437. Předloha královská ku sněmu obecnému, jenž sešel se dne 11. února 1604 na hradě Pražském a zavřín byl téhož léta dne 24. února.
- NA HRADĚ PRAŽSKÉM, 11. února 1604. — Rkp. č. 1083 fol. 270 b. v arch. města Prahy a MS. někdy Stříbrský fol. 27—33. v museu města Plzně.
Předložení sněmovní léta 1604. JMt Římský císař etc. ode všech tří stavův království tohoto Českého, věrných poddaných svých milých, že sou se k tomuto nynějšímu od JMCské položenému a rozepsanému sněmu obecnému v tak vzáctném počtu povolně a poslušně najíti dali a v tom milostivou vůli JMCské poddaně naplnili, s obzvláštní vděčností milostivě přijímati a jich podle toho tejna činiti neráčí, ač by JMt týchž stavův jakožto těch, kteří s podŤlanými svými v nemalých nedostatcích za příčinou jminulých neúrodných let a tak dlouho trvajících daní postaveni jsou, rozepsáním téhož sněmu a vyhledáváním dalších pomocí, ježto jsou posavad z upřímné a poddané lásky pro obhájení víry svaté křesťanské a vymožení mnohých soužených, od toho ouhlavního nepřítele Turka | bídu, nouzi a všelijaké tyranské ukrutenství trpících křestanův dle nejvyšší možnosti k obzvláštnímu zalíbení JMCské a k dobrému vzdělávajícímu jiným potentatom příkladu skutečně činili a po ten čas neustále prokazovali, milostivě ušetřiti a ušanovati chtíti ráčil: však že mimo všecknu naději a snažné JMti k tomu přičinění to vinšované tak dobře od JMCské jako od kterého z poslušných [Rkp. Plz. Přidává:poddaných] stavův příměří a pokoj, o kterej JMt skrze vzáctné k tomu zřízené osoby s vyslanými tureckými pilně jednati jest dáti ráčil, posavad pro obmyslné téhož nepřítele schytralosti a nerovné, nepříjemné a nesnesitedlné od něho podávané kondicí, a že jest v tom času i smrt sultána Tureckého v to vkročila, skoncován, zavřín a k prospěšnému bezpečnému na i místo postavení přiveden není, ráčí JMt museti z donucené potřeby tu již tak dávno trvající ode! vřenou válku ještě dále vésti a tak také týchž dalších pomocí od věrných poddaných svých [Rkp. Plz. Přidává:milých] milostivě vyhledávati.
Neb ačkoliv jest pán Bůh všemohoucí a milosrdný roku pominulého netoliko několikero vzáctné a znamenité vítězství lidu křesťanskému dáti, jako v zemi Sedmihradské, když od vejvody Valašského a lidu JMCské drahné tisíc zpronevěřilých a nad; přísahami svými tolikrát zapomenulých Sedmihradčákův, [Rkp. Plz. má: Sedmihračanův] nicméně mezi nimi i Turkův a Tatarův na hlavu poraženo a táž Sedmihradská země (na které JMCská, království tomuto, markrabství Moravskému a knížectví [sic] Slezským předně a mnoho nejinač než jako na nějaké nejbezpečnější baště záleží) mečem dobyta a v poslušenství JMCské (z čehož pán Bůh pochválen bud) přivedena jest; item u Budína mnoho tisíc vejborných předních; a zkušených vůdci a lidu tureckého od našich i divným J. Božské Mti šikováním na díle pobito,; na díle rozehnáno, na díle zjímáno, a po takovém vítězství serdar nebo nejvyšší polní, ač přístné toho poručení měl, o pevnost Pešt a jiné se pokusiti nesměl, nýbrž s hanbou a nenabytou škodou, opustivše Hatvan, kudy opět veliký díl země Uherské JMCské přibylo, a k ubezpečení města Peštu a zastavení nepřátelských štráfův a škodlivého vskakování do krajin z této strany Dunaje ležících znamenitá příležitost dosažena jest, ale také nesmírnou dobrotivostí svou nepřátely samy mezi sebou rozdvojiti, Skrývaná [ Kkp. plz. má: Škrybana. — Míněn vůdce vzpoury skrivano v Malé Asii, Abdulhalim, zvaný "černý písař" (ital. Scrivano ] proti pánu svému pozdvihnouti, nedorozumění a neposlušenství v nich vzbuditi a jako nějakou neuhasitedlnou budoucího ohně a nesvornosti jiskru roznítiti ráčil.
Avšak že přílišná bezpečnost škodlivá a nepřítel uražený k vymstívání zapálenější bývá, jakož pak snadno rozuměti, že on péče, starosti, usilování a všelijakého přičinění svého neopomine, jak by hranicím, zemím a všemu křesťanstvu nejhůře škoditi, ubližovati a navyklé pohanské ukrutenství své dalece a široce provozovati mohl, sluší zajisté nám proti tomu, jak by se nejpodstatněji síle a moci jeho odpírati mohlo, a ta aparací těch všech věcí, které k hotovosti potřebné jsou a náležejí, časně zásobena byla, obmejšleti.
Což když věrní stavové u sebe sami pováží, z jaké ač kratičce tuto dotknuté ale nevyhnutedlné potřeby tento sněm od JMti položen jest, ano i to k srdcím svým připustí, že nyní teprva opravdové pomoci potřebí jest, nechceme-li, aby všecky jiné předešlé v nic obrácené nebyly, a to, co jest posavad vynaloženo neb zachováno, a co s ztrátou, s krví a hrdly mnohých šlechetných rytířův, synův, bratří, 8trejcův a jiných týchž stavův milých přátel chvalitebně zejskáno i dobyto jest, v mizinu přicházelo, neráčí JMCská pochybovati, že netoliko v tom stavové nedostatku žádného jmiti nebudou, nýbrž souce s tak milostivou upřímnou a opravdovou péčí JMti, kterou o ně a všecko křesťanstvo otcovsky jmíti a vésti ráčí, poddaně a dobře spokojeni, z té upřímné, poddané k JMti poslušnosti, k vlasti pak a národu svému i jiným věrným křesťanům lásky, kterou každého času skutečně, jak z počátku dotčeno, prokazovali, ještě dále v této nejhlavnější potřebě skutkem dokáží, a k uvažování těch tak pilných věcí ochotně přistoupíce o nížepsané artikule s JMCskou se poddaně namluví, snesou a na jistém místě postaví, zvláště že v tak velikém všemu křesťanstvu nastávajícím nebezpečenství jak opatrnosti a zřetedlnějšího na všecky strany prohlídnutí, tak jistě dostatečnějšího nad předešlá léta všech věcí ostarání a shotovení znamenitá potřeba ukazuje.
