263. Bartoloměj Vyrich zprávu dává Maximilianu vévodovi Bavorskému, že císař vyslal rychlého posla ke knížeti Sedmihradskému Bathorymu za příčinou uzavření míru; Liechtenštejn že s velikou nádherou uvítal v zahradě jemu od císaře darované vévodu Brunšvického; poslové saští že přišli, aby přijali pro Jcurfiršta léna koruny České; nově vystavený klášter kapucínů v Praze že byl slavnostně vysvěcen.
V PRAZE, 17. června 1602. — Orig. v král. stát. arch. v Mnichově. 486—15.
[Die Nachricht von der Gefangennahme des Bascha von Ofen und dessen Abführung nach Wien habe den kaiserlichen Hof in ausserordentliche Fröhlichkeit versetzt. Der Kaiser habe, wie man sagt, vor einigen Tagen einen eigenen Kurier zum Bathori nach Siebenbürgen geschickt, um ihn zum sofortigen Abschlüsse des Friedens zu bringen. Dominům a Lichtenstein ante octiduum "in horto Curtiano, jam ex dono Caesaris ipsi dato et mirifice ac sumptuose accommodato" principem Brunsvicensem excepisse.]
Hesterna die quoque tandem splendido cum comitatu appulerunt legati ducis Saxoniae, inter quos primarius habetur comes a Schwarzenburg, ea mente, ut renovationem investiturae a Sac. Caes. Maiestate accipiant de partibus feudalibus Bohemicis.
Heri quoque cum debitis caeremoniis in maxima frequentia populi, praesertim aulae primátům regnique procerum, ab archiepiscopo Pragensi consecratum fuit templům noviter a fundamento extructum Capucinorum, praesentibus ac saepius more solito praeeuntibus 16 Capucinis, etiam duobus ex iis in Dalmaticis, ferentibus reliquias B. Mathaei Apostoli, S. Wenceslai, sancii et patroni Bohemiae, S. OdomilLie, Petronellae et ex habitu S. Francisci. Qui fratres Capucini cum totius civitatis admiratione die solis infra octavam Venerabilis Sacramenti in solenni processione fuerunt cum aliis Minoritis apud S. Jacobum in antiqua Urbe Pragensi monachis, ubi concursus multitudinis copiosae civium aliorumque accurentium fuit incredibilis, ubi ab Hussitis a tempore vastatoris et davi istius bohemici, Ziscae, prohibiti hactenus fuerunt a processione solenni, sed jam (laus Deo) quarta vice, nemini piane impediente, proceribus regni et aulae comitantibus rursum celebrata cum plurimorum comitantium et intervenientium aedificatione fuit.