V NOVÉM STRAŠECÍ, 2. srpna 1600. — Opis souč. v arch. arcibiskup, v Praze. Recepta ab a. 1600.

Službu svou vzkazujeme VMti, urozený a statečný rytíři, pane hejtmane nám laskavé příznivý ač. Při tom na poručení VMti jest od pana purkrabie hrádku Křivoklátu nám psaní učiněno, kterémuž datum v pondělí po sv. Martě hospodyni [ol. červne] léta tohoto 1600. Z přečtení takového psaní, co v sobě obsahuje, zavírá, jsme porozuměli, že jste ráčili těchto některých dnuov pominulých v Praze býti a s JMkn pánem panem arcibiskupem Pražským se shledati; při takovém shledání, jakž psaní pana purkrabí Křivoklátského ukazuje, že jesti JMkn. pán pan arcibiskup s VMti zmínku anebo promluvení učiniti ráčil a VMti se doptávati, jakého bychom správce církevního a odkud míti a kde by zuostávati měl; a že jste neráčili věděti, jak JMt pána pana arcibiskupa odpovědí zpraviti, abychom VMti toho gruntovní zprávu, kterak a jak a kdo by ten pan farář byl, učinili, abyste dáleji v té věci ráčili věděti, jak JMku. pana arcibiskupa zpraviti.

Jak předešle tak i nyní VMti oznamujem, jak jest nám ctihodný kněz Jan Chmelovec, byvší za pana děkana při městě Kakovníce, při středopostí k nám do města Strašecího za faráře z konsistoře konfirmován, měvši ho my k nám při sv. Jiří minulém na faru přistěhovati, jeho jsme na poručení VMti na faru nedodali; než maje s ním jisté zuostání, ano i také z konsistoře konfirmací danou, že se jinač státi nemohlo, jemu jsme jinde při městu našem byt objednali, abychom bez slova božího, též velebné svátosti [nebyli], poněvadž jsou toto časové na lidi nebezpeční byli, a dítky křtu svatého také aby docházeti mohly. V takovém příbytku tu jest několik nedělí byl a pod tím k vrchnosti své do konsistoře se utíká!; k nám se konsistoř několikrát dopisujíc a nás napomínajíc, poněvadž nám na něho konfirmací dali, abychom jej na faru dodali a dosadili; pakli bychom toho učiniti nechtěli, že ho vědí dobře kde obrátiti, ano i budoucně že by nás nevěděli jinými kněžmi jak opatrovati; též také sám ctihodný kněz Jan Chmelovec, nynější správce náš, k nám oustně mluvíc, že neví, jestli za podruha čili za faráře, pokudž ho na faru nepustíme, že se chce nemeškaje jinam pryč odebrati: tak my ouřad, nevěda co činiti, musili jsme dáti starší obecní i všecku obec na rathouz povolati, s nimi o to radu bráti, jak s tou věcí strany pana faráře činiti máme, starším i vší obci strany JMti pana arcibiskupa, jakou by tu překážku ráčil činiti chtíti, jsme v známost uvedli. I žádajíc obec z rady vystoupení, aby se o to poraditi mohli, jakou by měli ouřadu o tu věc odpověď dáti, poradivše se a vstoupivše zase do rady, jednomyslně jsou odpověď dali a k tomu, poněvadž tato chudá obec od svatých a slavných pamětí králuov, císařuov k vyzdvižení za město, ano také JMCskou nynějším pánem panem naším všech nejmilostivějším k stvrzení přišlo, a ihned od začátkuov nadání jich svatých a slavných pamětí to město Nové Strašecí, že jsou těch svobod užívali bez překážky JMtí předešlých pánuov arcibiskupuov, kněží vždyckny z konsistore že jsou pokojně jednali a užívali, a k tomu tato obec povoliti nechtěla, abychom se k nynějšímu JMtikn panu arcibiskupovi strany nynějších kněží utíkati měli, než nýbrž při starobylým zpuosobu tato chudá obec žádala po zůstavena býti; tak že jsme my ouřad, nemohouce obci odolati a na sebe od starejch lidí i prostředního věku — též malých dítek, kteréž by křtu svatého nemohly docházeti, před pánem Bohem nežalovaly — kdybychom faráře z města pustili a něco tu prfoti] starobylým zvyklostem, nadáním [... ] svatých a slavných pamětí protrhli, na sebe abychom naříkání od obce neočekávali a konsistore se nestrhli, musili jsme nynějšího pana faráře na faru pustiti.

Na kteréhožto nynějšího pana faráře jakou konfirmací máme i také, jak jest kněžství svatého došel, z psaní jeho nám učiněného VMti k přečtení odsíláme; z čehož dáleji všecko vyrozuměti ráčíte a JMkn pana arcibiskupa v tom zpraviti, že hodného a starobylého pod obojí přijímajícího kněze máme. Ač bychom se rádi chtěti životně k VMti vypraviti a s VMti o všeckno oustně promluviti, pro pilné klizení sen na lukách, ano i také že pan primas náš na podagra v nemoci nyní zuostává, nemohlo se to státi, ale majíce my silnou duověrnost předně ku pánu Bohu a k VMti jakožto k panu hejtmanu našemu milému, že nás před JMkn panem arcibiskupem Pražským o tu věc uspokojiti ráčíte. Pán Bůh všemohoucí VMti ráčí za to hojnou odplatou býti, a my se toho VMti vždyckny po všecky časy našemi prostejmi službami vším dobrým odsluhovati nepomineme a nezapomeneme. S tím milost věčného pána Boha rač s VMti býti. Datum naspěch v Novém městě Strašecím, v středu po sv. Petru v okovách léta 1600.

Purkmistr a rada Nového města Strašecího.