|
57. |
V Praze, 10. května 1605. |
Dvorská komora tajné radě: navrhuje, aby se nevyzdvihovala veřejná hotovost; raději ať se svolá nový sněm a tam se předloží stavům žádost, aby místo hotovosti povolili císaři dva pluky německých žoldnéřů.
Koncept v arch. c. a k. spol. minist. financí: Böhmen 1605 Mai 10.
Die kais. herrn gehaimen rate hat die hofeamer, ob es zwar sonsten nit irer sach, hiemit dienstlich erindern wollen, wie iro von furnemben leuten zu ohren komen, das tunlicher und besser gehalten werde ainen landtag alhie in der cron Behaimb furderlichst auszuschreiben [Viz č. 56 a zvl.: Tento mandát vydán byl jistě později, než udává jeho datum, protože teprve dne 12. května usnesli se nejv. úředníci na dotaz císařův, že sněm má býti svolán (viz č. 57 a, srov. též č. 57). Mandát byl asi proto opatřen datem starším, aby lhůta, v níž sněm byl svoláván, nezdála se býti příliš krátká. Vedle tohoto obecného mandátu byla později, jak se zdá, rozesílána zvláštní pozvání předním osobám ze stavů. V arch. Třeboňském se chová pod č. 6069 originál takového pozvání zaslaného dne 27. května 1605 ("v pátek po neděli Exaudi") p. Petru Vokovi z Rožmberka na Třeboni. Praví se tu: "Jakož o tom dobrou vědomost máš, že jsme... sněm obecní stavům království Českého... mandáty našimi císařskými rozepsati ráčili, i ačkoli o tobě nepochybujem, než že, rozuměje tomu dobře, že jsme z veliké a nevyhnutedlné potřeby týž sněm již teď druhý roku toho rozepsati a položiti museli, sám osobou svou sem se najíti a téhož sněmu přítomen býti nepomineš: však nicméně vždy ještě psaním tímto tebe napomínati a milostivě poroučeti ráčíme, aby se k témuž času a dni konečně na hrad Pražský... jako věrný poddaný náš a milovník vlasti své najíti dal a toho, čemuž tak dále z proposici naší poddaně vyrozumíš, vedle jiných uvažovati nápomocen byl..."] und zwei regimenter teutsches kriegsvolg zu begern, dan das gemeine aufbot ergehen zu lassen; dan, do die undertanen bewert gemacht, möchten si villeicht, weil die Hungern so vil von den freihaiten schwaezen und schreiben, irem exetnpl auch nachvolgern und dieselbe suchen wellen, oder do Soldaten unter die paurn gemengt - wie dan ir viel, so es vermöchten, nit fortziehen, sondern kriegsleut für sì zu ziehen bestellen und si dahaimb bleiben -, wurden die andern, so mit fortzugen, von den Soldaten ire grif und vortlhaftige stuckel lernen und hernach sich deren gebrauchen; ja die vermugigen pauern wurden den Soldaten mehrern sold geben, wie vor in Östereich bschehen, das ein gmainer knecht das monat ohn alle profiant, so im der paur geben missen, auf 30, 40 und mer gulden komben, den er von irer Mt. hatt, und also bei andern auch ain Steigerung verursachen, wie dan berait so viel nachrichtung einkombt, das viel kriegsleut in Österreich sein, sich nit schicken lassen, sondern auf das aufbot warten und von den Untertanen hohers dan sonsten besoldt zu werden verhoffen. Derowegen, wie obverstanden, die hofcamer für tunlicher hielte, das von den stenden alhie in Behaimb die zwai regiment teutscher knecht begert, dan der Untertanen aufbot getan wurde, sintemal auf solchen wege der Untertan auch zu haus bliebe und seiner hauszelt-, ackerund weingartarbait abwarten kunte; jedoch diss auch zu irer, der herrn geheimen, verrern nachdenken gestelt. [S návrhem tím srov. zápis o poradě nejv. úředníků z 12. kv. [č. 57 a] a zvl. řeč presidenta české komory; viz též úvod.] Denen etc. - Prag, den 10. mai ao. 1605.
|
57 a) |
V Praze, 12. května 1605. |
Zápis nejv. kancléře Zdeňka z Lobkovic o poradě nejv. úředníků zemských, má-li býti svolán sněm.
Zápis psaný vlastní rukou kancléřovou v kníž. arch. v Roudnici sub. F. 9. 45 Nro 4. (Diarium Zd. z Lobkovic), fol. 146 - 147.
12. maii 1605. Pragae.
