Kop. v archivu ministerstva vnitra v Praze: Desky zemské M 183, fol. B. 17. List tento má adresu: Jich Mtem... N. N. nejvyšším pánům ouředníkům a soudcům zemským, J. Mti cís. radám soudu dvorského a komorního, též osobám sněmem k defensi nařízeným, pánům pánům nám milostivým, jich Mtem k brzkému dodání.

Službu svou.... Ačkoliv jsme onehdejší noci správu toho nějakou velmi na spěch učinili, jakým by spůsobem lid ten pasovský k městu našemu přitáhl a tu se položil, [Zpráva ta se nezachovala.] avšak jsouce tehdáž velmi roztržití na mysli, sami téměř nevíme, co jsme a jak psali. Kteréžto psaní naše jestli V. Mtem v tak pilném hned té noci všudy po cestě od nich vartou osazením dodáno, toho věděti ani jaké nejmenší odpovědi dočekati se nemůžeme. Již pak, co by se a jak od toho času s námi dalo, žalostivě Vašim Mtem oznamujeme.

Když se jest témuž lidu té noci, totiž v středu prv jminulou, toho dostati nemohlo, aby i pod slovy lahodnými i pod těžkými pohrůžkami, na vylévání krve naší i na skázu všeho města se vztahujícími, do města vpuštěn byl, a my tu celou noc pracujíce a podle nejvyšší možnosti naší k bránění se přihotovivše, tu hned ráno potom od těch nejvyšších nám nejednou vzkázáno bylo, chceme-li je dobrovolně do města pustiti, čili, aby ho mocně dobyli očekávati, žádajíc na to od nás otevřené odpovědi. Jimžto když toto neb jiné za odpověď dáváno bylo, obzvláštně pak, že jsme se již o to k J. Mti cís. utekli a jisté resolucí očekáváme, žádajíce toliko, aby nám do třetího dne lhůty přáli a co nám koliv poručeno bude, že jich tejna neučiníme. Tu oni jiného nic za odpověď nám dáti nechtěli, jediné, že netoliko tří dní, ale ani tří hodin čekati nechtí, až naposledy pracně při nich to prozbou a přímluvou některých okolních pánův rytířův, v témž obležení s námi zůstávajících, zjednáno bylo, že nám toliko dvou hodin na pomyšlenou popřáli. Za tím pak téhož lidu do tří tisíc aneb snad více s několika kusy válečnými a bořícími těm prvním na pomoc přitáhli, a ti všickni v šiku k dobývání města postaveni byli. Když jsme pak my vždy a vždy odpovědí naší prodlívali, a buď od vašich Mti aneb pánův hejtmanův krajských a okolních pánův sousedův nějaké pomoci očekávali, tu nám množstvíkráte, an jeden posel druhýho stíhal, vzkázáno bylo, poněvadž již vidí, že jich dobrovolně do města pustiti a při životech sebe, manželek a dítek našich zachovati nechceme, že nám na konec oznamují, že ihned města šturmem, dobývati a naprosto ani psa v něm po dobytí živiti nechtějí, jakož pak již proti bráně dva kusy střelby dosti veliké postavili a lid ten až k samé bráně spořádali, jsouce nás dobývati hotovi. Tu my zarmouceni v tak hrozném a již přítomném nebezpečenství postaveni, nemajíce odnikud žádné naděje retuňku ani rady, k tomu vidouce lid obecní nezkušený a k bránění neshotovený, od starých i mladých žalostivé naříkání, žen i dítek malých plačtivé kvílení, v městě pak ode všech věcí nedostatek znamenitý, co jsme lidé bídní a vší lidské pomoci zbavení činiti jměli? Brány jsme okolo 22. hodiny otevříti a týž lid do města pustiti musili. Ten jak hospodařiti počíná, pro bolest srdce psáti neumíme. Ačkoliv pak nejvyšší nad týmž lidem pan Ramee nám psaní učinil, že toliko 300 téhož lidu pěšího u nás zůstávati bude, však nyní jinak se nachází, nebo samí forýři správu dávají, že ho v samém městě přes sedm set zůstává a koní drahný počet. Po vesnicích pak našich jízdného lidu mnoho praporcův se zlozírovalo a ti všickni hojnost všech věcí, od vína i jiných potrav, od nás i lidí našich žádají; že, když se jim dosti pro nemožnost státi nemůže, tu jiného bijí, sekají, vyhánějí, hrozí, aneb nevíme, co nečiní; lidé poddaní nemajíce jich čím živiti, kam který ví, ode všeho utíkat musejí, čehož svrchovanému pánu Bohu na to bezpráví se dívajícímu žalováno buď.