A protož JMCská častojmenovaných stavův království tohoto milostivě žádati a od nich vyhledávati ráčí, aby po vážíce ty a takový příčiny na tento šestnáctistej čtvrtej rok dva tisíce koní zbrojných arkabuzírův a dva regimenty lidu pěšího, každej ze tří tisíc, v království Uherském proti témuž nepříteli Turku za šest měsícův, to jest od prvního dne měsíce Junii jinak června až do posledního dne měsíce Novembris jinak listopadu, nepočítajíce v to přitažení a odtaženi, na svůj vlastní náklad v poli chovali, týž lid vojenský v službu přijali, jemu platili i sami jej, však u přítomnosti komisařův JMCské, zmustrovati dali, toliko správu a disposicí téhož lidu válečného jako i nařízení pštolunkův a volení nejvyšších, rytmistrův a jiných officírův nad týmž lidem pro zachování slušné rovnosti a náležitého poslušenství, i také vyhnutí se mnohým nesnázím a nedorozumění JMCské v moc dali a v tom se JMti důvěřili, souce tím jisti, pokudž JMt které hodné a v válečných věcech zkušené, povědomé osoby z království tohoto nebo z zemí k němu příslušejících, z nichž by nejvyšší, rytmistři a jiní befelich.shaberové obráni býti mohli, jmenovány budou, že je JMCská mimo jiné k tomu obrati a potřebovati chtíti ráčí. A aby k tomu svolená kontribucí neboližto sbírka na placení takového lidu a vychování jeho tím lépeji vystačiti mohla, ráčí JMCská stavův věrných poddaných svých milých za to též milostivě žádati, aby od vejminek předešlými sněmy pozůstavených z strany škod, kteréž by se komukoliv bud ohněm, krupobitím, povodněmi, mustruňky, durchcuky i jinak jakoukoliv příčinou staly, na tento rok, tik aby sobě toho žádný neporážel (že pod tou porážky vejminkou mnoho tisíc kop z týchž svolených pomocí uchází), dokonce upustili, a při tom se vší pilností to, aby takové berně a pomoci na časy a terminy určitý pod těmi sněmem léta šestnácti stého druhého při času sv. Antonína [sic] zavřeným nařízenými pokutami časně bez všelijaké újmy zcela, zouplna vycházely a odvozovány byly, dostatečně nařídili, nic méně také aby nad tou předešlými sněmy ustanovenou hotovostí ruku drželi, a pokudž by ještě v tom jakej nedostatek byl, to tímto sněmem dostatečněji opatřili a doplnili, tak aby království tomuto, markrabství Moravskému a knížetství[m] Slezským, též obojímu markrabství Lužickému, ač by toho kdy jaká nenadálá potřeba nastala (čehož milej pán Bůh uchovati rač), časně přispěti, sebe samy a přátely své milé retovati a všelijaké škodlivé téhož nepřítele předsevzetí vítězně odvrátiti mohli.
A protož aby k takové nastalé příhodě nejvyššího hejtmana a jiné oficíry válečné mezi sebou obrali, volili, a ty každého času pohotově měli.
A poněvadž by v tak rychlé hbitosti té potřeby možné nebylo teprva o to sněm rozpisovati, protož aby tu moc JMCské, nejvyšším ouřednikům a soudcům zemským a radám JMti soudu dvorského a komorního a těm osobám z krajův, které by tímto sněmem k tomu volili, dali, a toho se JMti a jim důvěřili, kdyby jaká taková nenadálá vysoce důležitá potřeba, jakž dotčeno, království tomuto a zemím k němu příslušejícím nastala, aby jsouce od JMCské obesláni, s JMti vo ochranu a obranu obecní, o vyzdvižení a vypravení lidu válečného, i také což by v tom dále potřebného bylo, jednati a zavírati mohli.
A poněvadž jednomu každému i dobře zřízenému království netoliko na tom, aby obyvatelé a stavové jeho v takové potřebné hotovosti každého času mezi sebou stáli, ale také s blíž přísedícími okolními zeměmi v sousedské svornosti zůstávajíce, v čas násilné nastalé potřeby na přátelskou a jistou pomoc jak se bezpečiti věděli, tak zase týmž sousedům v podobnou důležitost užitečně přispěti a tak obecnému nepříteli spojenou silou pospolitě [Rkp. plz. má: pospolně] za jednoho stojíce tím podstatněji odpírati mohli, záleží: snáší se u JMCské, aby jak mezi královstvím tímto a zeměmi k němu příslušejícími, totižto markrabstvím Moravským, obojím knížetstvím Slezským, též Horním a Dolním markrabstvím Lužickým, tak také mezi týmž královstvím a již jmenovanými zeměmi a královstvím Uherským, arciknížetstvím Rakouským, knížetstvím Štýrským, dědičnými JMCské zeměmi jisté a dokonalé snesení, jakým by způsobem a v jakém počtu jízdného i pěšího lidu v tak připadlé odkudpakkoliv přicházející potřebě jedni druhým by přispěti a sobě ze všech stran napomáhati měli, [se] stalo, zavřelo a což nejpodstatněji býti může, opatřilo, jakož pak, že sou od slavných předkův Jich Mtí králův českých i Uherských, arciknížat Rakouských, knížat Slezských, Štýrských, markrabí Moravských a Lužických mezi Jich JMti a týmiž zeměmi podobná sjednocení, snesení a sousedská sobě obapolně zavázání za časův starých byly a zůstávaly, in archivis hradu a zámku Karlštejna vyhledati by se mohlo. A protož JMCská stavův za to milostivě žádati ráčí, aby i tento vysoce důležitý artikul, na kterýmž těmto všem zemím mnoho záleží, se vší pilností uvážili a JMCské o tom dobré zdáni své, jak by ta věc nejlepěji buď skrze jisté osoby z týchž království a zemí s plnu mocí k tomu vyslané, aneb samým vlastním JíMti samého jednáním vyřízena býti mohla, dřív zavření téhož sněmu učinili.
