|
113. |
(V Praze, k 18. -19. dubnu 1611.) |
Stavové císaři Rudolfovi: Odpovídají na artikule abdikačních podmínek císařových o korunování krále Matyáše, o královském titulu císaře Rudolfa, který se má reversem zříci práv z něho plynoucích, o platu na císařský dvůr, který má ve výši 100.000 kop vypláceti ročně král Matyáš, o residenci císařově, za niž se doporučuje především Plzeň, o vyjíždění ze země, o císařových statcích, od nichž král Matyáš nemůže upustiti, o placení císařových dluhů, o služebnicích císařových, o urážlivém psaní a mluvení o císaři, o propuštění osob uvězněných, o aditu proti Pasovským, který žádá král Matyáš.
Kopie českého textu (A) v městském archivu v Kutné Hoře: 6536/8 D, kopie (B) tamže: Sněm 1611. Kopie německého textu (A) v státním archivu ve Vratislavi: Rep. 135 D 314 ii 1610, 1611, fol. 251 - 255, kopie (B) v biskupském archivu ve Vratislavi Fürstentagsbuch 1608 - 1612, fol. 699 - 703, kopie (C) v Gerštorfské knihovně v Budyšíně: Ms. 40 fol. 463, kopie (D) v kopiáři archivu ministerstva vnitra ve Vídni: cod. 78, fol. 25 - 32. Původní koncept se nezachoval. Stavové, jak víme z diarií (srovn. č. 93 - 95), dali 18. srpna na císařovy artikule ústní odpověď nejvyššímu purkrabí jakožto zástupci císařovu, odpověď ta je stručnější a zachovala se v dvojím znění. Odpověď zde v č. 113 uveřejněná má již stopy přepracování po zasažení kanceláře krále Matyáše. V kanceláři královské se již 18. srpna radili o odpovědi stavů na artikule císařovy (viz na př. zprávu biskupa Melfského o č. 96, zprávu diaria o č. 93, č. 100, 104 a j.) a výsledkem těchto porad je tento elaborát v českém i německém znění. Ani na něm není stopy, že by byl odevzdán císaři, je to pouhý návrh.
Nejjasnější a nejnepřemoženější, velikomocný Římský císaři, Uherský a Český králi etc., pane, pane náš nejmilostivější!
Jakož jste V. cís. Mt proposici všem třem stavům království Českého při tomto sněmu generálním na poníženou prosbu stavův na hradě Pražském od V. cís. Mti položeném učiniti a čeho při nich milostivě žádati ráčil, tomu sou stavové ve vší ponížené poddanosti porozuměli.
A co se předního artikule dotejče, kdež toho milostivě při stavích vyhledávati a žádati ráčíte, aby stavové J. Mt krále Matyáše Uherského, kteréhož sou předešle na Mti V. cís. vyhledávání a žádosti za čekance království Českého volili, nyní za živobytu V. cís. Mti z jistých příčin, do proposici od V. cís. Mti doložených, za krále Českého neprodleně vyhlásili a korunovali a napotom za krále a pána našeho jměli a drželi, i na tom sou se stavové jednomyslně s milostivou radou a vědomím J. Mti krále Uherského a čekance království Českého snesli a namluvili, že k takové milostivé V. cís. Mti žádosti J. Mt krále Matyáše Uherského jakožto čekance království Českého za krále Českého neprodleně - snesouce se s V. cís. Mti, též i s J. Mti král. o jistej den - vyhlásiti i také korunovati dáti chtějí, když toliko J. Mt král. příkladem Jich Mti slavných pamětí předkův J. Mti a předešlých králův Českých stavům vzáctně dosažených svobod privilegii, starobylých dobrých zvyklostí a jiných chvalitebných obyčejův a řádův potvrditi a je při tom chrániti i také, čím dále stavům povinnen býti, to od sebe učiniti připovědíti ráčí ["ráčil" A i B.]
Ten titul krále Českého V. cís. Mti aby zůstal, proti tomu jak J. Mt král. tak oni stavové bejti neráčí a nejsou, abyste, V. cís. Mti, titule toho tím způsobem jako v Uhřích, Rakousích a Moravě se stalo, užívati míti neráčili, však abyste, V. cís. Mti, proti tomu revers dostatečný od sebe dáti ráčili, že všecko právo své, které jest V. cís. Mti na tomto království a zemích k němu přivtělených náleželo, jako i předešle s Uhry, Rakušany a Moravany se stalo, vzdávati, jeho se odříkati a na budoucí i věčné časy žádným spůsobem se více na ně nepotahovati a je sobě osobovati chtíti neráčíte.
