|
Jméno věřitele |
Výše půjčky |
Kdy |
Folio |
Plnění 1605 |
|||
|
nebo závazku |
uzavřen |
knihy |
|||||
|
kop míšenských |
úroky |
||||||
|
kop |
gr. |
d. |
kop |
gr. |
|||
|
Dědici Melchiora Daníka |
730 |
1605 |
575 |
||||
|
Petr Engelhart z Habelšvertu |
1.000 |
1606 |
576 |
||||
|
Kryštof Melingsberger z Arnsdorfu |
1.000 |
1607 |
577 |
||||
|
Melchior z Reideburgu na Lorenzbergu |
1.000 |
1607 |
578 |
||||
|
Kryštof Reichenbach z Kunzendorfu |
500 |
1607 |
579 |
||||
|
Kašpar Deniel Koschwitz z Habelswertu |
1.300 |
1607 |
580 |
||||
|
Heilbrand Doník ze Ždánice |
1.000 |
1607 |
581 |
||||
|
2,133.305 |
38 |
41/2 |
27.688 |
52 |
|||
[Státní úvěr, jak z předcházejících aktů vyplývá, byl svou službou poukázán také na výnos českých berní a sbírek. Sloužily mu pravidelně tak zv. "Sbírky z rozličných věcí". Proto zařadil jsem na závěr tohoto svazku Sněmů českých aspoň výtah o stavu státního úvěru v letech 1605-1607, pořízený ze Schuldenbuch lid. D ab anno 1602 České komory. Mohl bych sice publikovati velkou řadu jednotlivých dluhopisů, zachovaných po různých archivech, z nichž mnohé jsou přepsány ve sbírkách přepisů archivu země České, protože však nelze nijak v této věci dosáhnouti úplnosti a šlo by převážně o materiál stereotypní, rozhodl jsem se raději pro toto řešení, které třeba v nejstručnější formě, přece může poskytnout obraz úplný a současně přehledný. Na konci jsem připojil vlastní součty jednotlivých rubrik.
Obraz, který tento akt podává, ukazuje, že náš státní úvěr na počátku 17. století byl ještě značně primitivní. Věřitelé neviděli v půjčce svůj osobní prospěch a dávali se získat pravidelně jen nátlakem se strany vládních činitelů, případně i samého panovníka. Jen nejbohatší hodnostáři půjčovali ochotněji, neboť jednak měli prostředky, jak si vynutit zaplacení v terminu, ale hlavně spekulovali již na získání některého komorního statku, projeví-li se
komora insolventní. Drobní věřitelé dali se získat jen ke krátkodobému úvěru, často každý za jiných specielních podmínek, a usilovali především o včasné vrácení jistiny, nepovažujíce státní půjčku za bezpečné a výhodné uložení kapitálu. Rychlý oběh zapůjčovaných peněz pák způsoboval, že komora, starajíc se o dodržení splatných termínů jistin, neměla dost prostředků k řádnému placení úroků a tato skutečnost zase působila zpětně v právě uvedeném smyslu. Každý soukromý úvěr byl výhodnější než státní, neboť soukromého dlužníka bylo lze donutit k pravidelné úrokové službě a k dodržení termínu splatnosti. Sečteme-li částky, proplacené v letech 1605-1607 na splacených jistinách, vidíme, že jde o 794.533 kop 55 gr., t. j. o celých 37% úvěru, čili ročně v průměru přes 121/3% jistin, kdežto úroková služba za tři léta činila jen 139.687 kop 56 gr., čili 61/2% vypůjčeného kapitálu, tedy v jednom roce průměrně jen 21/6%, ač běžná úroková míra byla 6%.
Další závěry o státním úvěru, vyplývající z tohoto aktu, ponechávám samému badateli. Současně poukazuji na své starší pojednání "Královský důchod a úvěr v 16. století", otištěné v ČČH, dvouročník 1947-48, str. 110-172].
|
Plnění 1605 |
Plnění 1606 |
Plnění 1667 |
Poznámka |
|||||||
|
jistina |
úroky |
jistina |
úroky |
jistina |
||||||
|
kop |
gr. |
kop |
gr. |
kop |
gr. |
kop |
gr. |
kop. |
gr. |
|
|
Splátka na |
||||||||||
|
záruku břím |
||||||||||
|
z Lichtenštejna. |
||||||||||
|
93.258 |
34 |
43.742 |
1 |
382.341 |
6 |
68.257 |
23 |
318.934 |
15 |
|
Pozn. Během tisku díla došlo k sloučení Archivu ministerstva vnitra a Archivu země České v Praze v Státní ústřední archiv v Praze, v kterémž omylu jest nutno rozuměti také označení původu otiskovaných archiválií ze zmíněných dvou archivů.
|
Vydavatel. |