V NEPOMUKU, 31. května 1603. — Orig. v arch. místodrž. král. Česk. R. 109—15.

Léta 1603 v sobotu po Buožím těle [31. Maii] na poručení ouřadu Nepomuckého bylo shromáždění obecní. Při témž shromáždění od Martina Perníčky primátora bylo oznámeno, že to shromáždění za příčinou touto se děje, že JíMt. panna panna Marie šlechtična z Šternberka k paměti to jim přivozovati ráčí, kterak nejednou, ale častokráte jak oustně tak skrze suplikací k JíMti panně, též k JMti pánu našemu žádost vzkládána byla, aby od obojí vrchnosti jim toho přáno bylo, aby mohli z dolejší konsistoře kněze pod obojí způsobou jíniti, jiné naděje nejsouc, že se k tomu všickni přiznávají.

I bylo od obce oznámeno, že jest to tak, ale s strany druhé od poddaných JMti oznámeno, že JMti pánu panu jest suplikováuo, ale byla-li by jaká odpověď, že o tom žádné vědomosti není. I podle tcho ozvání zase bylo oznámeno, aby o tom všickni věděli, poněvadž na jisté připsání a žádost panny šlechtičny pan administrátor pod obojí způsobou z dolejší konsistoře odsílá k její žádosti a za pana děkana konfirmuje [sic], že jest toho oumyslu, dnešního dne o nespořích jeho do kostela uvésti. Proti čemuž druhá strana se ozvala, jestli to má bejti a může bez dovolení druhého kolátora, aby se to rozvážilo Zase proti tomu oznámeno, aby o to žádnej žádné starosti a péče nejměli; chtělo-li by co z toho pojíti, že panna ví, jak to opatřiti.

My jsouce strana JMti pána na Zelenou Horu povolaná od JíMti paní Bohunky to nám poroučeti ráčila, abychom toho faráře do chrámu páně nepřijímali, poněvadž ten chrám buoží nikdy jest dolejší konsistoři nepřináležel, ale toliko k hořejší, tak abychom JíMti panně panně Marii o tom oznámili jisté poručení JMti páně. Což jsme tak nepominuli učiniti a hned s chvátáním do domu JíMti jsme šli a jí o tom oznámili; ale ona, jakž nás spatřiti ráčila, do vozu vsedla a nám to za odpověď dala, že s námi činiti a s vámi se zaneprázdňovati kdy nemám; v tom poručiti ráčila jedti a tak do chrámu páně jest jeti ráčila.