322. Usnesení sněmu obecního, jenž zahájen byl dne 9. a zavřen dne 16. ledna 1602 na hradě Pražském.
NA HRADĚ PRAŽSKÉM, 9.—16. ledna 1603. — Záp. v kvat. č. 3. nadepsaném "Zelený sněmů? od 1603—1610", fol. Al až A 37 v arch. zem. král. Českého.
Tito artikulové na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském léta Páně tisícího šestistého třetího ve čtvrtek po sv. [ Slovo "sv." schází v zápisu deskovém. ] Třech králích a zavřín téhož léta ve čtvrtek po sv. Štastným, při přítomnosti nejjasnějšího knížete a pána pana Rudolfa II., Římského císaře, Uherského a Českého etc. krále etc. ode všech tří stavův království Českého svoleni a zavříni jsou.
Ve jméno svaté, velebné a nerozdílné Trojice Božské, Otce, Syna i Ducha svatého, vše jednoho všemohoucího pána Boha na věky požehnaného amen.
Jakož jest JMt Římský císař, Uherský, český oc král oc pán náš nejmilostivější sněm obecní na hrad Pražský všem třem stavům království českého věrným poddaným JMti rozepsati a stavům to předně milostivě v známost uvésti ráčil, že by JMCská stavův království tohoto rozepsáním téhož sněmu a vyhledáváním při nich proti úhlavnímu krve křesťanské žíznivému nepříteli Turku dalších a větších pomocí vědouc JMt o tom, že již od drahných let, ano i na tento tisící šestistý třetí rok jistou a znamenitou pomoc, neohlédajíce se na žádné své vlastní ani chudých, mnohými bídami v tyto těžké časy na nejvýš soužených poddaných svých nedostatky k obzvláštnímu JMCské zalíbení pro obhájení svaté víry křesťanské a zachování království Uherského, též Českého i jiných zemí k němu připojených nad možnost svou učinili, milostivě ušanovati chtíti ráčil, však poněvadž z dopuštění pána Boha všemohoucího pro veliké hříchy, nimiž jsme jeho božskou milost na sebe rozhněvali, s týmž nepřítelem dědičným k žádnému zemím těmto a křesťanstvu užitečnému a stálému pokoji (jakož by JMCská netoliko to milostivě rád viděti, nýbrž toho stavuom království tohoto i jiným zemím věrně srdečně příti ráčil) až posavad přivedeno býti nemohlo, nýbrž čím dál vždy větší nebezpečenství na toto království a země křesťanské se valí, a kterak pro nečasné sjíždění některých nejvyšších město Horní Bělehrad (ovšem s ztracením mnohého lidu a s nenabytou nepřítele škodou) ztraceno jest, odkudž nepřítel srdce, smělosti a mysli nabyvši se vší mocí k pevnostem, totiž k Temešváru a k Lipě, na kterýchž tomuto království a zemím k němu příslušejícím velice mnoho záleží, se obrátil, však milosrdný pán Bůh předsevzetí jeho obležením od lidu JMCské města Budína a vzetím dolejších dvou měst a té vzáctné pevnosti Peštu a několika zámků a pasů pod Budínem tyranský jeho oumysl změniti ráčil, tak že zpátkem se obrátiti a pevností těch a země Sedmihradské opustiti a zanechati jest musil: za kteroužto příčinou a pro zachování toho, co tak minulého roku s nemalým nákladem a mnoho krve prolití[m] v témž království Uherském způsobeno jest, taková místa, pevnosti, hranice a fortele před mocí nepřátelskou aby netoliko hájili, ale také témuž nepříteli, aby do Budína a jiných pevností profiantů ani municí dodávati nemohl, dostatečně odpíráno býti mohlo, nemalý počet lidu jízdného i pěšího přijíti milostivě poručiti ráčil, tak jakž dále milostivé JMCské předložení sněmovní v obšírných slovích s znamenitými a hojnými důvody, jaká veliká a nevyhnutelná toho potřeba nastává a extrémům rei periculum ukazuje, stavům k lepšímu a dalšímu toho všeho vyrozuměni a všech těch věcí uvážení podané to vše v sobě šíře obsahuje a zavírá.
A poněvadž to vědomé vůbec jest, že ty a takové války nebezpečné, i jiné mnohé zlé a odporné věci pán Bůh všemohoucí pro hříchy naše hodné na nás dopouštěti ráčí, na tom sme se snesli, abychom se všickni srdcem skroušeným ku pánu Bohu našemu utekli a na modlitby svaté, posty a jiné křesťanské a pobožné pořádky se dali, té nepochybné naděje jsouce, že pán Bůh všemohoucí nás i všecko křesťanstvo před tou tureckou ukrutností i před jinými všemi zlými věcmi milostivě ochrániti a JMCské nad tím ukrutným nepřítelem Turkem šťastné vítězství dáti ráčí.
