1597. 10. října. - MS. miss. v archivu města Prahy čís. 411 fol. 141

Nejjasnější etc. Jakož na VCMt pominulých dnův skrze jednu i druhou poníženou a poddanou pravdivou naši zprávu v ponížené poddanosti sme vznesli a sobě vysoce do těch Valounů stí-žili, kterak sou sobě u nás v Novém městě Pražském VCMti, an VCMt s JJMtmi nejvyššími úředníky zemskými a tajnými radami i se vším dvorem VCMti na hradě Pražském residencí svou zůstávati ráčíte, nenáležité a nepokojně počínali, takže skrze takové jich k sousedům i k jiným lidem nepokojné a nekřesťanské chování nemalé pozdvižení v obci naší se zběhlo a stalo; kdež z obojí strany do několika osob tu na místě zůstalo, jiní pak z našich od týchž vojáků postřelení a posekaní se hojiti dáti musejí. Že pak dotčení Valounové až posavad proti nám se spokojiti nechtějí, nýbrž o naše poctivosti, bezhrdlí stojí a na naše statky se nutkají, jakž tomu VCMt z těch zrádných pasquillů zřízením zemským a právy městskými v království českém vysoce zapověděných, na potupu a lehkost, netoliko k samým nám Novoměstským, ale i všemu jazyku národu českému se vztahujících, kteříž pro libellis famosis habentur a VCMti my při druhé zprávě jich vejpis sme podali, VCMt ve vši poníženosti za spravedlivé a brzské v tom opatření poddaně žádajíce, milostivě ste vyrozuměti ráčili. V čemž nám před všemohoucím pánem Bohem a přede vším světem křivdu zoumyslna činí, nám připisujíce to nač sme nikdá nemyslili, a kdyby byli k tomu oni sami příčiny nedali bylo by se nic nestalo, ale divu není žádného, že sou se v přítomné residenci VCMti toho opovážiti a dopustiti směli, an VCMti tejna není, jakž i nás hodnověrné zprávy docházejí, kterak jsou se na cestách, jakž do království českého vtrhli, prve nežli do měst Pražských přijeli, počnouc ve Hbě, v Kadani, Lounech a jiných městech, i městečkách a vesnicech a potom zase ven z měst Pražských okolo Čáslavě, Jihlavy i jinde na Moravě, v Rakousích až i v Uhřích lehkomyslně a hovadsky chovali a lidem braním, drancováním škody nenabyté činili. Když někteří se jim opřeli a křivdy sobě činěné hájiti chtěli, oni nekřesťansky nelidsky s nimi zacházeli, některé osekávali, zohavěli, některé i pomordovali, nadto mnohejm počestnejm manželkám, též i poctivejm pannám i jinejm děvečkám po hospodách i na cestách násilí, an rodičové též hospodářové i někteří manželé na to žalostivě a plačtivě hleděti museli, a tak nad nimi svou vůli a žádost nezřízenou vykonavše, některé i za umrlé odešly, a jiné prvý nikdy neslýchané skutky neřádné odhalováním a obnažením a před ženským pohlaví[m] při stolích a pokrmích nestydatým ukazováním přirození svých, proti pánu Bohu všemohoucímu ne jako křesťanští vojáci a krygsmané, ale jako neznabohové jsou páchali a provozovali, čehož vejše před VCMti psáti i čísti stud brání a žádný pohan toho by se tak z přirozeného zákona, jako oni proti Bohu a přirozenému zákonu nedopustil. Má-liž tehdy, nejmilostivější císaři a pane náš, a může-li se nám to slušně a spravedlivě od nich přičítati anebo mají-li takoví zrádní pasquillové o nás i o všem národu Českém zpíváni a rozpisováni býti? Kdyby se byli pokojně jako ctní a poctiví rytíři a krygsmanští lidé, jako jiní všichni vojáci, kteří po ta léta před nimi skrze města Pražská táhli, chovali a lidem tím svým neřádným a nepřátelským chováním příčiny nedávali, nic by se jim ani tomu nejmenšímu jich nestalo, ale že pak na lid obecní a jiný přespolní bezpotřebně a nevážně se nutkali a týž lid obecní z přinucené nouze svého hájiti musel, jižť to oni Valounové sobě a ne nám přičísti mají, toho všeho původové a působitelé jsouce. Oni i na místě svých tu na pláce zanechaných vysoce se na nás domlouvají, též nějaké škody od nás sobě vynahražené míti chtějí. Kdo pak z našich sousedů od nich zmordovaných osiřalejm vdovám a dítkám odpovídati a právi budou anebo kdo našim sousedům škody, kterých jsou jim oni nadělali, vynahradí? Ješto vidí se nám, poněvadž na groš království toho Českého pro obhájení jeho najati jsou a od VCMti