1598, 27. října. - Současný tisk v knihovně Musea království českého. 33, D. 1.

Předně, poněvadž se to v skutku poznává, že na tento čas žádného nakažení morového povětří není než toliko contagiosa Ines, a k tomu že se veliká příčina těmi nečistotami, kteréž se po domích, po ulicech i jinde shromážděné zdržují, o nichžto předešle několikráte poručeno jest bylo, aby takové škodlivé věci a nečistoty na každý čas se vyklizovaly: že pak až posavad při městech Pražských to tak opatřeno není, (ráčí JMCská nad tím velikou stížnost jmíti a rychtářům svým, primasům, purkmistrům a konšelům všech tří měst Pražských přísně poroučeti, aby, povolajíce před sebe na rathouzy, jedno každé město své obce, jim všem v známost to podstatně uvedli a přísně poručili, aby podle těchto artikulův od JMCské nařízených jeden každý hleděl se tak chovati pod jistými pokutami. Rychtářové pak JMCské a úřadové konšelští nad tím nade vším aby skutečnou ruku drželi, aby tak podle téch všech artikulův vše se řídilo a skutečně držalo i zachovávalo.

Jedno, pokudž se to poznává, že mnozí v domích svých všelijaké nečistoty (z nichžto nesne-sitedlní smradové lidskému zdraví škodliví pocházejí) za mnohá léta zdržují a všelijak v příbytcích svých nečistotně se chovají, mnohdykráte sami k nezdraví a k nemocem (an by se jich mohli ušetřiti) příčinu dávají: JMCská to ráčí chtíti míti a přísně poroučeti, aby ihned jeden každý všelijaké hnoje a nečistoty z domu svého vykliditi, vynésti aneb vyvézti na břehy dal a ničehož od takových nečistot v domě svém nezanechával, a mimo to každého dne vždyckny z domu svého (jakž od starodávna obyčejně bývalo) smetí na břeh vynášeti dali.

Co se pak dotýče blat před domy a na ulicech i v struhách: jeden každý před domem a okolo domu svého až po strouhy domy dělící dvakráte do týhodne, totižto v středu a sobotu, pilně a bedlivě vystrouhaje a vymésti dada na hromádky sklidic na břehy a zvláště, což tak kde na mále toho jest. chudému člověku dadouc za vynesení na zpropití, vynésti a vyvézti dal. Což pak na větším vyklizováním bude, to purgmistrové a konšelé jednoho každého města opatřiti dají, aby jistým nařízením obecními koňmi vyvozováno bylo.

Jakož také mnozí stavějíce nebo opravujíce domy své obyčej mají rumy na ulice vyvozovati a tu potom jich za drahnej čas i na léta zanechávati, na kteréžto potom i smetí se vysejpají, bláta přikládají i mrchy a nečistoty shromažďují: o tom se tak nařizuje, aby žádný takových rumův déleji dvou neděl před domy svými na ulicích nezanechával, ale je tu, kdež náleží, vyvozovati dal. Nicméně i dříví z vody vytaženého, za kteréž, když dlouho na ulici nesklizené leží, všelijaké nečistoty se shromažďují, tolikéž přes dva týhodny žádný aby nenechával. Kdož by pak toho všeho tak podle artikulův těchto přednesených nevykonal, ten každý tolikrát, kolikráte by toho se dopustil, pět kop mís. pokuty na pomoc vychování chudých a nemocných lidí v lazaretích aby dal. Kteroužto pokutu JMCské rychtářové, primasové a purgmistrové, žádnému ničehehož nepřehlídajíce, k sobě přijímati a z toho potomně počet činiti mají. Však aby ta věc podstatněji s gruntem a za jisto vyřizovati se mohla, mají se k tomu dvě osoby hodné v každém městě obrati, kteréžto každého dne aby město procházely a po ulicech chodily a kdož by se tak nezachoval a blat i jiných nečistot z domův a před domy v struhách vyklízeti nedali, aby ihned tu osobu poznamenanou osobám napřed oznámeným podali a všeckna svá zření k týmž osobám měli, tak aby k vyměřenému ztrestání ti, kdož by se tak nezachovali, přivedeni býti mohli; za kteroužto práci jich těm dvěma osobám na tejden slušná záplata od obce dávána býti má.