I majíce stavové ty všecky v proposici JMCské výš oznámené věci v svém bedlivém uvážení a poznávajíce jak své, tak téměř i všeho křesťanstva veliké nebezpečenství býti, neohlédajíce se na předešlé teď od mnoha let pořád činěné veliké, znamenité a téměř nesnesitedlné pomoci, skrze kderéž sebe i poddané své k veliké záhubě a nemožnosti jsme přivedli, předně k milostivému JMCské zalíbení, potom i ku příkladu, aby jiná království a země JMti, ano i kurfirštové, knížata a stavové svaté říše (poněvadž JMCská i sněm říšský rozepsati jest milostivě poručiti ráčil) podobnou pomoc učinili, tak aby týž ukrutný nepřítel od hranic křesťanských dáleji zapuzen a snesitedlný i bezpečný pokoj způsoben býti mohl, ke všem těm předešle na tento rok svoleným pomocem nade všecku naši i poddaných našich [ SI Oto "našich" schází v zápise deskovém. ] možnost a téměř záhubu ještě na tento rok o tuto velikou a vzáctnou pomoc jsme se jednomyslně snesli a mezi sebou namluvili.
Sbírka na lid válečný.
Předně na panstvích JMCské hejtmane, purkrabové, stav panský, rytířský, města, kollegiati, též všichni lidé duchovní, aby každý, kdožkoli jaké lidi poddané mají, z každého gruntu aneb z každého člověka osedlého (nepotahujíce téhož člověka v to, než sám každý z měšce svého vlastního) ještě za tento rok toliko po půl kopě míš. na dva terminy rozdílné, totiž na sv. Jiří nejprve příštího patnácte gr. míš. a druhých patnácte gr. míš. na sv. Havla též nejprv příštího až do vyjití téhož roku aby skládali.
Pražané pak i jiná města JMCské a JíMCové jakožto králové České, kteříž třetího stavu užívají, místo té sbírky, kterouž sou stavové vyšší po půl kopě míš. z poddaných svých z měšcův svých vlastních mezi sebou svolili, k takové obecní potřebě na tento rok na hotové sumě osmnácte tisíc sedm set a 50 kop míš. na dva terminy rozdílné aby dali, totiž první na sv. Jiří devět tisíc tři sta sedmdesáte pět kop míš. a na sv. Havla tolikéž devět tisíc tři sta sedmdesáte pět kop míš. až do vyjití téhož roku aby dali.
A nad to výše ten každý, kdož peníze na úrocích má, by pak podle toho i statek pozemský.měl, aby z každého tisíce kop míš., což by tak mimo dluhy své týchž peněž na úrocích měl, tři kopy míš. za tento rok toliko na dva rozdílné terminy, totiž první v pondělí po svaté Trojici nejprv příští půl druhé kopy míšeňské, a na den svatého Havla při druhém terminu též půl druhé kopy míšeňské, a tak až do vyjití toho roku s listy přiznavacími dáti povinnen byl; toliko které by vdovy nebo jiní lidé tak chudí byli, že by více statku nežli jednom do dvou tisíc kop míš. jmění svfho na hotových penězích neměli, ti se v to nepotahují. A kdož by pak tak peníze na úrocích měli a výšpsané svolené pomoci časné neodvozovali a se nepřiznávali, toho na nich berníci krajští tím způsobem, jakž sněmem léta tisícího šestistého prvního z strany posudního nařízeno, dobývati moci budou. A ten každý, na kohož by se to vyhledalo a našlo, toho zatčení jinak prázden býti nemá, až by trojnásob tolik i s škodami a náklady, co se jemu té sbírky z hotových peněz dáti dostalo, položil a odvedl..
Sbírka z poddaných.
A dále k milostivé JMCské žádosti na tom sou se s JMCskou všickni tři stavové snesli a toto nařízení učinili, aby z panství JMCské lidé poddaní, též pánův, rytířstva, měst, osob městských i duchovních i všech jiných lidí každý poddaný osedlý, a kdyby z gruntu zbělili byli, každá vrchnost z téhož gruntu touž sbírku týmž spůsobem dávati má za tento rok po čtyrmezcítma gr. míš. na dva terminy rozdílné, totiž na sv. Bartoloměje nejprv příštího dvanácte grošův míš. a na sv. Mikuláše tolikéž dvanácte gr. míš. dáti povinni aby byli.
Z takové pak sbírky jakž poddaní k úřadu nejvyššího purkrabství Pražského tak k purkrabství Karlštejnskému náležející, ani žádní manové v této tak veliké obecní nás všech se dotýkající potřebě, by pak i z gruntův lidé zběhlí byli, vynímati se nemají. K čemuž týmž lidem poddaným podruhové jich [ Slovo "jich" schází v zápisu deskovém. ] podlé náležitého uznání i také čeládka přístavní mužského pohlaví z každé kopy, jakž by zjednána byla, po dvou groších míš. ku pomoci té sbírky hospodářům svým odvozovati mají.