Ego, d. praefectus, d. camerarius, d. burgravius Carlšteinensis, d. praeses Bohemiae, d. vicancellarius. [Poradě byli přítomni: nejv. kancléř Zdeněk z Lobkovic, nejv. hofmistr Kryštof z Lobkovic, nejv. komorník Adam ze Šternberka, první purkrabí Karlštejnský Vilém Slavata, president české komory Štěpán Jiří ze Šternberka a místokancléř Jindřich z Písnice.]
Proposui dominis officialibus caesarem quaerere, an consultum sit hoc periculoso tempore indicere comitia, vel potius ut 3 vel 4 milia peditatus mox conscribantur [Otázce předložené nejv. úředníkům zemským dlužno rozuměti tak, že císař si přál věděti, chtějí-li nejv. úředníci dáti sami ze své moci najmout 3-4000 pěchoty, či zda je nezbytně třeba svolati nejprve sněm a vyžádati si k tomu jeho svoleni. Z následujícího je patrno, že se již dříve o té věci radili "secretiores" [= tajná rada?], kteří navrhovali, aby nejv. úředníci najímali vojsko ze své moci bez sněmu; srov. s tím č. 57. Z řeči nejv. úředníků vysvítá též, že vojsko mělo býti najímáno proto, aby nebylo třeba vyzdvihovati veřejnou hotovost, svolenou před několika dny na sjezdu nejv. úředníkův a soudců zemských se zástupci stavů.]. Caesarem iussisse, ut cum officialibus et secretioribus in praesentia presidis consultetur.
D. praefectus interrogavit, quid secretiores dicant.
Dixi, quod dicant, ut mox conscribatur miles, et quod sine comitiis domini officiales possint. K čemu sem se prve přimlouval a mluvil a co jest p. president J. Mti. cís. referiroval, nevím co jiného a lepšího.
P. komorník nejvyšší: Já nebudu svou řečí zaneprázdňovati; tyto všecky věci po p. Bohu zůstávají v moci J. Mti. cís., jestli není žádný nebezpečenství, to J. Mt. ráčí věděti, jestli pak jest, poněvadž nic není drašího na[d] čas, teda při vůli J. Mti., ráčí-li chtíti sněm položiti. Na ty prostředky aby měl a mohl ubezpečiti J. Mt. cís., nemůže. 120.000 na místo výpravy lidu za najímání nedají. 100.000 non potuimus mutuo accipere. [Týká se patrně půjčky 100.000 zlatých, jíž měli nejv. úředníci zemští poskytnouti císaři na účet válečné kontribuce sněmem svolené. Že nejv. úředníci potom přece této žádosti císařově vyhověli, vysvitá z přípisu tajné rady k dvorské komoře z 22. května 1605, v němž se praví, že "die behaimbischen landofficier hundert tausend
gulden zu bezalung des Bastischen krieksvolks nit allain bewilligt, sonder solche summa auch berait richtig gemacht" (Více o tom dále).] Poručiti k ochraně cizímu národu toto království není slejcháno. Et ut indicantur comitia ad diem Martis post penthecosten [31. V.] et die sequenti propositio. [Sněm byl skutečně svolán podle tohoto návrhu, ale mandátu svolávacímu dáno datum dřívější; srov. č. 56.]
P. purkrabě Karlštejnskej: Quod incidimus in mala tempora; si mox post delectum miles posset ulterius se conferre, bene esset, sed videt d. camerarius non habere officiales; [Zde dlužno patrně doplniti slovo "potestatem". Slavata praví, že nejv. úředníci zemští nemají moc vyslati vojsko "ulterius".] si hoc esse non potest, fiat inter duo mala minus. Indicantur comitia ad diem Martis.
P. president p. Boha se dokládá, že by vinšoval, in diebus nostris fiat pax, et omnia haec propter peccata nostra fieri. Repetiit, quid nudius tertius iubente caesare significavit, quod nemo dominorum bonum colonum, sed ineptum expediet. Nullius essent momenti et quod fortassis ibi discerent, quod post reditum deinde boni facerent. Uli cito aufugerent. [Srov. o těchto obavách č. 57 a úvod.] Ten čas, kderej tak drahej jest, ad diem Martis comitia indicantur, a tyto věci pomaličku aby se chystaly, kdyby nebezpečenství bylo, aby ten lid mohl vypraven býti. Poněvadž čas drahej jest, a do sněmu 3 neděle a potom k najímání 6 neb 7 neděl, protož ať sobě J. Mt. cís. ráčí vybrati. Poněvadž jest tak veliká potřeba, tedy že nejlépe bude, aby na sněmu se šlo na veřejnost.
D. procancellarius se velie incipere a fine.