V RAKOVNÍCE. 1595, 31. března. — Orig. v arch. místodrž. v Praze. S 260/12.

Službu svú VMtem vzkazujem etc. K jaké jest JMCská, pán, pan náš nejmilostivější, odevřené válce s ouhlavním a všeho křesťanstva dědičným nepřítelem Turuem přiveden, jest ovšem vuobec vědomé, a poněvadž k takové válce veliké a znamenité summy peněz potřebí jest. a JMCská na tom býti a peníze sirotčí proti dostatečnému ujištění, kderéž se sice bez toho jinam rozpůjčují, aneb daremně na právě leží, vyzdvihnouti chtíti ráčí: protož nám jménem a na místě JMCské poroučeti ráčíte, abychom VMtem o tom bez prodlévání psanou zprávu na komoru učinili, mnoho-li peněz sirotčích aneb jiných na! právě složených v deposici naší před rukama jmáme, též také jsou-li kdeří možní a mohovití spoluměšťané naši a kdeří zejména, při nichžby někderá summa k oznámené potřebě způsobena a objednána býti mohla, jakž takové VMtí poručení, jekož datum na hradě Pražském v outerej po neděli Judica [14. března] tohoto 95 léta, to v sobě obsahuje a zavírá.

I oznamujeme VMtem, že na právě našem peněz sirotčích ani jiných mimo ty, kderýchž se pro potřeby vyrostlých a dospělých sirotkův (z nichž se někdeřl ženiti a vdávati mají,) žádnému propůjčiti nemohlo, nezuostává a neleží. Jiných pak nezletilých a malých sirotkův, jak se peníze na právě položí, což dosti na skrovní bývá, tak je zase bud! poručníci, přátelé těch sirotkův, aneb jiní z sousedův pod ourok obyčejný vyzdvihují a vyrukují a takové vyručené peníze buď rukojměmi neb grunty nezávadnými zjišťují a bezpečí.

Jak by pak spoluměšťané naši možní byli, o tom dokonalé zprávy dáti nemůžeme, ale to jest nám dobře vědomé, když jsme na onen čas od JMCské, pána, pana našeho nejmilostivějšího, plat, kterýž jsme na Hrádek Křivoklát platívali, koupiti měli, že jsme mezi spolusousedy našimi po dvou, po třech i pod to nížeji a nejvíce po desíti kopách shledávati, a nemohše summy náležité nijakž doma shledati k dobrým pánům a přátelům jsme se utéci a od nich fedruňku žádati musili. Z čehož se souditi může, že spolusousedé naši nemohou k někderejm v jinejch obcech měšťanům pozemské statky a velké obchody majícím přirovnáni býti, neb mnozí mezi námi tak potřební jsou (což s dobrejm svědomím doložiti můžeme), že posudného, berni, defensi, sbírek JMCské spravovati nemohou a odkud nemají, ale vydlužíc sobě to, v čem zasedí potomně s velkou prací a těžkostí zase zapravují. A tak v bídě a nouzi, práci a starosti se živíme. Jináče kdybychom na právě našem jaké sirotčí peníze, kterýchž by sirotci nepotřebovali, měli a o možnosti spolusousedův našich věděli, nechtěli bychom VMtí k tak vysoce duoležité potřebě tajiti. S tím milosti pána Boha VMti poručené činíme. Datum v městě Rakovníce v pátek po velikonoci léta oc 95. VMtein k službám hotoví