"Sněmů českých" díl IX. obsahuje léta 1595—1599. Jako v předešlých svazcích nalézají se vedle sněmovního jednání předběžná, akta sněmu se týkající a výsledky sněmovního usnesení, takž i v tomto dílu uveřejněny přípravy ku svolání sněmu činěné, dobrozdání, návrhy dvorní, české komory, válečné rady o jednotlivých artikulech, které by do proposice královské pojaty býti měly a jakby v té které příčině se stavy jednáno býti mělo: dále patent královský, kterýmž sněm se svolává, proposice s doklady, vysvětlením předložených žádostí královských, zápisy o jednání sněmování měst, rytířského a panského stavu, usnešení všech stavův, replika královská na usnesení, zvláštní svolení stavův k zástavě nebo prodeji panství královských, přijetí za obyvatele království ode všech stavův, přijetí do vyšších stavů od pánův nebo rytířstva, a j. v. A jako při sněmích obecních rovněž takž i při sněmích jenerálních 1595 a 1597 uveřejněna jednání přípravná s Moravany, Slezany, Lužičany, aby na sněm najíti se dali, více svolení jednotlivých korunních zemí, mnoholi peněz, vojska na žádost královskou dávají. Mimo reversy královské v příčině účasti na sněmu přivtělených ku království zemí podána jsou také akta o věcech za času sněmování s králem ujednaných.

S usnešením sněmovním úzce souvisí na předním místě akta o berních a válečnictví, kterýmž po celý vždy rok věnována býti musela nemalá péče. Sem náleží jednání s Chebskými, Loketskými a Kladskými o placení berně, vypravení pomoci válečné; dále přiznavací listy měst, šlechty a jiných k berni, z počtu osedlých, zprávy o počtu domů, z nichž domovní daň vybírána, seznamy, mnoholi berně odvedeno z měst, krajů, z celého království; upomínání měst a jednotlivých osob o odvedení berní, výklad o dani židovské, o povinnosti císařských, krajských a nejvyšších berníků, instrukce, jak se berně vybírati mají, jednání o osvobození horních měst od berně.

Finančních záležitostí pokladny královské, kteréž projednávány za souhlasu, se svolením stavův, týkají se akta o dluzích královských; prodeje, zástavy královských statků, žádosti královské k stavům za povolení v téže příčině; návrhy, aby stavové vůči ochuzení panství královských pomohli kleslému úvěru pokladny císařské zaručením se za půjčky; pojištění peněz císaři zapůjčených na panstvích královských, aby města nebo jednotlivci postavili se za rukojmí na dluhy královské, věřicí listy stavův k vydlužení se peněz, aby pro potřeby válečné zapůjčeny byly sirotčí peníze z panství a měst královských; dobrozdání a rady komorních rad císařských, aby daněmi přetížení obyvatelé na místě peněz na válku tureckou dali císaři stříbrné, zlaté nádobí, řetězy, klenoty a všelijaké skvosty, jež by zastaveny, za peníze vyměněny býti mohly, kusy však umělecké a pro rodinu památné měly po některém čase vyplaceny a majitelům navráceny býti. K vydatným sumám peněz zpomoženo býti mělo zástavou manských korunních statků mimo království, prodejem i zástavou duchovních zboží v Čechách a v ostatních ku království připojených zemích.

Válečnictví zejména týkají se návrhy válečné rady o složení vydatné berně domovní na místě vypravení lidu zbrojného v případě potřeby veřejné hotovosti, o vydržování a stavbě pevností Uherských, o ujednání vzájemné defensí království českého, Uherského a zemí Dolnorakouských, o placení posádek na báňských hranicích Uherských; dále instrukce pro komisaře vyslané do Uher, aby vojsku žold vyplatili, vojsko přehlídli, pevnosti nově ozbrojili, instrukce pro zbrojmistra a správce skladu střelného prachu a sanytru; výpočet nákladu na vypravení lidu válečného, zprávy o přípravách a vykonaných přehlídkách, o pochodu a ubytování vojska; nařízení, aby kláštery, města zjednaly koně k dopravě střeliva, děl; oznámení měst, mnoholi koní a vozův dáti mohou; zápověď o vyvážení sanytru a střelného prachu z království, aby žádný do cizích služeb válečných se nedával; zákaz střelby z ručnic v městech Pražských a pouštění rachejtlí, aby prachárna na ostrově proti vsi Bubnům zkázu nevzala; nařízení z kanceláře císařské Pražanům Staroměstským, aby některé kusy z praku, kteréhož Žižka někdy užíval, na hrad Pražský přivézti dali; návrh, aby válečná pomoc česká proti Turku vyslaná zvláštní tvořila vojsko; zprávy českých vojevůdců o válečných podnicích v Uhřích, o řádění vojska cizího do Uher proti Turku táhnoucího v Čechách a na Moravě; nařízení o léčení a ošetřování raněných vojáků, o vybírání almužny pro raněné žoldnéře, o zařízení vojenských nemocnic; sepsání domů městských (v Prachaticích) zbraní opatřených.

