236. Kněz Jan Kirchperger z Kirchperku, probošt Roudnický, prosebně žádá arcibiskupa Pražského Zbyňka Berku z Dube, aby po své dobrovolné resignaci na faru Roudnickou jinou farou byl opatřen, vyjímaje kteroukoli faru Pražskou, poněvadž by na ní jakožto husitské za vlažného katolíka mohl býti považován a své hospodářské zařízení by musil prodati.
V ROUDNICI, 21. března 1602. — Orig. sub: "Parochialia N" v arcib. arch. Pražském.
VMti osvícené kníže, pane pane arcibiskupe Pražský etc. Jakož toho dokonalou vědomost míti ráčíte, že faru Roudnickou, na níž od VknMti za probošta, dosazen a jí v držení osm let pořád zběhlých jsem byl, zase VknMti jakožto vrchnosti a pánu mému dobrovolné jsem resignoval, i též od JMti paní kolatorkyně odpuštění vzal a mého bytu dalšího jen až do nejprv příštího sv. Jiří tu sobě ne zakládám: VknMt touto mou poníženou suplikací předcházím a k paměti přivozuji pokorně žádaje, že se ráčíte ohlídnouti, jakou nebezpečnou službu jsem v Roudnici, též na Řípě u sv. Jiří snášel, nejsa téměřř nikda hrdlem svým bezpečen, poněvadž v moci strany odporné to vše prve od let nad člověka živého paměť zůstavalo a já prvním, který počal zase zvelebovati, katolické řády uvozovati, s pomocí pána Boha všemohoucího a radou VknMti byl jsem. I nevěda ještě o žádném místě jiném VknMti prosím, že mě kneze a kaplana svého v milostivé ochraně a paměti míti a službou opatřiti ráčite aby snad jsa čas krátky, sukcesor můj dřív, než bych se pohnul, na mě se nepřistěhoval a tudy by mně některé zlehčení se stalo, kdybych kde se obrátiti neměl; pokudž by bylo možné, aby mně fara Pražská jakkoliv jmenovaná jest, minouti mohla, to bych za milost přijal, ač patricius Veteris Prugne jsem i ve všech městech Pražských mnoho krevních poctivých lidí přátelů mám a mně by tu pře iré uiiquo modo jakožto vlasti své sloužiti náleželo, než obávám se, abych jsouc na faře husitské, jako bych tepidus catholicus byl, v podezřeni nevešel. Také mám dobyteček všeliký, vozy, plouhy, brány, jiné hospodářství, kteréž odpolu darmo prodati bych musel, protož raději kjiné oeko-nomii bych se dostati chtěl. Ale však, milostivé kníže, té naděje jsem, že mi skrze mé toto suplikováni za zlé míti neráčíte, neboť ačkoli se ohlašuji, ničemuž neodporuji, VknMti poslušenství se nevyjímán, v něm stojím, kde mi ráčíte ukázati, tu budu, jak na poslušného kaplana náleží se zachovám. VknMt pánu Bohu a mě VknMti poručeného činím, milostivého opatření očekávám. Datum v městě Roudnici nad Labem, ve čtvrtek po neděli Laetare léta 1602.
- VknMti věrný, vždycky hotový a poslušný kaplan kněz
Jan Kirchperger z Kirchperku, probošt Roudnický.