Nepřestává pak týž lid na tom, co v Budějovicích a zde provedl, ale jakž jsme tomu z kundšaftů vyrozuměli, již této noci město Tejn opanoval, odtud do Vodňan, do Prachatic na Písek a snad i do Pelhřimova obrátiti se chystá, avšak vždy po sobě silné varty zanechává. Správa nás také jistá dochází, že neprodleně i na grunty a panství J. Mti. pana purkrabího nejvyššího se položiti a je opanovati míní a tak snadně v krátkém čase všecka města sobě podmaní. An i tomu jsme srozuměli, že mimo ten první lid jízdní i pěší, týž pan Ramee ještě 500 rejtarův k nám do města dáti, a jestli maštalí moci míti nebude - jakož možné není - v domích i v světnicích, kteréž při zemi jsou, postaviti je dáti chce, což jestliže se stane - jakož v jistotě víme, že na tom jest - běda nám běda, nelze než aneb město opustiti a s prázdnými rukami od něho odjíti aneb každodenně smrti a bídného nás a hůře nežli hovadského v zemi pokojné pod residencí J. Mti cis pod řádem a právem s manželkami a dítkami našimi zamordování očekávati, nebo na nejvyšší mluvě do týhodne toho lidu a tak mnoho koní vychovati a zdržeti nám možné není. Co když jim nebude dát co jísti ani koním jich? Co, prosíme, s zarmoucenými námi počínati budou? Zžel se zžel, o Bože, tvé milosti té křivdy.

Jeden lid nepřátelský v městě a okolo města leží a od jiné strany jiného očekáváme. Strachují se oni příjezdu lidu krále Mathyáše, a za příčinou tou, jakž někteří přední z nich i v tom se před námi otevřeli, zde se zavříti a do stracení hrdel svých brániti se chtějí a protož tak vůkol i vnitř město silně osazují. Přijde-li k tomu - čehož Bože ostříci rač - tehdy my jako zdi uprostřed dvojích nepřátel zůstávati a z obojí strany smrti na se čekati musíme. O Bože, viz soužení naše, popatř a spomoz.

Pročež Vašich Mti pro Boha, spravedlnost a poslední budoucí veřejný soud jeho prosíme, že nad námi lidmi zarmoucenými a v tak těžké bídě postavenými lítost křesťanskou jmíti a to při J. Mti cís. objednati ráčíte, aby J. Mi cís. mocí svou královskou a císařskou to při témž panu Ramee naříditi ráčil, aby takový smíšený národ od nás pokojně ihned odtáhl a někam ven z země se odebral, tak abychom ještě pod ochranou J. Mti v pokoji zůstávati pánu Bohu sloužiti a toho veřejného již přítomného soudu božího čekati a spolu všickni volených božích přijíti a dostati se mohli. V čem se J. Mti cís. a V. Mtem poníženě poručené činíme.

Datum pospěšně v zarmouceném městě Táboře v pátek po Hromnicích, léta etc. 1611.

Kop. v archivu ministerstva vnitra v Praze: Desky zemské M 183, fol. B 13. List tento má adresu: "Urozenému pánu, panu Vilímovi Slavatovi z Chlumu a z Košmberka na Hradci, Telči a Stráži, J. Mti cís. radě a komorníku, a urozenému a statečnému rytíři panu Kryštofovi Vratislavovi z Mitrovic na Lochovicích a Protivíně, J. Mti cís. radě, purkrabům karlštejnským, společně neb rozdílně, přátelům našim milým etc." Kopie má nadpis: "List věřící purkrabům Karlštejnským."