Farářové pak i vškkni lidé duchovní a [ SIoto "a" schází v zápise deskovém. ] kteříž jaké důchody k farám mají, by pak i farářů tu nebylo, tedy z far kolátor tolikéž na tři rozdílné terminy po půl druhé kopě míšeňské dávati mají, první termin na sv. Vavřince, druhý na sv. Vácslava a třetí v pondělí po vánocích vždy každého terminu po třidcíti gr. míšeňských.
Též také jeden každý z obyvatelův tohoto království, který toliko dvůr poplužní bez lidí poddaných osedlých má a jiných pomocí neskládá, ten každý aby z toho dvoru, tolikéž i svobodníci, dědiníci, nápravníci, svobodni rychtářové a dvořáci každý po třech kopách míšeňských vždy každého terminu svrchu psaného jednu kopu míšeňskou aby dávali, k tomu také každý ovčák mistr třidceti gr. míš. a pacholek patnácte gr. míš. na svrchupsané tři terminy, mistr ovčák po desíti gr. a pacholek po pěti gr. míš. v táž místa předepsaná dávali a čaáně vedle listů přiznavacích tohoto roku odvozovati byli povinni.
Pražané pak a jiná města JMCské i JíMCové jakožto králové české všickni, kteříž třetího stavu užívají, aby vždycky každý osedlý z domu svého, by pak pustý byl, tehdy osoby úřadní toho města po jedné kopě dvanácti groších míšeňských na ty tři terminy svrchupsané, tak aby na každý termiti čtyrymecitma grosův míš. z jednoho každého domu tohoto roku dávati a odvozovati povinen bylVšak poněvadž se zpráva dává, že by domové jak v městech Pražských tak i v jiných městech nepilně sčítáni býti měli, protož aby rychtářové JMCské přijmouce k sobě dvě osoby přísežné v jednom každém městě, a kdež rychtáře JMCské není, tehdy primas a jedna osoba úřadní vedle povinnosti své se vší bedlivostí všecky domy, z nichž by se táž sbírka dáti měla, sectli, tak aby při též sbírce náležitá rovnost ode všech zachována býti mohla. K čemuž také JMCská osobu uebo dvě, které se jMti líbiti budou, naříditi moci ráčí. Nicméně domové náležití k nejvyššímu převorství království Českého, panně abatyši kláštera sv. Jiří, též kláštera sv. Anežky a sv. Tomáše i všech lidí duchovních při městech Pražských a jiných městech bydlících od vrchností jich, i kteříž jsou v nově vystavení, se vší pilností tak vyhledáni a sečteni býti mají, by i pustí byli, tehdy vrchnost jich aby všickni z týchž domův tu svolenou sbírku dávali a vyplňovali. Kterážto sbírka aby se ihned nazejtří sv. Vavřince za ten první termín z měst Pražských nejvyšším berníkům krajským, tak jakž výš dotčeno, odvozovati začala; druhý pak termin na den sv. Vácslava a třetí termin v pondělí po vánocích tohoto roku beze všech odtahuov pod nížepsanými pokutami aby se zouplna skládala a bemíkům krajským nížepsaným s listy přiznavacími, tak jakž jich forma při zavírce tohoto sněmu ukazuje, na každý termin svrchupsaný časně odvozovala. Z takové pak sbírky jak písaři, kteří by na bradě Pražském aneb kdežkoli v jakýchkoli povinnostech buďto JMCské neb zemských byli a byt svůj v městech měli a živností městských požívali, též také i handlen, cizozemci a ležáci nijakž se vytahovati nemají a moci nebudou.
Sbírka z rozličných věcí.
Předkem aby z jednoho každého dčberu neb kopy štik a kaprů, co se toho koliv prodá, jeden "každý z obyvatelův tohoto království po pěti groších míšeňských dali.
Item z každého vědra vína, kderé se koli a od kohokoli vyšenkuje, po pěti gr. míš. aby dáno bylo. A aby mohlo to dostatečněji vyhledáno býti, kudy by z těch a takových vín sbírka žádným způsobem nebyla zadržována, zvláště pak že mnozí pod způsobem k svému vlastnímu trunku dadouce sem do měst Pražských vína přivézti je potom jiným k vyšeňkování prodávají, a protož na tom, jsou;[se] s JMCskou všickni tři stavové snesli, aby každý, kdož by taková vína šeňkoval, z nich takovou sbírku svolenou zouplna dal, pod propadením takových vín; načež perkmistr hor viničných podle instrukcí své bedlivý pozor míti má.
