Kopie v rk. universitní knihovny v Praze: XV. C 4, fol. 11 - 14. Vyd. chybně v Barákově Svobodě 1869, O vpádu Pasovských do Čech 1611, st. 24 - 26 a 54 - 55. Něm. text vyd. Hammer-Purgstall v Abh. der kgl. böhm. Ges. der Wiss. V. Folge Bd. III., st. 790 - 794. Hammer-Purgstall chybně datuje druhý a třetí oddíl tohoto, výslechu, totiž výpovědi při a po mučení, dnem 18. dubna, ač útrpné řízení s Tengnaglem provedeno bylo 15. dubna. Chybu tuto opakuje Chroust v Briefe u. Akten IX., st. 349 pozn. 4. Opravil ji už Opočenský ve studii Zajetí a vyšetřování Fr. Tengnagla (v Praze 1910 Vest. Král. čes. spol. nauk 1910) st. 16 pozn. 88. "Actuin ut supra" na konci něm. textu vztahuje se na den výslechu, kdežto datum 18. dubna patrně na definitivní redakci výslechu, k níž přičinil Tengnagl poznámky in margine, které jsou tu pod čarou otištěny. Protože německý text, ostatně s českým souhlasný, byl již vydán, bylo zde od jeho otištění upuštěno. Jak viděti z poznámky na konci, byl tento výslech Tengnaglovi přečten a jim aprobován; k čemu podal vysvětlení neb opravu, bylo protokolováno a poznamenáno in margine. Že i tento český text byl jim úředně aprobován, je viděti na př. z pozn. in margine; tam opravil Tengnagl chybu, která byla jen v českém a ne v německém textu. O německém textu víme z pozdějších zpráv, že byl publikován na sněmu 20. dubna; dotvrzuje to také poznámka na zkráceném exempláři výslechu chovaném v státním archivu v Budapešti: Acta Thurzoniana fasc. 19 Nro 34, fol. 94.

1611 Aprilis 15.

Dobrovolné vyznání France Tennogle před outrpným trápením vykonané 15. dne měsíce dubna léta 1611:

Nejprve sou se z obecního sněmu k tomu nařízení páni komisaři [Viz jejich jména v č. 70.] France Tennogle, prvé nežli jest se v ruce mistra popravního dostal, užívávajíc v tom všeliké opatrnosti, tázali, pokudžby se ještě k tomu ke všemu, co jest předešle rozdílným časem před pány komisaři dobrovolně vyznal, i nětco toho sám svou vlastní rukou shotovil [Srovn. č. 295, 315, 393, 421 a 571 předcházejícího svazku, kde jsou první čtyři výslechy Tengnaglovy ze dne 5., 7., 14., a 17. března a jeho písemná "Revelatio" z konce března.], přiznával a toho dotvrzoval. Na kteroužto týchž pánův komisařův dotázku opět z počátku zpletené odpovídati začal, skrze což jest svá předešlá rozdílná vyznání zastiňoval. Však naposledy cathegorice a otevřeně se přiznal a vyznal, že to všecko, což jest předešle oustně i skrze spisy své vyznal, pravda jest, na čemž že umříti i živ býti chce; potom jsou jemu následující otázky předkládány byly:

1. Předně pasovské roty ["raddy" v rk.; tužkou připsáno: "corrige roty".], kterýchž on Tennogl nejpřednější vůdce, s jinými pomocníky pomáhajícími m]u, intent a oumysl jest byl J. Mti krále Uherského netoliko o čekanství přivésti, ale také království České skrze to k zkáze připraviti chtíti?

R[esponsio]: Co jest na to předešle rozdílným časem vyznal i též svou vlastní rukou sepsal, k tomu že se ještě zná a to všecko že pravda jest, na čemž že chce živ i mrtev býti. On že jest vpádu žádného neučinil, nebo že jest u arciknížete Leopolda za žádného vojáka nesloužil, což že se z vyznání jeho jinač nevyhledá, nežli služebníkem a tejnou radou že jest byl, proti čemuž že jest dekrety hotovil. Ale krále o designati království a čekanství přivésti chtíti, k tomu že se zná, Čechy k zkáze připraviti, že ne, nebo že jest on zemi k užitečnému a dobrému sloužil, jakož že jest svou vlastní rukou concipiroval a sepsal, k čemu by se rada jeho schylovala; s tím svým diskursím že se ještě srovnává; arcikníže že jest chtěl zvelebiti a velikého učiniti, jakž mnoho na něm záleželo.

2. Co jsou Vlaši s pistolemi nočním časem v zámku dělali?

R. Francouz jeden Rovest [V něm. textu: "Reuest".] že jest u arciknížete v službě, že jest se rozprávělo, jakoby arcikníže v nebezpečenství měl býti a tak že jest se za příčinou bránění arciknížete tam dostal.

