1599, 7. ledna. - MS. v archivu města Prahy čís. 411, fol. 215.

VMti urození páni páni etc. Jsouce nad tím nemálo zarmouceni, že sme před JMCskou a VMtmi těžce doneseni, kterak bychom obzvláštně času toho rány morové boží milostivých JMCské o dobrém řádu poručení a VMtí častých napomínání v žádném pozoru nejměli a abychom před VMtmi toho se náležitě spravili: milostivě o tom sobě poručeno majíce v ponížené a v pokorné JMCské poddanosti s uctivým VMtí poslušenstvím tak činíme, že sme ihned jak nás milostivé JMCské poručení a nařízení v jistých artikulích obsažené na onen čas došlo, jehož tuto exemplář tisknutý přikládáme, v tom se poddaně a poslušně zachovali a poznavše milostivu a otcovská JMCské péči, kterúž v tom i jiném všecky milostivě jíniti ráčí, takové artikule přede vší obcí na rathouze práva města tohoto vyhlásiti dali; též aby od nás i všech jiných pod jurisdikcí naší obývajících podle týchž artikulův to vše tím snázeji a s lepší i povinnou pilností skutečně se řídilo i zachovalo, nemohouce osobami našimi všudy do všech míst dohlídati, nepominuli sme k rychtáři, hejtmanům čtvrtním, setníkům, padesátníkům i desátníkům města několik osob jiných z měšťanů přidati a na ně tu práci vzložiti a pořádně každému v jistých rozdílích o každém artikuli vyměřiti, k napomínání lidu i každodennímu přihlížení k tomu, aby ze všech domů a ulic hnoje, bláta, rumy, smetí a jiné nečistoty ven z města klizeny, vynášeny a vyvozovány [byly]) chodci i jiní lidé neužiteční přehledáváni a svině, též voli, krávy, husy i jiný dobytek mimo to, což by jich sousedé pro potřeby domů svých v zavření a častém od nich klizenl podle vyměření týchž artikulův chovati mohli, pryč vybýváni byli; také povalečům marným a tulákům lotrovským i žebrákům, jistého znamení od nás sobě daného nemajícím, žádného zniku v domích šenkovních i jiných místech města tohoto nedali i nemocným po ulicech, haldách, březích a hnojích ležeti anebo s takovými a umrlými po městě se nositi a na ně žebrati, stupkům i též s jakoukoliv morovou nemocí mezi lidi choditi ani topení lázní nedopouštěli, ale kdež kterého ne mocného natrefí, ihned do domu k tomu oddaného vnésti dali, v němž jisté osoby zřízené jsou, těm i řemeslné čeládce a podruhům chudším na náklad obecní posluhujíce. Jsouť i pobřežní nařízeni, kteříž dnem i nocí po ulicech chodíce mrchy, kde které najdou, kamž náleží odnášejí; úředníkům pak, zvoníkům všech far u nás obzvláštně mimo vejš dotčené osoby, aby žádného zbytečného zvonění žádnému nepropouštěli a těl mrtvých ku pohřbu odkrytých nositi nedali přísně poručeno i s kněžími na tom zůstáno, že kdožbykoli svého umrlého přikrýti nedal, nemají toho pochování býti přítomni, ale hned takového před námi dáti oznámiti.

Nadto vejše, jakž nás milostivé poručení JMCské i těchto dnův došlo, aby mrtvých těl na šatech [sic] k hrobu nošeno nebylo, leč prve než z domu s nimi vykročí do truhel zavřena budou, k tomu lidé zdraví domů i jiných míst a lidí nakažených všelijak se vzdalovali, to jsme tolikéž úterního dne tohoto plné obci na rathouz povolané časně v známost uvedli a o tom o všem k předešlým artikulům znovu tutéž opáčeným s pilností nařídili, i jako předešle o tom o všem po ulicech biřicem provolati dali. A předdotčený rychtář i hejtmane, že se vedle takového nařízení chovají, v tom se před námi každého téhodne ohlašují i, koho by v neposlušnosti postihli, oznamují. K tomuť i my sami, kdež kteří bydlíme a kudy se kterému z nás po městě jíti dostane, dohlídáme, čehož sme se i před VMtí, nejvyšší pane sudí dvorský, jakožto panem hejtmanem města tohoto, na dvoje připsání nám o tom s dostatečným napomenutím i otcovskou vejstrahou v tom času od VMti učiněné poslušně tolikéž spravili. Že pak klížením blat po ulicech překážkou ustavičných hned od začátku téměř té rány morové deštův a nyní hojnosti sněhu na to připadlých v některých ještě místech dosavad postačiti se nemohlo, a že někderých obyvatelův buďto tajná nádhernost nebo urputná pejcha a což nadto dvě horší a nebezpečné zlé jest, ta nezkrocená lidu podružního a nádenniho, novým řádům brzy obvyknouti těžkého [sic] nevážnost, jak jinde tak i v obci této se náramně a nesmírně přidrží, tak že ani napomenutí a trestání, nimiž z nich žádnému bez ušetřeni osob nikoli nefolkujeme, málo dbají; ale ku prokázáni protimyslnosti k nám a dychtění po tom, aby vždy na nás domluvy docházely, o ledacos svýmyslně i s škodou svou se pokusiti chtějí, od nichž my, nelitujíce prací našich v tom přetěžkých, a za to s týmiž úředníky našimi hrozných pomluv, klení i naříkání místo poslušnosti velmi začasté doslejchati a snášeti musíme. Jestiť takový běh a nezpůsob světa tohoto v zlosti zavilé oplývajícího VMtem dobře vědomý a známý a milostivý pán Buoh náš svědkem nám i pomocníkem naším toho býti ráčí, žeť již nevíme takové nezřízené zpouře i těm některým neřádům, časem mimo naději a vědomost naši a osob těch nad tím vystavených, se vyskytujícím a od někoho jiného spatřeným i prve, než se my jich dovíme, VMtí a JMCské stolice docházejícím, kterak úplně odolati.

Protož, když v příhodách takových nenadálých všemu tomu podle milostivého nařízení JMCské zouplna a docela vždycky zhoditi nemůžeme a proto těžkých trápení na myslech našich pociťujeme, v milost se v tom JMCské králi a pánu nás všech nejmilostivějšímu pokorně dáváme a VMti, jak k JMCské, aby takovou časem bezelstnou nemožnost a ke všemu tomu nestatečnost naši k císařskému a milostivému povážení svému otcovsky připustiti a milostivým císařem, králem a pánem naším zůstávati ráčil, se přimluviti i při VMtech dobrotivě nás vejmluvné a v laskavé ochraně sobě poručené jmíti ráčíte, služebně prosíme, povinnými se býti vždy znajíce nad tím, aby se milostivým poručením JMCské zadosti dalo. bedlivý pozor jmíti a držeti, čehož podle nejvyšší možnosti naší s pomocí boží ve vší snažnosti skutkem prokazovati nepomíjíme. Datum feria 5. post Trium Regum anno etc. 99.