Městských se sněmovními spojených záležitostí týkají se akta o přípravách měst král. k obeslání sněmu, o vysílání vyslanců na sněm, spory o přednost hlasu na sněmu, zprávy měst o penězích sirotčích a půjčkách císaři, o počtu domů, prosebné žádosti za prominutí berně, připojení měst do stavu třetího, srovnání městských práv se zřízením zemským, o řádu policejním pro města, řemeslníky.

Jiných artikulů sněmovních týkají se akta o královských panstvích: nařízení v příčině lesů, honby, hospodářství, o královských důchodech: perkrecht z vinic a jiné úroky z chmelnic, zahrad, plat komorní, o plavbě po Labi, o zvelebení hornictví, o hranicích zemských; všechny kusy souvisící s artikulem o mincí: žádosti, stížnosti havířů, dělníků pergéřských, přísaha průbíře zemského, nařízení o zachování dobré, vybití zlé mince; zprávy o opravách hradu Karlštejna a domů úřadů zemských.

Státoprávní důležitosti jsou zprávy, že císař učinil předložení sněmu v příčině odevzdání lén, že stavové zpěčovali se, aby kurfirštu Falckému léna opět dána byla, poněvadž o ně nepožádal skrze osobu vyššího stavu; dále akta o obnovení smluv dědičných, jednání s lenníky českými za hranicemi v příčině vypravení povinné pomoci válečné na ochranu království českého; o vyslání poselství do království Polského v příčině uzavření spolku proti Turku, o postoupení knížetství Opolského a Ratibořského vévodovi Sedmihradskému; o protestu stavův českých proti volbě biskupa Vratislavského; vyjednávání arciknížat Maximiliana a Matiáše při císaři Rudolfovi II. o posloupnost dynastie.

Náboženských záležitostí, s kterýmiž utíkali se jednotlivci, stavové, města pod ochranu sněmu a o nichž mluveno, jednáno ve sborech stavovských, týkají se akta o sporu Rokycanských a některých pánů s arcibiskupem v příčině kollátorského práva, o stížnostech měst podobojích proti podávání jim kněží katolických, o nařízeních a žádostech činěných císařem i arcibiskupem, aby nekatolíci na místa radních v městech některých více voleni nebyli, aby fary jen katolickými kněžími osazovány byly, omluvy podezřívaných hejtmanů na panstvích královských jakoby nebyli dobrými katolíky; nařízení císařská, aby sekty náboženské nikdež trpěny nebyly, žádosti Kutnohorských, aby kněží jich obsíláni nebyli před konsistoř do Prahy, různá opatření arcibiskupa Pražského na podporování víry katolické; jednání faráře Brandýského n. L. se zástupci města, aby svátek M. Jana Husi nebyl svěcen; zprávy o stavu far, o živobytí, visitování kněží, o klášteře Sázavském, o konsistoři, o bratřích českých, o pochvale, jakou projevil papež nad působením arcibiskupovj-m na podporu katolictví v Čechách, napomenutí lidu k modlitbám a pokání etc.

Rejstřík český i německý jmen místních spořádán přesně vedle "Popisu král. Česk." od Palackého s příslušnou záměnou pravopisu.

Dozor vrchní na celé dílo, redakci českého textu obstaral a úvody sepsal zemský archivář František Dvorský, o německý, latinský a vlašský text i sestavení indexů pečovali adjunkti při archivu zemském pp. Julius Pažout, Dr. Vojt. Nováček a Ignác Kollmann.