A jakož jsou také stavové království tohoto na vychování lidu válečného na hranicích a pomezních zámcích v království Uherském sněmu pominulého léta šestnáctistého prvního domovní berní do tři let pořád zběhlých [Slovo to schází v rkp. Pražském.] dobrovolně svolili a takové svolení při času sv. Mikuláše léta prošlého šestnáctistého třetího již svůj konec vzalo, stavové pak o tom dobrou vědomost mají, co jim a zemím [k] království tomuto příslušejícím na týchž pomezních zámcích a pevnostech jako na nějakých zdech a baštách záleží: ráčí JMCská týchž stavův věrných svých milých milostivě žádati, aby dotčenou domovní berni ještě za jiné [sic] tři léta pořád příští, počnouc od vyjití posledního terminu, tím vším způsobem, jakž jest předešle nařízeno bylo, z té upřímné lásky, kterouž k JMCské králi a pánu svému vskutku a každého času volně prokazovali, svolili a, aby takové svolení při každém jminulým sněmem nařízeným terminu zouplna vycházelo, to jistými pokutami vohradili, i také zadržalé a na předešlá svolení restirující pomoci bez prodlení zvyupomínati nařídili. A poněvadž i posudní svolené, z něhož se posavad na vychování dvoru JMCské čtyry, na placení pak dluhův a ourokův od JMti obyvatelům království tohoto povinných dva groše bílá obracely, o sv. Filipu a Jakubu nejprv příštím tolikéž vyjde, a na vychování dvoru JMti, kterýmž z obzláštní a milostivé náchylnosti k národu českému jakožto k věrným poddaným svým zde ustavičně přítomen býti ráčí, v tato těžká léta, kdež potravy i jiné všelijaké věci dražší sou a mnohem větčí nákladové nežli kdy předešle na JMt jdou, takže jest tou příčinou JMt všem téměř služebníkům svým služby jich pro nesmírné nastalé drahoty nadlepšiti a zvejšiti museti ráčil, protož aby takové posudní, počnouc od vyjití terminu sv. Filipa a Jakuba tudíž příštího, zase do tří let jmenovitě z každého čtyrvěderného sudu bílého i ječného piva, kteréž se na prodaj vystavuje, šest grošův bílých, avšak které by na samé toliko dostatečnější vychování téhož dvoru císařského vycházely, svolili, a v tom jako i v jiném povolnost a poddanou náchylnost svou k JMCské králi a pánu svému i také vděčnost nad touž přítomností a bytností JMti mezi nimi skutečné dokázali.
A poněvadž takového posudního mimo předešlý způsob velmi skrovná suma se schází, což nepochybně příčinou neřádův, kteříž se při spravováni téhož posudniho od mnohých dějí, pochází, ráčil by JMCská toho milostivě povděčen býti, aby se ty cesty a prostředky k tomu obraly, jimiž by se takový fortele zastavili, a jaký počet pivovarův v každém kraji jest, gruntovně vyhledalo a v popis uvedlo, tak aby to. co se JMCské z upřímné a poddané lásky od stavův svoluje, také náležitě JMti a zouplna vycházelo. Avšak aby také stavům, kteří v čas nastalé potřeby JMské půjčkou peněz posluhují, jiní pak v rukojemství se za JMt z poddané lásky stavějí a sebe i statky své zavadíc všeliké příjemné pohodlí v těchto každodenních důležitostech a nesčíslném válečném vydávání JMti poslušně činí, placeno býti, lidi se při dobré chuti zachovati a jednomu každému víra zdržeti mohla, ráčí JMCská týchž stavův milostivě žádati, aby k těm nahoře jmenovaným šesti grošům bílým z každého čtyrvěderného sudu bílého a ječného piva, kteréž se na prodaj vystavuje, ještě dva groše bílá na placení takových JMCské dluhův a ourokův z poddané lásky a náchylnosti JMti svolili, anebo k svolené předešlé berni na všelijaká vína, kteráž by se v tomto království za peníze vydávaly neb šenkovaly, něco málo buď na pintě nebo na vědru přivětšili a přičinili, tak aby vždy tomuto nedostatku s strany placení dluhův a ourokův obyvatelům království tohoto spomoženo býti mohlo.
Při tom, kdež jsou také JMCské stavové sněmy pominulými v moci pozůstavili, aby [ Rkp. Pražský má pouze "a".] JMt sbírku s zlatohlavův, s stříbrohlavův, s zlata nebo střibra taženého neb uneového, tKanic zlatých neb stříbrných, též halspantův, zápon, armpantův, prstenův, šteftův, růží, medají a knoflíkův zlatých i jiných všech s drahým kamením a perlami řetězův a klenotův, a zvláště z těch neužitečných šmelcův, sklenných a křišťálových nádob a jiných k tomu podobných z drahého kamení věcí, sobolů a rysů, co se toho koli prodává buď od křesťanův neb židův, jak na dvorské tak i na domácí kupce podlé milostivé vůle a libosti své císařské uložiti ráčil, aby toho při témž moci dání tímto sněmem tolikéž zůstaveno a taková sbírka s těch věcí k jiným pomocem zemským nejvyšším berníkům odvozována byla, JMt milostivě žádati ráčí.
Obzvláštně pak i toho se potřeba důležitá býti vidí, aby domové jak měšťanští, tak osobám panského a rytířského stavu i duchovním náležité ve všech třech městech Pražských na kterémkoli právě ležící, a k tomu i komínové po všech krajích království tohoto pilné sečteni a pořádné popsáni a takoví popisové pro lepší zprávu berníkům odvedeni byli a při též berni každého času zůstávali.
Za to také JMCská týchž stavův věrných svých milých milostivě žádati ráčí, kdež toho veliká potřeba jest, aby Vostřehom, Komárno a Ujvar s některými jinými zámky před markrabství[m] Moravským a knížetstvími Slezskými ležícími lépeji spevněny a ti nedostatkové, kteříž se při stavení jich spatřují a nacházejí, pro lepší jich bezpečenství napraveni byli, a z berní neb kontribucí svolených aby na to náklad jíti měl, proto že to vše ještě na placení lidu vojenského nevystačuje, nikoliv možné není, a na těch pevnostech království tomuto a vejšpsaným zemím jeho tak velice mnoho záleží, aby na dostavení, zopravení a zpevnění týchž zámkův deset tisíc kop grošův českých z obzvláštní sbírky, kterou tíž stavové mezi sebou obrati a zříditi dobře věděti a uměti budou, svolili, a to aby taková pomoc těm osobám neb v to místo, kdež by od JMCské poručeno bylo, proti náležitému vykvitování odvedena byla, tímto sněmem zavřeli.
