|
28. |
V Praze, 11. února 1605. |
Dvorská komora nejv. úředníkům království Českého: posílá nové návrhy kurfiřta Braniborského učiněné císaři v záležitostech mezi nimi sporných, zejména také stran dosažení souhlasu stavů českých k tomu, aby kurfiřt mohl podržeti Bohumínsko, Bytomsko a Tarnovice, a žádá zprávu o příslušném rozhodnutí stavů.
Koncept v arch. c. a k. spol. minist. financí: Böhmen 1605 Febr. 11.
Der Rom. kais. auch zu Hungern und Behaimb kgl. Mt., unsers allergn. herrn, fürnembe rät und obrisíe landofficirer dises künigreichs Behaimb haben ab beiver warten einschluss A mit mehrerm zu sehen, [Této přílohy nemám.] was bei höchstermelter irer Mt. der (titel) churfürst zu Brandenburg etc. in volgunden unterschiedlichen puncten angebracht hat, als wegen confirmation über Jägerndorff, leistung desselben juraments, item Verfertigung der generaiund speciallehenbrief, item fertigung aines schains, das das worterben auch die collaterales begreiffe, [Krnovsko, léno koruny České, dostalo se r. 1523 koupi od p. Jaroslava ze Šelenberka v držení markraběte Ansbašsko-Braniborského Jiřího z franské větve rodu hohenzollernského. K této koupi vyžádal si markrabě předem svolení Českého krále Ludvika, který mu privilegiem z 6. dubna 1523 dovolil kupovati Krnovsko i jiné statky ve Slezsku, ale tak, aby byl králi a koruně zavázán stejnými povinnostmi z těchto lén jako jiní knížata slezští; v privilegiu je též ustanoveni, že "alle und jede keuf, so... margraf Georg in angezeigten unsern furstentumb [ve Slezsku] tun wirt, das dieselben in seiner Lieb person und seiner L. erben, brudern und iren erben craft und macht haben sollen" (Grünhagen - Markgraf, Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens II., str. 549 č. 98, s nesprávným datem 18. května 1523). Po smrti markr. Jiřího přešlo Krnovsko r. 1543 na jeho syna Jiřího Fridricha, který zemřel r. 1603 bez dědiců, tak že jím vymřela franská větev rodu hohenzollernského. Tím bylo by mělo Krnovsko spadnouti na Českou korunu, ale markrabě Jiří Fridrich daroval je ještě za svého života pro případ smrti kurfiřtovi Braniborskému Jáchymu Fridrichovi, který se po smrti markr. Jiřího Fridricha r. 1603 skutečně v Krnovsko uvázal. Ucházel se pak listem z 10. dubna 1604 u cís. Rudolfa jakožto krále Českého o potvrzení vév. Krnovského, slibuje plniti odtud lenní povinnosti ke koruně; žádal jen, aby lenní přísahu směl skládati ve Slezsku (srov. Biermann, Gesch. der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf, 1874, str. 317 a 343 sl.). Jakou odpověď dostal od císaře, nevíme, ale z přípisu dv. komory vysvítá, že koncem r. 1604 nebo poč. r. 1605 patrně znova opakoval svou žádost, aby mu Krnovsko bylo potvrzeno jako léno, aby se stalo rozhodnutí stran lenní přísahy, aby mu byla vydána lenní privilegia a zvláštní listinou bylo uznáno, že v privilegiu krále Ludvíka z r. 1523, ve větě výše citovaně, slovy "Erben" se rozumějí také členově vedlejších větvi rodu hohenzollernského.] item wegen des Storkau- und Pesskawischen lehenfails, erclärung deren darin durch die wortabsteigender lini begriffen restriction solchergestalt, wie es der buechstab der ersten acquisition in seinem verstand mit sich bringe, weil solche gueter ao. 75 erblich erlanget, [O tom, jak se Štorkov a Beskov dostaly v držení kurfiřtů Braniborských. V zástavním listé krále Ferdinanda I. z 23. dubna 1558 se praví, že král zastavil Braniborskému markraběti Janovi Kostřínskému obě panství v 87.587 tolařích na deset let "also und dergestalt, dasz wolgedachter margraf Johans zu Brandeburg etc., Sr. L. erben und Inhaber diz brives solche beide obgemelle herrschaften.... nun hinfure und die gemelten zehen jar nach einander folgend, auch solange wir Sr. L. nach ausgang der zehen jar auf andere unsere getroffene vergleichung solche herrschaften unabgelöst lassen werden, widerkeuflich.... innehaben... sollen