3. Po obdržení vítězství co jest se mělo s Čechy díti, taky-li jsou neměli o jich obdarování a majestát přijíti?

R. Arciknížete mínění že jest nebylo náboženství překážeti, nebo že má okolo sebe též z náboženství augšpurského, [kteří s ním] obcují a konversací mívají.

4. Zdaliž jsou neměli někteří z stavův zmordováni býti?

R. Ramé že jest předestřel pana hrabě z Turnu, pana Vilíma z Lobkovic a pana z Felzu, těm jistým aby hlavy sraženy byly a na prsy aby se jim cedulky přiheftovaly a na nich aby napsáno bylo, co sou učinili. On Tennogl (jako pán Bůh živ jest) jich anjelem že jest byl, nebo pokudžby jeho bylo nebylo, že by se snad to bylo stalo. On Tennogl že jest pravil, že se tak v Němcích činiti nedá, nebo že nejsme ve Vlaších, což že jest tak daleko přivedl, že jest také arcikníže Leopoldus k němu přistoupil.

5. Proč jest tu nebylo ušetříno vzáctnosti stavů a vyvýšenosti rodů!

R. Ramé že jest arcikníže v tom zavedl.

6. Kdo jest [v] těch radách a rotšlogu byl?

R. Arcikníže Leopold, Ramé, hrabě z Solczu, hrabě z Althanu, Ubesco a on Tennogl.

7. Poněvadž jest arcikníže Leopold o všech českých radách věděl, kdo jest mu je pronášel?

R. Že žádnému nemůže categorice viny dáti, ale že za to má, že sou byli ti, totiž pan Berka, pan Slavata a pan Smečanský, ti tři, že sou to učiniti museli, a že chce na to boží drahý tělo přijíti a přísahu credulitatis na důvěrnost vykonati, že jest mu některý z nich anebo všickni tři to učinili.

8. Kdyby král Uherský k zkáze byl přišel, zdaliž sou nechtěli arcikníže Leopolda Čechům za krále bezděk dáti?

R. Jinač že není, než jakž to vyznání jeho s sebou přináší, na čemž že chce umříti i živ býti.

9. K zkáze krále kdo jest radil?

R. Hegemüller, hrabě z Althanu, hrabě ze Solczu, Ubesco a on Tennogl; lid najatý pasovský že jest se měl s českým spolčiti a proti králi táhnouti a Čechové že sou měli k tomu přinuceni býti, aby proti králi táhli.

France Tennogle outrpné vyznání:

1. Proč jest ten lid pasovský vojanský verbován byl?

R. Lid vojenský pasovský najat byl k tomu cíli, aby král Uherský tudy k zkáze přišel.

2. Co jest se sjednocením pasovského lidu mínilo? ["mítnilo" chybně v rk.]

R. Sjednocení ["sjednocením" chybně v rk.] s lidem pasovském že jest se proto státi mělo, že by stavové proti králi byli a jeho zkaziti mohli.

3. Kdo jest k tomu radil?

R. Nejprve Ramé (a ta invencí jest jeho), Ubesco, hrabě z Sulczu, z Althanu a on Tennogl sám, Hegenmüller post factum, t. j. (po vykonaném vpádu), že jest k tomu sjednocení a dekretu svoloval, ale Hanybal že jest jej pečetil.

4. Jak jest in casu victoriae, t. j. po vítězství, s Čechy zacházeno býti mělo?

R. Ramé jest radil, aby panu hraběti z Turnu, panu z Felzu a panu Vilémovi z Lobkovic hlavy sňaty byly, potom měli Čechové povinnost učiniti a proti králi táhnouti, tak když by král zkažen byl, tehdy jest měl arcikníže Leopold skrze císaře za krále Českého dosazen býti. A pokudž by byli Čechové dobrovolně toho učiniti nechtěli a k tomu nesvolili, tehdy sou měli brannou rukou a mocí k tomu přinuceni býti.

5. Kdo jest k tomu radil a pomáhal?

R. Žádný jiný než prve dotčený Ramé, Ubesco, hrabě z Solczu, z Althanu, Hegenmüller a on sám. Pan Berka, pan Slavata a pan Smečanský [T. j. Martinic.] rádi že by byli, aby arcikníže velikým byl a pan Berka Tennoglovi že jest pověděl, že sou Ramé, Hegenmüller, z Althanu a Ubesco kontrakt a námluvu spolu učinili, toho lidu nedáti obdaňkovati, až by se jemu scela a zouplna zaplatilo. [In margine poznámka: "N. B. na místě Ubesco má státi hrabě z Solczu; německý text má správně "Graf Sulz".]