Strany pak dostatečnějšího vychování jak osoby tak i dvoru V. cís. Mti na tom sou se stavové s J. Mti král. namluvili a snesli, poněvadž se to stavům dobře již trefiti nemohlo, aby po korunování krále Uherského na království České jaké daně nebo poplatky k tomu dále svolovati měli a dávali, nýbrž J. Mt král. Vaší cís. Mti aby ze všeho jistou sumu peněz, totiž na hotově 100000 fß míš., každoročně vydávati povinnen býti ráčil.
Dále také, kdež toho při stavích milostivě vyhledávati ráčíte, aby V. cís. Mt buď na hradě Pražském neb na jiném místě, kdež by se koliv v království Českém V. cís. Mti líbilo, residencí svou jmíti moci ráčil, nepominuli jsou stavové i ten artikul J. Mti král., poněvadž se vlastně a nejvíce J. Mti dotýče, přednésti, ale J. Mt král. ráčil jest znamenité a veliké příčiny toho předkládati, proč J. Mt k tomu přistoupiti moci neráčí, abyste, V. cís. Mti, po korunování a vyhlášení J. Mti za krále Českého na hradě Pražském zůstávati jmíti ráčili, nýbrž v tom jest se milostivě ohlásiti ráčil, kdež by se koliv V. cís. Mt buď v Poděbradech, v Pardubicích, na Mělníce, v Králové Hradci anebo v městě Plzni, kdež ste, V. cís. Mti, předešle bytnost svou jmíti ráčili, líbilo, residencí i se dvorem V. cís. Mti oblíbiti chtíti ráčili, proti tomu J. Mt. král. že býti neráčí. K čemuž stavové tolikéž přistupují a jak se dále o ten artikul s J. Mti král. namluviti ráčíte, s tím dobře spokojeni budou. S tím při tom dalším J. Mti král. doložením, pokudž byste, V. cís. Mti, v městě Plzni byt sobě milostivě oblíbiti ráčili, aby oni Plzeňští při svých svobodách a privilegiích zouplna a docela zachování byli ["zachováni byli onig (?) se k J. Mti" chybně v A, "zanecháni byli, k J. Mti" B.], k J. Mti král. jako i jiná města v poddanosti aby zůstávali a J. Mt král. pro ujití všelijakého budoucího nebezpečenství při témž městě svou guarda naříditi chtíti ráčil.
Co se pak výjezdu a odjezdu V. cís. Mti ven z země i zase do země, aby svobodný býti jměl, dotýče, proč se to dobře trefiti nemůže a jaký toho J. Mt král. příčiny jmíti a k tomu přistoupiti neráčí moci, nepochybně že J. Mt král. Vaší cís. Mti to v známost uvésti nepomine.
Od těch statkův a panství v království Českém, jichžto nyní, V. cís. Mti, jakožto král Český v držení a užívání býti ráčíte, J. Mt král. že upustiti moci neráčí a to proto, poněvadž takoví statkové a panství vlastně králi Českému náleží a J. Mt král. odtud jak V. cís. Mti na vychování jistou sumu peněz vydávati, tak také i dluhy, kterých se znamenitá suma nachází, platiti i také skutečnou náhradu a odměnu za statek a panství stolní, od V. cís. Mti odprodané, k zemi zase podle předešlého milostivého V. cís. Mti zakázání učiniti míti ráčí.
Strany V. cís. Mti služebníkův, na tom jsou se stavové s J. Mti král. tolikéž namluvili, co by jim koliv z milosti od V. cís. Mti až do učiněného vpádu lidu pasovského do měst Pražských dáno a zapsáno bylo, toho že slušně užíti mají, při tom však rozdíl osob zachovajíc, aby pod tím Čechové, kteří jsou toho na V. cís. Mti s dobrým vlasti své zasloužili, před jinými ušetřeni byli. A stavové i toho ještě při V. cís. Mti poníženě a poddaně vyhledávají, aby ti, kteříž jsou předešle od mnoha let milosti při V. cís. Mti vyhledávali a za některými zaneprázdněními V. cís. Mti toho tehdáž sobě k konci přivésti nemohli, až teprva neníčky, že i toho slušně užíti mají a moci budou.
