1599, 23. března. - MS. v archívu města Prahy, čís. 1083, fol. 51 - 54.

JMt Římský císař, Uherský a Český král etc., pán náš nejmilostivější, od stavův království tohoto českého, poddaných svých věrných milých, že jsou se k tomuto nynějšímu od JMCské etc. položenému a rozepsanému sněmu obecnímu poddaně a volně najíti dali, milostivě a vděčně přijímati a jich podle toho tejna činiti neráčí, ačkoliv by JMCská etc. dotčených stavuov (kteříž s poddanými svými v nemalých než velikých nedostatcích za příčinou nynějších neúrodných let a tak dlouho trvajících velikých dani postaveni jsou) držením tohoto sněmu a vyhledáváním dalších a větších pomocí při nich netoliko milostivě rád ušetřiti, nýbrž také k předložení sněmovnímu podlé starobylého, chvalitebného obyčeje a pořádku mezi stavy, věrné poddané své milé, osobně přijíti a spolu s nimi všecky potřebný věci (jakž jest to předešle vždycky činiti ráčil) i nyní uvažovati a jednání sněmovního přítomen býti chtíti ráčil: ale poněvadž jsou v to obzvláštní duoležité a nevyhnutedlné příčiny vkročily, pro kteréž jest JMCská etc. téhož sněmu déle odložiti a proposici sněmovní v přítomnosti osoby své císařský a královský etc. (jakž jsou tomu všemu z oznámení JMti nejvyšší ouředníci a soudci zemští před rozepsáním nynějšího sněmu obšírně a dostatečně vyrozuměli) stavuom vuobec přečísti dáti moci neráčí, protož k týmž stavuom, věrným poddaným svým milým, té milostivé a duověrné naděje býti ráčí, že s JMCské tak laskavou a otcovskou péčí, kterouž dle povolání a povinnosti svý císařský a královský o všecko křesťanstvo obzvláštně pak o toto království, aby s zeměmi k němu příslušejícími před všelijakými nepřátelskými outoky a vpády v dobrým a stálým bezpečenství zuostávati mohlo, míti a o to se ustavičně i skutečně starati ráčí, jako i s milostivou JMCské etc. omluvou netoliko dobře spokojeni budou, nýbrž tak k uvažování JMti milostivých žádostí (kteréž se stavům toliko pro ochranu a zachování království Českého a zemí k němu příslušejících přednášejí) tím dřívěji přistoupí a v tom ve všem se k JMCské etc. z tý starodávní stálý a věrný lásky, kderúž jest k sobě od nich každého času v skutku seznati ráčil, volně a poddaně ukáží, a tak toto sněmovní jednání ke cti a chvále pána Boha všemohúcího i k vzdělání křesťanstva a jim samým ke všemu dobrému a užitečnému, k brzkému a náležitému vyřízení všelijak s pilností fedrovati budou.

