1597, 25. června (praes). - Orig. v archivu arcibsk. Pražsk. Recepta ab a. 1597.

VknMti pane, pane arcibiskupe Pražský etc. Suplikaci bez podpisu a jména, kterouž jste mi ráčili dne včerejšího odeslati, tu sem Sobě dnes přečetl. Tý tak neřádný suplikaci, jenž jest proti právům a zřízení zemskýmu a jistým sněmovním snesením - neb nemá žádný na potupu a zlehčení o žádném cedulí a listů psáti potutedlně a ukrytě, než píše-li, má se podepsati - já jí naskrze odpírám a na každém místě, kde by toho potřeba byla, odepříti chci a pravím, že ten spis jednoho slova v sobě pravdy nenese, než plný nepravdy a klamu jest a toho ničehož žádným spůsobem ten kdo jest ten spis VknMti na zlehčení a zvohyzdění vosoby mé podal, a by tisíc hlav měl, neprokáže ani jiný žádný člověk; neb sem se netoliko toho kdy dočinil, ale nýbrž ani. jakž sem živ na to nemyslil, abych já s assisory svejmi měl buď kněží obsílati proto, aby šacováni bejti měli aneb i města; toho se ne-ráčíte doptati. A aby měli tak posílati od masa aneb od ptactva, za to že bych měl prodávaje mnoho každýho týhodne peněz utržiti, to taky není žádná pravda. Nejsou tak a nyní obzvlášt v těchto časích jak kněží tak i města štědrá, aby mi dary posílali. K velké noci měl sem jednoho beránka poslaného od pánův Slanskejch a jednoho jeřábka od pana primasa Starého města Pražského, nic více; odkavad tak někdy mejm předkům něco toho přicházelo, ty kraje a fary ráčíte je sobě k své jurisdikcí přivlastňovati. Bídy, hladu a nedostatku u mne dosti. Koflíků žádných nemám ani jich u m e kdo vídával velkýho počtu, jakž ten lhář, kdo jest koliv psal, oznamuje. Tři malitký číšky mám, vejde do jednoho každého čtvrtka žejdlíku a více jsem jich nikda neměl; a bych jich chtěl více míti, nemám peněz, abych koupil, taky vo ně nestojím, mám-li kdy trunk vína, z skleničky se napím. To taky pravda není: orumpantův těch sem jak sem živ neměl. Bába má a někdy vopatrovnice, kteréž již od roku u sebe nemám, ale jest a obyt svůj má v domě svém na Poříčí u sv. Klimenta, jakž jí v tom podvodném psaní se dotejká, na to nikda nemyslela a nic se toho nedopustila a nedopouští až dosavad a jak sem živ, sem já ji takovou neviděl ani o jejím bohatství neslejchal, jakž se píše od klamáře. Co se pak toho bídného kněze, jenž od sv. Jiljí vypuzen jest, tu taky žádám, že též mne na zlou stranu vykládati neráčíte, neb jsem s assesory svými od něho voklamán. Věřili sme jeho formátu a listům přímluvným, kterých nám podal do konsistoře: ale toho dá pán Bůh více se státi nemá. Protož pro Boha VknMti žádám a prosím, že podle toho hanebného a nepravdivého spisu o mně jak o starém knězi tak smejšleti neráčíte, takovýmu nepravdivému spisu víry dávati a o mně se ne-račte domnívati, bych já se takových věcí měl dopouštěti. Kněží nešacoval sem, nešacuji ani měst. Dá-li kdo pak mi co z lásky ač dosti špatně a na mále, to vděčně přijímajíc, hledím se zas odměniti

vším dobrým. Sám bych z srdce věrného VMt navštívil, oustně promluvil, pro nedostatky zdraví mýho nemohu a nesmím z fary vyjíti. Než jakž mi pán Bůh ráčí zdraví lepšího obzvlášt na noze popříti, tehdy k VMti přijdu neb s VMtí mnoho potřebného mluviti mám. Věřím VknMti, že ráčíte mým milostivým ochrancím zůstávati. Já vždycky se VknMti poručena činím. Datum při kaple Betlémské v středu Joannis et Pauli etc.