Item z každé láky sladkého pití po třidcíti groších míš. a, když by se táž sladká pití z velikých nádob šeňkovala, aby se vždycky čtyřidceti pinet za jednu láku počítalo.
Item z dobytkův, kteříž se koliv na prodaj bijí, aby jeden každý povinen dáti byl z vola uherského třidceti gr. míš., z krmného domácího třidceti gr. míš., z polského dvadceti čtyry gr. míš., z domácího českého dvadceti gr. míš., z krávy a z jalovice půl osma gr. míš., z telete každého čtyry gr. míš., z vepře krmného šest gr. míš., z skopce, berana a kozla po dvou gr. míš., z ovce a jehněte po půl druhým gr. míš., z pinty páleného vína, kdož je koli na prodej páliti dá, aby každý dáti povinen byl po dvou groších míšeňských.
Židé pak toliko mužského pohlaví, kteříž zde v městech Pražských i jinde kdekoliv v tomto království sou, aby každý, který dvadcíti let a vejše stáří jest, po jednom uherským zlatým, a kteří pod dvaceti až do desíti let, po půl uherským zlatým aby dávali; to také zouplna a tím řádem, jakž předešlým sněmem vyměřeno, vycházeti má.
Sbírka ze mlejnů.
Nicméně ze všech mlejnův na panstvích JMCské, též na gruntech panských, rytířských, městských, duchovních, špitálských a jiných všech a všelijakých, na číchž by koliv gruntech byli, buďto náchlebních, poplatních, nájemních, z každého kola moučného neb sladového, žádného v tom nevymieňujíce, tohoto roku po třidcíti gr. míš. na dva terminy, první na svatého Vavřince patnácte gr. míš., a druhých patnácte gr, míš. na svatého Vácskva takovou sbírku z měst Pražských nejvyšším berníkům a od jinud berníkuom krajským dávati a odvozovati mají.
Sbírka z vlny.
Item z každého kamene vlny, kdož by ji koliv prodal, po čtyřech gr. míš. též na dva terminy, totiž na sv. Vavřince dva gr. míš. a na sv. Vácslava ihned potom příštího též dva gr. míšeňská za tento rok dávati a berníkům krajským s listy přiznavacími odvozovati mají.
Jakým řádem sbírka ta vycházeti má.
Táž pak sbírka [ Slovo "sbírka" schází v zápisu deskovém. ] vejš dotčená z ryb, poněvadž se na větším díle dvou stavův vyšších dotyce, má od jednoho každého z obyvatelův tohoto království s listem přiznavacím na dva terminy, první termin na sv. Havla nejprve příštího a druhý na svatého Jiří, když se psáti bude léta tisícího šesti-stého čtvrtého " nejvyšším berníkům na hrad Pražský odsílána býti má [sic], a jeden každý má se v tom beze všeho fortele věrně a spravedlivě chovati.
Při jiné pak sbírce z mas, vína, sladkého pití a páleného má tento řád zachován býti. Předkem JMCská v městech JMti, též i JlMCové jakožto králové české [skrze] podkomoří, a na panstvích JMCské skrze hejtmany, v městech pak a v městečkách i ve všech, též i v rychtách svobodných neb statcích dědiníkův, kdež by řezníci krámy své měli a víno se šeňkovalo aneb pálené se pálilo, pánům a rytířstvu, též osobám duchovním náležitých jedna každá vrchnost má dvě hodný osoby naříditi a obzvláštní přísahu jim vydati, aby se předkem každý pondělí cechmistrův i starších přísežných řezníkův i jiných lidí na to, co jest minulého téhodne od kohokoli dobytka k prodaji zbito, dostatečně a bedlivě vyptali a vedle toho vyptání a bedlivého vyhledání tu sbírku svrchudotčenou aby vybírali a, co se toho sejde v městech a městečkách královských a králové JíMti, purkmistrům a konšelům, jinde pak vrchnosti své aby poznamenané dali. Kderážto sbírka potom při každém dolepsaném terminu od pánův a rytířstva i duchovních, též i od purkmistra a rad z měst i s tím poznamenáním, co toho který tejden vybráno bylo, berníkům nejvyšším na hrad Pražský časně posílána býti má.
Z strany pak vína šeňkování a páleného pálení také na to ty osoby obzvláštní pozor míti mají, a bez vědomí jich žádný hospodář ani šenkýř nemá vína k šeňku načiti, než jim to oznámiti a hned, jakž víno načne, z každého vědra těch pět gr. míš. dáti. Kdeří pak pálené způsobem výš psaným dají páliti, ti také každého téhodne těm osobám nařízeným, co ho kdo páliti dal a prodal, mají oznámiti. Nač se také i oni sami mají bedlivě ptáti a ihned od každého tu sbírku vybírati a při tom se tak, jakž o masu dotčeno, zachovati.
