Moderní, patrně značně nesprávný opis zem. archivu z originálu, který byl v arch místodržit. v Praze sub: R. 109:14, nyní však nemůže býti nalezen.

Nejvyšší pan hofmistr [Kryštof z Lobkovic.]: Že by rád naposledu mluvil, ale poněvadž úřad jeho to přináší, že bude mluviti [podle] povinnosti a rozumu svého, však na opravu Jich Mtí. Poslouchal, co jest pan kanclíř Jich Mtem. v známost jménem J. Mti. uvedl. [Bylo to patrně totéž, co je obsaženo v předcházejícím připíše kancléřově k císaři (č. 68).] Včera že žádostiví toho byli, aby mohli každej oznámiti, což by mělo předneseno bejti anebo nic, i co by mohlo bejti i nebejti. Že sou předešle nemohli než 20. člověka k vejpravě svoliti, a proto že sněm byl rozepsán. Item, že sou nejvyššího publikovali, čas a den k mustrunku jmenován, ten že se vykonal. [Nejvyšším zemské hotovosti byl ustanoven Adam ze Šternberka. O mustruňku, který vykonán byl 24. května, viz v úvodě.] Listové přiznávací [V opise: "při invencí".] a vejtah že jest před rukami. [Podle usnesení sjezdu o veřejnou hotovost měly býti tentokráte listové přiznávací odváděni mustrherům při mustrunku, kteří je pak měli odevzdati osobám od sjezdu ustanoveným. Soudě podle usnesení starších sjezdů bylo povinnosti těchto osob listy přiznávací "ihned přehlídnouti" a "výtahy z nich učiniti".] Kdyby se při tomto sněmu mělo jíti na 15., 10. a 5. člověka, co by ten vynesl, a kteří artykulové by měli předneseni bejti? Vidí se pánu, že jest potřeba ten artykul přednésti, aby ten artykul byl přednesen, a kdy a který čas by se měli tíž mustruňkové díti. Druhý, aby každý, jak kdo sedí, pohotově byl, ten artykul že jest veliký a těžký. Na sněm léta etc. 66. a 67., že kdyby J. Mt. sám táhl, že by to bejti mohlo, aby všeckna země vzhůru byla. Jak se ty věci daly, z sněmu se najde, císař Maxmilián že officírům tehdáž král sám platil. Tehdy byl lid vypraven na tři měsíce a čtvrtý, nyní neví se, na jaký čas veřejná tato vejprava bejti má. [Podle návrhu dv. rady vojenské měl býti pojat do proposice také požadavek, aby se stavové připravili k osobnímu tažení proti Turku, kdyby toho byla naléhavá potřeba (viz č. 66 odst. 2 a č. 68). Nejv. hofmistr, mluvě o tomto požadavku, odkazuje tu k událostem z r. 1566 a 1567, k čemuž třeba poznamenati: P. 1565 svolili stavové čeští na sněmu, že se v čas naléhavé potřeby všichni vypraví do pole proti Turku, potáhne-li s nimi císař Maximilian osobně. Následujícího roku byli pak stavové čeští vyzváni císařskými patenty z 30. dubna 1566, aby se připravili k osobnímu tažení (č. 148; srov. č. 175 cís. mandát stejného obsahu, který asi nebyl skutečně vydán); mandáty z 3. června 1566 bylo toto vyzvání obnoveno a stavům nařízeno, aby se sešli 10. července ve Znojmě (č. 151). Skutečně pak došlo k osobní výpravě stavů do pole (viz hojně zprávy o tom ve Sněmích, zvl. č. 170, 171, 175 a j.) Na sněmu, který se potom sešel r. 1567, vzdal sice císař v proposici stavům dík, že se osobně vypravili do pole, ale žádal, aby místo osobního tažení vypravili určitý počet jízdy (srov. odpověď stavů na tuto žádost a repliku královskou) Stavové této žádosti vyhověli jen částečné; usnesli se na tom, "jestliže by k tomu přišlo v těch dvou letech, že by J Mt. cís. osobou svou vlastní do pole proti nepříteli Turku táhnouti ráčil, kdož by sám s J. Mti. cís. z obyvateluov království Českého osobně netáhl, abychom ze 3000 kop gr. č.... jeden kuoň jízdný, dobře oupravný k J. Mti. cís. vypravili..., a jestliže by pak J. Mt. cís.... do pole táhnouti sám osobně moci neráčil.. -, abychom pro takovou potřebu... z 5000 kop gr. č. jeden kuoň tak oupravný... vypravili a ten tři měsíce v poli a puol měsíce za do pole tažení a druhého puol měsíce zase z pole tažení, a tak všeho přijde čtyři měsíce, na náklad svuoj drželi... A J. Mt. cís., když by takové rejtary jedny neb druhé z království Českého, jakž napřed dotčeno, vyzdvihovati ráčil, má a povinen býti ráčí hejtmany a všecky oficíry službou slušnou polní opatřiti...". Toto usnesení měl asi na mysli nejvyšší hofmistr.] Bude tu náležeti mluviti, jak země zatím opatřena, jaké [škody?] by měli při [V opise: "jest".] tažení skrze zemi, také jak země opatřena bude, o to se mluviti musí; k jiným artykulům že by rád mluvil, kdyby věděl, jak. Nesrovnává se s jedním artykulem, kterým se žádá 15., 10., 5. člověk, potom hned najímání lidu. Kde peníze vzíti? Dlužni sme již ve sto tisíc [V opise: "dlužni se již město tisíc (?)".][Srov. usnesení sjezdu o veřejnou hotovost.], lid ať táhne, který jest zmustrovaný, nežli by jiný najat, že by byla Morava těmi [nepřáteli?] skažen[a]; zlou krev, těžkou mysl, divný řeči a vejklady se spůsobily; před Bohem že k tomu mluviti nemůže, však že chce se s přímluvou jiných rád spravovati.

