V LITOMĚŘICÍCH. 1599, 21. května. - Orig. v archivu arcibisk. Pražského. Recepta ab anno 1599.

Osvícené a duostojné kníže etc. Tajná VknMti nečiníme, že sme se tak poslušně na VknMti milostivé poručení zachovali a oba spolu s knězem Ondřejem přivezmouc k sobě pana Jana Klaudiusa Prostějovského z Žiliny Suae Caes. Mtis notarium publicum imperiálem et judicem ordinarium ad te-stimonium, kdyby čeho zapotřebí bylo, poněvadž osoba jeho sedm svědků váží, do Třebenic sjeli a jim purkmistru, primasovi a čtyřem radním osobám, nemohouc jich oni tak pojednou více shledati, jakž JíMti panny kněžny, vrchnosti jejich, tak i VknMti psaní a poručení dodali, dadouc jim tolikéž po dvakráte skrze téhož pana Klaudiusa nám od VknMti učiněné poručení přečísti žádajíce, aby nám od nich k uvedení a dosazení téhož kněze Ondřeje za faráře jakž dům farní tak i kostel postoupen byl. Ale oni jakožto tvrdošíjní, spurní a neústupní lidé jakž na JíMti panny kněžny psaní, kteréž purkmistr přijmouc před námi otevřel i přečetl, tak i na VknMti psaní, kteréhož přijíti a tak ani bez přítomnosti primasa, radních osob i vší obce (jakož pak též psaní VknMti tak neotevřené zůstalo) nic učiniti nechtěli. O čež když s nimi od nás dále dosti dlouho a obšírně promluveno bylo, nám toto za odpověď dali:

Předně, že oni ještě jinou vrchnost nežli pannu kněžnu, kteráž už i VknMtí vládne, a k níž se oni utéci mohou, mají, a že se k komoře utekli, k komoře že náležejí a odtud že v krátkých dnech resolucí očekávají.

2. Že více sluší poslouchati Boha nežli vrchnosti.

3. Že JíMt panna kněžna, jsouc od JknMti dobré a slavné paměti pána pana Antoniusa, pana arcibiskupa Pražského, za vrchnost jejich před 24 lety dosazena, jim připovědíti a při náboženství, svobodách i privilejích jejich zanechati a jim od sebe revers, kterýž že spečetěný za sebou mají, dáti ráčila.

4. Že oni toho, aby tu kněz katolický od VknMti dosazen býti měl, beze vší obce (an by to s jejich mnohým zlým a životu jejich nebezpečným bylo a primas že by raději, svůj filec vezma, všecko opustil raději a pryč šel) nikoli dovoliti a jeho přijíti nemohou.

5. Že oni v neděli nejprv příští všecku obec svolati, jí jedno i druhé psaní přečísti, co mluveno bylo od nás předložiti, na to se uraditi, a na čem se snesou, VknMti dne pondělního anebo nejdéle outerního svou odpověď učiniti nepominou.

6. Že jest několiko pánů, kterýchž poddaní k tomu záduší se utíkají. A kdyby tu měl katolický kněz dosazen býti, ti páni že se dali slyšeti, že se všecky vesnice odtud odníti chtějí. A tudy že by fara a záduší jejich velice ztenčena byla a farář že by se mezi nimi vychovati nemohl.

Na posledy, když jim ode mne v známost uvedeno bylo to, co mně VkuMt ústně jim oznámiti poručiti ráčila, abych jich napomenul, aby se neprotivili a skrze to nějaké těžkosti na sebe neuvalili: na to odpověděli, že nejsou tak nezbední, aby sobě jaké těžkosti zasloužiti měli. Toho všeho nemohli sme VknMti pro zprávu tajná učiniti, dříve než-li by oni VknMti svou odpověď poslali. Při čemž, milostivé kníže, nám se vidí, kdyby primas, nynější purkmistr a konvář před JíMt pannu kněžnu postaviti se k jistému dni pod pokutou citováni byli, neb se oni toho obávají, jakž purkmistr naposledy řekl: Fiat voluntas Dei, což však v VknMti milostivé vůli zůstávati bude. My se v VknMti laskavou a milostivou ochranu poroučíme. Datum na děkanství u sv. Štěpána v Litoměřicích, v pátek po na Nebevstoupení pána Krista léta Páně 1599.

VknMti věrní kaplane