Židé pak v městech Pražských i v jiných městech, kdež se koli v tomto království Českém zdržují, mají starším svým jeden každý touž sbírku vypsanou na dva terminy nížepsané časně od sebe odvozovati. A židé starší mají toho, aby se při tom žádného fortele nedalo, pilni býti, a takovou sbírku časně a bedlivě vyupomínati a žádnému nepřehlídati ani, aby kdo měl tehdáž, když se sbírka dávati má, někam pryč jeti, toho nemají (léčby prve sbírku dal) dopouštěti. A jestliže by co nedbanlivostí jejich a Mkým fortelem sešlo, aneb že by ta sbírka časně a zouplua odvedena nebyla, o, to se má k starším židům hleděti.
Kdež pak tíž židé na gruntech panských a rytířských jsou, tu se každá vrchnost při tom tak, jakž svrchu psáno stojí, má chovati, a tu sbírku od židů vyberouc berníkům krajským odsílati. A ty všecky sbírky z věcí nahořepsaných mají se ode dne sv. Jiří nejprv příštího začíti skládati, a z měst Pražských i z židův pražských nejvyšším berníkům a odjinud berníkům krajským, totiž jedem termin při sv. Havle nejprv příštím, a druhý při sv. Jiří léta 1604. zouplna odvozovati pod pokutami nížepsanými.
Sbírka z komínův.
Předně a nejprve ze všech zámkův, hradův i tvrzí, sídel, klášterův a obydlí JMCské, též panských, rytířských, nicméně i z domův a dvorův, na kderýchž.by lidé stavu panského, rytířského i městského, též lidé duchovní i manové, dědiníci a svobodní rychtářové svá obydlí měli, též ze všech hrazených měst a předměstí JMCské a JíMCové jakožto králové české, panských a rytířských z každého komínu, by pak dva nebo tři spolu byli, anobrž kolikkoli ohňův pod ním se topí, každý oheň za komín počítajíc, když by toliko týž komín nad střechu vycházel, po desíti gr. míš. tohoto roku rozdílně na dva terminy, totiž pět gr. míš. v pondělí po sv. Trojici a druhý termin na sv. Havla též pět gr. míš. týmž berníkům krajským s listy přiznavacími, jakž formy jich ukazují, aby odvozovali. Však při tom kdož by tak stavu třetího městského jaké pokojníky, nájemníky aneb podruhy měli, ti jim v slušnosti a mírnosti pomoc na tuto sbírku z komínův činiti a dávati mají, tak aby zouplna a docela ze všech komínův táž sbírka vycházela.
Jakým řádem v městech táž sbírka vybírati se má.
Taková pak sbírka z komínův ode všech, jakž se svrchu píše, spravedlivě má vybírána a skládána býti, kterouž v městech Pražských desátníci s hejtmany čtvrtními v jednom každém městě Pražském, též i na Vyšehradě, Hradčanech i při všech jiných právích, též i z domův panských, rytířských a duchovních spravedlivě vyhledati, vybírati a purkmistru a konšelům v jednom každém městě odvozovati mají. A purkmistři a konšelé v jednom každém z měst Pražských přijmouce k sobe touž sbírku od dotčených desátníkův a jiných, kdož ji vybírati budou, s jistým poznamenáním, co se jí z kderého domu sešlo, na dva terminy výšpsané, ničehéhož za sebou nezanechávajíce a s přijetím toho k jich víře a duši, že sou se v tom spravedlivě zachovali, těm osobám k přijímání všech sbírek nařízeným ji odvozovati mají. Našlo-li by se pak na koho, že jest se při skládání aneb vybírání té sbírky z komínův nespravedlivě zachoval, ten každý aby touž sbírku čtvernásob dáti byl povinen tak tomu ztrestán byl. V jiných pak městech také tím vším způsobem aby táž sbírka z komínův od purkmistrův a konšelův jednoho každého města spravedlivě byla vybírána a berníkům krajským s listy přiznavacími pod pokutou výšpsanou odsílána.
Sbírka z dobytkův a jiných věcí, kteréž se přes pomezí z tohoto království ženou a vezou.
