Opis souč. v arch. místodrž. v Praze sv. 114: Míssiven vom J. 1605, fol. 116 č. 70.

Rudolf etc. Vysoce urození, urození, stateční, slovutní, poctiví a opatrní, věrní naši milí! Věděti vám milostivě dáváme, že jest na nás poníženě vznesl slovutný Reynhart Vilím z Megkbachu a na Helmštorfu, věrný náš milý, [Tento Reinhart Vilím z Meckbachu byl snad synem Viléma Rudolfa z Meckbachu (nar. 1543, zemř. 1603), který byl tajným radou a kancléřem markraběte Braniborského Jáchyma Frydrycha a r. 1600 se zdržoval v Praze, jednaje s cís. Rudolfem o říšských záležitostech. Viz o něm článek Stieveův v Allgem. deutsche Biographie XXI., str. 158. Byl-li Reinhart Vilím z Meckbachu skutečné přijat za obyvatele, o tom není zpráv. Srov. č. 61.] kterak by toho oumyslu byl zde v království našem Českém se osaditi i také sobě zakoupení učiniti a toho při vás při sněmě tomto, abyste jej za obyvatele téhož království přijali, náležitě vyhledávati, však pro snadnější a podstatnější té věci fedruňk nás k vám za tuto milostivou přímluvu naši císařskou poníženě prosíce. Kdež znaje my žádost a poníženou prosbu nadepsaného Reynharta z Megkbachu slušnou a náležitou býti a majíce toho také jisté správy, že jest se vždycky poctivě a náležitě choval i také proti nepříteli všeho křesťanstva Turku potřebovati dal a ještě dáti chce, z těch příčin k vám se za něho milostivě přimlouvati ráčíme, že jeho za obyvatele tohoto království, a zvláště poněvadž se všelijakou uctivost k vám zachovávati uvoluje a připovídá, přijíti odporní nebudete, nýbrž jemu této milostivé přímluvy naší císařské, kteréž on se těší, vskutku užíti dáte, což my vám zase vší milostí naší spomínati chtíti ráčíme. Datum [v pondělí po neděli Exaudi léta 1605].