320. Purkmistr a rada města Rokycan žádá arcibiskupa Pražského, aby od dosazení kněze a mistra Jana Sculteta, t. č. faráře Dobřanského, za děkana do Rokycan upustil, poněvadž by jim pod obojí podávati nechtěl, nýbrž aby Matěje Horaždějovského, faráře Blovického,. za děkana od sv. Jiří příšt.jim nařídil.

V ROKYCANECH. 1597, 10. dubna. - Orig v archivu arcibisk. Pražsk. Recepta ab a. 1597.

Osvícené a vysoce důstojné kníže etc. Psaní VknMti, jehož datum ve čtvrtek po sv. Matěji, apoštolu buožím, léta tohoto devadesátého sedmého, přijavše jemu jsme vyrozuměli a zvláště tomu, což v něm doloženo, že jakožto pán a kollator kostela Rokycanského za děkana a faráře kněze a mistra Jana Sculteta, na ten čas faráře Dobřanského, od sv. Jiří nejprve příštího nám nařizovati ráčíte, napomínajíce nás, abychom jisté osoby z prostředku svého k němu vyslali, s ním o to rozmluvili a o všeckno na místě postavili, jakž též psaní VknMti to v sobě šíře obsahuje. I poněvadž, milostivý kníže, předkové naši před lety dům probošství u nás v městě s jeho příslušenstvím a některé vesnice od JMti slavné a svaté paměti císaře Maximiliana tak koupili a dědicky sobě postoupeny měli, že tu neráčil žádného práva, panství neb které zvláštnosti kterým osobám duchovním zanechati, tak jakž týž trh ve deky zemské vložený ukazuje; toliko co se dotejká přijímání faráře na faru naši, kdež dům probošství sloul, jistý revers od sebe jsou dali, že nechtějí bez vědomí arcibiskupa Pražského na faru svou kněží bráti: podle kteréhožto reversu jakož předkové naši tak i my jsme se zachovali a tak se chovajíce, netoliko jsme skrze psaní ale i skrze vyslané své uctivě toho vyhledávali, aby VknMt nám faráře a kněze toho, kterýž by se k nám hodil a pobožný byl, dáti ráčila, ukázavši mezi jinými na kněze Matěje, kterýž nyní v měst. Blovicích zůstává. Na kteroužto žádost, tak jakž nám vyslaní naši relací učinili, ráčili jste se laskavě zamluviti, že toho užiti máme. Že pak mezi tím a prvé než jsme se nadali; tímto psaním k nám nařizovati ráčíte nadepsaného kněze Jana Seulteta, VknMti toho tejna učiniti nemůžeme, že týž kněz Jan zjevně a patrně proti nám se pronesl, že nám pod obojí podávati nebude a také že jak živ nepodával; nadto všeckno že ani se nám při chrámě a kostele našem pochovávati nedopustí a mnoho jiného, což nyní v Dobřanech činí. A kdyby se k nám za děkana dostati měl, sousedé naši jsouce lidé svobodní a pod obojí všichni přijímající, nevíme, kterak bychom ho v službách jeho užívati mohli a ráčíte milostivě znáti, žeby k mírnému se schylovati nemohlo, nýbrž nějaké zbouření a nám správcům starost by učinil.

Pročež VknMti s náležitou uctivostí prosíme, že tak jakž předešle s VknMti najednáno jest, od sv. Jiří nejprve příštího kněze Matěje Horaždějovského, faráře Blovického (o němž jsme dostatečnou zprávu vzali, že pokojný jest) k nám za děkana potvrditi ráčíte, však pak i on pod mocí VknMti zůstává. Toho se VknMti, což tu pro nás a obec naši v těchto velmi stížených časech učiniti ráčíte, službami našimi volnými a hotovými odsloužiti rádi chceme a pána Buoha všemohoucího, aby VknMti dlouhověkým dobrým zdravím a svým svatým požehnáním hojně to vynahraditi ráčil, žádati budeme. S tím se VknMti k laskavé ochraně poručena činíce za odpověď prosíme. Datum v městě Rokycanech ve čtvrtek po památce slavnosti vzkříšení Krista pána léta etc. devadesátého sedmého.