Item aby stavové komisaře z prostředku svého, kteříž by s Loketskými, Chebskými a Glacskými o podobnou pomoc k tak důležitým potřebám jednali, nařídili, a co od nich svoleno bude, to na túž válečnou potřebu obrátili.
A poněvadž JMCská sám tomu milostivě otcovsky rozuměti moci ráčí, že stavové království tohoto tak prodloužilými, velikými každoročními daněmi a pomocmi, jimiž by JMt je (kdyby tak těžké příčiny, kterým oni sami vejborně rozumějí, JMt k tomu nedonucovaly) rád milostivě ušetřiti chtíti ráčil, již i s poddanými svými nemálo schuzeni a obtíženi jsou: protož zda-li by ale budoucně skrze jiné které božského požehnání prostředky těch těžkostí zniknouti a týmž stavům vinšované polehčení státi se mohlo, ráčil JMCská ten sněmy předešlými tolikrát nařízený a opáčený artikul s strany vyzdvižení hor v království tomto, které v příčině kovův, zlata a stříbra i jiných žádnému nic napřed nedá, všem stavům milostivě připomínati a za to žádati, aby aspoň jednou opravdově k tomu se přičinili, aby takové obecné snesení o vyzdvižení týchž hor beze všech dalších odkladův od osob k tomu nařízených a, pokadž by které mezi tím prostředkem smrti z světa sešly neb se stavům vidělo, koho více k tomu přidati, v nově volených předse vzato a vyřízeno bylo. Neb JMt nepochybnou nadějí jmíti ráčí, když toliko práce vopravdová, skutečné přičinění a řád dobrý v pavování týchž hor nařízen bude, že se štědrota božská v hojnosti požehnání tolikéž vyjeví a s znamenitým prospěchem potěšitedlně ukáže.
Nicméně i na jiné království tomuto užitečné artikule, jako s strany nesmírné drahoty řemeslníkův, srovnáni práv městských s zřízením zemským, a což toho více předešlými sněmy sneseného a posavad nevyřízeného zůstává, aby paměť jmèli, a to vše k dokonalému skončení přivedli, zvláště aby ta již dále nesnesitedlná všech řemeslníkův drahota, kteříž se trojími penězy přepláceti a ještě sotva tak dílo své s velikou prosbou lidí téměř vymoci dají, přetržena [Rkp. Pražský má "potřebná".] byla, k čemuž také nemalou platnost řád a ustanovení dobré politiae přinese, když se pro uspoření mnohého daremného a zbytečného nákladu v šatstvu, v oděvu, v ozdobách mužského i ženského pohlaví, ano také i v panketyrování při sňatcích [ Rkp. Pražský má "svátcích".] manželských, na krtinách, dobrých vůlích a kvaších i jiných k tomu podobných věcech mírnost a náležitá skrovnost nařídí a zachová; jakož pak JMCská častopsaných stavův království tohoto žádati ráčí, aby takový vysoce potřebný a užitečný artikul tolikéž bedlivě uvážili, jak by těm zbytečnostem, které netoliko při lidech vyššího, ale i nižšího stavu a povoláni nad míru již zrostly a čím dále vždy tím více se rozmáhají, v cestu vkročeno a taková škodlivá marnost s doložením jistých neprominutedlných pokut skutečně zastavena byla. Neb JMt ráčí na tom též býti, tomu podobné vyměření při dvoře svém císařském, jak by jeden každý v takové příčině podle stavu a povinnosti své se říditi a chovati mel, učiniti.
K zavírce majíc JMská i na to pozor a milostivou paměť, co stavům a království tomuto na tom záleží, aby ti odporové o meze a hranice mezi zemí Českou a knížetstvím Bavorským, tež mezi falckrabími a knížaty Míšeňskými před sebe vzati a na jistém místě postaveni, též všecky meze a hranice království tohoto spatřené, vyhledané a vyznamenané se vší pilností byly, zvláště že mnozí z obyvatelův cizozemcům [Oba rukopisy mají: cizozemcův [sic]. k pavování hor i k jiným jich potřebám nemálo lesův pod štokrám pustili a odbyli a, starých mezí, lízův a jiných hranic nevyšetřivše, skrze takové vyplanění, vymejcení a vysekáni [Rkp. plz. nemá toho slova.] znamenitých lesův říkaje dvíře a svobodný přístup do království tohoto hluboce a dalece cizím národům otevřeli: z těch příčin JMCská týchž stavův, věrných poddaných svých milých, milostivě žádati ráčí, aby pro dobré a prospěšné své vlasti to časně opatřili a sněmem tímto [nařídili], jestliže by budoucně kdo z obyvatelův na pomezí tohoto království komukoliv ven z země svrchu psaným způsobem co lesův k mejcení odprodati chtěl, aby toho bez jistého JMCské povolení pod pokutou, kterouž by tak tíž stavové uznali, učiniti nemohl.
A což tak všickni tří stavové království tohoto Českého na svrchu [Rkp. plz. má: zprvu.] psané artikule k milostivé žádosti a zalíbení JMCské, znajíc toho, jakž nejednou dotčeno, netoliko JMCské, ale i království tohoto a zemí k němu příslušejících i svou vlastní a všeho křesťanstva vysoce znamenitou, důležitou potřebu býti, učiní, to JMCská jim všem společně a jednomu každému zvláště vší milostí svou císařskou a královskou zpomínati i nahrazovati, ve všech jich potřebách podle vší náležitosti a možnosti je sobě poručené jmíti, nicméně také je dostatečným reversem, že jim takové jich dobrovolné svolení k žádnému ublíženi, újmě a škodě privilegiím, svobodám a chvalitebným zvyklostem a pořádkům jich nyní i na časy budoucí bejti nemá, opatřiti chtíti a každého času jich milostivým císařem, králem a pánem bejti a zůstávati ráčí.
437. Königliche Proposition für den Landtag des Königreiches Böhmen, der am 11. Februar 1604 auf dem Prager Schlosse eröffnet und am 24. Februar desselben Jahres geschlossen wurde.
PRAGER SCHLOSS, 11. Februar 1604. — Gleichz. Cop. im Arch. der vereinigten Hofkanzlei in Wien. Böhmen IV. H, b.