A předně JMCská etc. stavům tohoto království milostivě oznamovati ráčí, že z Konstantinopole i jiných míst hodnověrný a ve všem se srovnávající kuntšafty JMti docházejí, kderak nepřítel Turek v tuto pominulou zimu ze všech téměř vejchodních zemí svých znamenitý počet lidu válečného jízdného i pěšího jest shromáždil a jej zatím napřed do království Uherského (až by s ostatní mocí a silou svou okolo měsíce srpna a září sám osobně vytáhnouti mohl) s velikým počtem střelby, municí a dostatkem potrav pro lidi i koně vypravil a nejvyššímu svýmu o tom přístně poručil, aby se všelijak k tomu přičinil a některou přední pevnost, na kderéž by mnoho záleželo, buď mocí neb jakýmž koli spuosobem jiným opanoval, též také nenadálými vpády, pálením, mordováním a zajetím i také zavedením do věčné hovadské služebnosti ubohýho lidu křesťanského jak království Uherskému, tak i arciknížetství Rakouskému, markrabství Moravskému a knížetství Slezskému a naposledy i království tomuto (čehož pán Buoh milostivě uchovati rač) na nejvýš škodil a tudy nevypravitedlnou žalost na tyto země a všechno křesťanstvo uvedl. Kdež majíce sobě JMCská etc. předepsané věci v známost uvedené, a pováživše všecky příčiny a případnosti tak znamenitý těžký a dlouho trvající odevřené války, ano i nepřítele Turka náramně veliké moci a síly, na tom jest se po bedlivým a dostatečným uvážení ustanoviti ráčil, aby se tolikéž časně a před vytažením nepřítele do pole dobrým a zkušeným lidem válečným zásobiti a jemu s pomoci pána Boha všemohoucího podstatně odpírati, a sumou království a země i poddané své milé jako křesťanská vrchnost upřímně a věrně dle nejvyšší možnosti opatrovati a ochraňovati moci ráčil. Ale že pak bez znamenitého nákladu takové věci (jakž stavové sami rozumně při sobě toho povážiti mohou) říditi se nemohou, a JMCská etc. při pominulých sněmích obecních nejednou než množstvíkráte svou velikou nemožnost a v jakých těžkostech za příčinou týchž válek postaven býti ráčí, stavům, věrným poddaným svým milým, jest obšírně přednésti poručiti ráčil, tak že jim samým bez obšírného opakování všelijakých motiv a příčin dobře vědomé jest, že bez skutečné pomoci týchž stavův a jiných JMCské království a zemí JMti nikoliv možné není tak mocnému, hbitému a schytralému nepříteli odolati: a protož ráčí za to milostivě a otcovsky žádati, aby stavové z příčin oznámených pro obhájení víry svaté křesťanské a zachování jich samých jako i zemí k témuž království příslušejících (zvláště že nepřítel Turek tohoto roku všecku svou moc na království Uherské a jiné blízko příležící země obrátiti a o to, jak by je pod své tyranské jho uvésti mohl, všelijak usilovati chtíti bude, ještě za tento nynější rok v poli za šest měsíců pořád zběhlých (nepočítajíc v to vytažení a odtažení) toliko dva tisíce jízdných koní, pět set archibusírův a šest tisíc lidu pěšího (ješto by sice JMCská etc., proti takové síle a nepřítele Turka nynějšímu válečnímu předsevzetí i tak znamenitému nastávajícímu nebezpečenství, slušně větší pomoci žádati moci ráčil na svůj vlastní náklad chovati a v tom se k obzvláštnímu JMCské zalíbení poddaně najíti dali, a na sobě i jiným zemím dobrý příklad ukázali; nebo JMCská té nepochybné naděje k pánu Bohu všemohoucímu býti ráčí, že s pomocí jeho svatou tohoto roku něco prospěšného vyřízeno a tím snázeji k stálému a bezpečnýmu pokoji přivedeno býti mocti bude.

JMCská etc. také o tom poručiti chtíti ráčí, aby se lid jízdný na obzvláštní způsob pro lepší a snadnější odpírání nepříteli Turku vypravil, a pokudž by se kteří z obyvatelův království tohoto a zemí k němu příslušejících tolikéž k takový jízdě potřebovati dáti chtěli, ti aby před jinými k tomu fedrováni byli; lid pak pěší aby z Valounův a Francouzův přijat byl, a to netoliko proto, že v válkách dobře vycvičeni a zkušeni jsou, nýbrž také že stavové království tohoto a jiných k němu připojených zemí na větším díle z strany mustruňkův a tažení skrze země tyto osvobozeni tudy budou. Kdež aby se týž lid válečný tím dřívěji a časněji objednati a do pole dopraven býti mohl, ráčí JMCská toho tolikéž při stavích milostivě žádati, aby JMti všecknu válečnou disposicí neboližto řízení, tak aby ty věci podle milostivé dobré vale své říditi a opatrovati moci ráčil, v moc dali, nicméně také v zavření sněmovním to dostatečně opatřili, aby příhodný a ne příliš prodloužilý terminy (jakž jest se to až posavad s nemalou ale velikou škodou dalo) k složení a odvedení na vychování napřed dotčeného počtu lidu válečného od stavův svolených pomocí, obrány a zouplna bez umenšení pod jistými vyměřenými pokutami (žádného v tom neušetřujíce) každého času vycházely i v místa náležitá odvozovány a spravovány byly. A poněvadž časem se přihází, že ne vždycky na určité terminy pomoci a zbírky odvozovány bývají, vidí se JMCské etc. za potřebné býti, aby stavové na anticipací, odkudž by v čas nastalé potřeby z jiných míst peníze objednati a jako v záloze pohotově míti a zase takovou sumu potomně z týchž svolených pomocí oplatiti mohli, pomyslili a o to se tolikéž při tomto sněmu jednomyslně snesli a narovnali; a JMCská etc. se stavům v tom milostivé zakazovati a to tak opatřiti chtíti ráčí, aby dotčený pomoci ne jinam než na vychování a zaplacení téhož lidu válečného a jiné válečný potřeby (načež se stavové konečně ubezpečiti mohou) vynaloženy byly.

