|
151. |
[V Praze], 23. dubna 1611. |
Kutnohorské diarium: Ve sněmu čteno dobré zdání krále Matyáše o odpovědi stavů českých na abdikační artikule císaře Rudolfa; hledě k artikuli o potvrzení privilegií se stavové snesli s nejvyššími úředníky, že se tak může státi až za 4 neděle po korunování.
Pokračování diaria kutnohorských poslů k sněmu generálnímu v městském archivu v Kutné Hoře; opis v zemském archivu (A); jiný opis (B) v kutnohorském archivu: 6536/13 B a 6536/1 F.
23. dubna.
J. Mti král. krále Matyáše ["krále Uherského Matyáše" B.] spis proti snesení stavův o artykule J. Mti cís., kterýž nejvyšší pan sudí zemský, maje jej sobě od J. Mti král., jakž sám oznámil, svěřenej, v sněmě čísti ráčil [Srovn. s č. 114, kde je obšírnější německý text Matyášovy odpovědi; tam jsme se dověděli, že ji do češtiny překládal Vchynský. Zde však je podán jen výtah, jak pozorujeme, srovnáme-li oba texty. Vedle některých menších různosti jsou tu i podstatné změny. V článku o císařově cestování staví se č. 114 k tomuto požadavku naprosto odmítavě, kdežto č. 151 je připouští (§ 6), dá-li císař revers, že z toho nevznikne nějaké nebezpečí. Pokud jde o amnestii, praví č. 114 na konci textu, že má zůstati při stavovské odpovědi, kdežto č 151 na konci ponechává tento článek k dalšímu uvážení královu.].
1. Že stavy království tohoto při jejich privilegiích a svobodách, též jiných chvalitebných řádích, právích, zvyklostech a obyčejích zanechati a jim jich milostivě potvrditi a naproti tomu do stavův také duověrné naděje býti, že J. Mti král. tou poddaností, kterou jsou pře dešlým králům českým zavázáni byli, zavázáni budou a J. Mt král. tím, aby jim nětco, čeho jsou předkové J. Mti král. nečinili, učiniti ráčil, obtěžovati nebudou, ráčí. Toliko aby stavové o to se brzy s J. Mti cís. jako i s J. Mti král. o jistý a brzský den, kdyby J. Mt král. za krále vyhlášen a korunován býti jmíti ráčil, poněvadž mnoho na tom, aby se to co nejdříve státi mohlo, záleží, snesli a namluvili.
O ten první artykul stavové s pány ouředníky nejvyššími pod jednou se snesli ["pod jednou snésti" chybně A, opraveno podle B.], že co se privilegií a svobod zemských potvrzení dotýče, to se dříve státi, leč od actum korunování krále ve 4 nedělích, tak jak se to předešle za nynějšího císaře a pána stalo, nemůže, nebo poněvadž jest J. Mt cís. tento generální sněm rozepsati ráčil, na něm jiného nic, než oč rozepsán jest, se jednati a říditi nemůže.
2. J. Mt cís. aby se králem Českým jmenovati a titulovati až do smrti své tím spůsobem jako i posavad králem Uherským a markrabím Moravským moci ráčil, J. Mt král. k tomu že přistupovati ráčí, však tak, aby J. Mt cís. od sebe revers na to dáti ráčil, že všeho práva království tohoto J. Mti král. postupovati a se dokonce odevzdávati ráčí.
3. O vychování J. Mti cís. s dvorem J. Mti, toho aby stavové na se nebrali, než aby to titulem J. Mti král. se dalo, však oni pomocí k tomu zavázáni byli.
4. Z strany obilí, dobytka, vína a jiných victualií, kdyby stavové na sebe to svolili, to by nemohlo než s jakýmsi posmíškem J. Mti cís. bejti, než J. Mti král. takové zdání o tom jest, aby místo toho od stavův 100.000 tolarův svoleno bylo.
5. O bytu a residencí J. Mti cís. na hradě Pražském, poněvadž hrad Pražský jest stolice králův Českých a tu dsky zemské zůstávají i soudové a ouřadové zemští se držívají, to že se trefiti, aby J. Mt cís. tu také residencí svou dále míti a tak dva králové, jeden skutečný a druhý toliko titulovaný, mohl, trefiti a k tomu povoliti nemůže, nebo J. Mt král. jsa complexí J. Mti cís. dobře povědom, neví, jak by kdy co J. Mti cís. k libosti učiniti a čeládka také J. Mti cís. s čeládkou J. Mti král. [se] srovnati mohla, než k tomu že se povoliti může, aby J. Mt sobě byt a residencí svou na některým zámku a panství, jako Poděbradech, Pardubicích a Mělníce, anebo v městech Hradci Králové a Plzni, poněvadž tam v Plzni obzvláštní duom pro sebe vystavenej i tu obzvláštní zření své jmíti ráčí, oblíbiti ráčil, však aby to tak opatříno bylo, aby pod správu J. Mti král. tak jako jiná města i s privilegiemi svými náležely.
6. O příjezdu do Prahy neb jinam, poněvadž J. Mt cís. správy a regimentu království tohoto pro pokoj se zbaviti chtíti ráčí, k tomu že se jinak povoliti nemůže, leč aby od J. Mti cís. to reversem opatřeno bylo, že skrze to nebude potřebí se jakého nebezpečenství obávati.
7. Statky od J. Mti cís. skoupený i na J. Mt odoumrtí připadlý aby J. Mti král. jakožto korunovanému králi náležely a v moc uvedeny byly a odprodávány nebyly, že J. Mt král. s věřiteli J. Mti cís. se umlouvati a odtud je pokojiti, nemohl-li by však jinej prostředek k tomu nalezen býti, chtíti ráčí.