Urozený pane, pane a urozený a statečný rytíři, přátele naši milí.... Vězte, že podle jistého s J. Mti cís., pánem naším nejmilostivějším, na nynějším obecním jednání všech nás tří stavův snesení [Srovnej svazek předcházející č. 84, kde je příslušné usnesení českých stavů o převezení koruny a privilegií z Karlštejna.] jest, aby v tyto nebezpečné časy předně koruna, svátosti, klenoty i také privilegia zemská s jinými věcmi, kteréž v kaple na hradě Karlštejně složené zůstávají, z káply hradu Karlštejna vyzdviženy, spečetěny a sem na hrad pražský v ta místa, kde prve se chovaly, složeny byly a je osobami k tomu od nás podle osob J. Mti cís. z obyvatelův království tohoto dobře osedlých, volenými z stavu panského a rytířského, ponocovati dáti mohli, k kterémužto vyzdvižení těch všech věcí výš psaných voleny jsou osoby tyto:

urozený pán pan Jan Sezima z Sezimova Oustí a na Oustí, J. Mti cís. rada, nejvyšší sudí dvorský a dědičný kráječ království Českého, Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku na Budyni a Brozanech, J. Mti cís. rada, president nad appellacími na hradě Pražském a nejvyšší dědičný truksas království Českého, Theobald Švihovský z Ryzmberka a z Švihova a na Horaždějovicích, J. Mti cís. rada a kráječ, Karel z Vartmberka na Rohozci a Skalách, J. Mti cís. rada, Jan Litvín z Říčan na Hořovicích, J. Mti cís. rada, Bohuchval Berka z Dube a z Lipého na Bělý a Loukovci J. Mti cís. rada, Vilím z Vřesovic a z Doubravské Hory, Purkhart Střela z Rokyc na Cerhenicích - z pánův,

Adam Hrzaň z Harasova na Skalce, Landškrounu a Červeném Hrádku, J. Mti cís. rada a purkrabí kraje Hradeckého, Jiřík Gerštorf z Gerštorfu a na Cholticích, J. Mti cís. rada, Fridrich z Bílé na Řehlovicích a Dubči, J. Mti cís. rada, Kašpar Kaplíř z Sulevic na Miličíně a Neustupově, J. Mti cís. rada, Prokop Dvorecký z Olbramovic a na Mašťově, J. Mti cís. rada, Jindřich Otta z Losu a na Komárově, Jan Vostrovec z Královic na Vlašimi, Voldřich Gerštorf z Gerštorfu a z Malšvic a na Mackově, J. Mti cís. rada a prokurátor království Českého, Zachariáš Kába z Rybňan, místosudí království Českého a Bohuslav z Michalovic na Rvenicích a Novém Sedle, místopísař království Českého - z rytířstva.

Tak aby oni v neděli po památce Hromnic [T. j. 6. února 1611.] na Karlštejn sjeli a co tam více činiti mají, to vše, jakž snesení naše vyměřuje, vyřídili.

Protož Vás podle zřízení zemského napomínáme a poroučíme, abyste svrchu jmenované osoby, od nás k vyřízení těch věcí vyslané, spolu s komisaři od J. Mti cís. z národu našeho českého k tomu nařízenými na hrad Karlštejn a do káply, kdež všecky svrchu psané věci se chovají, pustili, tak aby oni to vše, což jim od nás vedle dotčeného snesení a jednání poručeno jest, náležitě vyříditi mohli. Té naděje jsme k vám, znajíc, že tím povinni jste, že se tak zachováte.

Dán na hradě Pražském pod pečetí zemskou v sobotu po Hromnicích léta etc. 1611.

Kopie v archivu ministerstva vnitra v Praze: Desky zemské M 183, fol. B 15.

Pánům Moravanům etc Služby naše povolné a přátelské, V. vysoce knížecí Mti, V. Mtem a Vám vskazujeme a zdraví.... vinšujeme, vysoce důstojný a osvícený kníže, urození páni páni, velební páni preláti, urození a stateční páni rytíři, moudří a opatrní vyslaní z měst, všickni čtyři páni stavové markrabství Moravského.... Nejní bezpochyby V. kníž. Mti etc. a V. Mti a vás tejno, kterak lid válečný, až posavad pasovský řečený, do království Českého vtrhl, měst Budějovic Českých, Krumlova, Tábora i jiných některých se zmocnil a vždy dál a dál na velikou škodu království tohoto se podává, za kteroužto příčinou my na milostivé J. Mti cís. etc., pána našeho nejmilostivějšího, povolení, též z povinností našich a vedle pominulého sněmovního snesení všelijaké možné prostředky pro odvrácení jak nejdřív možné téhož zlého od tohoto království a zemí k němu připojených obírati se snažíme, jakož jsme pak nemalý počet lidu válečného jízdného i pěšího vedle veřejné domácí hotovosti k této potřebě najali i také k zemím s královstvím tímto spojeným o pomoc psaní učinili.

