1596, 15. srpna. — MS. v arch. města Prahy číslo st. 1083 n. 112, — fol. 36. p. v.

My Rudolf Druhý, etc Věrní milí! Milostivě vás tejna činiti neráčíme, že toho jistou zprávu od nejvyšších berníkův léta tohoto etc 96. nařízených jmíti ráčíme, kterak by nemálo reštantův termínů pominulých z svolených pomocí za osobami v krajích pozuostávati měly, za kteroužto příčinou tak nečasného shledání a odvozování peněz lidu válečnému z tohoto království vypravenému platiti se nemůže, pročež nemalé nedostatky trpěti a jakž by náleželo, tak volně a chtivě proti témuž nejouhlavnějšímu nepříteli všeho křesťanstva Turku potřebovati dáti se nemohou. I ačkoliv sněmem pominulým termin od s. Víta až k s. Matouši evangelistu Páně k odvozování z poddaných lidí po 12 g. č. prodloužený uložen jest, avšak se poznává téměř nemožná věc býti, aby týž lid válečný tak dlouho bez záplaty v poli trvati mohl; a kdyby (čehož pán Buoh uchovati rač) za příčinou nečasného placení s pole strhnouti měli, sami toho povážiti můžete, v jakým velikým a znamenitým nebezpečenství království toto i jiné země naše a tak všeckno křesťanstvo postaveno býti by musilo. I poněvadž pak k takové nevyhnutedlné potřebě tak na spěch odnikudž peněz spůsobiti a objednati se nemůže, vidělo se nám za nejpříležitější býti, abychom vás všech vůbec i jednoho každého obzvláštně listy těmito našimi otevřenými milostivě a otcovsky žádati a napomenutí ráčili, aby jeden každý z vás tak důležitou a nevyhnutedlnou všeho křesťanstva potřebu k srdci svému připustil a dotčené svolené pomoci, jako na s. Bartoloměje podomovní berně na hranice, také za termín s. Matouše sbírku na lid válečný z poddaných lidí po 12 g. č., nicméněji po puoi kopě z měšce svého vlastního z každého poddaného na s. Václava, a tak za všecky tři termíny nejprve příští, co by koli na každého z vyšších i nižších stavův podlé sněmovního snesení dáti a spraviti přišlo, na s. Bartoloměje pospoln za všecky ty tři terminy (neužívajíce v tom žádných vejmluv) zouplna a docela, i ty všecky zadržalé předešlých termínův reštanty odvedli, a v tom ve všem se (jakž k vám té milostivé a nepochybné naděje býti ráčíme) z poddané lásky a znaje toho také bezelstnou potřebu býti, pro přetržení a zastavení všelijakých škodlivých věcí, kderéž by (pokudž by se toho nestalo) z toho pojíti mohly, upřímně a volně ukázali; což my vám zase vší milostí naší císařskou a královskou zpomínati chtíti ráčíme.

Vejběrčím krajským také jest o tom skrze nejvyšší berníky oznámeno, kdo by jim co toho podle tohoto našeho, jakž se svrchu píše, napomenutí odvedl, aby takový každý jako by na terminy to odvozoval, náležitě a pořádně od nich kvitován byl. Vědouc že na tom jistou a milostivou vůli naši císařskou naplníte. Dán na hradě našem Pražském ve čtvrtek den památky na nebevzetí blahoslavené panny Marie léta 96.