1603, v prosinci. — M. S. B 21 fol. 37 v arch. zemském v Praze.

Extrakt mandátu publikovaného při držaném soudu městském města Broumova a též poručení pana opata.

Léta šestnáctistého třetího mens. Decemb. obnovení prvnějšího přísného JMCské a Kské poručení, aby jeden každý na slavnost velikonoční k zpovědi katolické a komunií přistupoval, nebo do kláštera aneb do jiných kostelův poslušně se najíti dal, jinak, jestli by se tak nezachoval, že takový ze spolka věřících má vyobcován býti, ouřadu zbaven, z cechu vysazen, do klatby dán, ani křtem ani oddáváním jemu nemá slouženo býti, aniž také na místě posvěceném má býti pohřben.

Vejtah publikovaného mandátu opata Broumovského, kterýž od kněží jeho v kostelích na katedrách ve všech vesnicích panství jeho čten byl, že pan opat jakož oustní tak potom i psané přísné poručení od JMCské sobě učiněné má, aby ze všeho panství k tomuto opatství přináležejícího, z měst, vesnic, všecka kacířství, obzvláštně pak ty škodlivé pikhartské schůzky ihned přísně zastavil a všecky ku pravé boží poctě a náboženství katolickému i komunií s pilností přidržel, osobami těmi, kteréž by takovému nařízení odporovaly, aby se ujistil, ty pak, ješto by toho původové byli, do Prahy odeslal a do české dvorské kanceláře postavil, s nimiž by podle přísnosti slušně naloženo bylo, tak aby jiní v poslušenství zdržáni býti mohli.

K tomu že jest od JMCské pod svědomím a povinností svou napomenut a zavázán, a toho že jest konečně oumyslu a vůle JMCská, aby to vykonal.

Ouřadu pak a městu přísně jest poručeno, aby nad tím poručením ruku ochrannou drželi, tak aby napotom žádné stížnosti na ně JMCské neprocházely, čímž by JMCská a opat musil přísnosti náležité proti tomu požívati a je na životu i statku trestati.

A protož, poněvadž až dosavad milostivého královského napomenutí všickni napořád zle užívali, tak že téměř žádný k zpovědi ani komunií najíti se nedal a nepřistupoval, nýbrž mnozí že z toho své posměchy měli: z té příčiny mocí a jménem krále Římského, kterémuž všecka říše, kurfirštové poddáni jsou, poroučí se, aby všickni od datum tohoto mandátu vedle královského poručení, bohatí, chudí, mladí i staří, v městech i vesnicích pravé k katolické zpovědi s komunií přistupovali, a poněvadž od mnoha let předkové naši svátosti pod jednou užívali a katolickou církev v vážnosti měli, i oni v témž důvěrně obcovali; to že jest nejbezpečnější věc, bez toho že by v nebezpečenství zůstávali a neuctivost svátostem činili; k tomu nejvyšší potentát a vrchnosti duchovní i světské, císařové, králové, knížata, hrabata pod jednou vždycky přijímali, zvláště pak dům Rakouský, jemuž Bůh žehnal, tak že v tom důstojenství Římského císařství 340 let zůstávají. Jestliže by tehdy přes to všecko kteří tomu na odpor se stavěli, nejen ouřadu a povinnosti zbaveni, ale na statku a hrdle trestáni býti mají.