I poněvadž markrabství Moravské, jakožto přední oud království Českého, témuž království a království České zase markrabství Moravskému v takových potřebách a příčinách retuňkem a pomocí sobě zavázáni a povinni jsou, jakož jste pak od nás všech tří stavův království tohoto těchto nedávno pominulých let pomoci s velikým nákladem skutečně seznati ráčili [Vztahuje se na pomoc poskytnutou Moravanům za vpádu Bočkajova r. 1605; srovn. Sněmy XI. úvod.] a ještě na to se ubezpečiti moci ráčíte a můžete, kdyby toho jaká taková potřeba - čehož pane Bože milostivě uchovati rač-nastala, že bychom V. V. kníž. Mti etc., V. Mtí a Vás skutečnou pomocí naší neopustili, nýbrž tak dobře o jich jako naše vlastní dobré se starati chtěli, protož V. V. kníž. Mti etc., V. Mtí a Vás přátelsky žádáme, že se o jistý dobrý počet lidu jízdného i pěšího ihned snésti, a kdybychom V. V. kníž. Mti etc., V. Mtem a Vám druhé psaní stižně učinili, o času a místě, kdež by toho největší potřeba ukazovala, oznámili, nás skutečnou pomocí retovati, nicméně také nám, jak brzo, jak silně s jízdou i pěším, kterou nejpříležitější cestou ku pomoci chtíti ráčíte a chcete, abychom i my komisaře k průvodu naříditi a profanty i spíží náležitě se zásobiti mohli, v známost uvésti ráčíte a uvedete, jakž pak i urozeného pána pana Václava Budovce z Budova na Hradišti nad Jizerou, Zásadce a Kocňovicích, J. Mti cís. rady, vyslaného našeho, jsme se dožádali, aby to samé, což se svrchu píše, s pilností při V. Mti a Vás jednal, tak abychom brzkou a dobrou odpověď dostati mohli. S tím milost a ochrana pána Boha všemohoucího rač býti s námi se všemi.

Datum na hradě Pražském v středu po svaté Dorotě, léta etc. 1611.

Kop. v archivu zemském v Brně: Památky sněmovní, sv. 21, z let 1610 - 1636, fol. 50 - 51.

Urozeným pánům, pánům, urozeným a statečným pánům rytířům, N. N. nejvyšším pánům ouředníkům a pánům soudcům zemským království Českého, J. M. cís. radám soudův dvorského a komorního, též osobám sněmem jminulým k defensí nařízeným, pánům bratřím, strejcům, ujcům, švagrům a přátelům našim zvláště milým. Služby naše přátelské...

Psaní V. Mtí. a Vaše, jehož datum na hradě Pražském v středu po sv. Dorotě léta tohoto 1611 [Viz číslo předcházející.], jest mně hejtmanu a nám nejvyšším ouředníkům a soudcům zemským, též obyvatelům ze všech stavův markrabství Moravského, kteříž jsme se tak k soudu zemskému do města Brna sjeli, od urozeného pána, pana Václava Budovce z Budova na Hradišti nad Jizerou a Kočňovicích, J. Mti cís. rady, jakožto vyslaného V. Mtí a Vašeho, dodáno, jemuž z přečtení i také oustního téhož pana Budovce obšírnějšího oznámení, kterak lid válečný, až posavad pasovskej řečenej, do království Českého vtrhl a některých měst se zmocnil a vždy dál a dál na velikou škodu království toho se podává i také, v jakém nebezpečenství zůstávati a jaké pomocí od nás, jsouce sobě tím jedni druhým povinni, žádati a vyhledávati ráčíte, tomu všemu jsme vyrozuměli.