Totižto: z vola uherského třidceti gr. míš., z vola polského dvanácte gr. míš., z vola českého deset gr. miš., z vepřů a sviní hladovitých po šesti gr. míš., z skopce, ovce, berana, kozla, kozy po dvou gr. miš., z koní a klisen, kdož by je z tohoto království přes pomezí vedl, po dvou kopách třidcíti gr. míš., z centnéře peří, co se toho přes pomezí z tohoto království veze, po dvou kopách Mís. Nad kterýmižto sbírkami JMCská ráčí sobě moci osoby jisté voliti, kteréž by podle jim vyměřeného řádu z nadepsaných věcí takovou sbírku na pomezích tohoto království vybírali, kterážto sbírka také nejinam, nežli na tento lid válečný od stavův tak svolená, obrácena a nejvyšším berníkům zemským odvozována býti má. Z kterýchžto sbírek jak cizozemci tak ani žádný jiný, by se. pak i jaká privilegia neb smlouvy míti pokládali, i tohoto vynímáni býti nemají. Takové pák sbírky z nahoře psaných všech těch věcí na dva terminy od týchž osob od JMti k tomu nařízených počnouc od zavření sněmu tohoto první termin na sv. Havla nejprv příštího léta tohoto, a druhý termin na sv. Jiří, když se psáti bude léta 1604., nejvyšším berníkům na hrad Pražský s listy přiznavacími skládány a odvozovány býti mají.
0 židech.
Židé pak všickni, kteříž buď v městech Pražských neb jiných městech v tomto království se zdržují, mimo sbírky výšpsané z jednoho každého domu, kteréhož v držení sou, tohoto roku po dvou kopách míš. na tři terminy, totižto každého terminu, když se sbírka z domů městských dává, po ctyrydcíti gr. míš. až do vyjití tohoto roku aby dávali a starším svým odvozovali a vyplňovali; a oui starší židé takovou sbírku časně vybírati a nejvyšším berníkům pod skutečným trestáním odvozovati mají.
K sčítáni pak takových domův židovských zde v městech Pražských JMCské rychtář v Starém městě Pražském přijma k sobě dvě osoby radní, a v jiných městech, kdež židé jsou, primas jednoho každého města se nařizuje, tak aby je s pilností sečta takových domuov sečtení osobám těm, kterýmž by se taková sbírka odvozovati měla, [ Zápis deskový místo slot "odvozovati měla" má "odvozovala." ] odvedli. Kdež pak tíž židé na gruntech panských a rytířských sou, tu se každá vrchnost při tom tak, jakž svrchu psáno stojí, zachovati a, vyberouc túž sbírku od židů, ji berníkům krajským odvésti má.
Sbírka z zlata a všelijakých nížepsaných věcí.
Nicméně co se sbírky z zlatohlavů, stříbrohlavů, z zlata nebo stříbra taženého neb uncového, tkanic zlatých neb stříbrných, též halspantů, zápon, armpantů, prstenů, šteftů, růží, medají a knoflíku zlatých i jiných všech s drahým kamením a perlami řetězů a klenotů, a zvláště z těch neužitečných šmelců i také rozličných sklenic a nádob jaspisových, křišťálových i jiných k tomu podobných z drahého kamení, též sobolův a rysův, co se toho koli prodává bud od křesťanů nebo židů, dotýče, stavové takovou sbírku JMCské za tento rok v moc dávají, tak aby JMCská jak na dvorské tak i na domácí kupce jisté a slušné vyměření a sbírky podle milostivé vůle a libosti JMCské uložiti moci ráčil. Kterážto sbírka aby i k těmto svoleným pomočeni a sbírkám skládána a nejvyšším berníkům zemským odvozována byla.
O dání moci nejvyšším úředníkům a soudcům zemským k nařízení řádu z strany sbírek.
A poněvadž stavové obzvláštní potřebu tohò býti poznávají, aby tyto všecky svolené pomoci a sbírky dobrým řádem vybírány býti mohly, dávají JMCské, nejvyšším úředníkům a soudcům zemským tímto sněmem tu moc, když by koli co toho z strany vybírání těch sbírek na soud zemský vzneseno bylo a v čem by jaké nápravy potřebovalo, též kdyby jaká proměna s kterými berníky buď nejvyššími též i s krajskými se stala, aby, pokudž by toho jakou potřebu uznali, v lepší řád uvésti mohli; a to nařízení jich tak stálé a pevné býti má, jako by to tímto sněmem nařízeno a sneseno bylo. Takové pak všecky svrchupsané svolené pomoci a sbírky aby, pokudž nejvýš možné, na široké aneb jiné berné minci od stavův odvozovány byly.
Svolené pomoci aby časně bez vejražek vycházely.