Jakož jest také JMCská etc. na stavy království tohoto českého při pominulém sněmu obecním, kterýž na hradě Pražském léta etc. devadesátého sedmého držán byl, milostivou žádost (z příčin im tehdáž v obzvláštním spisu obšírně předložených) vzložiti ráčil, aby mezi sebou to bedlivě uvážili, jak by v čas nastalé potřeby jedna země druhý na pomoc přispěti a jí náležitě retovati mohla, ale poněvadž takový vysoce potřebný artikul, na němž království tomuto a zemím k němu příslušejícím obzvláštně mnoho a sumou všecko dobré záleží, až posavad na místě postaven není: protož ráčí JMCská etc. stavův, věrných poddaných svých milých, ještě milostivě žádati, aby uvažováním tak důležité a potřebné věci déleji neodkládali, nýbrž se o to při tomto sněme, jakým by řádem to jíti mělo, jednomyslně snesli a narovnali a tudy stavům svaté říše (kteříž sou při pominulém sněmu říšském v městě Řezně to též v svém uvažování jměli), jako i jiným královstvím a zemím JMCské k následování jich v tom dobrý a chvalitebný příklad na sobě ukázali; neb takovým řádem království toto české a země k němu příslušející v lepším bezpečenství postavené a nepříteli Turku, jeho škodlivým předsevzetím každého času tím snázeji odpíráno motci bude.

Dále i toho JMCská etc. stavův tejna činiti neráčí, že pomezní zámci a pevnosti v království Uherském, jako Ostřehom, Uyvar a Komárno, až posavad ještě k svýmu dokonalému a náležitému spevnění pro nedostatek peněz přivedeni jsou býti nemohli: za to jich též milostivě žádajíce, aby z příčin na předešlých sněmích jim předložených na stavení, spevnění a opravení týchž pevností, pro lepší ochranu a bezpečenství zemí těchto, ještě dvaceti tisíc tolarův na jistý a brzký terminy k odvedení z své dobré, svobodné vuole upřímně a poddaně svolili.

A jakož jsou také stavové království tohoto na vychování lidu válečného na pomezích a zámcích v království Uherském ležících při pominulém sněmu obecním léta etc. devadesátého šestého domovní berni a na vychování dvoru JMCské (nímž téměř ustavičně pro dobré a užitečné stavův a obyvatelův zde býti a trvati ráčí) posudní do tří let pořád zběhlých dobrovolně svolili, kderážto svolení při času svatého Filipa a Jakuba nejprve příští[ho] vycházeti budou: i poněvadž stavové sami o tom dobrou vědomost mají, co jim a zemím k království tomuto příslušejícím na týchž pomezních zámcích a pevnostech jakožto jediný baště všeho křesťanstva záleží, a protož bez obšírného opakování příčin a motiv jim předešle dostatečně předložených ráčí JMCská etc. týchž stavův, věrných poddaných svých milých, milostivě a otcovsky žádati, aby dotčenou domovní berni a posudní ještě za jiný tři léta pořád zběhlá, počnouc od vyjití posledního terminu, vším tím spůsobem, jakž jest předešle nařízeno bylo, z té upřímné a poddané lásky, kderouž jsou k JMCské, králi a pánu svému nejmilostivějšímu, v skutku každého času volně a rádi prokazovali, svolili, nicméně i to při tom dostatečné sněmem opatřili, aby netoliko taková svolení budoucně od jednoho každého (pod jistými vyměřenými pokutami) zouplna a bez nedostatku při jednom každém terminu vycházely, nýbrž také ty zadržalé a na předešlých svolených pomocech, od mnohých osob z stavu panského i rytířského (kdeříž na napomenutí jim učiněná málo dbáti chtějí a čím tak spravedlivě povinni jsou, to vyplniti zanedbávají) ještě pozůstávající reštanty, beze všeho a všelijakého ušetření osob skutečně zvyupomínány a spraveny byly. Nicméně také JMCská etc. za důležitou potřebu býti uznávati ráčí, poněvadž sou vejběrčí krajští až posavad svých poetův ješté od sebe neodvedli, aby stavové jisté nařízení o tom, při kterém by tak času dotčení vejběrčí s počty svými pohotové býti a zde na hrade Pražském před osobami k tomu obzvláštně nařízenými se najíti dáti měli, učinili, též také k přijímání těch jiných poetův z strany reštantův berničných (poněvadž jest se to při času Těla božího, jakž sou se stavové při pominulém sněmu obecním o to byli jednomyslně snesli, nepochybně za jinými důležitými příčinami, ano i potomně pro morové nakažení vykonati nemohlo, nýbrž k odkladu přijíti muselo) jiný čas a termin obrali a to vše dostatečně sněmovním snešením opatřili.

