224. Jaroslav Bořita z Martinic žádá arcibiskupa Pražského Zbyňka o dosazení dvou kaplanu k děkanství svému Smečenskému a dvou farářů, jednoho do Družce a druhého na faru Skurskou, poněvadž podle pevného předsevzetí svého všecky poddané své na víru katolickou chce obrátiti. Prosí, aby poddaného jeho Václava Buška, od Jesuitů vychovaného, posvětil na kněze, jehož také jinak (při díle reformačním) potřebovati bude.
NA SMEČNĚ, 25. února 1602. — Orig. v arch. arcin. Pražského. Kecepta ab anno 1601 et I602.
Službu etc. Ku paměti VMti mou předešlou žádost z strany dvou kaplanů sem k děkanství Smečenskému a dvou kněží, jednoho na faru Skurskou a druhého (poněvadž týž kněz Simeon od předsevzetí svého upustiti a se polepšiti nechce, o jehožto hrozných neřádech od pana děkana, služebně prosím volně ho vyslyšíc, vyrozuměti račte) na faru Družecskou teď při sv. Jiří příštím dosazení, kteří jak kaplani tak také farářové na dotčených farách vychování své dobré a mne na sebe kolátora laskavého jmíti budou, přivozuji. I přicházejíc již čas sv. Jiří, a já pro obrácení všech poddaných mých na víru katolickou podle jistého předsevzetí mého (kteréž v brzce začíti bohdá [hodlám] a, až skutečně k tomu je přivedu, nepřestanu) učených a dobrých kněží potřebujíc, VMti svého zvláště milého a na mne laskavého pana ujce a otce služebně a velice žádám, že mne k děkanství Smečen-skýmu dvoumi kaplany, keři se dobře s panem děkanem vychovati nač i službu svou náležitou míti budou, a na dotčené fary dvoumi faráři a tak mně, jenž jistě rozmnožení svaté církve katolické vyhledávám, před jinejmi k takovému pobožnému skutku napomáhajíc týmiž čtrmi hodnými bohabojícími a učenými kněžmi k tomu času nebo i (možné-li jest) dříveji laskavě fedrovati a otcovsky opatřiti ráčíte. Já se toho VMti všelijakými službami svými odsloužiti a na ně laskav býti, jim všelijaké dobrodiní prokazovati chci.
A tak k VMti svému laskavému panu ujci a otci té celé naděje sem, že žádost má při témž čase naplněna a vykonána a můj svatý oumysl nepřekažen, ale od VMti s pochválením otcovsky tady fedrován bude. Podle toho také VMt služebně žádám, že Václava Buška, poddaného mého, který u Jezuvitův se několik nemálo let (dobře a ctně se chovaje) učil, jehož teď pan děkan můj VMti presentirovati bude, k kněžskýmu řádu (poněvadž s dobrým svým rozmyslem k němu chuť maje duchovní bejti dobrovolně žádá) posvětiti a ordines jemu všecky tím dříveji pro mé zase odsloužení dáti ráčíte. Nebo i mimo ty čtyři jmenovaný kněze místo mu najíti a jinak potřebovati budu. S tím etc. Datum na Smečně, v pondělí po svatým Matěji apoštolu léta 1602.
- VMti vždycky volný a služebný ujec a syn do smrti zůstávám
Jaroslav Bořita z Martinic na Smečně, Vokoři a Malikovicích.