231. Konsistoř na Horách Kutných usnáší se o tom, jak by nařízení císařské strany modliteb za vítězství nad Turkem a obřadů náboženských ve dny páteční prováděti se mělo; více jak by četní neřádové v obci k nápravě přijíti mohli.

1596 19. července. — MS. "Kniha práva duchovního konsistoře 1594—1619" fol. 164 v měst. arch. Kutnohorském.

Konsistoř svolána na Horách Kutnách a tu nejprve o milostivém JMCské nařízení z strany nábožných modliteb proti nepříteli Turku, zvonění, kázání a zpívání litanie ve dny páteční rozmlouváno.

1. Kněží aby lidi ku pokání napomínali, materie k tomu způsobné z písma svatého vybírajíce.

2. Písně a modlitby k tomu potřebné aby užívali, lid obecní aby také jak se v takové po třebě modliti věděl přikladu v písmě buožím, zvláště v žalmích sv. Davida.

3. Z strany zvonění, aby se dalo ve třinácti hodinách ráno, v poledne a vo třimecítma hodin, a každý uslyšíc to, aby na kolena padl a se vroucně modlil, nad tím ruka aby držána byla.

4. O přetrhování všelijakých rozpustilostí, aby se to přetahovalo, na to aby vrchnost světská pozor jměla.

5. Z strany kázání dne pátečního a zpívání letanie to taky aby se vedle poručení JMCské zachovávalo. A poněvadž na větším díle kázání svá sám pan archiděkan a páni farářové ve dny čtvrteční a outerní konají, čtvrteční jich kázání na pátek potud, pokudž to nebezpečenství trvati bude, aby přeneseno bylo; pakli-by kdo chtěl i ve čtvrtek i v pátek kázání jmíti, jakž pan děkan se ohlásil, že to oboje chce činiti, to při jeho vůli aby zůstávalo.

6. Posvícení poněvadž se zde tak jako jinde nedrží a toho najvíce se ve všech děje, tím mnoho zaneprázdňovati se potřebí není.

Při tom stěžovali si kněžstvo pánuom s ohradou, že to z povinnosti činí a skrze to sobě k žádnému nelibosti nestrojí.

1. Domkové že jsou a v nich velicí neřádové se dějí, rychtář osoby neřádný bére, na ráno je pouští, toho příčina jsou sami sousedi, kteří takový neřádný hospodáře pro svůj mrzutej a proklatý zisk chovají.

2. Co jednou se zlého vyplení s mnohem horším a těžším pohoršením se zase uvozuje; pálené bylo zapověděno, nyní zase se velice rozmáhá, že i o šestnácti hodinách na tomto dlouhým dni ještě se pálenejni zpilí potkávají a nacházejí; trefilo se teď kterous neděli, že vopilej páleným při šel do německýho kostela a tam padl co hovado, že ho zdvihati musili. A již sobě ty hospody novými jmény okřtili, je konventy, posady a jiný společnosti jmenujíce. U tý pak Vydřimašky tu se velicí neřádové dějí, když rychtář přijde jedněmi dveřmi, druhými utíkají.

3. Když povobědní a nešporní Kázání se dějí, lidé na ulicích se zdržují a v hospodách; tento hrá, jinej žere příz [sic], jinej laje, hromuje a se vadí a jest veliké pohoršení a zlehčení pravé kázně. Poněvadž pak předešle to nařízeno bylo, že v tu hodinu bylo šenkování a dávání na řád piva zastaveno, aby zase na to nastoupeno bylo.

4. Na zvonění určený na pokoj se pozoru nejma, [dlouho se předce sedá, povyky, bití, pro nice, hanebná a škaredá zpívání se dějí, že by mohlo to zvonění vyloženo býti, že se proto děje, aby se ty věci daly, nebo po zvonění teprva to začíná. A toho taky se od sousedův v domích do pouští a kdyby oni toho nedopouštěli a nesedali dlouho, toho by nebylo.

5. Že se rychtáři zapovídá do některých domů choditi, chasa ta nevážná do takových domův chodí a tam se neřády až hanba provozují, to taky aby přetrhováno bylo.

6. Z kázání že chodí, vyslyšíc kázání modliteb nevyčkají; bylo by lépe, aby tam na kázání nechodili, když se s jinými modliti nechtí nebo to jest jako svazek, kterým se společnost církevní svazuje.

Kněz Matěj Barborský oznámil, že pan Jan z Donína dobrý paměti nařídiv to, kdo by se hromováni dopustili, aby kolomasť žral: když se toho sám proti zapovědí své dopustil sám od sebe beze všeho nucení kolomasť u přítomnosti poddaných jedl, nechtíc toho dopustiti, aby to nařízení jmělo přetrženo býti.

Potom jiné věci konsistoři náležité se řídily.




Přihlásit/registrovat se do ISP