NA HRADĚ PRAŽSKÉM, 11. června 1603. — Konc. v arch. místodrž. král. česk. R. 109-15.

Rudolf etc. Urozená nám milá. Zprávu jmíti ráčíme, že by z fary Nepomucké kněze katolického vybýti a jiného tam uvésti měla. I poněvadž zřízení zemské ukazuje, že kostelové a fary, kteří od starodávna pod jednou neb pod obojí byli, v té míře a zpuosobu zůstávati mají, a to se v jistotě nachází, že kostel Nepomucký od starodávna katolický byl: protož tobě poroučíme, aby téhož kněze, kderého jsi proti starobylému zpuosobu na tuž faru dosadila, odtud ihned zase vybyla a prvního kněze netoliko v spravování takového kostela zanechala, nečiníce mu v tom žádné překážky, ale také to při všech poddaných tvých k tejž faře přináležejících, aby z toho, čímž tak faráři a správci toho kostela od starodávna povinnovati jsou, právi byli a jemu to bez zdržování a odporování časně odvozovali, skutečně opatřila a nařídila. V tom se poslušně zachovati nepomíjej, neb na tom etc.