jim nic zadržáno nebylo a není, že nad jiné země, skrze které sou táhli, měli sou se v tomto království českém, jakožto jeho snad obhájcové a ochráncové náležitěji, pokojněji chovati a ne tak nekřesťansky a mordýřsky s námi i jinými nakládati a proti nám se postavovati. Kdež pak ten jistý, který všeho toho zlého začátkem a původem největším byl, jakž se Johannem z Syncigu, nám prvé neznámý, sám jmenuje, před VCMtí tím spisem svým se vymlouvá a ten zlý skutek, jakoby toliko jednomu z vartýřů malý voštipec [z] žertu z rukou vzal a od něho odešel a potom jej k sobě volal a zase navrátiti chtěl, náramně ztenčil a jako za žert, jakž nám týž spis jeho těchto dnův od VCMti podán, pokládá a spolu s jinými teprva po tolika nedělích se ohlašujícími a pravícími, že tolik koní, tolik ručnic, kordů, košil, suken nějakých, šturmhaubů, na zlatě, stříbře, hotových penězích v té bouřce co potratili toho všeho od nás nějaké vynahražení míti chtějícími na nás nenáležitě a nedůvodně se nutká, my témuž jeho spisu i jinejch v nitčemž za pravdu nedáváme, anobrž jak sine o tom o všem od začátku až do skončení pravdivý toho zprávy s mnohými hodnověrnými důvody VCMti prvotně poníženě a poddaně podali, při tom stojíme a to jistíme a při tom od VCMti v ponížené poddanosti zůstaveni býti žádáme. I toho VCMti tajiti nemohouce, kterak mnozí z týchž vojáků, když se sem do těchto měst Pražských brali, že sou již tehdáž mnozí zraněni, posekáni a porouháni, jakž od mnohých spatříni byli a nyní ted spátkem z Moravy, z Rakous a Uher posekáni a ochromeni zase do měst Pražských se vracejí, zde leží a se hojí a jakoby od též šarvátky zde tak pozůstali a to sobě tehdáž uhonili, tím VCMt nepravdivě zanášeti a takového ňákého od nás vynahražení neprávně a všetečně vyhledávati se neostejchají, nad to nějaký počet koní, kterýchž buď že nikdá neměli aneb měli-li sou, ti jejich nebyvše jim na mostě Pražském a jinde odňati a ubohým sedlákům ji[ch]ž byli zase navráceni jsou, aneb oni sami je před tím mezi židy jako i jiné věci netoliko světské ale i posvátné,. jako kalichy, monstrancí i vornaty, na cestách kostely vyloupivše, světle prodávali, od nás sobě navráceny míti chtějí, což vše předsevzetí a mínění jich jest proti všemu rozumu a právu. Z těch všech tehdy příčin, nejmilostivější císaři a pane náš, v tak nuzné a nastalé potřebě k žádnému jinému po všemohoucím pánu Bohu lepšího outočiště a naděje, kromě VCMti, jakožto VCMti věrní poddaní, nemajíce, za to VCMt ve vší ponížené poddanosti pro pána Boha všemohoucího a spravedlnost jeho božskou prosíme a žádáme, že toho VCMt ničehož na nás, jakožto VCMti věrné poddané, nikoli bez pořádného vyslyšení, což se nám nevinně přičítá, jako bychom tou bouřkou vinni býti měli, přepustiti dopustiti neráčí; ale jestližeby kdo koli na naši těžkost se nutkaje a proti nám spokojiti se nechtěje nás křivé býti pravil, že VCMt jemu na pořad práva, k kterýmu se my poddáváme a odvoláváme, ukázati a nás VCMti věrné poddané při něm tolikéž milostivě zůstaviti ráčíte. Co se pak těch zrádných pasquillů vysoce zřízením zemským a právy království českého za-pověděných na vyprázdnění dobrého jména i poctivosti naší i všeho národu českého se vztahujících dotýče, též za to VCMt poníženě a poddaně, jakožto VCMti věrní poddaní prosíme, že VCMt milostivým svým interdictem, jakožto nejvyšší po pánu Bohu všemohoucím křesťanská vrchnost, císař Římský a král Český, pán a pán nejmilostivější, je z moci své císařské přísně zapovědlti, vyzdvihnouti naříditi milostivě poručiti ráčí, tak abychom my i národ Český u jinejch vzdálených i blízkých národů v takovém vysokém nevinném a nikdá na nás provedeném nářku a domnění v budoucích časích nezůstávali, ani za takový lidí jmíni a držáni nebývali. V čemž se ve všemVCMti poníženě a poddaně poručené činíce, že nad námi svou milostivou otcovskou a ochranou ruku držeti a naším milostivým císařem a králem zůstávati ráčíte v ponížené poddanosti prosíme. Datum v sobotu po sv. Františku 10. Octobris léta etc. 97.