NA HRADĚ PRAŽSKÉM, 30. července 1(501. — MS. č. 1083 fol. 200 b y arch. města Prahy.

My Rudolf etc. Ačkoliv vám všem vědomé jest, jací mandátové a nařízení předešlých let namnoze vyšli, nimiž někdy císař Ferdinand, pan děd náš, též potom císař Maximilian, pan otec náš nejmilejší, oba slavné a svaté paměti, ano také i my nejednou všecko vyvozování z království našeho českého a knížetství, zemí k němu připojených všeho a všelijakého zlata a stříbra buďto v zemích nalomeného neb jiného, též pagamentuov do jiných cizích zemí jednomu každému pod velkým trestáním přísně zapovědíti a zastaviti jsme ráčili: však se tak mnoho nachází, že jest posavad týchž předkův našich a našim vuobec vyhlášeným mandátům zadosti [se] nedalo, nýbrž neohlídajíce se na to, že bez toho velká koupě v zlatě a stříbře v zemích našich ustanovena a nařízena jest, na níž by slušně jedenkaždý přestati měl, někteří užitku svého tudy vyhledávající osoby že jsou proti tomu činiti, zlato a stříbro sem i tam kupovati a netoliko, jakž toho zprávu máme, na hřivny, ale po množství centnýřích z země v ta místa, kdež se lehké a nehodné mince z toho dělají, vyvozovati, potom též peníze skrze všelijaké fortele zase do země podtají přivozovati a vtrušovati, a vedle toho také od zlatníkův a kramářův. kteříž stříbro prodávají, též židuov a jiných osob v zemi za všelijaké nehodné stříbrné nádobí, kteréž pravé průby nedrží, vyfrejmarčoviti a zpuosobem partytským odbývati, nadto vejše i židé některé své otevřený krámy s stříbrem sobě zaraziti a jíniti měli.

A poněvadž se pak to k zlehčení naší císařské a královské vyvejšenosti a regalií, též zemím a poddaným naším k veliké záhubě, újmě a škodě vztahuje, tedy toho příčinu jmlti ráčíme, vám všem vuobec a jednomu každému obzvláštně ty předešle vyšlé mandáty a zápovědi zase skrze toto vyhlášení naše milostivě k paměti přivésti a vejstrahu dáti s tím jistým a přísným poručením naším, abyste se od takového skupování a z země vyvozováni všeho a všelijakého zlata, též přepalovaného, zrněného a nalomeného stříbra a pagamentův, jakž se to koliv jmenuje, docela a dokonce zdržovali, a v tom se žádnej, leč by na to obzvláštní obdarování měl, v nejmenším postihnouti a shledati nedal; nýbrž všeckny takové věci, kteréž by k rukám dostal, do mince naší proti slušné záplatě odvozoval a dodával. Pakli by kdo anebo jich víceji proti tomu co před sebe vzali a v tom, že zlato a stříbro budto od řetézův, klínotův, přepalovaného, nalomeného aneb pagamenlního stříbra skupují a k svému vlastnímu forteli na ublížení mincí naších vyvexlují a užívají anebo to ven z země prohandlovávají, postiženi byli, k tomu každému a těm všem, jsouc oni vyššího neb nižšího stavu, pokutou v zřízení zemském vyměřenou bez promíjení a vší milosti přikročeno a žádnej v tom ušetřín býti nemá; jakž jsme pak na ten konec obzvláštní osoby, kteříž na to pozor jmíti mají, ustanoviti a při komoře naší české to naříditi ráčili, aby tomu každému, kterýž o takových skupovatelích, vyvozovatelích a vyvexlovatelích zlata a stříbra oznámí, obzvláštní milost učiněna byla. Než jestliže by kderému anebo jich víceji z zlatníkuov a kramářův, kdeřiž stříbra prodávají, nebo jiným k jich dílu zlata anebo stříbra potřebí bylo, ten neb ti toho při minci naší náležitě vyhledávati mají, a tu se jim také i v slušnosti dostati a dopříti má.

A aby přes to prese všecko napotom žádnej příčiny k vymlouvání se nevědomostí neměl a jmíti nemohl, protož vám všem, kdeřiž jaké panství, rozkazy, vrchnosti a práva nebo správy toho máte. též purkmistruom a konšeluom v městech naších Pražských a jinejch všech v království našem Českém přísně poroučíme a chceme, abyste jednomu každému k vejstraze vuobec tento mandát a zápověď naši skrze zjevné přibití a vyhlášení zase opáčiti a obnoviti dali, i vy sami také na to bedlivej pozor jmíti nařídili a, nad tím pevně a stále ruku držíc, naproti tomu nic před se bráti a činiti nedopouštěli pod uvarováním nemilostí naší. A to jest přístná a jistá vuole naše císařská. Dán na hradě našem Pražském v pondělí po sv. Jakubu apoštolu božím léta etc 1601.