Proti V. cís. Mti nic takového aby psáno ani mluveno nebylo, což by k ourazu aneb ztenčení důstojenství V. cís. Mti býti mohlo, k tomu J. Mt král. též i stavové přistupovati i také, aby se toho nedalo, náležitě opatřiti chtíti ráčí a chtějí. Však abyste, V. cís. Mti, totéž milostivě opatřiti ráčili, aby z druhé strany nižádný J. Mti král. ani stavům království tohoto příčiny psaním ani mluvením nedávali, tak aby J. Mt král. též i stavové z potřeby nemuseli se zase omluviti ["umluviti" A i B.], psáti a neviny své zastávati.
Nicméně kdež i toho milostivě vyhledávati ráčíte, aby z obou stran, co jest se koliv sběhlo, v zapomenutí uvedeno, všem odpuštěno bylo, V. cís. Mti rady, služebníci i jiní lidé z měst, kteří do vězení dáni jsou aneb v arestu zůstávají, propuštěni byli, i nejmilostivější císaři, králi a pane, poněvadž jsou se někteří z týchž osob velikých a znamenitých, těžkých, prvé nikdy neslýchaných věcí proti stavům království tohoto dopustili, V. cís. Mt. zavozovali, mnohé zlé a škodlivé proti království tomuto praktiky skládali, k znamenitým, velikým a nenabytým škodám stavy přivedli, tak že pro takové jejich zlé a těžké přečinění skutečně jiným ku příkladu strestáni býti musejí, V. cís. Mt se vší poníženou poddaností žádáme, že týchž osob na tento čas (pro vyhledání ještě mnohých ukrytých, tejných, lstivých, proti tomuto království a stavům skládaných praktik, aby to zlé od království tohoto aspoň jednou s pomocí pána Boha odvráceno býti mohlo) za již oznámenými příčinami propustiti nemůžeme, že nás milostivě omluvené jmíti ráčíte. Však, pokudž by z nich někteří nevinni nalezeni byli, beze všeho ublížení zase potomně propuštěni býti mají.
Naposledy, poněvadž J. Mt. král. toho při stavích milostivě žádati ráčí, abychom toho při V. cís. Mti poníženě a poddaně vyhledávali, abyste V. cís. Mti, podle předešlého milostivého svého ohlášení ten acht shotoviti, stavům v moc uvésti ráčili, tak aby jej J. Mti král. odvésti mohli, na ten spůsob, pokudž by týž lid pasovský k žádným mírným prostředkům skrze obdankování neb akord přistoupiti nechtěli, aby ten acht potomně, dadouce jim lhůty do dvou neděl, vyhlášen a skrze heralty publikován býti mohl, začež stavové V. cís. Mt poddaně a poníženě prosí, že neprodleně takový acht sepsati a stavům jej milostivě odvésti poručiti ráčíte, tak aby aspoň jednou z tak velikých a nákladných škod sjíti [mohlo] [Doplněno vydavatelem.] a království toto k dokonalé záhubě a zkáze přivedeno nebylo.
A s tím se V. cís. Mti, králi a pánu našemu nejmilostivějšímu, poddaně a poníženě poručena činíme.
Allerdurchlauchtigster und unüberwindlichster, grossmechtigster Römischer keiser, auch zu Hungern und Böhmen konig ect., allergnedigster herr! Was E. kais. Mt. allen dreien stenden des königreichs Böheimb bei diesem von E. Mt. auf ihr der stende demütiges ["demütigstes" C.] begehren auf dem Prager schloss angeseezten generallandtagproponiret und an dieselbe gnedigist begehret, das haben si die stende in allerdemütigen untertenigkeit vornohmen.
