V MLADÉ BOLESLAVI, 22. ledna 1603. — Orig. v arch. místodrž. král. Česk R. 109-1.

Slovoutné opatrnosti pane purkmistře a páni radní města Mladého Boleslava etc. Dále VMti k laskavé paměti přivozujeme, jakož sme se předešlého času před hody vánočními z poručení JMCské pána pana našeho nejmilostivějšího, že bychom se JMtem pánům komisařům při zamčení domu bratrského v něčem na odpor postaviti měli, do vězení šatlavního dostali, v němž až dosavad poddaně a poslušně s velikou újmou našich chudých živnůstek a nouzí manželek a dítek našich zůstáváme: i můžeme VMtem v jisté pravdě a svým dobrým svědomím před Bohem i přede vším světem oznámiti, že jest to nikdy nám na srdce a mysl naši nevstoupilo, abychom my ubozí lidé v čem nejmenším JMCské pána našeho nejmilostivějšího poručení anebo JMtem pánům komisařům nařízeným na odpor se stavěti a tudy proti velebnosti JMCské co takového nejmenšího se dočiniti měli. Nebo jest VMtem i všechněm dobře vědomé, že sme my o milostivém poručení JMCské a co JMti páni komisaři k vyřízení poručené měli, dokonce žádné vědomosti neměli, a kdybychom co nejméně o tom byli věděli, jakž potom skrze milostivé poručeni JMCské ve vší obci o tom přečteno bylo, nebyli bychom v ten čas tam vcházeli, jakož sme se pak potomně vědouce o milostivé vůli JMCské tak poddaně a poslušně zachovalí, což vše VMtem nepochybně v dobré paměti zůstává. A nyní pak srozumívajíce tomu, že nám ubohým, sprostným a některým i věkem sešlým lidem tam dobrým oumyslem vjití a, co se tu díti bude, pohledění na zlou stranu vyloženo jest, a my za tou příčinou tímto již tak dlouhým vězením s velikou nouzí naší stěžováni sme; v takové tedy naší ouzkosti k JMCské jakožto králi a pánu našemu nejmilostivějšímu skrze poníženou suplikací svou sme se pokorně utekli; VMtí pak jakožto nám od JMCské představené vrchnosti se vší uctivostí pokorně prosíme, že se za nás ubohé chudé řemeslníky u veliké nouzi v tomto vězení postavené k JMCské pánu panu našemu všech nejmilostivějšímu snažně přimluviti a prositi ráčíte, aby JMCská nad námi, některými věky sešlými, a jinými potřebnými řemeslníky a věrnými poddanými JMti se slitovati a svou milostivou otcovskou ruku a ochranu držeti a naše v ten čas tam do téhož domu bratrského vjití milostivě vážiti, na zlou stranu nám to nevyložiti ale pro Boha a jeho božské milosrdenství nás toho těžkého vězení, kteréž za milostivé trestání poddaně a pokorně přijímáme a sobě to k další vejstraze míti chceme, sprostiti a osvoboditi milostivě poručiti ráčil. A my připovídajíce JMCské jakožto králi a pánu svému nejmilostivějšímu všelijakou věrnost, poddanost, aby pán Bůh všemohoucí JMCskou v dobrém a stálém zdraví za mnohá léta chovati a šťastného nad námi panování i slavných nade všemi nepřátely vítězství popříti ráčil, toho JMCské nehodnými svými poníženými modlitbami žádati chceme, v té cele nepochybné nadéji souce, že JMCská pán náš nejmilostivější takové VMtí přímluvy a pokorné žádosti za nás milostivé platně užiti dáti ráčí, a že i tato naše žádost při VMtech své místo míti bude, nepochybujíce. A s tím VMti v ochranu věčného pána Boha poručena činíme. Datum u vězeni šatlavním v Boleslavi Mladé v středu den sv. Vincencia léta 1603.

Jiří Slovák starý, Tobiáš Fetrle a Jan Homolka, sousedé zdejší, nyní u vězení šatlavním zůstávající.