226. Jaroslav Bořita z Martinic oznamuje Zbyňkovi, arcibiskupovi Pražskému, že faráře Drušeckélio pro jeho opětné špatné chování z fary vybyl; žádá o jiné faráře na faru v Družci i v Skursku a o dva kaplany k děkanství Smečenskému pro přivedení poddaných k církvi sv. katolické.

NA SMEČNĚ, 26. února 1002. — Orig. v arch. arcib. Pražského. Recepta ab anno 1601 et 1002.

Službu etc. Jakož sem dnův pominulých skrze psaní, abyste mne ráčili dvoumi kaplany a dvoumi faráři pro vzdělání církve svaté katolické při sv. Jiří a možné-li dříveji fedrovati, VMti za to žádal, předešle sem se, co se kněze Simeona jeho neřádného chování, pokudž by se kdy čeho takového dopustil, že nečekaje na svatý Jiří jeho z fary vybýti a raději, nežli takového bezbožného kněze na kolatuře své míti, jí pusté zanechati že chci, sem se také VMti opovídal. Kterémužto knězi činíc to vše pro VMt pana ujce a otce svého zvláště milého dosti neřádův a více, nežli náležitého bylo, sem přehlídal. Nyní pak dne včerejšího p. děkan můj Smečenský jedouc za některými potřebami svými do té vsi Družce u něho se zastavil. Ten souce nevážně páleným opilý (a hned bez vědomí mého sobě na faře vinopala i s ženou choval, aby tudy vožralství své tím lépeji provozovati mohl) jemu všelijaké zlé příčiny (o čemž VknMti oustní zprávy dáti nepomine) k nevoli a různici dal, nad to vejše mocně -ručnici mu vzal, o VMti pak i také o osobě mé dosti lehkovážně a nenáležitě vymlouval a na zlehčení osob našich nás utrhal, což takového nevážného kněze utrhání osob našich daremné jest. I nemohouce jemu toho neřádu, což proti pánu Bohu jest, déleji trpěti, poslavši k němu služebníka svého jednoho jeho sem z fary (však slušně) vybýti dal i s tím vinopalem. Protož VknMti o tom o všem oznamujíc za to synovsky a služebně žádám, kdyby se týž kněz s ňákou nepravdivou zprávou a omylnou k VMti utekl, abyste mu toho nikoli věřiti, ale jeho skutečně pro takové zlehčování ztrestati dostatečně poručiti a mne při sobě omluvná míti ráčili. Nebo jakožto poslušný syn VMti toho VMti srdečně přeji, abyste dobrých, pobožných katolických kněží, jimiž byste království toto České naplniti moci pro vzdělání církve svaté katolické hojnost míti ráčili. A tak VMt svého zvláště milého pana ujce a otce služebně jakž předešle tak i nyní za to žádám, že mne, možné-li jest, ihned na túž faru Družeckou i také Skurskou dobrými bohabojnými katolickými faráři, a sem dvoumi kaplany pro přivedení poddaných mých k církvi svaté katolické, nad kterouž jistě horliv sem, fedrovati ráčíte, kteříž jistotně vychování a opatření své dobré a mne kolátora na sebe laskavého míti budou. S tím etc. Datum na Smečně, v outerý po svatým Matěji léta 1602.

 

    1. VMti vždycky volný a služebný ujec a syn do smrti zůstávám

Jaroslav Bořita z Martinic na Smečně, Vokoři a Malikovicích,




Přihlásit/registrovat se do ISP