NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1595, 14. dubna. — Souč. opis v archivu arcibisk. v Praze. Recepta ab a. 1595.

Rudolf etc. Slovutný věrný náš milý. Vznesl jest na nás s ponížeností poctivý kněz Pavel Clementis, farář tvůj Libičický, věrný náš milý, jedno, že by mu beze vší příčiny k odstěhování se teď při tomto sv. Jiří odpuštění dal, s tím oznámením, že by se jiným knězem konfessí Augšpurkské opatřil, druhé, že by od poddaných tvých za půldruhého léta zadržalého desátku dostati nemohl, a třetí, ošivši svým semenem a prací dědiny farní několika strychy pšenice a žita i jinak též dědiny svými koňmi vypravivše, to že by mu odňato a jiným dopříno býti chtělo, prosíc nás v tom ve vší pokoře za opatření a ochranu.

I poněvadž jsou toho hodnověrné paměti a jisté zprávy před rukama, že jest se táž fara Libičická vždycky od starodávna kněžími katolickými to jest pod jednou spůsobou spravovala a artikul zřízení zemského A třidcátý třetí mezi jiným o víře pod jednou a pod obojí také o knězích a farách, jak by se při tom zachováno býti mělo, ukazuje a vyměřuje, vidí se nám, že to při témž zřízení zemském slušně zůstaveno býti má. A protož tobě poroučeti ráčíme, aby v tom proti předešlým starobylým zvyklostem netoliko žádné proměny nečinil a jiného náboženství kněží jakž na táž tak i jiné fary a kollatury tvé nedosazoval, ale také tohoto kněze tu až do sv. Havla, až by sobě obilíčko své, poněvadž jest na to náklad činil, skliditi a zatím jinde farou opatřen býti mohl, zanechal, jemu také k zadržalým desátkům jeho a čímž mu tak sic mimo to poddaní tvoji spravedlivě povinni sou skutečně dopomohl. Vědouc že na tom oc. Dán na hradě Pražském v pátek po Svátosti léta 95.

Divišovi Hrobčickému z Hrobčice a na Ličkově.