Kterážto všecka věc, co se tak stalo a posavad děje, nemůže nám nežli s velikou srdečnou lítostí bejti, a kdyby království České v té míře a v tom způsobu jako toho času, když jest nadepsaný pan Budovec od V. Mtí. a Vás s tím psaním vypraven byl, zuostávalo, chtěli bychom podle žádosti V. Mtí a Vaší se zachovati a na další povolání očekávati. Ale dověděvše se mezi tím toho, co jest se v tom čase po vypravení téhož pana Václava Budovce etc. království českému a pánům obyvatelům téhož království, též hlavnímu městu Praze i jiným skrze vpád toho lidu válečného pasovského přihodilo a uznávajíce povinnost svou, potřebu náhlou a nebezpečenství jak království Českého tak i oudův jeho, zemí k témuž království připojených, a rozvažujíce, co na zachování v celosti téhož království a zemí dotčených záleží, pamatujíce také na pomoc V. Mtí a Vás v času vpádu do této země od Uhrův nedávnými léty učiněnou a chtíce k V. Mtem a k Vám svou upřímnou důvěrnost v čas této nastalé potřeby skutečně prokázati [T. j. za vpádu Bočkajova 1605.], nečekavše na druhé oznámení, které by snad příliš pozdní bejti mohlo a nevědouce ještě tehdáž, jaké by přednesení pana z Budova bejti mělo, lid svůj válečný, jízdní i pěší, připojíce k sobě lid J. Mti král. pro větší pomoc, k podstatnější obraně proti nepřátelům jsme poslali, nepochybujíce, že V. Mtem a Vám i všem pánům stavům království Českého netoliko vděčné, ale i prospěšné bude a té jisté a důvěrné naděje k V. Mtem a Vám i všem pánům stavům království Českého jsme, že v času nastalé potřeby markrabství tomuto zase přátelská a ochotná odměna od V. Mtí a Vás i pánův stavů v skutečně se stane; a my také V. Mtem a Vám, jakožto našim zvláště milým panům bratřím, strejcům, ujcům, švagrům a mnoho zpřízněným pánům přátelům každého času vedle své možnosti přátelsky volni zůstáváme. S tím se V. Mtem a Vám na všem dobře, šťastně a potěšitedlně jmíti věrně vinšujeme.

Datum v městě Brně v pondělí po neděli Reminiscere léta 1611. [Rk. má "1615", což je zřejmá písařská chyba.]

Kop. v zemském archivu v Brně: rk. sněmovních památek č. 21 (1610 - 1636), fol. 51 - 52. Na začátku listu je poznamenáno: "Léta Páně 1611 v outerej po neděli Misericordias Domini 19. dne měsíce dubna v městě Brně držán jest sjezd obecní všech čtyř pánův stavův markrabství Moravského, při němž jest se toto nížepsané psaní stalo". List tento byl otištěn v Nár. Listech I. (1861), čís. 86 (28. března).

Vysoce urozenému pánu, pánu, urozeným pánům, pánům, urozeným a statečným pánům rytířům, slovutné a vzáctné poctivosti pánům Pražanům, horníkům a jiným vyslaným z měst, všem třem pánům stavům království Českého, pánům bratrům, strejcům, ujcům a švagrům a pánům přátelům zvláště milým. Pozdravení a služby naše přátelské....

Psaní od V. Mti a Vás nám všem čtyřem stavům učiněné, jehož jest datum při společném V. Mtí a Vás na rathauze Staroměstským shromáždění v sazometnou středu léta tohoto 1611 [Viz číslo 8. ze dne 30. března 1611, pozvání to na generální sněm.], jest nám při tomto nynějším obecním sjezdu zde v městě Brně spolu shromážděným od pana místodržícího ouřadu hejtmanského odvedeno a předneseno, kderémuž se vším dostatkem sme vyrozuměli. Kdež majíce tu všecknu věc v témž psaní obsaženou a žádost V. Mtí na pozoru a bedlivém uvážení, tak sme učinili a osoby přednější z prostředku svého k těm osobám, ješto ["ještě" rk.] prvé u V Mtí a Vás zůstávají, [T. j., kteří přijeli již dříve s králem Matyášem jako na př. Hodický.] [u] vzáctném počtu, [Srovn. č. 122, kde jsou uvedena jména moravských poslů.] s jistejm plnomocenstvím k sněmu generálnímu - kdeříž [se] mezi V. Mti a Vás neprodleně a což nejdříve možné na spěch vypraviti mají - sme obrali a nařídili a jim k tomu všemu jisté plnomocenství dali, tak aby dle naších společných compactat a smluv starých i nových toho všeho, což by pro zachování slavného království Českého a s ním spojených zemí, též také k zastavení všeho zlého a uvedení v lepší, bezpečnější i stálejší spůsob a nám všem k dobrému pokoji a užitečnému sloužilo a se vstahovalo, vyhledávati, uvažovati a prostředků sbírati skutečně a upřímně nápomocni byli.

