V BUDĚJOVICÍCH. 1599, 18. července. - Kopiář listů z 1598-9 v archivu města Budějovic.

Službu svá VMti vzkazuji etc. Psaní VMti troje sem přijal, z nichž a zvláště z posledního v nepřítomnosti mé do Budějovic přineseného a dnešního dne mně dodaného stížnosti VMti za příčinou poddaných, kteří by od rejtharů pod správu mou náležejících sužováni a hubeni býti měli, sem vyrozuměl. V pravdě těžce to nesu, neb Bůh zná, že se to vědomím mým neděje, mnohem méně poručením a žádnému bych takové svévolnosti přehlídati nechtěl, nýbrž za to mám, kdyby dle zdání mého lid ten spolu kvartýrován a v zavření byl, že by s těch i jim podobných vznášení bylo sešlo. Ale poněvadž toho se státi nemohlo, ráčíte tomu jakožto pán ve věcech válečných zběhlý rozuměti, že v tak rozšířených a rozptýlených na čtyři míle kvartýřích těžko na každého obvzláštní pozor míti. Nicméně ihned sem kvartýrmistru poručil jménem mým při všech rytmistřích přísně naříditi, aby jízdní jich od všech a všelijakých zbytečností a svévolností se zdržovali, žádného v ničemž nesužovali, obilím na polích nehejbali aniž jakých překážek v živnůstkách lidských činili. Neb majíce velikou lítost nad těmi stížnostmi, kterými začasté zanášen sem byl, aby tím dřívěji mustruňk se konati a ten lid odsad odtáhnouti mohl, osobně do Prahy sem se vypravil a o to se vší pilností jednal, neb na jistotě raději bych žoldu svého v poli nežli zde se zdržujíce zasluhoval.

A poněvadž, dá-li Bůh, v outerý příští mustrován s lidem svým budu, přičiním se, aby týž lid co nejdříve hned po mustruňku před se táhnouti a do oncuku vpraven býti mohl. Pročež VMti jakožto pana švakra svého zvláště milého přátelsky a švagrovsky žádám, že, což jest se pak koli tu v mé přítomnosti sběhlo, nedbanlivosti mé přičítati neráčíte nýbrž té, kterouž spatřovati ráčíte, nepříležitosti. V čem bych koliv VMti volnost přátelskou prokázati mohl, ráčíte mne míti vždy hotového. S tím milost božská s námi všemi býti rač. Datum v Budějovicích G. v neděli po památce Rozeslání svatých apoštolův 18. Julii léta etc. 99.