Pokračování diaria pražského městského archivu: Chaos rerum memorabilium rk. 323, fol. 445.

Ve středu, když se sešli, tu předně bylo posláno pro pana purk[rabího], aby odložili sněmu a když přišel s jinými, tu byl ten artikul uvažován, aby práva zase a obzvláštně executí právní propuštěny byly [In margine poznamenáno: "čteny supplikací z strany propuštění exekutí".], jakož pak na tom se snesli, aby mandátové po krajích rozepsáni byli, čehož také ihned kopírováno jest [Viz takový mandát v následujícím čísle.].

Potomně bylo čteno vyznání Tennaglovo, což tak na trápení vyznal [Viz pátý výslech Tengnaglùv ze dne 15. dubna o è. 73. Poněvadž výslech čten byl ve sněmu teprve 20. dubna, vyskytují se výtahy a kopie výslechu opatřené tímto datem. Tak v kutnohorském diariu je krátký extrakt Tengnaglova vyznání, v aktech Thurzových v státním archivu v Budapešti jiný výtah o tomto datu a jinde. Srv. č. 73.], v jazyku německém, kderýmžto se k předešlým svým vyznáním a přiznáním dobrovolným přiznává, že jest to tak a nejinak, a dále je drobet Iípěji a srozumitedlněji vyjádřil, i také způsob a postavy i také povolání osob těch některých, na kteréž vyznal, vymaloval, obzvláště Berku, že jest pán s červenou bradou a že býval hejtmanem mark(rabství) Moravského a že mu říkají pan Ladislav Berka, Smečanský že jest pán maličký a že má dceru pana purkrabího nejvyššího a že Leopoldus jest podobný králi Ladislavovi a jiný některé věci.

Po přečtení šly přímluvy, a předně pan sudí, poněvadž se tu předně krále J. Mti a některých předních osob dotýče, vidí-li se, aby se předně přečtlo zřízení zemské, co vyměřuje; i čteno K 56. [Zřízení zemské z r. 1564 K 56 (stejně jako z r. 1549 V 5) ustanovuje, jestli by zločinec na popravě vyznal něco zlého na pána nebo na rytířského člověka, že by věděl o zločinu nebo byl jeho příčinou, nemá býti utracen, nýbrž dán v moc nejvyššímu purkrabí, který má osobu obviněnou obeslati k vývodu. Viz Jos. a Herm. Jireček, Zřízení zemské království Českého XVI. věku st. 411. Srv. též Opočenský, Zajetí a vyšetřování Františka Tengnagla, Věstník Spol. nauk 1910, st. 17. Zde šlo především o spoluvinu Viléma Slavaty a Jaroslava Bořity z Martinic.] Potomně, aby se J. Mti král. předneslo a dobré zdání J. Mti se vyrozumělo; však vedle zřízení zemského aby se panu purkrabímu psaní učinilo a to vyznání odeslalo, aby ty osoby byly k jistému dni obeslány k vejvodu. Šly rozličné přímluvy, někteří, že zřízení zemského nemají užíti, nýbrž jim hned soud má býti osazen, poněvadž zhřešili proti vší zemi; opět, aby Tennagl byl dán nahoru k nejvyšší popravě, v moc panu purk[rabímu] nej[vyššímu], v opatrování. Proti tomu mnozí byli, nežli, aby byl k témuž dnu v obesláních uloženému a hodině nahoru vezen a potomně zase po tázání dolů, však zase proti tomu byli, a tak při předešlém zdání zůstaveno. N. B. dostane-li se tomu v opatrování, tehdy Tennagl bude děkovati, však nevím, jak. Odložen sněm. [Troilus Hagiochoranus má k 20. dubnu poznamenáno: "Psaní od knížat říšských některých čtena a od legatův od stavův k nim vyslaných relací činěna. Téhož dne valašské a moldavské poselství do Prahy přijelo."]