213. Mikuláš Švorcperger, [komisař celní], zprávu dává presidentu komory české o nedostatcích, které se při vybírání cla sněmem nařízeného při pomezích nacházejí, zejména při obchodu koňmi a jiným dobytkem, a radí, že by bylo s prospěchem, aby sněm na vývoz omastků nějakou sbírku uložil.

V PRAZE, 27. ledna 1602. — Orig. v arch. c. k. místodrž. král. Českého. S. 15—13.

Milostivý pane! Ráčili ste mi těchto dnův poručiti, pokudž bych u vybírání cla zemského neboližto kontribucí jminulým sněmem při pomezích království českého nařízené jaké nedostatky poznal, při tom jak by těm spomoženo a zastaveni býti mohli, abych VMti o tom oznámil a to přednesl. Pak vedle poručení VMti tak činím a předně co se domácích a přespolních konířův a těch osob, kteréž všelijakými dobytky handlují a obchody své mají, dotyce, poněvadž mimo zápovéď předce svých forteluov zanechati nechtí a předešlých starobylejch silnic a cest všelijak se vyhejbají a jiné neobyčejné cesty a stezky vyhledávají, tak že nijakž jiným způsobem to zastaveno býti nemůže, než aby pánům stavům, obzvláště těm, kteřiž při pomezích své obydlí mají, to v moc dáno bylo, pokudž by taková osoba, kteráž koně nebo jiné věci v sněmu doložené přes pomezí vede nebo žene, postižena byla, an by kvitanci, že jest clo náležitě spravil, neměla, anebo že by na nevobyčejný cestě postižen byl, aby mu to, čím by postižen byl, pobráno a potomně pánům berníkům v známost uvedeno bylo. Při tom, poněvadž se při pomezích již na mnoze těch nevobyčejných cest a stezek vyzdvihuje a nachází, aby každý na oznámení povinnen byl ty dáti zasekati, zametati anebo zaváleti, aby tudy jak clo zemské tak clo pomezní JMCské neucházelo.

Dáleji kdež v předešlém sněme bez vejminky doloženo jest, aby se z každého koně po 2 kop. m. dávalo, ale poněvadž v pohlaví koňském velikej rozdíl, že jeden dražší, druhý lacinější jest, an se obvzláště při horách a při pomezích nachází, že některé hříbě sotva za jednu anebo 2 kopy m. koupeno bývá, aby v té příčině, co by se od těch drobných věcí vybírati mělo, [se] vysvětlilo. Též také poněvadž skrze formany a soumary to království všelijakými věcmi fedrováno bývá, a ti lidé bez koní bejti nemohou, pokudž by se poznalo a vidělo, který stálý forman a soumar jest, o to, co by od koňův k své potřebě a ne zase k odbytí nebo prodaji toho potřebovali, aby poněkud ušetříni býti mohli.

Co se pak toho artikulu dotejče. měly-li by se do nynějšího sněmu ještě někderé věci doložiti, an by též sbírka zemská se na to vztahovati a z toho co bráno bejti mělo, nic takového sem najíti nemohl, kromě poněvadž se vidí a spatřuje, že cizí národové bez vomastků bejti nemohou, an se v tomto království pro množství zmrlého dobytka veliká drahota nachází a zvláště města horní, že lojův ani másla k těm světlům, kteréž do dolův potřebují, dostatek míti nemohou, velice sobě stěžují, pokudž by se pánům stavům k prvnějším věcem, kteréž se v předešlém sněme nacházejí, něco o tom doložiti a na týž vomastky jakou sbírku naříditi [vidělo], to při JMtech a VMti uvážení zůstává.

Při tom, milostivý pane, jakž věděti ráčíte, že jste strany nařízení i vyzdvižení té sbírky zemské mně to poručiti ráčili, a já při tom nemalou než velikou práci, jakž znáti ráčíte, míti musím, za to poníženě a služebně prosím, že se k tomu milostivě přičiniti a ku pánům stavům království Českého, abych za takovou práci svou vždy nějakou odměnu očekávati mohl, přimluviti ráčíte. S tím se VMti poroučena činím. Actum Pragae 27. Januarii anno 1602.




Přihlásit/registrovat se do ISP