Protož V. Mti a Vás za to přátelsky a služebně žádáme, že v těch příčinách a v tom ve všem s týmiž vyslanejmi našimi se snášeti, uvažovati a radu zavírati ráčíte a budete, i také, co by v potřebách našich V. Mti a Vám na místě našem přednášeli aneb při V. Mti a Vás vyhledávali, že jim toho netoliko cele důvěřovati, ale se k nim na místě nás všech laskavě a přátelsky zachovati a žádosti jejich naplniti ráčíte a naplníte. Čehož my se V. Mti a Vám každého času příjemným přátelstvím a službami našimi přátelskými a volnými odměňovati nepomineme....

Datum v městě Brně v středu po neděli Misericordias Domini léta Páně 1611.

Kop. v státním archivu v Simancasu: Estado, Leg. 2497. vol. 227 - 228.

A los 25 de Abril escrivi a V. M^ad [Viz č. 173.] representando el estado en que se hallaban las cosas de aqui y corno y en que manera yban resolviendo el rey y los Bohemios la respuesta que havian de dar al emperador sobre las condiciones que pretendia aviendo de hazer la renunciacion de està corona en el rey. Esta respuesta se ha ydo difiriendo assi respeto de la comunicacion que sobre ella a avido entre el rey y los Bohemios, corno porque ha sido necessario comunicarse a los diputados de las provincias de Silesia y Moravia que han sobrebenido a la dieta, y hasta aora no han acavado de darla al emperador, pero los Silesios que esperava S. M^ad ces. que estarian de su parte, han resuelto de juntarse con los Bohemios, aunque a avido entre ellos diferencias sobre el modo de anexion en que aquella provincia depende de esta corona, que los Bohemios pretenden que es tal que tienen obligacion de seguilles en todo, y los otros que han de tener boto y su parte formada en las resoluciones de la dieta, principalmente en la coronacion de los reyes y election, que ellos pretenden, pero en todo se van concertando respeto estarlo en lo principal que es ser herejes, cassi todos los unos y los otros. Entretanto que duran estas disputas, han comencado a hazer los embaxadores del duque de Saxonia muy apretados officios en favor del emperador representando al rey encarecidamente el sentimiento que su amo y los demas electores tienen del tratamiento que se haze al emperador, representando al rey encarecidamente esto. Comieron antier conmigo estos enbaxadores y un personaje del elector de Maguncia que viene con ellos y cierto se muestran aficionadissimos al bien y conservacion de la cassa de Austria el modo de conponer este negocio que ellos allavan hera que no se ympidiesse la coronacion del rey Matias sino que se effectuase en la forma que se hizo la de Ridolfo quedando el emperador Maximiliano su padre con titulo de rey de Bohemia y que el rey Matias despues de coronado se bolviese a Biena y el emperador quedase todavia en la gobernacion con ciertos aditamentos para seguridad del rey y de los estados de Bohemia, y que el emperador escriviesse al conbento electoral que, dizen ellos, se tendra dentro de dos meses encomendandoles la persona del rey de Ungria para rey de Romanos significando que los electores harian mucha quenta desta yntercesion y que en effeto le eligirian.

Si los negocios estuvieran en terminos que esta forma de conciertos pudiera tener effecto fuera sin duda bonisima, pero corno los Bohemios han pasado tan adelante y declaradosse tanto en querer desconponer del todo al emperador y yntroducir al rey, no es posible reducirlos a que buelban a su govierno y son ellos los que valen y pueden. Estando las cosas en estos terminos han salido los Bohemios con grandes pretensiones que piden, les prometa el rey agora y se las conceda despues de coronado.