Die Römische Kaiserliche, auch zu Hungern und Böheimb Königliche Mt., unser allergnädigster Herr, nehmen von den dreien Ständen dieses Königreichs Böheimb, ihren getreuen Unterthanen, mit Gnaden an, dass sie zu diesem und der Kais. Mt. ausgeschriebnen gemeinen Landtag in so merklieher Anzahl gehorsamblich erschienen und hierin der Kais. Mt. gnädigsten Willen unterthäniglieh vollzogen, und wollen denselben hiemit allergnädigist nicht verhalten, dass Sie gedachte Stand, die Sie mit ihren Unterthanen bei diesen unfruchtbaren Jahren und von so larger Zeit her geleisten Kriegshilfen und Contributionen mehr dann zu viel beschwert wissen, mit Ausschreibung dieses gemeinen Landtags und Begehrun g ferner und mehrer Hilfen, die sie aus uaterthänigsten Treuen zu Beschützung des christlichen Glaubens und vieler von dem Erbfeind, dem Türken, höchst geplagter, Noth und Zwang leidenden armen Christen nach äusserstem Vermögen zu gnädigstem Gefallen der Kais. Mt. und zu gutem erspriessliehen Exempel anderer christlichen Potentaten im Werk geleist, gern verschont hnben wollten; weil aber uber alles Versehen und der Kais. Mt. allergnädigist angeweudte väterliche Fürsorg und Zuthun der von der Kais. Mt. sowohl als von derselben gehorsamen Stand und Unterthanen gewünschte Fried, umb welchen die Kais. Mt. durch Ihre hierzu deputierte ansehenliche Personen mit den türkischen Abgesandten tractieren lassen, bis dato wegen gedachtes Feinds vortlhaftigen Betrug und ungleiche, mitragliene fürgeschlagne Conditionen nicht beschlossen und zu keinem sichern End gebracht werden mögen: als seind die Kais. Mt. dahin gleich benöthigt und gedrungen, diesen langwierigen offnen Krieg noch weiter zu continuieren und also fernere Hilf bei Ihren getreuen Unterthanen allergnädigist zu suchen.
Dann obwohl der allmächtige Gott verwichnes Jahrs nicht allein etliche ansehenliche und herrliche Victorien dem christlichen Volk verliehen, als nämblich in Siebenbürgen, da der Wayda in der Wallachei sambt der Kais. Mt. Kriegsvolk etlich Tausend der abtrünnigen meineidigen Siebenbürger beneben Türken und Tartern aufs Haupt erlegt, dadurch also das Land Siebenbürgen (an welchem der Kais. Mt., diesem Königreich, dem Markgrafthumb Mähren und Fürstenthumb Schlesien als an einer sichern Vormauer hoch und viel gelegen) mit dem Schwert erobert und zu der Kais. Mt. Gehorsamb (Gott Lob und Dank) gebracht worden ist, wie auch bei Ofen etlich Tausend auserlesner und wohlgerüster türkischer Obristen und Soldaten von den Unsern mit göttlicher Hilf und Beistand männlich erlegt, verjagt und gefangen worden, nach welcher Victorien und beschehenen Niederlag der türkische Serdar oder Feldobrister (ungeaclit er desselben starken Befehkh gehabt) weder umb die Stadt Pest noch anders sich annehmben dürfen, sondern mit Schand, Spott, und Schaden die Festen Hatwan, mit welcher ein gross Stück Lands der Kais. Mt. nit allein erhalten, sondern auch die Streif und Einfäll auf das Pester Land zu verhüten grosse Gelegenheit erlangt worden, im Stich lassen müssen, zu dem auch Gott der allmächtig die Feind unter ihn selbst zertrennt, den Scriban ihnen Widerstand zu thun, erweckt und gleich als einem kleinen Fünklein ein ziemblichs Feuer unter ihnen angezündt.
Sintemal nun aber gar zu grosse Sicherheit schädlich und dem Feind, welchem keineswegs zu trauen ist, nur mehr Herz und Muth macht, wie dann leicht zu erachten, dass er sein äusserstes thun und anwenden werde, damit er die christlichen Gränitzen und Länder zum höchsten beleidigen und seine blutgierige Tyrannei weit und breit fortsetzen könne: derowegen hat der Kais. Mt. änderst nicht gebühren wollen, als auf solche Mittel und Weg zu gedenken, durch welche diesem übermächtigen, starken und geschwinden Feind Widerstand besehenen möge, beineben sich mit allem hierzu notwendigen Apparat gefast zu machen.
Wann die gehorsamen Stand bei sich selbst erwägen, aus was Ursachen die Kais. Mt. diesen gemeinen Landtag ausschreiben lassen, werden sie befinden, dass jetzund erst ihre Hilf vonnöthen, damit die vorgewährten Steuer und Contributionen, und was darmit erlangt worden, nicht wiederumb verloren, sondern dasjenig, was bishero neben Vergiessung so vieles christlichen Bluts und Untergang vieler ritterlichen Leut loblich erworben und erobert, nicht wiederumb zunicht werde: als seind die Kais. Mt. des gnädigsten Versehens, sie werden hierin keinen Mangel haben, sondern mit dero gnädigsten und väterlichen Fürsorg, die Sie umb sie und die ganze Christenheit tragen, gehorsamblich wohl zufrieden sein, aus unterthänigsten Treuen gegen der Kais. Mt. sich gehorsamblich in Ansehung, dass bei solcher bevorstehender Feindesgefahr solche Vorsehung die hohe Nothdurft sowohl und mehr, als verwichne Jahr, erfordert, vergleichen.
Derowegen ersuchen die Kais. Mt. oft ermelte Stand hiemit gnädiglich, dass sie in Betrachtung dieser kürzlichen angeregten Ursachen auf dies 1604. Jahr zwei Tausend gerüster Pferd Arkibusier und zwei Regiment Knecht, jedes 3000 stark, im Königreich Ungern wider den Erbfeind, dem Türken, 6 Monat lang, vom ersten Juni an zu raiten, bis zu Ausgang des Monats Novembris ohne den Aufund Abzug auf ihren Kosten im Feld unterhalten, solch Volk selbst werben, demselben zahlen, auch in Beiwesen der Kais. Mt. Commissarien mustern, jedoch die Disposition desselben Kriegsvolks, wie auch die Bestallungen und Verordnung der Obristen und Rittmeister uber dasselb wegen Erhaltung billicher Gleichheit und gebührlichen Gehorsambs und zu Verhütung allerhand Unrichtigkeit der Kais. Mt. in Ihrer Macht lassen und derselben gänzlich getrauen, im Fall sie derselben taugliche und erfahrne Kriegspersonen aus diesem Königreich oder desselben incorporierten Landen, aus welchen Obriste, Rittmeister und andere Befehlchshaber furzunehmben sein möchten, benennen werden, dass die Kais. Mt. dieselben vor andern darzu gnädigist gebrauchen wollen.
