V pátek po sv. Valentinu.

Páni, rytířstvo, Pražané a jiní poslové z měst, všickni tři stavové království Českého, na sněmu obecním, kderýž držán byl na hradě Pražském léta tohoto 1605 v pátek po Hromicích a zavřín téhož léta v sobotu po sv. Valentinu, na milostivou přímluvu J. Mti. cís. jakožto krále Českého [Viz č. 5.] a snažnou žádost a jiné mnohé přímluvy za obyvatele království tohoto Českého Volfa Czieglera z Kliphauzu přijíti jsou ráčili na takový spůsob, aby on s dědici svými povinnost všecku, kderáž J. Mti. cís. jakožto králi Českému náleží, a jako jiní obyvatelé podle zřízení zemského o cizozemcích, když se do země přijímají, ukazuje, [Zřízení zemské z r. 1549 v článku B. 15 a z r. 1564 v či. A. 18 ustanovovalo o tom: "A jestliže by se pak přihodilo a který obyvatel koruny chtěl dáti, prodati nebo poručiti svuoj statek cizozemci s krále J. Mti. volí a zemským povolením, tehdy, prve nežli se v to uváže ten cizozemec, má napřed ujistiti to deskami zemskými a listem pod pečetí svou, ten ke dskám položíc, aby žádného jiného dědičného pána neměl, nežli krále Českého korunovaného, a ve všech povinnostech aby se srovnal s obyvateli země české." (Jos. a Herm. Jireček, Zřízení zemská král. Českého XVI. věku, 1882, str. 157 a 506; srov. Gindely, Die Entwicklung des böhm. Adels und der Inkolatsverhältnisse seit dem 16. Jh., Rozpravy král. č. spol. nauk třídy filos.-hist., VII. řady sv. 1 č. 3, 1886, str. 13 - 16.)] učinil, a to konečně v šesti nedělích pořád zběhlých listy přiznávací ke dskám zemským složil, [Přiznávací list (revers k zemi) Volfa Zieglera, jehož originál (s přivěšenou pečetí Zieglerovou) je v zem. archivě, má datum 19. února 1605. Pro přiklad uvádím tu jeho plné znění: "Já Volf Cziegler z Kliphauzu známo činím tímto listem obecně přede všemi a zvláště tu, kdež náleží: jakož sem s volí a vědomím nejjasnějšího knížete a pána, p. Rudolfa druhého, z boží milosti voleného Římského císaře, Uherského, Českého etc. krále, arciknížete Rakouského, markrabí Moravského, Lucemburského a Slezského knížete a Lužickýho markrabí etc., jakožto krále Českého, a k tomu zemským povolením na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském l. 1605 v pátek po Hromnicích, podle zřízení zemského ode všech tří stavův království Českého za obyvatele téhož království přijat, že sem slíbil a tímto zápisem slibují za sebe i za dědice své, že žádného jiného za pána dědičného míti nemám (mimo zřízení zemské království Českého), nežli krále Českého korunovaného, a tak ve všech povinnostech se srovnati s obyvateli téhož království Českého a země české, též u víře pod jednou neb pod obojí spůsobou přijímajících, řád a právo podnikati, je trpěti a obhajovati, tak jakž všickni tři stavové téhož království Českého se zachovati povinni jsou. A tomu všemu, což se svrchu píše, i s dědici svými dosti učiniti mám pod těmi všemi pokutami, jakž svolení a zřízení zemské ukazuje. Tomu na svědomí pečeť svou vlastní k tomuto listu s jistým a celým přiznáním přitisknouti sem dal. Dán v Praze 1. božího 1605 v sobotu po sv. Valentinu." Slib, že se nový obyvatel chce srovnati s obyvateli království Českého "též u víře pod jednou neb pod obojí spůsobou přijímajících," se v reversech k zemi vyskytuje, pokud jsem mohl zjistiti, od r. 1557. K tomu bývalo v pozdější době někdy přidáváno: "i taky kněžstvem pořádným, bud kapitolou hradu Pražského nebo konsistoři Pražskou kteříž se poslušenstvím spravují, se spravovati."] též i zápis dskami zemskými vykonal, a jakž pořádek království tohoto Českého a desk jest, v tom se ve všem zachoval, řád a právo podnikl, ničímž se nevymlouvajíc ani zastírajíc, s takovouto při tom další vejminkou, že on svrchu psaný Volf Cziegler z Kliphauzu s dědici svými má a povinen jest tak, jakž v tomto království od starodávna bejvalo i také zřízením zemským zapsáno a předešlými sněmy vyměřeno, u víře pod jednou aneb pod obojí spůsobou přijímajících se srovnati i také kněžstvem pořádným, buď kapitolou kostela hradu Pražského aneb konsistoře Pražské kteři se poslušenstvím spravují, se spravovati.

Relatorové na to jsou byli z téhož plného sněmu v přítomnosti nejvyšších úředníkův zemských: Adama z Šternberka na Bechyni a Sedlci, nejvyššího komorníka království Českého, J. Mti. cís. rady, Volfa Novohradského z Kolovrat na Lnářích, Vintrberce a Opálce, nejvyššího sudího království Českého, J. Mti. cís. rady, Jana z Klenového a z Janovic na Žinkovech a Žitíně, nejvyššího písaře království Českého, J. Mti. cís. rady; též v přítomnosti úředníkův Pražských menších desk zemských: Zachariáše Káby z Rybňan, místosudího království Českého, Bohuslava z Michalovic a na Rvenici, místopísaře království Českého, Jana Voračického z Paběnic, Její Mti. králové úředníka při dskách zemských, Adama Ryzmberského z Janovic, úředníka podkomořího království Českého při dskách zemských: Kryštof z Lobkovic na Pátku a Divících, J. Mti. císaře Římského tejná rada, nejstarší komorník, nejvyšší hofmistr a kamrmejstr království Českého, Zdeněk z Lobkovic na Chlumci a Jistebnici, nejvyšší kancléř království Českého, J. Mti. cís. rada, jan Jiří z Švamberka na Vorlíku a Ronšperce, nejvyšší sudí dvorský království Českého, J. Mti. cís. rada, Vilém Slavata z Chlumu a z Košmberka na Hradci, Telči a Stráži, J. Mti. cís. rada, komorník, Matouš Děpolt z Lobkovic a na Strakonicích, J. Mti. cís. rada, nejvyšší mistr převorství království Českého, Vilém z Landštejna na Brloze a Sosni, J. Mti. cís. rada, Karel Mracký z Dube a na Pyšelích, J. Mti. cís. rada, z pánův; Zigmund Služský z Chlumu a na Tuchoměřicích, Mikuláš Španovský z Lisova a na Pacově, Voldřich Vostrovec z Královic, J. Mti. cís. truksas, Volf Hozlaur z Hozlau, z vladyk.