Vévoda Brunšvický slezským vyslaným: Z memoriálu, jehož opis jim poslali a který dal císař před několika dny [Hammer-Purgstall má tu chybně "jähren" místo "tagen", jež mají jiné rukopisy. Že jde o dny, je patrno i z obsahu.] vévodovi Brunšvickému a kurfirstským vyslancům [Viz č. 179 ze dne 26. dubna.] dostatečně porozuměli, že jim císař svěřil, aby vyjednávali se Slezany a Lužičany; totéž vidí z listu, který císař poslal některým z nich, [Viz č. 246 ze dne 2. května.] proto chce s nimi důvěrně konferovati "auf guet alt teutsch". Opakuje obsah prvého memoriálu císařova a projevuje jim úplnou důvěru, že císaři zachovají věrnost jakožto poctiví němečtí lidé, kteří vždy před všemi jinými národy si zachovali slávu, že zůstávají věrni svým pánům; již vděčnosti za třicetiletou dobrou vládu, privilegia, majestáty a ochranu jsou k tomu nabádáni; vidí, jak také kurfirsti a knížata říše Římské od císaře neustupují; nemůže ovšem tvrditi, že se ve všem jednalo správně, císař byl zlými lidmi podveden a stavové čeští ne neprávem byli rozmrzeni pasovským vpádem; avšak modus procedendi byl příliš násilný a zcela nezodpovědný; sami vidi, jak se postupuje a jak se s císařem neuctivě zachází; může osobně dosvědčiti, jak byl císař donucen k rozepsaní sněmu, vydání proposice a odpovědi na.punkty a jak mu nebyla dána doba na rozmyšlenou; i jemu (vévodovi) projevili stavové nedůvěru, že zůstal císaři věren a neprozřetelně je obeslal, což Slezané mohli viděti z protokolu [Viz č. 21 ze dne 11. dubna.], který jim byl poslán; jak pohrdavě se vyjádřili na císařovy "punkty" a císaři odepřeli residenci, je viděti z jejich projevu, který před několika dny byl rozšiřován ("spargirt"); jejich jednání je celému německému národu k potupě a ani on (vévoda) ani jiní kurfirsti a knížata nemohli by toho nechati bez povšimnutí; nemůže věřiti, že by Slezané a Lužičané "als ehrlich, aufrichtig geteutschte" mohli schvalovati, co jiní tak násilně bez jejich rady začali a že by se účastnili těchto věcí, jimiž by na sebe uvrhli nemilost říše Římské; kdyby se vše uvážilo, vidělo by se, jak se také před několika lety s císařem jednalo směle a jak se zneužilo obdržených dobrodiní a svobod. Vévoda i kurfirstští vyslanci chtějí tak věci zaříditi, aby se císaři nestala další příhana, král aby byl spokojen a zemím to bylo k užitku; ačkoli někteří "grobe ungewaschne leut" prohlásili [Tím naráží hlavně na projevy Václava Vchynského.], že jim nic není po říši a kurfirstech, přece by, kdyby došlo k nepřátelství, poznali svou škodu; kurfirsti a knížata nemohli by nechati bez odvety urážeti císaře; Mohuč, Sasko a Pfalz - Neuburg už se nabídly; vyslanci jiných se očekávají každé chvíle a on sám je ochoten pro císaře nasaditi statky, život a krev do poslední krůpěje. Protože je to slušná věc a protože císař má k nim tak velkou důvěru, jistě to uváží jako rozumní a poctiví Němci, podle toho svá usnesení zařídí a také se o to domluví s Lužičany a pak svůj náhled, jak by se věcem mělo pomoci k větší cti císařově, jim oznámí. Incipit: "Stellet man nun" S. d.

Vyd. Hammer-Purgstall v Abh. der kgl. böhm. Ges. der Wiss. V. Folge, Bd. III., st. 800 - 804. V archivech ve Vídni, Wolfenbüttelu, Drážďanech, Vratislavi a Budyšíně je řada kopií. Kopie drážďanská: Passauischer Akten II. Buch 9167, fol. 371 - 377 má a tergo napsáno rukou Gerstenbergovou: "Memorial, so der herzog von Braunschweig den schlesischen gesandten übergeben 24. Aprilis 1611", t. j. 4. května podle nového stilu.