Damit aber die Contributiones zu Unterhaltung solches geworbnen Kriegsvolks umb soviel besser erklecken und gelangen mögen, so begehren die Kais. Mat. an gedachte Stand, dero gehorsamen Unterthanen, allergnädigist, dass sie von allem Vorbehalt oder Exception der vom Feuer, Ungewitter, Wassergüssen, Musterungen, Durchzügen und andern zustehenden Schäden (damit auf dieses Jahr dieselben niemands von seinen gebührenden Contributionen abkürzen möge, sintemal hievor dieser Ursachen halber viel Tausend Schock an den einkombnen Steuern abgegangen) gänzlich ablassen, beineben auch mit allem Fleiss versehen und anordnen, damit solche Contributiones auf die bestimbte Termin und Zeit, auch bei denen auf hievor gehaltnem gemeinem Landtag 1602. Jahrs ausgesetzten Pönfällen, ordentlich, zeitlich und ohne Abgang eingebracht werden, nichts desto weniger, weil auch ein hohe Nothdurft seie, ob der durch hievor beschehene Landtagsbescblüss angeordneten Bereitschaft wirklich Hand zu haben und auf den Fall in derselben noch Mangel zu finden wäie, bei diesem Landtag zu verbessern und in gute Richtigkeit zu bringen, damit also diesem Königreich, dem Markgrafthumb Mährern uni Fürstenthumb Schlesien auf den Fall deroselbtn zustehenden unversehenen Feindesgefahr (welches der Allmächtig lang verhüten wolle) zeitlich Fürsehung zu ihrer selbst und der Ihrigen Rettung beschehe und des Feindes Fürbrechen gesteuert werde, darzu auch gedachte Stand einen obristen Hauptmann und andere Befehlchshaber unter ihnen selbst erwählen und also zu guter Bereitschaft stehen sollen und mügen.
Weil dann auf solchen besorgenden unversehenen geschwinden Zufall und eilende Nuth unmüglich sein werde, erst einen gemeinen Landtag in diesem Königreich dieser Ursachen halber auszuschreiben und zu halten: als begehreu die Kais. Mt. gnädigst an gedachte Stand, sie wollen derselben Kais. Mt. benebeu den obristen Landofficierern, Landrechtsitzern und dero Räthen des Hofund Kammerrechts neben andern hierzu aus allen Kreisen dieses Künigreichs verordneten Personen heimbstellen und hierin der Kais. Mt. und ihnen sich vertrauen, ob und wann diesem Königreich sambt desselben incorporierten Landen solche angeregte Gefahr und Feindesnoth zustünde, dass die Kais. Mt. dieselben zu sich zu beschicken und mit ihnen, was zu Abwendung solches Verderbens, auch Erhaltung gemeines Vaterlands Dienst sein möge, betrachten, erwägen, beschliesen, auch des Aufgebots halben des Volks die Nothdurft fürzu-nehmen und anzustellen Macht haben sollen.
Und weil einem jeden wohlverordneten Königreich viel an deine gelegen, dass nicht allein desselben Inwohner und Stände jederzeit wider ihre Feinde mit möglicher Gegenwehr gefasst und bereit sein, sondern auch mit ihren Benachbarten in vertraulicher guter Correspondenz, Einigkeit und Vernehmen stehen, damit sie auf fürfallende Gefahr und Noth sich dero Hilf und Beistand zu getrösten haben, dagegen auch sie ihnen Benachbarten in gleicher Noth hinwiederumb beispringen und communi hosti unitis viribus vor einem Mann stehend desto standhaftiger Gegenwehr thun können: als erachten die Kais. Mt. allergnädigst diesen Landen für sehr erspriesslich und zuträglich, dass, wie zwischen diesem Königreich und dessen incorporierten Landen, also auch zwischen der Krön Böheimb sambt derselben angehörenden Provincien und dann dem Königreich Ungern, Erzherzogthumb Österreich, Steiermark und andern der Kais. Mt, erblichen Landen ein gewisse beständige Vergleichuug und Vertrag, welchergestalt und in was Anzahl Reiter und Fussvolk zu solcher, von welchen Orten es immer sein möchte, in zustehender Noth oder Gefahr einer dem andern zu Hilf zu kommen schuldig sein sollte, aufgericht und aufs kräftigst möglich bedingt und beschlossen würde, inmassen dann von der Kais. Mt. hochlöblichen Vorfahren, Künigen in Beheimb und Ungern, Erzherzogen zu Österreich, Markgrafen in Mähern, Fürsten in Schlesien und Steyer, auch Markgrafen zu Lausuitz und gedachten Ländern ebenmässig Verpfändnuss und Vereinichungeu vor alten Jahren aufgericht worden und in den Archivis der Krön Böheimb zum Karelstein noch zu befinden sein. Derowegen ist der Kais. Mt. an gedachte Stand gnädigist Begehren, diesen sehr wuchtigen Artikel, an welchem diesen Landen, wie obvermeldt, hoch und viel gelegen, in fleissig Erwägung zu nehmben und ihr räthlich Gutachten, wie solches Werk am füglichisten (es sei durch gewisser gevollmächtigten von diesen Landen Personen Zusammenkunft, oder aber durch der Kais. Mt. eigne Unterhand lungi fiirzunehmben und zu verrichten wäre, vor Beschliessung dieses gemeinen Landtags hierüber zu geben.
Und demnach die Stand dieses Königreichs zu Unterhaltung des Kriegsvolks auf den Grenzhäusern im Königreich Ungern im verwichnen 601. Jahr die Haussteuer auf 3 Jahr aus unterthänigsten Treuen bewilligt, welche allbereit Nicolai des verwichnen 1603. Jahrs ausgegangen, benebeu aber gedachten Ständen unverborgen, was ihnen und denen zu diesem Königreich gehörenden Landen an gedachten Grenzhäusern als dero einigen Fürniauer gelegen: als begehren die Kais. Mt. an gedachte Stand gnädigist, gedachte Haussteuer, von Ausgang des verwichnen Termins Nicolai anzufangen, wiederumb uf drei Jahr, wie hievor beschehn, aus unterthänigisten Treuen, welche sie gegen der Kais. Mt. jederzeit im Werk bewiesen, zu bewilligen und bei gewisser ausgemessenen Pön und Straf zu verordnen, dass solche auf in vorigem Landtagsbeschluss bestimbte Termin richtig erlegt und auch, was hievor daran versessen und hinterhalten, unsaumblich eingebracht und erlegt werde.