A poněvadž nás všech nevyhnutedlná potřeba jest, aby takové tímto sněmem svolené pomoci zouplna vycházely, na tom sou se všickni tří stavové jednomyslně snesli, jestliže by se komu (čehož pane Bože rač uchovati) nějaká škoda na čemžkoli z dopuštění Božího stala, aby sobě toho ničehéhož žádný proti skládání svrchupsaných všech sbírek ku pomoci nebral, než na terminy předepsané zouplna, co na koho přijde, skládati a odvozovati povinen byl. A že pak při odvozování takových sbírek na určité časy od mnohých stavů veliká nedbanlivost se nacházela a nachází, tak že na pokuty předešlými sněmy vyměřené nic nedbajíce svolených pomocí neodvozovali, a nyní poněvadž nebezpečenství před rukami jest, což nejdříveji může býti, tato svolená pomoc aby složena byla, veliká a důležitá potřeba toho ukazuje: protož kdož by koli na ty jmenované terminy takové sbírky a berně berníkům nejvyšším též i krajským k tomu tímto sněmem zřízeným při jednom každém terminu ve třech nedělích pořád zběhlých zcela a zouplna neodvedl, tehdy ihned tíž nejvyšší berníci, též berníci v jednom každém kraji, neočekávaje a neohlédaje se na nic ani koho v tom ušetřujíce, k jednomu každému takovému takto se zachovati mají. Vezmouce list obranný od desk zemských tomu každému pro neodvedení takových od něho i poddaných jeho tímto sněmem svolených sbírek v jeho statek se uvázati a z něho na svršcích a nábytcích jakýchkoli do té a takové sumy i s škodami a náklady na to vzešlými prodávati aby moc měli; pakli by na svršcích a nábytcích ta suma zadržalá shledati se nemohla, tehdy díl statku do též sumy buďto zastaví i, neb prodati [aby] mohli. A což by tak koli prodáno bylo, toho jeden každý, kdož by koupil, užiti má; a kteříž by tak krajští berníci co z kterého statku a komuž by koli prodali, tomu aneb těm ve deky zemské aby [ Slovo "aby" v deskoTém zápisu schází. ]vložiti mohli. Jestliže by se pak kdo lakovému uvázání neb prodávání na odpor stavěti chtěl, tehdy ihned berníci krajští to na JMCskou vznésti mají, a JMCská toho každého ráčí sem na hrad Pražský obeslati, a več mu to obráceno bude, v tom sobě ten sám vinu dáti musí.
A tíž berníci krajští mají z přiznavacích listů jednoho každého pilně, jak se přiznal a tu sbírku od sebe odvedl, vyhledati a to tak opatrovati, aby ise v tom žádného omylu a spletku netiálo. A za list obranný, kterýž od desk zemských pro nedání takových svolených pomocí vycházeti bude, nemá se více dávati nežli patnácte gr. čes. Pakli by tu co při vybírání takových sbírek berníky krajskými sešlo, tehdy na nich a na jejich statcích tak tím způsobem, jakž nahoře o tom dotčeno, kdož by časně berně dáti nechtěl, dobýváno býti má. Kdož by pak peníze na ourocích měli a takové výšpsané svolené pomoci časně neodvozovali, toho na nich berníci krajští listem zatykacím tím způsobem jako z strany posudnýho pro předešle zadržalé pomoci i pro tyto nyní svolené dobývati budou moci. Vyhledalo-li by se pak, an by někdo v tomto království českém v odvozování všech takových sbírek neupřímně se choval a, čím by spravedlivě povinen byl, toho neodvozoval, tehdy ten každý dvojnásobně takovou sbírku a pomoc dáti a zaplatiti povinen bude. A berníci krajští předešlí i nynější na něm ji způsobem již výše psaným dobývati a k té sbírce přiložiti, také i všecky zadržalé berně zouplna zvyupomínati mají. A ačkoliv předešle posudné JMCské do tří let svoleno jest, však poněvadž JMCská toho při stavích milostivě žádati ráčí, aby při vybírání takového posudného dobrý řád nařízen byl, na tom jsou se stavové snesli, jestliže by se při odvozování takového posudného při komkoli jaký neřád našel, a buďto že by zouplna se nepřiznal aneb v tom jakého obmyslu užiti chtěl, ten každý dvojnásob tolik, co by při tom terminu dáti měl, odvésti povinen bude. A vejběrčí posudného podle předešlého sněmu na jednom každém listem zatykacím od desk zemských vyžádaným toho dobývati a k témuž posudnému JMCské k dobrému přiložiti mají.
O Loketských, Chebských a Kladských.
Co se Loketských, Chebských a Kladských dotýče, stavové jsou osoby nížepsané z prostředku svého, kteřížto s nadepsanými Loketskými, Chebskými a Kladskými o takovou pomoc podle jistých osob od JMCské k tomu nařízených jednati budou, volili tyto. Do krajiny Chebské z stavu panského Vilíma z Lobkovic a na Tejně Horšovském. JMCské kráječe, z stavu rytířského Přibíka z Klenového a z Janovic na Klenovém a Nových Hradech; do krajiny Kladské z stavu panského Zikmunda z Smiřic na Kostelci nad Černými Lesy a Skalách, JMCské radu, z stavu rytířského Kryštofa Vácslava Kapouna z Svojkova a na Hlušících; do krajiny Loketské ze stavu panského Leonharta Colona z Felzu a na Andělské Hoře, z stavu rytířského Kryštofa Fictuma z Fictum a na Klášterci, JMCské radu. A což tak od nich svoleno bude, to také nejinam než na ten válečný způsob obráceno a nejvyšším berníkům v moc uvedeno býti má.
