NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1595, 3. dubna. — MS. Registr. 14. fol. 261. v archivu min. vnitra ve Vídni.

My Rudolf etc. Oznamujem tímto listem všem, jakož jsou nám všickni čtyři stavové markrabství našeho Moravského skrze vyslané z prostředku svého sem do tohoto království k pominulému sněmu jenerálnímu vypsanému mezi jinými i tento potřebný artikul přednésti dali, že by se při sněmu obecním, kterýž v pondělí po neděli Misericordias Domini [7. května] v městě Brně léta 1590 držán byl, jednomyslně o to snesli, jak by napotom poručenství na mocné listy naše císařské jakožto krále Českého a markrabě Moravského pro lepši stálost činěno býti mělo, za to nás poddaně žádajíce, abychom pro fedruňk tak slušné a náležité i vší dotčené zemi velice potřebné věci jejich společné snesení milostivě schváliti a majestátem naším císařským potvrditi ráčili. K jejichžto ponížené prosbě nakloněni jsouce a pováživše toho, kterak až posavad zřídka které poručenství tak na mocný list udělané v mocnosti své zuostávalo, a to pro odpory, kteréž se za dosti špatnými příčinami takovým poručenstvím od mnohých daly, tak že lidé téměř nevěděli, kterak by poručenství svá bezpečně spisovati mohli, a to velmi těžce na mysli a svědomí svém snášeli: z těch příčin s dobrým rozmyslem naším, jistým vědomím, mocí královskou v Cechách a jakožto markrabě Moravsky, s radou věrných našich milých nadepsaným stavům markrabství Moravského jsme ty všecky nížepsané artikule ve všech punktích, klausulích schváliti a v tento list náš slovo od slova pořádně jeden po druhém vložiti, vepsati dáti poručiti i potvrditi ráčili a tímto listem mocně nyní i na budoucí časy potvrzujem.

Totižto nejprvé: když poručenství na mocný list pána země, krále českého a markrabě Moravského, by JMt již toho času, když se poručenství dělá, v živnosti býti neráčil, na pargameně s sedmi pečeťmi visutými, s jednou toho, kdož poručenství činí a šesti jiných pánův a dobrých rytířských lidí k tomu na svědomí dožádaných, přitištěnými uděláno a v něm titul náležitý pánu země, jakž jej JMt sám sobě v mocném listu svém královském dávati ráčí, položen, datum pak poručenství posléze nežli v listu mocném postaveno jest,

druhé, když ten, kdož toho podle zřízení zemského a pořádku markrabství tohoto mocen jest, poručenství činí,

třetí, když se poručenství na ty, kterýmž zřízení zemské statky pozemské, hotové nebo listy ujištěné peníze, klenoty od zlata, stříbra, perel a drahého kamení, svršky a nábytky poroučeti a odkazovati poručenstvím na mocný list královský dopouští, vztahuje,

čtvrté, když věci šosovní a ne ty, kteréž ku právu zemskému, nežli k jiným náležejí, do poručenství potaženy nejsou,

páté, když ten, komuž poručenství anebo co v něm svědčí, jménem a rodem svým vlastním se jmenuje, by pak jinší případný titul jeho (poněvadž v takových titulích někdy často se proměny dějí) vypuštěn byl,

šesté, když ten, komuž se v témž poručenství všecko nebo na díle poroučí, na svědomí k poručenství pečeti své nepřitiskl,

taková poručenstvi v mocnosti své zuostati mají a jinými příčinami a odpory, jako posavad, kažena býti nemají, než ta poručenství, o která již do tohoto času a sněmu odporové při právě zemském jsou, ta při předešlém způsobu zuostati mají.

A protož uznavše, že ti všickni artikulové v tento list náš vepsaní, o kteréž jsou se stavové na témž sněmu obecním snesli, jim k obecnému dobrému jsou, protož poroučíme nejvyšším ouředníkuom a soudcuom zemským často psaného markrabství Moravského, nynějším i budoucím věrným našim milým, abyste nad tímto majestátem a potvrzení naším ruku drželi, podle toho se nyní i na budoucí věčné časy řídili, spravovali a lidem k spravedlivostem a odkazuom jich při soudech, z toho nevykračujíc, dopomáhali. Tomu na svědomí pečeť naši císařskou k tomuto listu přivěsiti jsme rozkázati ráčili. Dán na hradě našem Pražském v pondělí po provodní neděli léta božího tisícího pětistého devadesátého pátého etc.