Und sintemal die Bewilligung des Biergelds (davon bis dato zu Unterhaltung des kaiserlichen und küniglichen Hofs vier, zu Ablegung aber der Schulden und Interesse der Kais. Mt. inländischen Gläubigern zwen Groschen weiss verwendet worden) auch auf Philippi Jacobi nächstkünftig ihren Ausgang erreicht, belieben aber zu Unterhaltung gedachts Hofs (mit welchen die Kais. Mt. aus sonderer gnädigsten Zuneigung zu diesem Künigreich als ihren gehorsamen Unterthanen allhie beharrlich residieren) bei diesen schweren Jahren und Theurung aller Victualien und andern Sachen viel höher und grössere Darlag, als jemals hievor, beschehen muss, wie dann die Kais. Mt. beinahend allen Ihren Dienern die Besoldungen solcher ubermässigen Theurung halber steigern und erhöhen müssen: als begehren die Kais. Mt. allergnädigst, gedachte Stand wollen solch Biergeld von Aus gang künftiges Termins Philippi Jacobi wiederumb uf drei Jahr, von jedem 4 erübrigen Fass Weizenoder Gerstenbier, welches verkauft wirdet, 6 Groschen weiss und dies allein zu besserer Unterhaltung der Kais. Mt. Hof bewilligen und wie in andern also auch in diesem ihre unterthänigste Gutwilligkeit und Treuherzigkeit, damit die Kais. Mt. umb soviel mehr, dass Ihr bei ihnen continuierende Residenz ihnen lieb und angenehmb sei, allergnädigst zu erkennen haben, erzeigen.
Nachdem sich auch im Werk befindt, dass solches Biergelds wider vorigen Gebrauch ein gar geringe Summa einkombet, welches, wie zu erachten, aus grosser Unordnung und gesuchten Vortheil derjenigen, die dasselb völlig zu richten schuldig, herkommt: als wollen die Stand solche Mittel und Weg zu gänzlicher Einstellung solcher Vortl an die Hand nehmben, darzu insonderheit die Abzählung und Beschreibung der Bräuhäuser in allen Kreisen dieses Künigreichs vor zuträglich zu sein erachtet wird, welches die gehorsamen Stand fürzunehmben und also zu bestellen werden wissen, damit dasjenig, was der Kais. Mt. aus unterthänigen Treuen bewilligt, auch im Werk völlig erlegt werde. Damit aber aucli denen inländischen Gläubigern, welche in fürfallender Noth der Kais. Mt. mit Darleihung ihres Gelds aus untertänigster Treuherzigkeit dienen, auch für dieselb gebührlich einsprechen, sich und ihre Güter solchergestalt verkumbern, und dem gemeinen Wesen bei diesen schweren Kriegsausgaben geholfen werde, die Leut bei gutein Willen und Credit gehalten werden: als begehren die Kais. Mt. an gedachte Stand allergnädigst, dass sie zu den obbestimbten 6 weissen Groschen von jedem 4 embrigen Fass Weissund Gerstenbier, welches verkauft und umbs Geld geschenkt wird, noch zwen Groschen weiss zu Zahlung der Kais. Mt. Schulden und Interesse aus unterthänigister [Treuen bewilligen], oder aber die hievor auf alle Wein, welche in diesem Königreich umbs Geld geschenkt werden, geschlagne Contribution [erhöhen, damit] den Inwohnern und Landleuten dieses Königreichs geholfen werden möge.
Belangende die Steuer, welche der Kais. Mt. die gehorsamen Stand durch jüngst ergangnen gemeinen Landtagsbeschluss auf die gulden und silbern Stück, gezogen Gold und Silber, güldene und silberne Schnür und Porten, auch ander Kleinoder, als: Halsbänder, Armbänder, Ring, Rosen und Medeien, güldene Knöpf, Ketten, Perl und Edelgestein, Schmelzwerk von Glas, krystallene Geschirr und dergleichen Sachen, auch die Zobel und Luchs, die von Christen oder Juden verkauft werden, bei Hofund andern Handelsleuten nach dero allergnädigsten Willen und Gefallen zu legen anheimbgestellt, ist der Kais. Mt. gnädigst Begehren, solches bei vorbeschehener Heimbstelluug auch anjetzo und auf diesmal verbleiben zu lassen, welche Contribution neben andern Steuern und Hilfen den Einnehnibern auch entricht werden soll.
So will auch ein sondere Nothdurft sein, dass wie der Bürger, also auch deren vom Herrn-, Ritterstand und geistlichen Personen Häuser in allen dreien Prager Städten, unter welchen Rechten die immer gelegen, sowohl auch die Kamin in allen Kreisen dieses Königreichs mit Fleiss abgezählt, ordentlich beschrieben und dero Verzeichnus den Steuereinnehmbern ubergeben werden und bei denselben besserer Nachrichtung halben verbleiben.
Nochmals ersuchen die Kais. Mt. oftgedachte Stand als dero getreue Unterthanen allergnädigist, sintemal die äusserste Noth erfordert, dass die Festung Gran, Komorn und Uywar neben andern etlichen vor dem Markgrafthumb Mährern und Fürstenthumb Schlesien liegenden Gränitzhäusem an Gebäu verbessert und zu ihrer Versicherung befestigt werden, von den bishero bewilligten Steuern und Contributionen aber aus Ursachen, dass sie auf Bezahlung des Kriegsvolks nicht erklecken, zu solchem Bau nichts verwendet werden kann, und aber diesem Königreich und demselben zugethanen Landen an denselben Häusern so hoch und viel gelegen, dass sie zu Erbauung, Verbesserung und Befestigung derselben zehen Tausend Schock Groschen durch ein absonderliche Steuer, welche die gehorsamen Stand zwischen ihnen anzustellen wissen werden, bewilligen, und dass solche Bauhilf denen von der Kais. Mt. Hierzu deputierten Personen gegen gebührlicher Quittung gefolgt werde, durch diesen Landtagsbeschluss verordnen, beineben auch Commissarien aus ihrem Mittel benennen, mit den Einbognischen, Egrischen Kreisen und denen in der Grafschaft Glatz umb gleichmässige Hilfen zu handeln, dieselben neben andern Contributi onen zu ďiesen Kriegsnoth durften zu gebrauchen.