Gobiernase este reyno cassi totalmente por el burgravio que es como lugarteniente del rey, por el mayordomo mayor, camarero mayor del reyno, canciller y otros officiales consultan con el rey la Provision y el rey provee el officio en quien le parece, ora sea de los consultados o no, pretenden tambien los estados que a los officiales se les den 30 adjuntos y que estos juntamente con ellos propongan al rey la persona del que ha de ser elegido, y que este sea precissamente el que regulados los botos de los officiales y adjuntos tuviere mas numero de botos que es quitar al rey la principál parte de su autoridad y preminencia real.

Piden tambien que tenga el rey por bien que esta corona se confedere con las provincias de Austria y Ungria y que se confirmen ciertas aliancas que dizen que tienen con los electores Palatino y Brandenburg y otras cosas muy perjudiciales, pero hasta agora no han dado la escritura de estas demandas al rey al qual he hablado con mucho encarecimiento sinificandole, quan gran vituperio y afrenta suya seria condezender en arruynar la dignidad real, la religion catolica y el ynteres que tiene en esta corona la casa de Austria, pues a la ruyna de todo esto se encaminan estas peticiones y que, si le quisiesen forzar a ellas, V. M^ad le asistiria y ayudaria y que yo en su nombre desde luego comencaria a hazerlo; hame offrecido y prometido el y sus consejeros de estar firmes en la negativa y tiene para elio grandissimos fundamentos, pero todavia me tiene con sumo cuydado este negocio, movime a hazer este officio con el rey porque no prometiendole ayuda, no tubiera fuerza ninguna la persuasion, y porque tengo por muy cierto que, pues V. M^ad esta resuelto de asistir a la defensa de los estados catolicos de Alemana con las ayudas que da la liga, que tendra por bien de conbertirlas a necesidad tan urgente de su propia cassa corno esta tratado y deslindado con los mismos de la liga que lo pueda V. M^ad hazer en caso de semejante necessidad, yo no le declare cantidad cierta al rey, pero si se offreciesse necessidad de defendelle y hazelle espaldas contra sus vasallos, seria menester mayor suma que la que V. M^ad tiene offrecida a la liga y hazer una demostracion tan senalada que con ella se pudiesen por V. M^ad aogar de golpe estos malos yntentos de los calbenistas de estas provincias que quiza no seria difficultoso y aun espero que solo este offrecimiento que he hecho al rey seria posible que bastase para obiar estos inconbenientes y daňos tan grandes, pero en todo caso es forgosisimo que V., M^ad se sirva de proveerme una notable suma de dinero, pues del bueno o mal subcesso de los negocios en esta coyuntura depende totalmente la conservacion de la religion catolica en Alemana y el ser de la cassa de Austria.

La coronacion estava senalada para los 12 deste, pero se entiende que no sera aquel dia respeto de las dificultades que parece forcosso que se ayan de allanar primero. El emperador me enbio muchos recados pidiendome que le ayude en este travajo y assi lo hago procurando que las cosas pasen con la menor yndecencia suya que sea posible, pero es travaio cassi perdido estando los negocios en el termino que estan; solo sirve de dar satisfacion haziendo las demostraciones devidas al respeto y obligaciones que V. M^ad tiene de mirar por la autoridad del emperador en quanto fuere posible y diere lugar el travajoso estado a que el mismo se ha querido reducir.

Al seňor archiduque Ferdinando embie la carta de V. M^ad a que responde, con esta va haziendo los buenos officios que puede con el seňor archiduque Leopoldo, y en todo muestra S. A. grandissimo desseo de conformarse con la voluntad de V. M^ad y acertar en lo que fuere de su gusto; y cierto es un principe a quien V. M^ad ama y estima con mucha razon. De parte del rey de Ungria se trata con la gente de Pasau sin beneplacito, a lo que yo entiendo, del seňor archiduque Leopoldo, y el rey ha embiado agora dos personajes para concluyr el negocio. Quarde N^ro S^r etc.

K textu artikulů vydaných o č. 401 nalezena jiná kopie v rk. archivu města Prahy: č. 1083, nové č. 12, fol. 524 a násl. Tato kopie, jíž označíme písmenou B, má mnohdy lepší čtení než text kopie vydané výše. V prvním sloupci uvádím čtení kopie otištěné o č. 407 a v druhém varianty kopie B.