Und soviel den ersten artickel anbelanget, in deme sie bei den stenden ansuchung getan und gnedigist begehret, das si die stende ihr kgl. Würden könig Matthiam zue Hungern (welchen si hiebevorn auf ihrer kais ["kgl." A "kais." B a C.] Mt. ansuchen und begehr zum designirten könig in Böheimb gewehlet) anjeezo noch bei ihrer Mt. lebzeiten aus gewissen in E. Mt. proposition eingebrachten Ursachen zum könig in Böhmern unsaumblich publiciren und erönen, auch in künftig vor ihren könig und herrn erkennen und halten sollen, als haben sich die stende hierauf einhellig vorglichen und abgeredet, dass sie auf E. Mt. so gnediges begehren ihre kgl. Würden konig Matthiam zue Hungern als designirten zum könig in Böheimb unsaumblichen, nemblich auf unsers herren himmelfartstag, so da wird sein der 12. tag des monats Maii, in welcher zeit alle artikel geschlossen werden können, zum könig in Böhmen cronen und publiciren wollen, wann allein ihre kgl. Würden ihren löblichen vorfahren und voriger könig in Böheimb hochloblichster gedechtnüs exempel nach der stende ansehnliche erlangte freiheiten, privilegien, alte gute gewohnheiten und andere löbliche gebreuch und Ordnungen confirmiren, si dabei schuczen, nicht weniger auch dasjenige, wessen sie den stenden vorpflichtet, zue vollziehen vorsprechen werden.
Das E. kais. Mt. der königliche boheimbische titul vorbleiben soll, wieder dieses seind erlangtem bericht nach weder ihr kgl. Würden noch auch die stende gar nicht, das E. kais. Mt. angeregten titulsallermassen, wie mit Hungern, Österreich und Mähren beschehen, sich nicht gebrauchen sollen, idoch das E. Mt. entkegen einen genügsamen revers von sich geben, das si sich all ihres rechten, so sie an diesem königreich und dessen ein vorleibten landen gehabt, wie dann auch zuvor mit den Hungern, Österreichern und Mährern beschehen, begeben, dessen vorzeihen und in künftige ewige zeit keinesweges darumb ["sich darumb" C.] nit mehr annehmen oder Ihr zueeignen wollen.
Wegen besserer Unterhaltung wie E. kais. Mt. selbst eigenen person also auch deren hofs haben sich die stende also vorglichen, weiln es sich nicht wol mehr treffen könte, das die stende nach der cronung des königs in Hungern zum könig in Böheimb E. kais. Mt. welche Steuer oder rente mehr bewilligen und reichen solten, sondern das E. kais. Mt. ihr kgl. Würden vor alles eine gewisse summa, nemblich einmalhundert tausend taler an barem geld, jahrlichen abzueführen pflichtig und schuldig sein solte, welches wir dann auch also ins werk zue seezen und bei ihrer kgl. Würden zue wege zue bringen auf uns nehmen tun.
Ferner, als auch E. kais. Mt. an die stende gnedigist begehret, das E. kais. Mt. entweder aufm Prager schloss oder an einem andern ort, wo es deren im königreich Böheimb gefeilig, residiren mochten, haben die stende
solches in vleissiger und embsieger erwegung gehabt, befinden aber bei ihnen aus sondern und hochangelegenen Ursachen, das hierzue nit geraten werden könte, das E. kais. Mt. in ieziger ihrer residenz vorbleiben und neben ihrer kgl. Würden allerhand ungelegenheit wegen wohnen möchten und dieweil E. kais. Mt. ihr in der Stadt Pielsen eine zuetregliche und gelegene wohnung zuerichten haben lassen, daselbsthin sondern allen zweifel auch mehr als an ein ander ort geneigter sein werden, ist es den stenden nit zuewieder, sondern sie vorwielligen sich allergehorsambist, dessen ["diesen" C.] artickel bei ihrer kgl. Mt ["Würden" B a C.] zum ende zue bringen, idoch mit diesem vorbehält, im fall E. kais. Mt. ihr die stadt Pielsen daselbst zue wohnen belieben würden, das die Pielsner bei ihren freiheiten und Privilegien vollkömblich und genzlich gelassen werden und in ihrer kgl. Mt. ["Würden" B a C.] untertenigkeit sowol als andere stadte vorbleiben sollen.
Sovil aber Euer kaiserlichen Mt. ab- und zuezueg aus dem land und wieder herein, denselben E. kais. Mt. freizuelassen, ambelanget, bitten E. kais ["kgl." A a B "kais." C.] Mt. wir alle drei stende in gehorsamb ["ingesambt" C.] untertenigist, uns damit zue verschonen ["vorsonen" A, "verschonen" C.], dann wir uns mit weib und kind auch unserm Vaterland in ferner gefahr, die wir, Gott sei es geklagt, mit unüberwindlichen schaden empfunden, selbst nit mehr begeben und dieselbe auf uns ziehen können.