Item v každém městě mají se dvě osoby, jenž se vůbec pobřežní jmenují, naříditi a jim jistý plat dáti, aby každého dne po všech ulicech a oudech města procházely od rána až do večera a kdež by jakou mrchu našly, ihned ji vezmouc, kdež náleží, na břehy vynesly, nic toho neobmeškávajíce pod skutečným trestáním; nicméně kdež by kterou svini našly, ji zajaly a tu kdež náleží vpravily.

Také se o tom poroučí, aby se nedopouštělo lidem nemocným po ulicech, po haldách, březích a hnojích pokládati, ale jisté osoby k tomu nařídíce je do lazaretu (kteréž nepochybně z dávního JMCské milostivého poručení v jednom každém městě pro takové lidi jsou již vystaveny a přihoto-veny) vnášeti a tam je dáti opatrovati; nicméně i to, aby se po městě s umrlými nebo nemocnými stupkové nenosili a na ně nežebrali, dostatečně úřadové konšelští opatří a nad tím, aby se toho nedalo, jisté osoby nařídí.

Co se žebrákův dotýče, o těch aby biřicem několikráte provoláno bylo, aby všickni přespolní a ti, kteříž jsou se v městech Pražských pracemi a službami nestarali, ihned z měst Pražských se vybrali a v nich se dále nezdržovali; kteříž by se pak tak nezachovali, ti aby z města vymrskáni byli, pakli by opět do města zase se navrátili, tedy aby jim ruka uťata byla. Aby to s gruntem vyhledáváno býti mohlo, mají se k tomu osoby některé z měšťanův podstatné naříditi a k nim přidati, totižto dvě osoby mužské a dvě ženské, které by za práci svou záplatu měly a z jistého uvážení těch vrchních osob takové žebráky a žebrákyně přehledávaly a ohledávaly, aby příčiny žebrání jednoho každého, proč žebře, vyšetřily a našly-li by u kterého, an by moha dělati, bezpotřebně žebral, ty aby vytříbily a toliko těm, kteří jsou při městech Pražských svá léta zpracovali a dokonce dělati nemohli, anebo zde pracujíce k ourazům neb k nezdraví přišli, těm jistá znamení od města aby dána byla a jeden každý zapsán pro budoucí paměť byl.

Také ať se to nařídí, aby ti takoví znamenaní žebráci, při kterém městě zapsáni jsou, tu zůstávali a almužny své při kostelích a jinde vyhledávali a pobožně živi jsouce, jí s bázní boží požívali. Který by pak koliv z jednoho města na druhé se protuloval a vždy v almužnách se vybíral, kromě při pohřbích a pochovávání těl mrtvých, tomu každému žebrota aby zastavena byla a z města vypovědín byl.

Jakož také o dotčených lidech žebravých zpráva se činí, že mnozí z nich, což vyžebří ve dne. ihned na noc jdou na nocleh k některým šenkýřům nájemným a tu, aby toliko své přelezení jíniti mohli, o takové peníze, co jsou vyžebrali, hnijí, je marně propíjejí a se na to užírají: kdož by takové lotrovské chodce přechovával a jim v tom zlém pro svůj užitek folkoval, ten každý i s týmiž chodci dle uvážení skutečně ztrestán býti má.

Jest také i v tom veliký neřád, že se v městech Pražských lidé zahálčiví a povaleční, kteříž ani dělati ani sloužiti u lidi nechtějí, darmo se v Praze poválejíce a divnými lotrovskými obmysly se zdržujíce, přechovávají: k tomu též jedno každé město osoby hodné a rozšafné ať nařídí, aby skrze rychtáře je ven z měst hnali, v čemž i z strany žebrákův tříbení rychtářové skutečně osobám k tomu nařízeným všelijak v exekutii napomáhati povinni budou. Protož úřadové konšelští to nařídí, aby se ti domové šenkýřův nájemných i jiných, kdež by se co toho o kterém místě předzvědělo, často pře-hledávali a kdež by jaký povaleče, an se u koho přechovávají a zdržují, našli, ty dle uvážení i s těmi přechovávajícími skutečně ztrestali a ven z měst Pražských vyhnati dali.