O městech horních.
Z strany pak měst horních a těch, kteréž ještě k třetímu stavu připojena nejsou, JMCská s stavy tohoto království jest se na tom milostivě snésti ráčil, aby s týmiž městy o ty pomoci na tento rok do komory JMCské české jednáno bylo. Než z strany takových pomocí po předešlá léta zadržalých toho se, kdo by s nimi o ně jednati měl, při předešlých sněmích zůstavuje. Jestliže by pak dotčená města k ničemuž mírnému přistoupiti nechtěla, tehdy to minulým sněmem nařízené osoby soudu zemskému v známost uvésti mají, a což týž soud zemský v té věci za spravedlivé uzná, tím se dotčena města spraviti a tomu dosti učiniti povinni budou. A což se tak vedle mírné rovnosti od nich dáti míti bude, to také nejinam než k jiným berním a sbírkám zemským nejvyšším berníkům složeno býti má.
Nejvyšší berníci sou tito na tento rok voleni:
z stavu panského: Adam starší z Valdštejna a na Žehušicích, JMCské rada a mundšeňk; z stavu rytířského: Abraham Gerštorf z Gerštorfu; z stavu městského: Jiřík Hejdelius z Rassenštejna, prubíř zemský a kancléř Starého města Pražského.
Berníci krajští, kteří předešlým sněmem na tento rok 1603. voleni jsou k vybírání těchto sbírek, též se zůstavují:
V kraji Hradeckém: Vácslav Bohdanecký z Hodkova a na Teplicích, Sixt Pražák z Petřína v Hradci nad Labem;
V kraji Boleslavském: Jan Albrecht Křinecký z Ronova a na Novém Ronově, Petr Červenka v městě Boleslavi;
V kraji Chrudimském: Jan Klusák z Kostelce na Žestokách, Jan Solničky v městě Chrudimi;
V kraji Čáslavském: Albrecht Vražda z Kunvaldu, Jan Lukášů, v městě Čáslavi;
V kraji Kouřimském: Vondřej Horňatecký z Dobročovic a na Zbraslavicích, Martin z Hostinného v městě Kouřimi;
V kraji Vltavském: Adam Velemyský z Velemyšlovsi a na Volbramovicích, Vít Bakalář v městě Sedlčanech;
V kraji Prachenském: Vilím Vrabský z Vrabí a na Drahoničkách [sic], Jeroným Zoubek jinak Rozum v městě Písku;
V kraji Bechyňském: Kryštof Karel z Svarová a na Valu, Martin Faber v městě Táboře;
V kraji Plzenském: Jan Vidišperger z Vidršperku a na Tejnci, Jan Heryňk v městě Plzni;
V kraji Podbrdském: David Bechyně z Lažan a na Pičíně, Burjan Nejedlý v městě Berouně:
V kraji Žateckém: Voldřich Hrobčický z Hrobčice a na Vroutku, Vácslav Pogonius v městě Žatci;
V kraji Litoměřickém: Jiřík Teobald Černía z Chudenic a na Oujezdě, Adam Mráček z Kyšperku v Litoměřicích;
V kraji Slánském: Blažej Gryspek z Gryspachu na Nelahozevsi, Zikmund z Cinperku v městě Slaném;
V kraji Rakovnickém: Jeroným Hrobčický z Hrobčice a na Mantini, Havel Toužil v městě Rakovníce.
A o službu s nejvyššími i krajskými berníky mají se nejvyšší úředníci a soudcové zemští, tak jako teď po dvě létě pořád zběhlá učinili, narovnati, a berníci krajští k vydání jim povinnosti, kdyžkoli od JMCské sem do Prahy obesláni budou, mají se dáti najíti.
Kteřížto nejvyšší berníci na větším díle vždycky aby zde v Praze byli přítomni, a JMCská také zde osobu jednu nebo dvě přísežné, kteříž by z národu našeho českého byli, naříditi a týmž osobám instrukcí, jak by z strany berní přijímání i zase vydávání dostatečnou vědomost míti mohli, milostivě dáti poručiti chtíti ráčí. Však prve, nežli by taková instrukcí těm dvěma osobám vydána byla, že takovou instrukci s nejvyššími úředníky a soudci zemskými uvážiti milostivě poručiti míti ráčí, a to proto, poněvadž nejvyšší berníci zemští i také krajští obzvláštní zření, kdyby toho jaká potřeba z strany těch svolených pomocí nastala, k nejvyšším úředníkům a soudcům zemským pro dobré JMCské a zachování lepšího řádu vedle vejminek v předešlých sněmích i v tomto sněme doložených míti mají.