Von den gutem und herrschaften im königreich Böhmen, welche E. kais. Mt. als könig in Böheimb anieezo besieezen und geniessen, können ihre kgl. Würden nit ablas
sen, noch auch wir dazue tun, ["dazu raten" C.] und dieses dieser Ursachen halber, dieweiln solche guter und herrschaften einem könig in Böheimb eigentumblich zuestehen, ihre kgl. Würden auch die schuelden, deren sich eine grosse summa befinden, bezahlen und vor die tischguter und herrschaften, so von E. Mt. vorkauft worden, dem land inhalt E. Mt. vorigen gnedigsten anerbietens würklich ["merklich" C.] erganzung und erseczung tun sollen.
Wegen E. kais. Mt. diener vorsichern wir E. kais. Mt., bei ihr kgl. Würden, ob Gott wiell, so viel zue erhalten, das sie bei den gnaden und kaufen, uber welche ordentliche ratschlege aus denen expeditionibus, da es sich gebühret, bies auf den passauischen einfall und das dasselbe ordentlich beschehen sei, bewiesen werden kann, besonders, wo es E. kais. Mt. vordinte diener antrieft ["betrifft" B a C.] und dem Vaterland, auch dieses königreichs Boheimb inwohnern zum besten sein wird, vorbleiben und gelassen werden sollen
Das wider ["weder" A, "wieder" B a C.] E. kais. Mt. nichts dergleichen weder geschrieben noch geredet werden solle, so da zue vorkleinerung dero ["E. kais. Mt" C.] authoritet gereichen möchte, bewielligen und erbieten sich die stend, dasselb zur ["nach" D.] notdurft zue Vorsorgen, idoch das entgegen E. Mt. ebensfalls die gnedigste anordnung tun wolten, das von dem anderseiten den stenden dies königreichs mit schreiben und reden dazue von niemanden ursach gegeben wird, also damit die stende aus eigener not nit gezwungen würden sich ["sich" doplněno z B a C.] zue entschuldigen, zue schreiben und ihre unschueld zue vortreten.
Nitweniger, indem E. kais. Mt. gnedigist begehret, das beederseits, was also vorgelaufen, cassiret und allen ["alles" D.] vorziehen, E. kais. Mt. rate und diener und andere leute aus den stedten, so gefangen genomen worden und im arresi vorbleiben, losgelassen werden solten, aber allergnedigster keiser und herr, alldieweil sich etliche aus gemelten personen, grosser, mechtig schwerer ["grossmächtig schwerer" D.] und zuvor nie erhörter sachen wieder die stend dieses königreichs unterfangen, E. kais. Mt. vorführet, wieder dieses königreich viel böse und schädliche Praktiken vorgenomen, die stende in grosse und unüberwindliche schaden geführet, also das sie solches ihres bösen und schweren vorbrechens halber andern zum exempel (allermassen wir alle drei stende uns vorgleichen) würklichen gestraft werder müssen, so bietten wir E. kais. Mt. alleruntertenigist und demutigst, E. kais. Mt. geruhen uns allergnedigist vor entschuldiget zue halten, das wir angeregte personen wegen erforschung noch mehrer grausamber, jammerlicher, betruglicher, wieder dies königreich und den stenden vorhabender prakticken, damit das böse dermalneines mit huelf des allmechtigen von diesem königreich zue grund abgewendet werden mochte, aus den gefengnüs und arrest oberzehlter Ursachen halber nicht erlassen können; idoch im fall, welche aus ihnen unschuldig befunden würden, sollen dieselben alsdann ohn schaden losgelassen werden.
Endlichen, weiln alle drei stende die ausschreibung der acht wieder das passauische volk nicht einest begehret, dasselb auch von ihr kais. Mt. (dafür sie sich gegen derselben als vor eine rechtmessige sach bedanken) erlangt, so bietten wir E. kais. Mt. untertenigist, sintemaln sich ihr kgl. Würden in diese Sachen geschlagen und es uber sich genohmen des wiellens, unser liebes Vaterland in fried zue bringen, E. kais Mt. geruhen ehist die vorordnung zue tun, damit wir die acht sambt dem herold zue handen bekommen und ihr kgl. Würden commissarien befurdern künten, und wir sein des wiellens, die acht bei der canzelei erheben zue lassen, auf das es also dermaleines von so grossen und unüberwindlichen schaden abkommen und das königreich zue genzlichem Untergang und vorterb nit gebracht werden möchte, E. kais. Mt. unserm allergnedigsten keiser und herren uns hiemit untertenigist und demütigist befehlend.