Z strany pak Martinkův, kteříž obyčej mají ze všech krajův při svatém Martině dosloužíce do Prahy se obraceti a tu málo sobě prohlídna i v zahálce zůstávati: na to také úřadové pozor míti budou, aby se všem těm šenkýřům a nájemníkům zapovědělo, aby jich nepřechovávali a nefedrovali, tak aby zase každý na služby se obrátili a tu se nepotloukali a to pod pokutami dle uvážení na ty. kdož by je tak přechovávali, uloženými. Aby i v příčině té žádnému skrácení se nedalo a ten lid nádenní dělnej a robotnej od zahalečův rozeznán býti mohl: úřad jednoho každého města to nařídí, aby takoví lidé robotní poznamenáni byli a cedulky jistoty své měli i také, kde by který bydlení své měl, tak aby mimo ty žádní zahalečové a povaleči trpíni nebyli.

V každém městě úřadové konšelští domy některé, kdež by tak na ráně nebylo, do nichžto lidé chudší a řemeslnická čeládka i podruzi, kteříž by prostranství v domích svých k opatření nemocných neměli, když by jaká nakažení rány morové na ně přicházela neb se roznemohli, vnášeti by se měli, opatří a pronajmou, tak aby při počtu větším čeládek a podruhův nakažení jedněch na druhé nepřecházelo; do kterýchžto domův osoby jisté obojího pohlaví se nařídí pod jistou záplatou, které by je tam opatrovati a fedrovati, ano také i k těm hlídačům dohlídati mohly. Aby pak takoví lidé nemocní lepší vychování své jmíti mohli, nařídí se k tomu některá osoba hodná v lékařství prospívající, aby na ty nemocné pozor, mohlo-li by kterému spomoženo býti, měla. Tolikéž se nařídí jisté osoby jazyku obojího, ty aby každou sobotu s pokladnicemi do jednoho každého domu šly a na vychování a opatření těch nemocných i jiných, kdož jim posluhovati budou, též do lazaretu pomoc almužny svaté přinášely a takové peníze osobám nahoře oznámeným odvozovaly.

Také se poznává, že mnozí více z pejchy nežli z jaké potřeby, když kdo umře, při několika farách a kostelích zvoniti dávají: i o tom se poroučí, aby žádnému se jinde nezvonilo než jednomu každému u domácí fary, kdež kdo přisedí, leč by někdo přednější byl, však i to bez jistého dovolení pana purkmistra, pánův aby se nedalo.

Mrtvá těla aby se zakrývala a otevřená k pohřbům nenosila. Také když kdo umře, aby se s ním nechovali, než hned toho dne když umře nebo konečně na zejtří pohřbíti dali.

Item když se těla mrtvá umejvají, takové vody nikam jinam než do trativodův a sekretův aby vylejvány byly pod skutečným trestáním.

Item často aby se provolávati dalo, aby žádný z Plzně, z Zátce, z Loun a z jiných měst, kdež morová rána jest, do měst Pražských nechodili a nejezdili, ani kdo z měst Pražských tam se vydávali pod pokutou hrdla ztracení.

Item lázně, pokudž již prvé zapověděna jsou, to tak a nejinak aby se drželo a žádných fortelův v tom se nepožívalo.

Item kdož by měl morovou nemoc jakoukoliv, ten aby mezi lidi nechodil pod ztracením hrdla, ale doma zůstával až do vyhojení.

Svinský dobytek, o kterémž předešle nařízeni jisté jest, ten ovšem nikdež aby po městech Pražských spatřován a vypouštěn nebyl pod pokutami již nařízenými. Kdož by pak, maje však k tomu prostranství v domu svém, na krmníce vepříky k poživení svému sobě choval, jestliže každého dne od nich nečistoty vyklízeti a na břehy vynášeti dá, jich vypouštěti nedopustí a svému sousedu ani jiným smradem škoditi nebude, ten dle střídmosti a samé potřeby obživení svého ve vší šetrnosti učiniti sobě pohodil v příčině té bude mocti, což také rozumí se i o těch, kteříž voly, krávy, husy i jiné dobytky chovají.

Naposledy jeden každý v domu svém aby se čistotně měl, a kdyby se kdo u koho roznemohl, časně ihned do domův k tomu nařízených odnésti a tam nemocného skrze osoby k tomu nařízené opatrovati dal.

Také každého dne pro ušetření spůsobnějšího povětří jeden každý v svém domu kouřiti buďto jalovcem, pelyňkem neb jinými vonnými věcmi dáti má. Což když se stane a jeden každý poslušně a šetrně se chovati, i také nad tím nade vším ruka skutečně se držeti bude, dá pán Bůh všemohoucí v tom ve všem prospěch, že ušetřením čistoty mnoho zlého a škodlivého pomine.