zachování dobrého přátelství, lásky a svornosti, proti tomu by páni stavové království Českého nebyli a nejsou, pokudž kteří z pánův Moravanův v markrabství Moravském rodilí, vykonaje to, co zřízením zemským vyměřeno jest, a v království Českém osedlí byli, aby vedle privilegií zemských, sněmovních snesení a zřízení zemského, jak se ty vztahují, na ouřady zemské a do soudův dosazováni vedle hodností osob od jich Mtí králův Českých bejti neměli.

44. Co se za obyvatele do země nebo přijetí do stavu panskýho a rytířskýho dotejče, vidí se, aby to při starobylým spůsobu na vůli zůstávalo.

45. Dobré, poctivé a hodné lidi podle svobod a privilejí jedna každá země [aby] buď za obyvatele do země neb do stavu panského [a] rytířského přijímati mohly.

46. Strany lidí zlopověstných, ten artikul aby při zřízení zemským byl zůstaven tak, kdož by koli které osobě oč takového hleděti chtěl, aby pořad práva jedné každé země, [v] které by zůstával, k tomu zachovati povinen byl, a co právo komu přinese, tím ["ten" A.] aby se spravil.

47. - 48. Odpověď také na psaní jich Mtí pánův nejvyzších ouředníkův a soudcův zemských markrabství Moravského strany osoby pana Berky neprodleně nejvyzší páni ouředníci a soudcové zemští království Českého dáti nepominou, jako i psaní beze všeho zadržení od nejvyzších pánův ouředníkův a soudcův zemských, tu kdež náležeti bude, přednesena býti mají.

49. Co se posledního artikule dotejče, aby jedna každá země při svejch privilegiích, svobodách a dobrých chvalitebných obyčejích, řádích zůstavena a ochráněna pro zachování jedněch k druhým lásky a svornosti byla, v tom se tolikéž snášejí a k tomu přistupují.