Pan komorník nejvyšší [Adam ze Šternberka.]: Že se pánům vidí, že podstata toho všeho, co by měla proposicí obsahovati, na tom záleží, poněvadž tento sněm pro nastávající nebezpečenství rozepsán jest, aby země k stracení [V opise: "strojení".] nepřišly, že J. Mt. ráčil toho dobře v proposici doložiti, aby 15., 10. a 5. člověk byl vypraven a 2 koně z 5 tisíc kop gr., i také strany osobního přitažení, bezpochyby snad kdyby J. Mt. sám do pole táhnouti ráčil, item strany moci dání Jich Mtem. nejv. pánům ouředníkům a soudcům zemským že nepochybuje, že stavové to k sobě tak přijmou, že J. Mti. z toho děkovati budou. Item že muší na to mysliti, netoliko aby vypůjčeno, ale také lidem platiti se mohlo. Jiný artykule, že se jemu nevidí, aby platně mohly předneseny bejti.

Pan sudí nejvyšší [Volf Novohradský z Kolovrat.], pan z Švamberka nejvyšší sudí dvorský, pan Slavata, pan Ouštěcký, pan z Valdštejna [Patrně Adam ml. z Valdštejna, cís. rada a komorník.], pan z Říčan [Nejspíše Heřman nejstarší z Říčan, cís. rada a přísedící zem. soudu.], pan z Donína president, pan purkrabí kraje Hradeckého [Adam Hrzan z Harasova, nástupce Kryštofa Vratislava z Mitrovic.], pan podkomoří [Purkart Točník z Křimic.], pan hejtman Malostranský [Ctibor Tiburcí Žďárský ze Žďáru.], páni súdcové zemští a jiní všickni se v tom srovnávají.

Pan kanclíř nejvyšší přimlúvá, aby ti artykulové strany 15., 10. a 5. člověka, z strany koní zbrojních, strany v moc dání Jich Mtem., ty všecky artykule aby byly; upustiti strany najímání lidu a těch milionů, že to chce J. Mti. oznámiti.