A jakož jest JMCská etc. při jminulém sněmu obecním stavům království tohoto důležitou potřebu z strany vyzdvižení zase hor v témž království v obzvláštním spisu podati a za to jich, aby ten jistě potřebný artikul pro dobré a užitečné všech stavuov a obyvatelův v bedlivém svým uvážení jměli a, jakým by spuosobem neboližto prostředkem dotčeným horám spomoci se mohlo, o to se společně snesli a narovnali, milostivě žádati ráčil: i ačkoliv jest se na takové JMCské milostivé a otcovské předložení od stavuov jisté snesení a vyměření stalo, avšak pro ránu boží morovou, kderouž jest pán Buoh všemohoucí na království toto pro hříchy naše dopustiti ráčil, JMCská jest ty osoby, od stavuov k uvažování tak pilného artikule volené, sem na hrad Pražský obeslati a takovou duoležitou i užitečnou věc k náležitému vyřízení při vésti moci neráčil; kdež aby tím déleji ke škodě království tomuto odkládáno nebylo, ráčí JMCská stavův milostivé napomínati, pokudž by kdo z týchž volených osob v tom čase prostředkem smrti z tohoto světa vykročil, aby na jeho místo jiný k tomu obrán a nařízen byl.

Naposledy i to stavům v dobré paměti zuostává, že jsou tolikéž jisté osoby při pominulém sněmu obecním pro zachování mezí a hranic království tohoto a k spatření těch míst, na kterýchž jsou mnozí z obyvatelův téhož království cizozemcům k pavování hor i k jiným jich potřebám nemálo lesův pod štokrám prodali a jim lhůtu neb fristuňk k vyklizení a užívání týchž lesův do drahně let dali a povolili, a potom k srovnání práv městských s zřízením zemským, jako i v dobrý řád uvedení z strany přílišného a nemírného nadsazování všelijakých potřeb od řemeslníkuov z prostředku svého volili, a jakž by to od nich předsevzato aneb konáno býti mělo, jisté vyměření o tom učinili: i poněvadž na brzským vyřízení týchž artikulův království tohoto stavuom a obyvatelům obzvláštně mnoho náleží [sic], z těch příčin ráčí JMCská etc. týchž stavuov, věrných poddaných svých milých, milostivě žádati, aby jistý čas a místo, kdy by se tak osoby k tomu volené sjeti a to všecko pro dobré a prospěšné království tohoto beze všech dalších odkladův před se vzíti a na místě postaviti měly, tímto sněmem k tomu obrali.

A tak JMCská k často jmenovaným stavům království tohoto jakožto k věrným poddaným svým milým té milostivé, celé a nepochybné naděje býti ráčí, že ke všem těmto JMti milostivým žádostem z příčin oznámených a znaje toho tak bezelstnou a nevyhnutedlnou potřebu býti poddaně přistoupí a tento sněm s pomocí pána Boha všemohoucího tím dřívěji k spěšnému zavření přivésti nepominou, což vše JMCská od nich netoliko milostivě a vděčně přijíti, nýbrž jim to vše milostí císařskou etc. a královskou etc. spomínati chtíti, nicméně také dostatečným reversem, že takové dobrovolné svolení a nepřítomnost JMCské etc. osoby při tomto předneseni a jednání sněmovním stavuov privilejím, svobodám, starobylým, dobrým, chvalitebným zvyklostem a obyčejuom království tohoto k žádné ujmě a škodě nyní a na časy budoucí býti nemá, je opatřiti a každého času jich milostivým císařem, králem a pánem býti a zuostati ráčí.