536. Purkmistr a konšelé i na místě vší obce města Brandejsa nad Labem opětují žádost svou k arcibiskupovi Pražskému o dosazení Jana Jakobidesa, na ten čas faráře Čelákovického, i uvádějí příčiny pro které kněze římské za faráře přijmouti nemohou; odvolávají se na svobody od předešlých králův i od císaře Rudolfa vyznání podobojímu zaručené, a že císař Ferdinand 1. po odstěhování se Bratří českých z Brandejsa "sbor za kostel a dům bratrský za faru" pro kněze podobojí jim dal. (Jiným listem z téhož dne žádají Brandejští arcibiskupa, aby jim za faráře potvrdil Jana Žižkonidesa se Strakonic, děkana Mělnického.)

V BRANDEJSE NAD LABEM. 1599, 4. října. - Orig v archivu arcibisk. Pražsk. Recepta ab anno 1599.

VMti osvícené a nejdůstojnější v Bohu otci kníže etc. Co VknMt nám na psaní naše, kteréž jsme VknMti pominulého týhodne v příčině konfirmování a dosazení k nám za správce duchovního kněze Jana Jacobidesa, na ten čas faráře Šelakovského, učinili, za odpověd dávati ráčí, z přečtení jsme vyrozuměli. Ale že VknMt faráře toho, který by k nám dosazen býti měl, kterak by mu říkali aneb kde by na ten čas zůstával, nám v známost uvozovati neráčí, tou příčinou na nemalém nedorozumění zůstáváme. Protož abychom na něčem jistém z strany budoucího faráře našeho ustrnouti a postaveni býti mohli, za slušné jsme uznali při VknMti žádost naši předešlou obnoviti a za dosažení dotčeného kněze Jana Jacobidesa aneb jiného faráře sub utraque, kterýžby pod správou a poslušností VknMti na gruntech a panství JMCské pána pana našeho dědičného a nejmilostivějšího zůstával (pokudžby příčiny některé v to kráčívaly, že by kněz Jan Jacobides dosazen býti nemohl) žádati a prositi. Nebo my farářův římského nahozen-tví a víry a zvláště kněze Tomáše, kterýž předešle na Košátkách zůstával, o němž se proslejchá, že by u nás za faráře zůstávati měl. z příčin níže položených přijímati nemůžeme. A to předně, proti starobylé zvyklosti náboženství našeho pod obojí způsobou, kteréž jest zřízením zemským při literách A 32. 33. 34 utvrzeno, druhé proti schválení téhož náboženství podobojí od slavné a svaté paměti JfMtí] císařův Ferdinanda a Maximiliana. i od JMCské Rudolfa II., pánův panův našich dědičných a nejmilostivějších, na žádost stavův pod obojí způsobon přijímajících jak jiných let předešlých tak obzvláštně léta Páně 1575 na sněmu obecným. kterýž se začal v pondělí po neděli Invocavit a držán byl až do outerýho po sv. Václave, na kterémž sněmu slavné paměti JMt císař Maximilian stavy a obyvatele království tohoto Českého milostivě a laskavě opatřiti a oustně se ohlásiti ráčil, aby náboženství své a řády církevní bez překážky jednoho každého vykonávati mohli. Nud kterýmžto milostivým ohlášením a povolením i JMCská císař Rudolf II. že ochranou ruku držeti chtíti a žádnému v ničemž tom ubližovati ani žádného stěžovati neráčí, týmž stavům a obyvatelům království tohoto Českého milostivě a laskavě se zakázati a toho všeho léta Páně 1590. v pátek po svaté Lucii [14. pros.] listem otevřeným aneb mandátem, nýbrž i poručením JMtí pána presidenta a pánův rad zřízené komory v královstvím českém, kteréhož datum v outerej po svaté Trojici [7. června] léta Páně 1594., když jest VknMt dosazování a visitování kněží na panstvích svých pod jednou i pod obojí, jakž kde od starodávna bývalo, milostivě ráčil poručiti, obnoviti, schváliti a jako věc nepohuutedlnou, maje o to otcovskou a milostivou péči, aby za dnův JMCské (kterýchž aby pán Buoh ráčil JMti prodloužiti pokorně božské milosti prosíme) svornost a láska mezi stavy a obyvateli království tohoto Českého zachována byla a pokoj utvrzen, dobrotivě a spravedlivě potvrditi ráčil.

A protož, poněvadž JMti císařové, páni páni naši dědiční a nejmilostivější, při náboženství našem sub utraque nás milostivě zůstavovati a k snažnějšímu a ochotnějšímu téhož náboženství vyhledávání slavné a svaté paměti císař Ferdinand po odstěhování Bratří z Brandejsa sbor za kostel. a dům bratrský za faru nám dáti, a abychom sobě kněží pod obojí přisluhující jednati mohli jako pán křeťanský dobrotivě povoliti, nýbrž i pro snadší vychování farářův našich některé milosti skrz JMt arcikníže Ferdinanda též slavné paměti nám učiniti ráčil, čehož všeho JMCská císař Maximilian i JMCská císař Rudolf II. při tom milostivě zůstaviti ráčili: VknMti pro Boha prosíme, že VknMt v náboženství a víře naší pod obojí průchodu volného dobrotivě nám příti a vejš psaného kněze Jana Jacobidesa k nám za faráře konfirmovati aneb k objednání jiného z správy VknMti (pokudž by on však z příčin slušných k nám dosazen býti nemohl) laskavé povolení dáti ráčí. V čemž že tuto naši slušnou žádost VknMt milostivě naplniti ráčí, pokorně žádáme a prosíme, VknMti dobře se jmíti vinšujíce a za laskavou odpověd žádajíce. Datum v městě Brandejse nad Labem v pondělí po památce sv. Jeronýma léta Páně etc. 99.

VknMti k službám hotoví a povolní

Téhož dne a roku žádali Brandejští arcibiskupa, aby jim za faráře potvrdil kněze Žižkonis ze Strakonic rodilého, na ten čas děkana Mělnického, který správu církevní u nich přijmouti chce a pořádným knězem jest, o čemž Blažej Plzeňský, farář pod obojí, v Kostelci nad Labem, zprávu hodnověrnou dáti může.