6. Zdaliž jest arcikníže o všech českých radách nevěděl?

R. Že jest věděl, ale jich že jest žádnému nevyjevil.

7. Kdo jest pak ty české rady a tajnosti donášel?

R. Pan Berka jménem Ladislav, má červenou bradu, pan Smečanský, kterýž nejvyššího purkrabie dceru má a pan Vilím Slavata, purkrabie na Karlštejně. On Tennogl že jest jednou arciknížeti řekl, aby panu Chynskému ["Týká se Václava Vchynského."] mnoho nevěřil, nebo že jest příliš královský, načež že jest mu arcikníže odpověď dal, aby se spokojil, arciknížecí milost že skrze něho mnohé tejné věci zvěděti ráčí. Hegdelius že jest s arciknížetem ve všech punktech [In margine: "NB "Ve všech punktech" má se rozuměti, že jest věci své vždycky skrze pátera Aquentia arciknížeti přednášeti dal i sám častokráte tajně audienci obyčejně okolo poledne míval, a tak mnoho že ví (což chce přísahou na důvěření potvrditi), ve všech punktách, což se tý intencí dotýče, s arciknížetem že jest se srovnal."] spokojen byl, Ubesco že jest Hegdeliusovi ty pasovské věci vypravoval, načež že jest Heydelius řekl, že by rád dočkal průchod, konec těch věcí. On Heydelius že jest tři dni před vpádem věděl a skrze Ubesco o tom bylo jemu oznámeno.

8. Jak se tomu psaní španělskýho poselství rozuměti má, v němž jest datum rok před vpádem dostaveno, z čehož že se srozumívá, že sou již rok s tím zacházeli?

R. Co se dotýče psaní legata španělskýho, Tennogl že jest měl krále Španělského zpraviti, že jest v Čechách všeckno vzhůru, tak také i [v] Rakousích, odkudž po vyřízení věcí v Gillichu mělo se na hranice české táhnouti s lidem, bratry napřed k porovnání přivésti a rebelly ztrestati a porovnání a sjednocení zemí vyzdvihnouti, jestli by dobrovolně býti nemohlo, tedy mečem. Pan Smečanský skrze patera Henrika [T. j. Henricus Aquensis Vivarius, S. J., zpovědník arciknížete Leopolda, zvaný krátce P. Henrik nebo Aquentius.] že jest arciknížeti poraditi dal, že krále k tomu přivésti chtějí, aby od čekanství upustil a teprv z arciknížete veliký že učiněn bude. [In margine: "Alia NB vysvětluje na místě "chtějí", "pokudžby k tomu přivedeno býti mohlo", že by král od čekanství upustil, že by mohli z arciknížete velikého učiniti, nebo že jest on králi Vladislavovi ve všem podobný, a to že jest jemu v kostele zámeckém pověděl. Tato pozn. v něm. textu není.]

Po útrpném právě Tennogl znovu zase o těch nadepsaných artikulích vyptáván byl, zdaliž by se k nim tak, jakž před trápení[m] i po trápení [V něm. textu je: "in der tortur".] vyznal, přiznával, načež jest odpověď dal:

1. Že se přiznává ke všem svým vyznáním, kteréž nyní i prve vyznal, než že pan Smečanský jemu se v ničemž nesvěřil, ale pater Aquentius že jest to arciknížeti pověděl.

2. Pravda že jest, že ten lid pasovský k tomu cíli najímán byl, krále Uherského k zkáze přivésti, ale když jest týž lid najímán byl, že jest tehdáž zde nebyl, nýbrž v Gillichu, než když jest se sem dostal, o tom že jest teprv přezvěděl.

3. Čechové že sou se [s] nimi sjednotiti měli a proti králi s nimi táhnouti.

4. Když by král k zkáze byl přišel, že jest Leopoldus měl za krále Českého učiněn býti, čehož nebudou-li ["nebude-li" chybně v rk.] dobrovolně chtíti učiniti, k tomu že mají býti přinuceni.

5. Ubesco, Ramé, z Althamu, hrabě ze Solczu a on Tennogl k tomu že sou radili.

6. Pan Ladislav Berka, pan Vilím Slavata a Smečanský že sou české rady a všecko, co sou věděli, arciknížeti Leopoldovi donášeli.

7. Po vyř[íz]ení věcí v Gillichu že jest měl ten lid na hranice české poslán býti, za příčinou porovnání učinění předně mezi bratřími, sjednocení vyzdvižení mezi zeměmi a rebelův strestání. [V něm. textu následuje "Actum ut supra".]

Toto vyznání jest v přítomnosti pánův komisařův Tennoglovi slovo od slova přečteno bylo. Což jest k tomu přidal, jest na straně při každém artikuli poznamenáno.

18. Aprilis, jinak měsíce dubna, léta 1611.