8. Jaký jest milosti J. Mt cís. kterejm služebníkům svým učiniti ráčil, ty aby toliko, kterýž jsou před vpádem sem do království tohoto lidu pasovskýho učiněny a zapsány, aby zůstaly.
9. O J. Mti cís. aby nic na potupu mluveno a psáno nebylo, to J Mt král. také oblibovati ráčí.
10. Co se amnestie aneb nespomínání jedněm druhých toho, v čem sobě ublížili, dotýče, to ještě v dalším uvážení J. Mti král. zůstávati bude
[Jiná česká redakce, velmi se lišící od tohoto textu i od textu německého v č. 114, je v opise v rk. musejním Akta veřejná 1611, rk. IX. A 9, fol. 61 - 63. a zní takto:
23. Aprilis. Zdání a resolucí J. Mti král. na artikule J. Mti cís. pánům stavům podaná.
Jedno. Co se korunování J. Mti král. na království České dotejče, v tom že J. Mt král. s pány stavy se snášeti a to k sobě přijímati ráčí, poněvadž pak stavové sami tomu dobře rozuměti mohou, že na ten lid, kterýž sebou J. Mt král. míti ráčí, též i na ten, kterýž oni stavové verbovali, z obojí strany znamenité nákladové jdou a země se hubí, aby J. Mt král. i samých sebe ušetřili, tak aby tej věci spomoženo a z týchž nákladův a zvláště zhúby země sjíti mohlo. Co se pak dále J. Mti král. z strany stvrzení privilejí, svobod jejich náležité bude, že toho též J. Mt král. příkladem slavných předkův svých po šťastném korunování svém vykonati pominouti neráčí, jiné naděje k stavům nejsouce, než že oni od něho strany (!) povinnou poslušnost a poddanost J. Mti král. zachovají.
Druhé. Co se titule a vydání J. Mti cís. jisté summy peněz, obilí, vína, dobytka na vychování dotejče, a J. Mt cís. tím vším způsobem jakožto v Uhřích toho titule užívati a králem Českém že se psáti moci ráčí, však proti jistému a takovému reversu, že se všeho a všelijakého práva svého, kteréž v království Českém míti. ráčí, odevzdati a na budoucí a věčné časy na ně se žádným vymyšleným spůsobem potahovati a navracovati chtíti neráčí. Což se pak vychování J. Mti cis: tkne. tu že se J. Mti král. vidí, aby stavové toho na sebe nebrali, nýbrž v tom na J. Mt král. jakožto již budoucího pána země ukázali, aby to k sobě přijíti, J. Mti cís. jistou sumu peněz šmahem každoročně na též vychování vydávati a J. Mt cís. z rukou J. Mti král. j-; přijímati ráčí. Což když se stane, J. Mt král. o stavích žádné pochybnosti míti neráčí. než že k tomu J. Mti jisté a slušné pomoci svoliti nepominou nebo prej, aby se dobytek, obilí a víno J. Mti cís. vydávati jmělo, bylo by to J. Mti i stavům s posměchem a stavové musili by s.!. Mti cís. vždyckny o to nesnáz míti; nyní pak aby se J. Mti cís. sto tisíc kop m. ponavrhlo.
Třetí. Co se pak residencí dotejče, aby J. Mt cís. i J. Mt král. na hradě Pražském oba dva svou bytnost míti ráčili, že by se to trefiti nemohlo, a to pro znamenité příčiny, zvláště pro uvarování závisti a zjitření, praktikování a jiných nepříležitostí, kterémž by nikda konce nebylo, zvláště pak znajíce J. Mt král. J. Mti cís. komplekcí, že by nikdá J. Mti cís. vhod nic učiniti nemohl. Nejpříhodnější pak že by bylo, [abý] buď v Hradci Královém, neb v Plzni, kdež také sobě obydlí vystavené míti ráčí, byt sobě oblíbiti ráčil, však na ten zpuosob, aby město při svých privilejích a svobodách zůstaveno bylo; oni pak. totiž měšťané, aby k i. Mti král. (rk.: "cís.") jakožto králi a pánu svému a k ž[á]d[n]ému jinému prospekt svůj měli. Kdyby pak J. Mt cís. kdy ven země vyjeti chtíti ráčil, to také aby ták opatřeno bylo, aby pro týž výjezd J. Mti cís. tomuto království žádných nebezpečenství obávati se potřebí nebylo.
Čtvrté a páté. Panství pak J. Mti cís. všeckna a všelijaká aby, ihned po korunováním, jako i hrad Pražský se vším všudy právem J. Mti král. postoupena byla, J. Mt pak král. všeckny a všelijaké dluhy na sebe přijíti, s věřiteli se umluviti a pokudž by jinším prostředkem v tom spomoženo bylo a mohlo a takoví dluhové se zaplatiti mohli, že podle uznalý potřeby některé z týchž statkův prodati a takové dluhy platiti chtíti ráčí.
Šesté. Služebníkův J. Mti cís. aby se ušetřilo, však s tím doložením a rozdílem, kteří jsou toho, však zvláště Čechové, zasloužili a kteří tak před vpádem do Malej Strany co sobě toho učiněno mají, v tom artikuli J. Mt král. s stavy se snášeti ráčí.
Sedmé a osmé. Aby se proti J. Mti cís. nic nemluvilo i z strany amni[s]ciae, že se J. Mt král. též se stavy na tom snášeti ráčí.]