und mugen" (koncept v arch. c. a k. spol. minist. financí: Böhmen 1558). Text privilegia z 19. září 1575, jímž řečená panství dána byla v léno Braniborskému kurfiřtovi Janu Jiřímu, není znám, ale ze zprávy, kterou o té věci podala účtárna české komory 8. bř. 1596, se dovídáme, že císař Maximilian "herzog Johanns Georgen churfürsten zu Brandenburg und ihr churfüstl. Gn. mannlichen leibslehenserben, so viel deren in absteigender linien sein werden, oftgeregte zwei herrschaften Storkaw und Beskaw... folgendergestalt verliehen und bewilliget, nämblichen, do nach absterben des churfürsten mannesstammes niemand vorhanden, dass alsdann solche herrschaften in der mass, wie sie zur selben zeit sein werden, ohne entgelt und wiederkehrung dessen, was durch besserung darzu erkauft, aufs gebäu
und in ander wege aufgewendet worden, auch ohne Wiedererstattung der pfandsumma, so der churfürst nach weiland margraf Hansen darauf gehabt, an die regierende könige zu Beheimb und die krön Beheimb fallen und die andern ihr churfürstl. Gn. vettern, die margrafen zu Brandeburg, allda keine anwartschaft oder anfall haben sollen". V seznamu zahraničních lén České koruny propůjčených Rudolfem II. z r. 1612 (viz [Rieggerovy] Materialien zur alten und neuen Statistik von Böhmen, XII., 1794, str. 318 - 333) udává se, že Braniborský kurfiřt přijal Štorkov a Beskov v léno "in einem absonderlichen lehenbrief sub eodem dato" (t. j. 4. dubna 1599], ale text tohoto listu není mi přístupen.] item erlangung aines consens bei den löblichen landstenden dises künigreichs Beheimb unter jezigem landtag zu weiterer verpfendoder Vererbung seiner churfürstl. Gn. der gueter Oderberg, Beutten und Tarnowicz und was demselben gehörig, [Viz č. 3.] und entlich anstellung ainer commission zu richtigmachung zwischen irer Mt. und ime, churfürsten zu Brandenburg, der übrigen puneten, so in jüngsten, seinem alhier gewesten gesandten unter dato den 3. januarii negsthin gegebenen bescheid, davon abschrift hiebei sub B liget, [Viz č. 3.] begriffen sein, weil aus denen dabei angezogenen Ursachen nit müglich gewest sei, die jetzt hiehero abgeordnete gesandten so bald darauf notturftig zu instruirn. Weil den das maisfe aus solchen der churftirstlichen gesandten anbringen canzleisachen sein, ausser desjenigen, sovil die gueter Oderberg und Beutten betrifft, werden wolgedachte herrn obriste landofficirer darauf den sachen ohne massgeben ferner rechts zu tun wissen. Allein weil es bishero die meinung gehabt und irer kais. Mt. gnedigister will nochmaln ist, inmassen auch obberurter bescheid sich darauf lendet, dass er, der churfürst, seinem begern nach in wenigisten haubtsächlich beschieden werden solle, es seien dann obbemelte strittige puneten, deren der kais. Mt. und der cron Beheimb so hoch und viel gelegen (als wegen der Crossnischen mitleidung, item desselben aufgerichten zolles abstellung, item der denen und andern mehr guetern alda in Lausiz aufstendigen landtagswie auch der reichshülfen abreutung gegen seiner bei irer Mt. habenden forderung, item verstattung der boyabfuhr zu irer Mt. salzwesen in Schlesien etc., und was demselben mehr anhengig sein mag etc.) mit dem churfürsten zuvor allerdings gebürlich abgehandlet und zu richtigkeit gebracht worden sein, welches bei jeziger occasion am fueglichsten beschehen kann, sonsten aber ire Mt. dazue villeicht noch in langer zeit, ja bei solchen anstand je lenger je weniger, gelangen möchten, als hat die hofeammer solches der notturft nach hiemit abermalen erindern wollen und ist benebens von mehrwolgedachten herrn obristen landofficirern zu fürnembung alsdann irer Mt. teils ferner gebür unbeschwärier erinderung gewertig, wessen sich ermelte löbliche stend diser cron Beheimb seinem, des churfürsten, begern nach wegen Oderberg und Beutten entschliessen.
Actum Prag, den 11. februarii a. 1605.