Alldieweil aber die Kais. Mt. allergnädigist und väterlich beherzigen, welchergestalt die gehorsamen Stand dieses Königreichs mit so langwierigen, schweren Steuern und Gaben, sowohl auch ihre arme Unterthanen aufs äusserst erschöpft und grosslich beschwert sein, mit welchen die Kais. Mt sie je gnädigst gern, da Sie zu solcher Hilfsuchung nicht durch unvermeidenliche Noth gedrungen würden, verschonen wollten, ob der Allmäclitig in künftig durch anderwärts zustehende Mittel und Segen die Last und Bürd geringem und die gewünschte Respiration ihnen gnädiglich wiederfahren lassen wollte, geruhen Sie die gehorsamen Stand des oft fürsbrachten Artikels wegen Erhebung der Bergwerk in diesem Königreich, welches an Gold und Silbererzt keinem andern weichen thut, abermals zu erinnern, allergnädigist begehrende, sie wollen dennaleins mit allem Eifer und Ernst darzu thun, damit dasjenige, was zu Beförderung der Sachen dienstlich und nothwendig, bei diesem Landtag erwogen, auch verfüget, damit die vorgehenden Landtagsbeschluss dieser Artikel halber durch die hierzu deputierte Personen exequiert, auch, da welche aus ihnen mit Tod abgangen, oder andere mehr ihnen zuzuordnen wären, solches alles ins Werk gericht und angestellt werde; dann die Kais. Mt. in ungezweifelter Hoffnung stehen, da einmal diese Sachen mit rechten Ernst zu Händen genomben, rechter Fleiss gebraucht und gute Ordnung in Erbauung der Bergwerk aufgericht werden sollte, dass der allmächtig Gott mit seinem Segen sich gnädiglich erzeigen und das Gedeihen darzu mit grossem Nutz und Trost geben würde.
Ebenmässig ermahnen auch die Kais. Mt. gedachte Stand, [auf] andere diesem Königreich nutzliche Artikel, als wegen der übermässigen Theuerung der Handwerker, Vergleichung des Stadtrechts mit der Landsordnung und was dergleichen mehr von den vorigen gemeinen Landtagen bis annero unverricht verblieben, dahin bedacht zu sein, damit dieselben zu gebührlicher Erörterung dermaleins gelangen. Darzu auch nicht wenig zuträglich wäre, da eine gute Polizeiordnung zu Verhütung vieles vergeblichen, überflüssigen Unkostens, welcher auf Pracht in Kleidungen bei. Mannsund Weibspersonen, auf überflüssige Zier und Schmuck, wie auch auf Hochzeiten, Kindstaufen und dergleichen Panketieren laufet, aufgericht werde, inmassen dann die Kais. Mt. oft ermelte Stand dieses Königreichs allergnädigist ersuchen, sie wollen diesen hochnothwendigen Artikel mit Fleiss in Acht nehmben, und welchergestalt solcher hochschädlicher und vielen zum Verderb reichender Pracht und Uberfluss, welcher nicht allein bei hohes, sondern auch niedrigs Stands Personen mehr dann zu viel überhand genomben, abgestellt, sondern auch bei gewisser ausgesetzter unablässlicher Pön verboten und wirklich darob gehalten werde, dann die Kais. Mt. auch gnädigst gemeint sein, dergleichen Polizeiordnung auch bei ihrem kaiserlichen Hof, wie sich männiglich in diesem Fall nach Erheischung seines Stands und Ambts verhalten solle, anstellen [zu] lassen.
Beschliesslich haben die Kais. Mt. auch dies in gnädigister Betrachtung, wie hoch und viel den Ständen dieses Königreichs daran gelegen, dass die Gränzstritt und Differenzen zwischen diesem Königreich Beheimb und Herzogthumb Bayern, item den Pfalzgrafen und Fürsten in Meissen zu Händen genommen und erörtert, nichtsdestoweniger auch die Gränzen dieses Königreichs Beheimb beritten, besichtigt und mit Fleiss erneuert werden, sintemal viel Personen von den Landleuten und Inwohnern dieses Königreiches Ausländern ihre Grund und ansehenliche Wälder zu Einrichtung der Bergwerk und anderem ihrem Gebrauch hingelassen und also weit und breit einen freiin Zugang in dieses Königreich andern Benachbarten eröffnet: als wollen die Kais. Mt. die gehorsamen
Stand dieses Königreichs allergnädigist ermahnt haben, diesem Unheil zeitlich fürzukommen und durch diesen Landtagsbeschluss zu verordnen, da künftigen einicher bei den Gränzen dieses Königreiches angesessner Landmann dergleichen Grund und Wälder ausser dies Königreichs gesessenen Personen zu gebrauchen verlassen wollte, dass er solches ohne ausdrücklichen Consens der Kais. Mt. und gedachter Stände bei gewissen Pönfall, welchen die Stand hierüber auszumessen wissen werden, thun dürfe.
Und was also alle drei Stand dieses Königreichs auf diese ihnen proponierte Artikel der Kais. Mt. zu gnädigisten Gefallen in Ansehung obangeregter, die Kais. Mt. sowohl auch dieses Königreich und dessen incorporierte Länder, sie selbst eigentlich und die ganze Christenheit zum höchsten betreffenden Noth aus unterthänigister Treuherzigkeit leisten und thun werden, das wollen die Kais. Mt. gegen ihnen sambt und sonderlich mit allen kaiserund künigliclien Gnaden zu erkennen und zu bedenken nicht unterlassen, sie auch Ihnen in allen ihren Anliegen nach aller Gebühr und Möglichkeit lassen befohlen sein, darüber auch sie mit einem genügsamen Revers, dass ihnen solche ihre gutwillig geleiste treue Hilf und Bewilligung zu keinem Nachtheil ihrer habenden Privilegien, Freiheiten, Eecht und Gewohnheiten jetzt und in künftig gereichen, ganz unnachtheilig und unschädlich sein solle, sie versehen und jederzeit ihr gnädigister Kaiser, Künig und Herr sein und bleiben.