Současné opisy v arch. m. Plzně, v rkpe. č. 204, fol 48 - 50, a v arch. Kutnohorském sub 6052 A 3. Podle opisu Kutnohorského nezcela přesně vydal Kameníček, Prameny ke vpádům Bočkajovců, str. 57 - 58.

Od vyslaných pánův z markrabství Moravského po vzkázání služeb a přátelského pozdravení ode všech čtyř stavův téhož markrabství takto dále oustně přednášeno:

V. Mti. urození páni páni, urození a stateční páni rytíři, slovutné a vzáctné poctivosti a opatrnosti, V. Mti. páni bratří, strejcové, ujcové, švakrové a přátelé naši milí!

Pan hejtman a všickni čtyři stavové markrabství Moravského V. Mti, páni stavové království Českého, tejna činiti neráčí, kterak hned při počátku pominulého měsíce máje ten spronevěřilý nepřítel s lidem svým, přepraviv se přes hranice uherské do markrabství Moravského, Brod Uherský, Strážnici [Plzeňský opis má nesprávné: "Štávnici".] i jiná města a městečka si spokořili a těch se velmi tuze ujali, toho úmyslu jsouce všeckno markrabství Moravské v moc svou uvésti a je opanovati; [Srov. svrchu č. 68, zvl. pozn. 3.] nebo že týž nepřítel také i toho při stavích markrabství Moravského vyhledával, aby skrze zemi jich passu svobodného k Landškronu [PIz. opis nesprávně: "k Landshutu".] jemu se dostati mohlo, [O tomto jednání není nic podrobnějšího známo.] čehož když mu od týchž stavův odepříno bylo, tu že ihned lidé jeho na zahubení měst a městeček, vesnic pálení a lidu mordování a zajímání i v služebnost uvozování se vydali, činíce veliké a znamenité škody blíž hranic téhož markrabství Moravského, tak že tíž obyvatelé markrabství Moravského, kterýchž se již takové nebezpečenství dotklo, za živobytí svého zase takových jim učiněných škod k vynahražení přijíti moci nebudou. I ačkoli pan hejtman a všickni čtyři stavové, vidouce, co se týmž ubohým lidem děje, hned se do města Hradiště sjeli a tu o jistý počet koní, jmenovitě pěti set arkabuzirův a sedm praporcův lidu pěšího podle některého počtu Kozákův se snesli, a ten pro ochranu téhož markrabství Moravského najíti poručili, [O sjezdu v Hradišti viz v úvodě; srov. též č. 66 odst. 2.] však poněvadž týž nepřítel příliš silný, hbitý a v válečných věcech velmi skušený jest, a stavové téhož markrabství Moravského to poznávají, že by mu nemohlo mocně a podstatně odoláváno býti, protože jim více a víceji škoditi nepřestávají, protož učinivše takové snesení mezi sebou nad všecku možnost svou, jsouce mnohými dávkami v této dlouhé a odevřené válce zahubeni, skrze což i v nemalé dluhy se vraziti musili, že při sobě toho najíti nemohou, odkud by takovému najatému lidu platiti a náklad na municí činiti měli.

I z těch tehdy slušných, bezelstných a nevyhnutelných příčin k V. Mtem. a vám, páni stavové tohoto království Českého jakožto oudové k hlavě své se utíkají, žádajíce, poněvadž prve vždycky za této nynější války jistá summa peněz od V. Mtí. a vás do království Uherského svolována a vydávána byla, markrabství pak Moravské mnohem bližší jest království tohoto Českého nežli království Uherské, kterémuž též tím zavázáni a povinni býti ráčíte, abyste tu a takovou pomoc též do markrabství Moravského pro obhájení sebe samých svoliti a obrátiti ráčili.

A poněvadž by taková svolená pomoc proti takovému velikému nebezpečenství dosti malá a skrovná byla, protože se takové nebezpečenství v markrabství Moravském na 15 mil šíře vztahuje, a tak k odvrácení takového nebezpečenství dostačiti by nemohla, protož též V. Mtí. a vás žádají, abyste je také jistou summou peněz založili aneb, kde by se v ji objíti mohli, místo ukázati ráčili.

A poněvadž o tom též vědomost míti ráčíte, že snesení a smlouva mezi královstvím tímto a markrabstvím Moravským na to se vztahují, že sebe opouštěti nemáme, nýbrž spolu za jednoho státi povinni jsme, [Smlouvu o vzájemnou pomoc proti nepřátelům učinili stavové čeští a moravští na sjezdu v Kladště r. 1518. Viz Kameníček, Zemské sněmy a sjezdy moravské II., 1902, str. 571 č. 6; srov. tamtéž str. 442 násl.] z té příčiny stavové téhož markrabství V. Mtí. žádají, abyste jich vedle týchž smluv opouštěti neráčili, chráníc je netoliko pomocí, ale také i osobami svými, zvláště zavázáni jsouce k tomu jazykem jedním, krevním i příbuzným přátelstvím. Nebo znáti ráčíte, poněvadž týž nepřítel tak daleko se již do země markrabské probral, nebyly-li by hranice markrabství Moravského, hory a vrchy, dobře opatřené a nepřátelům při témž místě odpíráno nebylo, sám rozum to soudí, poněvadž mezi královstvím tímto a Moravským markrabstvím žádných pevností, vod, bahnišť ani hor není, že by brzo do království tohoto Českého se dostali, a tak ten oheň čím dáleji s velikým nebezpečenstvím rozmocti se mohl.

Pročež že i toho při stavích vyhledávají, aby za ně k kurfiřtům, knížatům sv. říše k jeho Svatosti papežské, tak aby před týmž nepřítelem lepšího bezpečenství užíti mohli, laskavě a přátelsky se přimluviti ráčili, ano také i k vlastní osobě J. Mti. cís., tak aby místa ta za hranicemi moravskými, odkudž jakožto z nějakého hnízda na ne vpády činí nepřátelé, lidem svým z markrabství Moravského vosaditi i také je opatrovati mohli, taková místa aby jim J. Mt. cís. dáti ráčil.

Naposledy, aby také při vojenském tažení práva a spravedlnosti své starobylé užíti a hned za obyvateli království tohoto v pořádku svém táhnouti mohli beze vší překážky z knížetství Slezského obyvatelův, s nimiž o to od let dávných na odporu zůstávají [O takovémto sporu mezi Moravany a Slezany nenacházím jinde zpráv. Kameníček, Zemské sněmy a sjezdy moravské II., str. 413, praví toliko, že "Slezsko uznávalo, že jako člen zemí koruny České jest za Moravou na místě třetím". Srov. dále.].

A což tu stavové království tohoto pro ně, přátele a oudy své, učiniti ráčí, toho že se oni v mnohem potěšitedlnějších příčinách stavům odsluhovati a dobrým přátelstvím odměňovati připovídají [O této žádosti Moravanů radili se nejv. úředníci a soudcové zemští ve své poradě dne 8. června. Zápis o této poradě se zachoval v arch. místodrž. sub R. 109: 14, a zní takto: "8 iunii 1605. P. hofmistr nejvyšší [Kryštof z Lobkovic] po přečtení spisu vyslaných markrabství Moravského: Kdy J. Mt. cís. přijíti ráčí, na čem sou se při tomto sněmovním jednání snésti ráčili, budou jim moci místnou odpověď dáti. Jiní artikulové sou vlastní