|
95. |
V [ Praze], 18. dubna 1611. |
Musejní diarium: Stavové ústy nejvyššího sudí nejvyššímu purkrabí odpovídají na artikule abdikačních podmínek císařových týkajících se volby krále Matyáše, královského titulu císaře Rudolfa, platů na jeho dvůr, jeho residence a cestováni, statků a dluhů, zápisů služebníkům císařovým, urážlivého psaní a mluvení o císaři, amnestie a potrestání osob uvězněných.
Pokračování diaria archivu musejního v Praze: Akta veřejná IX. A 9 fol. 58 - 60.
Text odpovědi stavovské tak se liší od textu v čís. předcházejícím, že bylo nutno také jej otisknouti úplně. Poněvadž jednání bylo ústní, psány byly tyto zprávy asi jen po paměti a snad na základě individuálních poznámek. Definitivní odpověď daná císaři toto není; dříve chtěli stavové slyšeti mínění krále Matyáše.
18 Aprilis. Na ve[j]minky J. Mti cís. panu purkrabímu od pánův stavův skrze pana Adama mladšího z Valdštejna dána odpověď taková:
Item k volení krále Českého J. Mti krále Uherskýho povoleno, aby J. Mt cís. titule královského do smrti užíval, to jest slušné a spravedlivé, avšak na ten způsob, jestliže by J. Mt král Matiáš (čehož pane Bože sám ostřež) prve nežli J. Mt cís. umřel, tehdy aby po užívání téhož titule J. Mt cís. neráčili se moci zase na království České a regiment potahovati a navracovati.
Item na vychování J. Mti cís. jistou summu každoročně při jistém čase, aby byla jakž z tohoto království, též z markrabství Moravského, též knížetství Slezského, Lužic, též z Rakous, o to s J. Mti král. promluviti chtějí.
Item residencí, kde by se koliv J. Mti cís. líbilo, to při svobodný vůli [míti má] kromě hradu, Pražského a hradův stolních, jenž jsou tyto: Kolín, Mělník, Dobříš, Křivoklát a Malešov.
Co se dotejče strany svobodného odjezdu i příjezdu, ačkoliv toho by stavové vděčni byli, aby J. Mt cís., kterýž po tak mnohá léta zde v království tomto zůstávati, až do smrti své v tomto království bytnost[í] svou býti ráčil, nic méně na čemkoliv [se] s J. Mti král. snesou nebo chtějí, chtějí dáti panu purkrabímu bez meškání odpověď.
K tomu artikuli, co se všech panství dotejče, aby J. Mti cís. v moci zanecháno bylo, odpověděno: statkové stolní, totiž na vychování dvoru královského, zachováni bejti mají. A poněvadž J. M. cís. přes jedenmecítmakrát sto tisíc na toto království dluhův zdělati ráčil, ostatní statkové aby byli prodáni a z prodaje jejich dluhové zaplaceni byli. A jestliže by co summy po splacení zuostalo, to aby k dobrému J. Mti cís. bylo a pakli by se nedostalo, tehdy král Matiáš aby ostatek doplnil a zastoupiti povinen byl. Jaký by pak prostředek k tomu obrán bejti mohl, to sám čas sebou přináší. V to se pojímá tolikéž i berně domovní na splacení dluhův svolená, reštanty, které vlastně J. Mti cís. jako posudné i jiné věci náleží, ty ["náležité" chybně v rk.] aby J. Mti cís. vypravovány byly; nežli reštantové bernie svolených a zbírek na splacení dluhův, totiž na vyvážení dluhův a splacení jich, aby zůstávali, daň pak anebo sbírka k zalíbení J. Mti cís. svolená, ta aby J. Mti cís. také zůstávala. A poněvadž někteří stolní statkové, jako hrad Mostský a jiní od J. Mti cís. odprodáni jsou, zase aby se od J. Mti cís. na to místo odměna stala, anebo samých dluhův od J. Mti cís. za koupený statky zdělaných přes osmkrát stotisíc se nachází, protož takoví statkové aby byli prodáni a dluhové zaplaceni.
Item, co kterým osobám od J. Mti cís. zapsáno a jaká milost učiněna a zvláště těm osobám, kteříž toho při J. Mti cís. zasloužili a kteří v tejto zemi osedlí jsou, co toho až do tohoto vpádu lidu pasovskýho přišlo, to aby při tom zůstalo, což pak posléze komu učiněno, to aby žádné platnosti neneslo.
Item, aby proti J. M. cís. nic psáno, mluveno ani zpíváno nebylo, to že náležitě vedle zřízení zemského opatřeno bude. Tolikéž také na druhu stranu stavové žádají, aby J. Mt cís. náležitě to opatřiti ráčil, aby totéž od žádného nic takového ku potupě a zvošklivení stavův před sebe nic bráno nebylo, nebo, pokudž by se toho co stalo ["toho co toho stalo" chybně v rk.] tak, že by musili stavové zase pro justifikací svou náležitě se k tomu ohlásiti; nebo cožkoliv jsou před sebe brali a vzali a až posavad činí, že to činiti musejí z slušných a náležitých, hodných a nikterak nevyhnutedlných příčin.
K tomu artykuli, rady a některej osoby z arestu aby byly propuštěni a generální odpuštění a amniscia aby byla, odpovědíno, ten artikul že se musí J. Mti král. přednésti, nebo dokudž nevyrozumí, jaké jest provinění, nemůže býti odpuštěno, zvláště těm takovým osobám, kteří mnoho zlého proti vlasti a zemí(m) našim i jiným obyvatelům učinili, J. Mt cís. a J. Mt král., tak veliké potentáty, v hromadu svadili, to že se musí předně vyhledati a k generálnímu odpuštění nemůže přistoupeno beiti, nýbrž takoví škodliví lidé podle zasloužení jiným ku příkladu aby ztrestáni bejti mohli, nebo na tej bule (sic) od J. Mti cís. dané, což se propuštění od pokuty, ztracení statkův dotejče, to se nevztahuje, ale vztahuje se na dotčinění proti vší zemi. Protož podle zřízení zemského, což se nyní vyhledá, aby pokutu tu a takovou za své dotčinění byli nésti povinni.